Jablonec nad Nisou pokračuje v obnově interiérů památkově chráněné radnice
Jablonec nad Nisou 31. srpna (ČTK) - Jablonec nad Nisou pokračuje v obnově interiérů radnice, která je od července národní kulturní památkou. Po rekonstrukci kanceláře primátora a jeho zasedací místnosti teď přeměna čeká také sekretariát. Náklady překročí půl milionu korun a město je zaplatí ze svého, práce by měly začít v září, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Po dobu rekonstrukce se pracovnice sekretariátu přestěhují do sousední zasedací místnosti primátora.
Radnici v Jablonci postavili v letech 1931 až 1933, je významnou stavbou československé meziválečné architektury a nejznámější stavbou libereckého architekta Karla Wintera. "Tím, že je radnice zapsaná na seznam národních kulturních památek, museli všechny změny schvalovat krajští památkáři. Musím říci, že k našemu projektu neměli zásadní výhrady, naopak město pochválili, že veškeré části obnovy Winterovy budovy probíhají citlivě," doplnil tajemník magistrátu Marek Řeháček.
Plánovaná obnova sekretariátu primátora zahrnuje kompletní renovaci včetně výměny dožilých parket a kuchyňky, která vykazuje značné množství závad. Součástí rekonstrukce je výměna spotřebičů, oprava nábytku nebo zázemí pro návštěvy. Zmizí umývací koutek za pracovním stolem asistentky, kde vznikne úložný prostor. Místnost dostane novou elektroinstalaci a osvětlení. "Nový nátěr dostanou okna a obnovu završí nová výmalba," dodala Fričová.
Opravou sekretariátu bude podle Řeháčka dokončena obnova primátorského křídla. "V rámci radnice ale máme připravené ještě další projekty," poznamenal tajemník. Kromě jiného čeká renovace vstupní dveře do budovy a také balkon nad vchodem, který chce magistrát zpřístupnit. Náklady odhadli projektanti na 25 milionů korun, zhruba 14 milionů žádá město z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Přestože radnice loni oslavila 90 let svého zprovoznění, potřebám podle tajemníka do dneška maximálně vyhovuje. "Pro veřejnost jsou chodby, které vlastně obkružují celý půdorys. Úředníci mají ještě vlastní průchod, pokud to nebylo někde přepaženo nebo zaslepeno, takže jsou ty provozy oddělené. Koncept se osvědčil i dnes, v době úspor energií. Doba, která uplynula od stavby, se vlastně na užitných vlastnostech radnice téměř neprojevila," dodal Řeháček.
ivc abz
Keramika nalezená na jižním Slovensku je stará téměř 8000 let,vyrobili ji lovci
Brno 30. srpna (ČTK) - Keramika nalezená na jižním Slovensku u Santovky v roce 2011, vznikla podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález z okresu Levice je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z toho období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky ji vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. V dnešní tiskové zprávě to uvedl hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Podle radiokarbonového datování byla nádoba vyrobena o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění obohacuje představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Keramická nádoba, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při nízkých teplotách kolem 600 stupňů Celsia, což vědci ověřili i experimentálně. Díky tomuto primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. "Přidávání tzv. organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit," uvedl Petřík.
Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva podporují podle vědců hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou, s jejíž pomocí lze zkoumat zbytky tuku v keramice. V nádobách tehdejší lidé připravovali pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu vědci také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější než deset kilometrů od místa nálezu. "To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly," dodal Petřík.
Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakce mezi různými komunitami na přelomu střední a mladší doby kamenné. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala též z dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů.
Detailní výzkum nalezené keramiky začal v roce 2020 a kromě vědců z Masarykovy univerzity se na něm podíleli i kolegové z Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a Univerzita v Yorku.
mei dr
