Pravěcí lidé dokázali optickou iluzí rozpohybovat rytiny zvířat, uvádí studie
Londýn 24. dubna (ČTK) - Naši předci z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí podle stanice CNN studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.
Výzkumníci z univerzit v severoanglických městech York a Durham prozkoumali 50 kamenných destiček ze sbírek Britského muzea, na které před zhruba 15.000 lety dávní lovci a sběrači vyryli obrázky. Vápencové destičky objevili archeologové ve skalní dutině na jihu Francie v průběhu 19. a na začátku 20. století. Jsou na nich vyobrazena různá zvířata, zejména koně, jeleni či zubři, ale i vlci či kozorožci.
Britští vědci na okrajích některých kamenů s rytinami identifikovali vzorce poškození plameny, tedy důkaz, že destičky pravěcí lidé pokládali blízko ohně. Aby zjistili proč, vědci provedli řadu experimentů ve vlastnoručně postaveném prehistorickém táboře i ve virtuální realitě. Zrekonstruovali i vlastní kamenné destičky v původní podobě s jasnými bílými liniemi a rozložili je okolo ohniště.
"Experiment jsme provedli i v noci, kdy se efekt u mihotavého světla ohně projevil naplno. Když nám ty vyryté tvary ožily před očima, byl to poměrně vzrušující zážitek," řekla spoluautorka studie Izzy Wisherová z univerzity v Durhamu.
"Vzrušující také bylo, když jsme později pozorovali, že vzorce opálení ohněm vzniklé při této aktivitě se nejvíc podobají těm na našich exemplářích," dodala. Kamenné destičky podle ní mohly plnit i praktickou funkci - označovaly okraji ohniště.
Lidský mozek je obzvlášť přizpůsoben k tomu, aby si měnící světlo a stín interpretoval jako pohyb a formy, které jsou mu vizuálně známé, v těchto proměnlivých světelných podmínkách identifikoval, uvádí studie. Díky plamenům a umístění řady destiček by vyrytá zvířata "ožila", jako by byla animovaná, uvedla Wisherová.
"Jedná se o společnosti, které zvířaty v podstatě žijí. Celý svůj život tráví jejich stopováním, lovem, přemýšlením o nich, jejich kůže zpracovávají na oděvy. Nemyslím si proto, že je přehnané domnívat se, že si o zvířatech i vyprávěli", říká vědkyně.
Studii vědci zveřejnili v odborném časopise PLOS ONE.
nim jrm
Centrem Prahy prošly stovky členů řádu habsburských rytířů
Praha 23. dubna (ČTK) - Na pražském Václavském náměstí se dnes sešly stovky členů Řádu sv. Jiří, což je dynastický rytířský řád habsbursko-lotrinské dynastie. Jeho členové dorazili do Prahy k příležitosti 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. V tradičním odění za doprovodu Hudby Hradní stráže a Policie České republiky došli do Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.
Rytíři řádu, v jehož čele stojí hlava habsburského rodu Karel Habsbursko-Lotrinský, se sešli v dolní části Václavského náměstí kolem 09:00 a následně se vydali do nedalekého chrámu, kde se s nimi setkal kardinál Dominik Duka. Slavnosti k připomenutí 100. výročí smrti Karla I. vyvrcholí v neděli uložením ostatků Karla I. v katedrále sv. Víta.
Karel I. byl posledním rakouským císařem a českým králem. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v roce 1916, tedy v době první světové války, kde stálo rakousko-uherské mocnářství na poražené straně, což vedlo k jeho rozpadu a mimo jiné i vzniku samostatného Československa. Karel byl poté nucen odejít do exilu, ale nároku na trůn již neexistujícího Rakouska-Uherska se nikdy nevzdal. Zemřel roku 1922 ve věku 34 let na portugalském ostrově Madeira na zápal plic.
Poslední český král byl v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahoslaven. Jeho ostatky byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava. Ostatkem se chápe některá část těla, nejčastěji jde o úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu napuštěného krví světce. Získávají se z různých míst, která jsou se světci spojena.
Řád sv. Jiří je rytířským řádem, který je od 15. století a vlády císaře Maximilána I. spojený s habsbursko-lotrinskou dynastií. Sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem dnes je hlava rodu, Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a jeho velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV., a také Karel I.
psc rot
DALŠÍ ZPRÁVY
