Premiéři Bavorska a Česka otevřeli v Řezně společnou výstavu o baroku
Řezno (Německo) 9. května (zpravodaj ČTK) - Premiéři Bavorska a Česka Markus Söder a Petr Fiala dnes v Řezně otevřeli bavorsko-českou zemskou výstavu nazvanou Baroko! Bavorsko a Čechy. Söder při této příležitosti vyzval k návštěvě Prahy, protože výstava v řezenském Domě bavorských dějin potrvá do října a v prosinci se přesune do Národního muzea v Praze.
"Praha je jedno z nejkrásnějších měst na světě. Její návštěvu mohu jen doporučit," řekl Söder na zahajovací ceremonii v řezenské katedrále svatého Petra. Výstavu dnes označil za doklad přátelských vztahů Česka s Bavorskem.
Fiala v projevu v katedrále připomenul význam Řezna v českých dějinách, jako byl křest 14 českých knížat v 9. století. "Byl to velký milník, které české země posunul blíže k evropskému proudu," řekl.
"Věřím, že výstava přispěje k hlubšímu poznání našich zemí a ke zlepšení už tak výborných vztahů mezi Bavorskem a Českem," řekl Fiala. Uvedl, že výstava o baroku připomíná i to, že Česko s Bavorskem jsou země, které mají v úctě tradice a zároveň se soustředí na inovace.
Český ministr kultury Martin Baxa o výstavě řekl, že neskrývá kontroverzní historické události a zároveň v plné šíři ukazuje krásu a podmanivost baroka, které Česko i Bavorsko spojuje. "Většina Čechů si v Bavorsku nepřipadá jako v cizině, protože barokní krajina je zde podobná," uvedl.
Dům bavorských dějin výstavu vnímá jako pohled do historie doby krize a následné obnovy. "Na počátku stojí velká tragédie třicetileté války. Po ničení dosud nepoznaných rozměrů jde o obnovu a nový začátek. Obojí nalézá vyjádření a formu v novém stylu baroka," uvedla bavorská instituce.
Výstava rovněž ukazuje odlišnosti ve vývoji Bavorska a Čech. Zatímco bavorský vévoda Maxmilián získal v roce 1623 od císaře kurfiřtskou hodnost, Čechy ztratily samostatnost. "Triumf a porážka leží těsně u sebe," uvedl Dům bavorských dějin. V kultuře ale naopak vznikl společný barokní svět, ve kterém Bavorsko a Čechy propojily nový styl a známé rodiny stavitelů a malířů, jako byly Dientzenhoferové a Asamové.
Aleš Zápotocký jd
V Tiskárně Hradištko u Prahy vznikají poštovní známky s prezidentem Pavlem
Hradištko (u Prahy) 9. května (ČTK) - V Tiskárně Hradištko u Prahy vznikají poštovní známky s prezidentem Petrem Pavlem, koupit je bude možné od 7. června. Část nákladu už firma odváží ze svého areálu, aby se vše stihlo včas distribuovat. Celkem jde o 100.000 archů, tedy milion známek. Pro společnost je to prestižní zakázka, už dříve vytiskla například známky s portrétem slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, řekl dnes ČTK výrobní ředitel Karel Štefek.
"S tiskem jsme skončili minulý týden, někdy ve čtvrtek, ale tím, že na tom je spousta další práce, tak minimálně 14 dní až tři týdny známka bude ještě v tiskárně. Po částech to odvážíme na poštu, aby se to dalo distribuovat," uvedl Štefek.
Výroba prezidentských známek není jednoduchá. Zahrnují 13 barev, ofsetovým strojem tak musejí projít třikrát. Podle Štefka jde o první českou prezidentskou známku, která je tištěná na samolepicím papíru. "Dělali jsme speciálně raznici, kterou si pošta objednala. A samozřejmě výjimečné je to tím, že je to prezidentská známka. Jako tiskárna jsme rádi, že se těchto věcí můžeme účastnit," dodal Štefek.
Na jednom aršíku jsou všechny barevné varianty. Designéři je pojmenovali po fenoménech spojených s českou historií, kulturou nebo tradicemi, například s odkazem na text státní hymny poskalinová nebo šumněborová. Další barvy představují československé motorky Jawa kývačka či pérák (českomotorková), pivo (spodně kvašená) nebo knihy Jaroslava Foglara (vontská špendlíková). Lidé si budou moct koupit celý aršík za 230 korun. Cena odpovídá hodnotě deseti známek na obyčejné psaní, která je 23 korun. Výroba prezidentských známek podle Štefka zaměstnává kolem 12 lidí.
Tiskárna Hradištko je rodinná firma, která se zaměřuje na tisk specifických mnohobarevných vypalovacích obtisků na porcelán, keramiku, sklo, smalt a mnoho dalších tiskovin. Ceniny a poštovní známky vyrábí od roku 2017, dodává je České poště a na Slovensko. Společnost má 20 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu kolem 30 milionů korun.
Budova dnešní tiskárny vznikla v roce 1944, sídlila v ní nejdříve ženijní škola. Sklokeramické obtisky se v ní začaly vyrábět o dva roky později. Po roce 1989 zůstal výrobní program zachován, areál ale několikrát změnil majitele. Současný vlastníci ho získali zhruba před osmi lety.
khj dr