Financial Times: USA na půdě G7 navrhují zabavit 300 miliard USD ruských aktiv
Washington 28. prosince (ČTK) - Spojené státy na půdě G7 navrhují zabavení až 300 miliard dolarů (asi 6,6 bilionu korun) zmražených ruských aktiv, píše list Financial Times (FT). Ministři financí skupiny vyspělých zemí i jejich náměstci pracují na tom, aby byl návrh připravený k realizaci k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února příštího roku. USA mají podle listu podporu Japonska, Kanady a Británie, evropské země naopak mají pochybnosti.
Západní země zvažují různé možnosti postupu - od přímého zabavení ruských aktiv, až po využití jejich výnosů ke krytí úvěrů. Evropská unie se doposud pro zabavení aktiv ruské centrální banky nerozhodla, namísto toho se zabývá způsoby, jak využít jejich výnosy uložené v mezinárodním systému pro vypořádání plateb Euroclear, podle FT jde o až 191 miliard dolarů (asi 4,2 bilionu korun).
Washington zabavení ruských aktiv zatím veřejně nepodpořil, v diplomatických kruzích však letos rozšířil návrh, podle kterého by konfiskace financí Moskvy byla zákonná jakožto "opatření, které přiměje Rusko zastavit svoji agresi". Evropské země, kde leží většina dotyčného majetku, jsou však opatrnější a obávají se možných dopadů na finanční stabilitu i odvetných kroků Ruska. Například Itálie, která s novým rokem převezme předsednictví G7, se obává, že Moskva v reakci zakročí proti italským společnostem v Rusku. Ruská diplomacie již varovala, že v reakci na jakékoliv zabavení majetku zpřetrhá diplomatické vztahy se Spojenými státy.
Trojice pracovních skupin se má podle FT v následujících týdnech zabývat právními okolnostmi zabavení, způsoby provedení i snižováním potenciálních rizik a možnostmi, jak finance nejlépe využít k podpoře bránící se Ukrajiny.
Snahy v tomto směru každopádně dokazují, že vyspělé západní země mají společný zájem dát Moskvě najevo, že nedokáže překonat západní odhodlání podporovat Ukrajinu, a to jak ekonomicky, tak vojensky, komentuje vývoj FT. Rozdíly v přístupech k ruské invazi na Ukrajinu v rámci G7 se uskupení podařilo překonat v minulosti už několikrát, například při schvalování vůbec prvního sankčního balíčku nebo zavádění cenového stropu na ruskou ropu.
vdv lep
Slavná švédská válečná loď Vasa praská, muzeum chystá výměnu podpůrné konstrukce
Stockholm 28. prosince (ČTK) - Švédskou bitevní loď Vasa ze 17. století, která patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím v zemi, čeká nákladná rekonstrukce. Podle odborníků se v trupu plavidla objevily praskliny a hrozí jeho rozpadnutí. Bude proto zapotřebí vyměnit konstrukci, která pomáhá držet loď pohromadě, píše list The Guardian.
Příkaz ke stavbě velké, okázale vyzdobené lodi dal švédský král Gustav II. Adolf. Plavidlo, pojmenované po vládnoucí dynastii Vasa, mělo demonstrovat moc tehdejšího švédského impéria. Jeho sláva ale trvala jen několik hodin; loď po vyplutí v srpnu 1628 urazila pouhých 1300 metrů a pak se potopila.
V roce 1961 byl vrak lodi vyzvednut z hlubin a umístěn do stockholmského muzea, které od jeho otevření v roce 1990 navštívily již miliony turistů.
Podle Magnuse Olofssona z muzea lodi Vasa ve Stockholmu však nyní dřevo lodi začíná praskat. "Už teď je v lodi hodně puklin a my nechceme, aby vznikaly další. Loď by se nakonec rozpadla," prohlásil.
Problémy zčásti působí ocelová podpůrná konstrukce, na níž loď spočívá od roku 1964. Podle Olofssona tato "kolébka" vyvíjí na plavidlo příliš velký tlak, čímž se loď deformuje a vznikají v ní praskliny. Dřevo, z něhož je loď postavená, je navíc chemicky rozrušováno znečišťujícími látkami, které do něj pronikly v moři.
Pomoci udržet loď pohromadě má podle Olofssona kostra, jíž bude loď uvnitř vyztužena. "Musíme rozložit váhu na větší plochu a zabudovat vnitřní kostru, která zpomalí pohyb dolů," uvedl Olofsson. Kvůli přesunu nynějších podpůrných sloupů bude potřeba rozebrat podlahu muzea.
Oprava by měla začít na jaře, a to za provozu muzea. "Je to velký úkol. Čtyři roky jsme prováděli průzkum, abychom rozhodli, jak k rekonstrukci přistoupit. Nyní začneme se samotnou stavbou, která potrvá rovněž čtyři roky," řekl Olofsson. Podle listu The Guardian vědci své plány testovali na modelech plavidla ve skutečné velikosti, aby si byli jistí, že vše bude fungovat podle jejich představ.
Celkové náklady na rekonstrukci se odhadují na 150 milionů švédských korun (334 milionů Kč) a muzeum žádá dárce o finanční příspěvky. Ředitelka muzea Jenny Lindová doufá v pomoc švédské veřejnosti. "Když byla loď Vasa vytažena z moře, švédská veřejnost se spojila a umožnila její záchranu. Nepřispěl jen stát, ale také soukromé firmy a řadoví občané," připomněla.
Podle Lindové je loď Vasa naprosto unikátní. "Žádná jiná loď ze 17. století nezůstala zachována v takovémto stavu," podotýká.
lcm jrm