Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,8 pct, zůstala ale nad prognózou ČNB
Praha 12. února (ČTK) - Meziroční inflace v Česku letos v lednu zpomalila na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Definitivní údaj zveřejněný dnes Českým statistickým úřadem (ČSÚ) byl o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala centrální banka. Vývoj podle statistiků výrazně ovlivnily ceny potravin, které pokračovaly v meziročním růstu, a ceny bydlení. Vzhledem ke zdražení všech vstupů bylo zrychlení růstu cen potravin očekávatelné, uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ceny potravin v lednu pokračovaly v meziročním růstu a oproti stejnému měsíci loňského roku byly vyšší téměř o pět procent. "Naopak ceny bydlení svůj růst zpomalily a oproti loňsku byly vyšší o 1,3 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny vodného letos v lednu vzrostly o 4,2 procenta a ceny stočného o 3,7 procenta, zatímco v prosinci zdražily o víc než desetinu. Ceny elektřiny po prosincovém růstu o osm procent v lednu klesly o 4,7 procenta a zemní plyn zrychlil zlevňování z prosincových 5,5 procenta na 7,7 procenta.
U potravin a nealkoholických nápojů naopak většina sledovaných položek v lednu buď zrychlila meziroční cenový růst, nebo jejich zlevňování zpomalilo. O desítky procent zdražilo například máslo, vejce nebo čokoláda. Ceny zeleniny sice o 0,7 procenta klesly, ale v prosinci zelenina zlevňovala o 5,1 procenta. Pokles cen zpomalil také u cukru a mouky.
Lednové zrychlení meziročního růstu cen potravin bylo podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávatelné. "Už v průběhu loňského roku rostly ceny zemědělské produkce, ceny potravinářů, nájemné, další náklady na provoz skladů a prodejen, velký vliv mají i zvyšující se mzdy zaměstnanců plus rozsáhlé investice do modernějších a udržitelnějších řešení pro zákazníky," uvedl Prouza. Poukázal i na nízkou srovnávací základnu z loňského ledna, kdy podle něj ceny potravin meziročně klesly o 3,9 procenta.
Lednová inflace 2,8 procenta byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB). U potravin, nápojů a tabáku centrální banka očekávala růst o 2,8 procenta, nakonec ale ceny stouply o čtyři procenta. Růst regulovaných cen o 1,5 procenta pak byl o 0,2 procentního bodu vyšší, než banka předpokládala. Očekáváním ČNB naopak zcela odpovídal pokles cen pohonných hmot o 0,4 procenta.
Podle centrální banky inflace v jarních měsících zpomalí a bude se letos pohybovat v horní polovině tolerančního pásma ČNB. "Tahounem inflace zůstanou i v následujících čtvrtletích zejména ceny potravin," řekl náměstek ředitele měnové sekce Jakub Matějů.
Také analytici oslovení ČTK se shodli, že největší riziko pro vývoj inflace v dalších měsících představují zejména potraviny a služby. "Ceny potravin budou působit v letošním roce proinflačně, což se předpokládalo, nicméně cenové tlaky v tomto segmentu mohou být v letošním roce silnější, než jsme predikovali," řekl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Lednový výsledek byl podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče mírně nad očekáváním finančního trhu, který počítal s růstem o 2,6 procenta. I tak ale představuje dobrou zprávu, doplnil. "Pro letošní rok čekáme celoroční průměrnou inflaci mírně nad úrovní dvou procent. To by znamenalo, že se v některých měsících letošního roku meziroční inflace podívá i pod dvě procenta," uvedl Jáč.
dto mib ver rdo
Reuters: Čína zažila loni rekordní vlnu fúzí venkovských bank
Peking 12. února (ČTK) - Čína v loňském roce zažila rekordní vlnu fúzí venkovských bank. Podle výpočtů agentury Reuters se nejméně 290 venkovských bank a družstev loni sloučilo ve větší regionální finanční ústavy. Je to nejrozsáhlejší slučování bank od počátku roku 2000, kdy se malé čínské venkovské banky transformovaly z venkovských družstev v socialistickém stylu, aby pomohly zemědělcům a malým podnikům, které velké státní banky přehlížely. Podle analytiků by ale snaha Pekingu řešit rizika v sektoru malých bank mohla nakonec působit další problémy.
