Odborníci vrátili tvář ženě z doby bronzové, podle bohaté výbavy patřila k elitě
Brno 24. května (ČTK) - Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například jantarový náhrdelník se stovkami korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila k elitě. "Zvolili jsme možná lehce povýšený výraz, hlavně kvůli bohatství, které jsme v hrobě našli," řekla dnes novinářům antropoložka Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Spolupracovala se sochařem Ondřejem Bílkem.
Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté na pohřební výbavu. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.
"V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy," uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. "Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby," uvedl archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,“ doplnil archeolog.
Žena zemřela zhruba v 35 letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na nějaké dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy - výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.
Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd ČR využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.
Jan Tomandl kš
Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny
Bratislava/Vilnius/Riga/Tallinn 23. května (ČTK) - Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters.
Ukrajina 3. května odhadla částku potřebnou k obnově infrastruktury a nápravě ekonomiky na přibližně 600 miliard dolarů. Tato částka ale pravděpodobně ještě vzroste vzhledem k tomu, že válka je stále v plném proudu, uvádí se v dopise.
"Podstatnou část nákladů na obnovu Ukrajiny, včetně odškodnění obětí ruské vojenské agrese, musí uhradit Rusko," píší čtyři země v dopise, který v úterý předloží ministrům financí členských zemí. V dokumentu, s nímž se Reuters seznámil, je rovněž výzva, aby unijní sedmadvacítka začala připravovat další sankce vůči Kremlu.
"Pokud Rusko nezastaví vojenskou agresi proti Ukrajině, neměly by mezi EU a Ruskem zůstat žádné ekonomické vazby, aby žádné naše finanční zdroje, výrobky či služby nepodporovaly ruskou válečnou mašinérii," uvádí se v prohlášení.
Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v dopise poznamenávají, že EU a její podobně smýšlející spojenci již zmrazily aktiva ruských fyzických a právnických osob a rezervy centrálních bank ve výši přibližně 300 miliard dolarů.
"Nyní musíme najít legální způsoby, jak maximalizovat využití těchto zdrojů pro financování pokračujícího úsilí Ukrajiny čelit ruské agresi i pro poválečnou obnovu země," uvedli.
"Zabavení státního majetku, jako jsou rezervy centrálních bank, nebo aktiv společností vlastněných státem, má v tomto ohledu přímou souvislost a dopad," píší čtyři členské státy v dopise.
Evropská komise minulý týden uvedla, že by mohla prověřit, zda je možné podle vnitrostátních právních předpisů a zákonů EU zabavit zmrazená ruská aktiva k obnově poválečné Ukrajiny. Nezmínila se ale o rezervách centrálních bank. Různí představitelé EU upozornili, že zabavení ruského majetku je právně ošemetné, protože k tomu neexistuje vhodná unijní právní úprava.
"V případech, kdy nebudou nalezeny legální způsoby konfiskace majetku, by měl být tento majetek použit jako páka a uvolněn až poté, co Rusko nahradí Ukrajině všechny způsobené škody," uvádějí podle Reuters čtyři unijní země ve svém dopise.
ban ank
DALŠÍ ZPRÁVY
