Ve sbírkách zlínského muzea je více než 2000 kraslic, nejstarší z roku 1903
Zlín 25. března (ČTK) - Ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je soubor více než 2000 kraslic. Nejstarší zdobená velikonoční vajíčka vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné, uvedla v dnešní tiskové zprávě muzea jeho pracovnice Blanka Petráková. Návštěvníci muzea mohou vidět desítky kraslic zdobených různými technikami na výstavě Vajíčko malované, z lásky darované. Ve čtvrtek se uskuteční Zelený čtvrtek v muzeu s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami.
V muzejní sbírce jsou vejce slepičí, kachní a husí, také křepelčí či pštrosí. 'Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i jižní Čechy a Chodsko,' uvedla Petráková.
Z původního barvení vajec přírodními barvivy pomocí kůry olše, jabloně či dubu, ovsa, osení či kopřivy zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka. Do konce 19. století však byly přírodní materiály jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic.
'Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin, vyškrabování dekoru a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály,' uvedla zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky.
'Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob,' uvedla Lečíková. Nechybí kraslice Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii na Ploštině.
'Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou. V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti,' uvedla Petráková.
jmk kš
Cichanouská dnes odhalila v Praze pamětní desku knihtiskaře Františka Skoriny
Praha 24. března (ČTK) - Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská dnes odpoledne odhalila v Praze pamětní desku lékaře a knihtiskaře Františka Skoriny, který v 16. století vytiskl první knihu ve staroběloruském jazyce. Bronzová deska je umístěná v chodníku u parku v těsné blízkosti Staroměstského náměstí, kde jeho tiskárna sídlila. Slavnostnímu aktu, kterého se zúčastnili i zástupci Litvy a Polska, přihlížela zhruba stovka lidí, někteří z nich měli běloruské vlajky. Po něm se účastníci akce vydali na pochod u příležitosti Dne nezávislosti Běloruska.
Pamětní deska byla do země uložená už před časem, se slavnostním odhalením se podle pořadatelů čekalo na návštěvu Cichanouské. 'Jméno Františka Skoriny propojuje Bělorusy, Litevce, Poláky a Čechy,' uvedla s tím, že jde už o třetí místo, kde pobýval, které si jeho odkaz včetně příslušnosti Běloruska k Evropě připomíná. 'Bojujeme za naši identitu, která byla narušena imperiálním Ruskem,' dodala Cichanouská.
Skorina se narodil na území tehdejšího Litevského knížectví, dnes severního Běloruska, studoval v polském Krakově a italské Padově. V roce 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po působení v litevském Vilniusu, kde zřídil první tiskárnu, se vrátil do Prahy jako zahradník císaře Ferdinanda I. Habsburského.
'Jeho práce ukazuje, že Bělorusko dnes a v tehdejší době je blízce spojeno se střední Evropou. Je třeba připomínat, že Bělorusko je součástí západu už několik století,' řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl, že historie Bělorusů v Praze pokračovala i v období československé první republiky, kdy v české metropoli sídlila i běloruská exilová vláda.
Samotná bronzová deska má připomínat knihtiskařkou literu, tedy obrázky či písmena, na které se nanášela tiskařská barva a které byly zrcadlově obrácené. Na konci dnešního slavnostního aktu pořadatelé na desku nanesli barvu a symbolicky ji otiskli na bílé tričko.
van mha