Slučování přichází v době, kdy mnoho z těchto menších bank těžce zasáhl pomalejší růst úvěrů a růst objemu špatných úvěrů související s krizí v realitním sektoru a dlouhodobým zpomalením růstu druhé největší ekonomiky světě. Analytici upozorňují, že řadu těchto malých čínských bank podporují zadlužené provinční vlády a z velké části jsou financovány prostřednictvím krátkodobých půjček na peněžením trhu a mezibankovních půjček, což může ohrozit finanční stabilitu v případě, že několik z nich zkrachuje.
Podle dostupných údajů bylo v Číně koncem června zhruba 3700 malých nebo venkovských bank. Jejich celková aktiva činila 57 bilionů jüanů (188,7 bilionu Kč). To je zhruba dvojnásobek australského bankovního sektoru nebo třetina velikosti bankovního sektoru Spojených států.
"Po letech očisty je bankovní systém v relativně dobrém stavu, navzdory slábnoucímu ekonomickému pozadí," řekl bývalý analytik firem Bridgewater a UBS zaměřený na Asii Jason Bedford, který zkoumá čínský bankovní sektor. Tyto fúze však podle něj často vytvářejí větší problémové banky, protože spojují nesolventní instituce.
V posledních deseti letech začalo mnoho malých bank agresivně poskytovat úvěry developerům a speciálním subjektům místních samospráv, které místní vlády využívají k získávání financí. Kvůli této praxi se tak staly zranitelnější vůči zpomalení ekonomiky po pandemii nemoci covid-19, otřesům na realitním trhu a slabší finanční situaci zadlužených samospráv.
Podíl špatných úvěrů venkovských komerčních bank ve třetím čtvrtletí loni činil 3,04 procenta. To byl téměř dvojnásobek ve srovnání s celým bankovním sektorem, kde podíl činil 1,56 procenta. Podle analytiků je finanční zdraví mnoha malých věřitelů v mnohem horším stavu.
Jedna z nejvíce propracovaných loňských fúzí se uskutečnila v severovýchodní provincii Liao-ning. Vláda zde založila v září 2023 banku Liaoning Rural Commercial Bank, jejíž základní kapitál činil 20,8 miliardy jüanů. Tato banka loni v červnu pohltila 36 místních malých venkovských věřitelů, z nichž se řada potýkala s prudce rostoucím objemem špatných úvěrů, ukázal průzkum agentury Reuters. Jedna z těchto institucí, Liaoning Dengta Rural Commercial Bank, měla na konci roku 2021 poměr špatných úvěrů 21,54 procenta, zatímco průměr v sektoru v té době činil 1,73 procenta. Rozvaha Liaoning Rural Commercial Bank zatím nebyla zveřejněna a banka na žádost o komentář nereagovala.
Dalších deset malých bank v provincii Liao-ning má být sloučeno do banky Liaoshen Bank. Ta byla založena v červnu 2021 s cílem pohltit 12 menších regionálních věřitelů. Liaoshen Bank zdědila velké množství problémových aktiv z předchozí akvizice dvou menších bank.
Slučování malých bank je součástí reforem, které čínské úřady zahájily v roce 2022 s cílem zreorganizovat venkovský bankovní sektor a očistit problémové menší věřitele po sérii skandálů, při nichž v některých případech vkladatelé přišli o peníze, což vyvolalo jinak vzácné veřejné protesty.
Čínská centrální banka ve své zprávě zveřejněné v prosinci 2023 upozornila, že některé venkovské instituce se staly "bankomaty" akcionářů a odklonily se od svého poslání podporovat zemědělský sektor a malé podniky.
"Problém je v tom, že malých bank je tolik, že bankovní regulátor zjevně nemá kapacitu, aby je všechny monitoroval," uvedl ředitel pro výzkum Číny společnosti Gavekal Dragonomics Christopher Beddor. Tyto konsolidace podle něj vytvoří menší počet větších institucí, na které budou moci regulátoři efektivněji dohlížet. Tato strategie ale nevyřeší problémy, jako jsou špatná aktiva, a "spousta problémů" zůstane.
Hlavní čínský index bankovních společností letos stoupl o zhruba deset procent. Loni posílil o téměř 40 procent díky naději na rekapitalizaci velkých věřitelů.
irl zdp
