Banky poskytly v červenci hypotéky za 23,8 mld. Kč, meziročně o 109 pct více
Praha 13. srpna (ČTK) - Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červenci hypoteční úvěry za 23,8 miliardy korun, což je proti červnu pokles o pět procent. Meziroční růst ale zrychlil na 109 procent. Úrokové sazby nových úvěrů poprvé od loňského května stouply, nepatrně na 5,07 procenta z červnových 5,05 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v červenci dosáhl 19,6 miliardy korun. Meziměsíčně se snížil o 6,5 procenta. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil čtyři miliardy korun, stejně jako v červnu. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5204, což představuje osmiprocentní meziměsíční pokles, nicméně hodnotu nad celoročním průměrem 4774 hypoték měsíčně.
"Letní sezona a prázdniny jsou v posledních letech spojeny se zájmem o investice do rekreačních nemovitostí v zahraničí. Tento trend letos dále zesílil, někteří klienti pak využívají pro nákup nemovitostí ve vybraných sousedních zemích i možnost využít jako zástavu hypotéky pořizovanou zahraniční nemovitost," uvedl ředitel Oberbank ČR Filip Vavruška. Ředitel realitní společnosti Century 21 Tomáš Jelínek eviduje nadprůměrný zájem o zahraniční nemovitosti, zvláště o Chorvatsko, Černou Horu nebo Španělsko, tam je ale podle něj minimum nemovitostí financovaných hypotékou.
Hypoteční sazby reagují s několikaměsíčním zpožděním především na vývoj tržních úrokových sazeb delších splatností. Ty po rozkolísaném klesání začaly od letošního března opět růst. Tento vývoj se však v červnu otočil. Tuzemské sazby delších splatností se tak nyní pohybují na nejnižších úrovních v letošním roce a zároveň na nejnižších úrovních od přelomu let 2021 a 2022. Ve srovnání s minulým měsícem jsou zhruba o 0,25 procentního bodu nižší a pod průměrem letošního roku.
"Vývoj tržních sazeb delších splatností v posledních týdnech opět otevírá prostor pro snižování hypotečních sazeb, které se v posledních měsících zastavilo. Sázky trhu na rychlejší pokles sazeb americké centrální banky Fed vedl i k výraznějšímu snížení tuzemských tržních sazeb, které tak nyní patří mezi nejnižší v letošním roce a zároveň jsou na nejnižších úrovních od přelomu roku 2021 a 2022," uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.
Průměrná hypotéka v červenci pokračovala v růstu, a to z 3,72 na 3,77 milionu korun. Od dubna tak průměrná hypotéka převyšuje dosavadní rekordní úroveň z listopadu 2021. Dosáhnout na vyšší hypotéku umožňuje postupný pokles hypotečních sazeb či uvolnění makroobezřetnostních příjmových limitů ze strany ČNB společně s postupným růstem reálných příjmů domácností. Souvisí také s vývojem cen nemovitostí.
I přes období dovolených je zájem o hypotéky velmi silný a v bankách je to vidět, řekl ČTK hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák. V bankách mají ale podle něj problém s kapacitami, lhůty na zpracování se prodlužují a v tomto stavu není důvod pro masivní zlevňování úrokové sazby. Faktorem podporujícím letní růst je i blížící se novela zákona o hypotečních úvěrech, která od září zavádí nové sankce, a lidé se tak na poslední chvíli snaží podepsat smlouvy před její platností, doplnil regionální ředitel společnosti 4fin Vojtěch Duffek.
fd snm
Analýza: Německo v EU zůstává zdaleka největším čistým plátcem
Kolín nad Rýnem (Německo) 12. srpna (ČTK) - Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Někteří dřívější čistí příjemci ale už také dost odvádějí, zjistila analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Největší evropská ekonomika loni odvedla do unijní pokladny o 17,4 miliardy eur (438 miliard Kč) více, než z ní získala.
"Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu," uvedla autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová. Paříž zaplatila Bruselu o bezmála devět miliard eur více než kolik obdržela. "Naopak největším příjemcem je Polsko," sdělila Sultanová. "V roce 2023 tato země dostala přibližně o osm miliard eur více, než jakou částkou přispěla," upřesňuje analytička. S určitým odstupem následuje Rumunsko se získanými šesti miliardami eur a Maďarsko s 4,6 miliardy eur.
Česká republika obdržela v roce 2023 podle analýzy o bezmála tři miliardy eur více, než do unijního rozpočtu sama odvedla. Je tak pátým největším čistým příjemcem po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Řecku.
V důsledku slabé hospodářské situace se podle analýzy čistý německý příspěvek oproti roku 2022 snížil. V onom roce ještě činil 19,7 miliardy eur. "A letos pravděpodobně opět klesne, protože neexistují žádné známky hospodářského oživení," uvedla expertka IW. "Zatímco německý příspěvek se snižuje, čistý příspěvek Španělska a Portugalska stoupá, protože ekonomika v těchto zemích roste - finanční zátěž se přesouvá," vysvětluje ekonomka.
V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí. "Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU," říká Sultanová. Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. Zde se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. "Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy," dodává expertka IW.
vjn ank
