Zpěvačka Marta Kubišová se stane čestnou občankou hlavního města
Praha 15. května (ČTK) - Čestnou občankou hlavního města se nově stane zpěvačka Marta Kubišová. Ocenění dostane za umělecký přínos české kultuře a zároveň za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím v období invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a v období normalizace. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí projednají pražští radní. Spolu s devětasedmdesátiletou Kubišovou se stane čestným občanem také houslista Václav Hudeček (1952). Přidělení čestného občanství kromě radních musí ještě schválit městští zastupitelé.
Počátky její pěvecké kariéry jsou spojeny s účinkováním v divadle Rokoko. Mezi první hity patří původně francouzská píseň Loudá se půlměsíc. V Rokoku se setkala s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou, s nimiž vytvořila trio Golden Kids. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy se její píseň Modlitba pro Martu stala symbolem odporu proti okupaci. Od února 1970 měla kvůli svým postojům zakázáno vystupovat a režim jí také bránil najít si zaměstnání. Podepsala Chartu 77 a stala se jednou z jejích mluvčí.
Kubišová se v roce 1989 rovněž stala jednou z tváří Sametové revoluce, kdy zaplněnému Václavskému náměstí zpívala Modlitbu pro Martu. Po revoluci se vrátila na pódium. Kariéru ukončila před zhruba pěti lety. Kubišová je rovněž držitelkou Medaile Za zásluhy II. stupně, Čestné medaile T. G.Masaryka, Svatováclavského vyznamenání nebo francouzského Řádu čestné legie.
Devětašedesátiletý houslový virtuos Hudeček dostane ocenění za zásluhy při šíření českého hudebního umění a věhlasu hlavního města ve světě. V roce 1967 zvítězil v soutěži mladých umělců Concertino Praga a jako patnáctiletý tehdy vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra. V kariéře byl také sólistou Československé filharmonie. Rovněž stál u zrodu festivalu Svátky hudby v Praze.
Praha oceňuje své významné obyvatele několika způsoby. Nejvyšším osobním vyznamenáním udíleným hlavním městem je čestné občanství. Od roku 1990 ho metropole udělila mimo jiné Jaroslavu Foglarovi, Zdeňku Svěrákovi, Jiřímu Bělohlávkovi, Jiřímu Suchému, Daně Zátopkové nebo Miloši Formanovi.
brn mol
Sochy z písku letos v Písku představují partnerská města
Písek 13. května (ČTK) - Pět velkých soch z písku si mohou ode dneška prohlédnout lidé v Písku. Tématem tradiční akce pro letošní rok byla partnerská města. Přibližně třímetrové sochy představují Jičín, Veľký Krtíš, Bad Leonfelden, Deggendorf a Wetzlar. Sochy, které dnes slavnostně odhalili zástupci města, zůstanou na nábřeží u Otavy do pozdního podzimu.
"Sochy ukazují architekturu a znaky vybraných partnerských měst, ale také postavy či další atributy typické pro dané místo. Díky jejich umístění u hrany náplavky se podruhé pracuje i se zadní stranou soch. Stejně jako v loňském roce jsou díla ze strany od řeky v nočních hodinách osvětlená,“ řekla Edita Kučerová z odboru školství a kultury písecké radnice.
Sochy od konce dubna tvořili akademický sochař Marian Maršál, Václav Lemon a Josef Faltus. Nejprve jemný štukový písek zhutňují do vysokých homolí a pak z něj tvoří jednotlivé motivy. Nepoužívají žádné lepidlo. Spojitost materiálu zajišťuje to, že je písek pečlivě zhutněný.
"Město Písek vyrostlo na řece Otavě, kde se od středověku rýžovalo zlato. Pro ochranu rýžovišť zde bylo ve 13. století založeno sídlo, jemuž dal zlatonosný písek jméno. Spojitost s tímto materiálem si město připomíná každoroční akcí Sochy z písku v Písku. Novodobá tradice vznikla v roce 2007, kdy byla poprvé otevřena tato ojedinělá galerie pod širým nebem. Pískové sochy jsou jakousi mandalou, která vzniká v první polovině května a většinou na podzim je rozbourána," uvedla Kučerová.
Sochy zobrazují architekturu partnerských měst, jejich atributy nebo postavy, které jsou s daným místem spojeny. Sochu Jičína tvoří zobrazení Valdštejnské brány a Rumcajse s Mankou. V případě německého Deggendorfu je motivem vrhačka knedlíků, na díle věnovaném Wetzlaru je básník Johann Wolfgang Goethe, který v tomto německém městě pobýval. Vinná réva na soše Veľkého Krtíše odkazuje na vinařskou tradici slovenského města, dílu věnovanému rakouskému Bad Leonfeldenu dominuje radnice.
rek kš
DALŠÍ ZPRÁVY
