Schránka, v níž byl v milevském klášteře uschován vzácný hřeb, pochází z Byzance
Milevsko (Písecko) 13. září (ČTK) - Schránka, v níž byla v milevském klášteře uschována odseknutá část hřebu, jenž byl pravděpodobně součástí takzvaného Pravého kříže, má původ v Byzantské říši. Pochází ze 4. až 5. století a byla nabarvena vzácnou ultramarínovou modří. Představuje tak jeden z unikátních nálezů na území České republiky. Vyplývá to z aktuálních výsledků analýz, které dnes v Milevsku na Písecku představili archeologové.
Na Pravém kříži, jehož část byla nalezena ve schránce, zemřel Ježíš Kristus. Vědci schránku s hřebem našli před dvěma roky ukrytou v milevském klášteře. "Nyní máme potvrzené stáří schrány z dubového dřeva. Zajímavé je, že nebyla zdobena pouze zlatem a stříbrem, byla křiklavě modrá, zářila z ní nebeská modř," uvedl archeolog Jiří Šindelář. Právě použití barvy, která pochází z oblasti Byzantské říše, je v Čechách podle vědců zcela výjimečné.
Archeologové zatím neví, jak se schránka z Východořímské říše z oblasti dnešního Turecka do Milevska dostala. Šindelář dodal, že vědci budou pokračovat ve výzkumu a analýzách. "To nám může naznačit odpovědi na řadu otázek," uvedl archeolog.
Hodnotu hřebu podle Šindeláře nelze vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství. Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26krát 16 centimetrů. K trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím. Chodba má rozměry 60krát 60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové ze Správy jeskyní ČR z pracoviště Chýnovská jeskyně. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. "Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král," uvedl Šindelář.
Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
rek hj
Ostravské muzeum vystavilo sbírku starých tisků a spisů Pietra Andrey Mattioliho
Ostrava 12. září (ČTK) - Ostravské muzeum vystavilo sbírku starých tisků a spisů z díla významného renesančního lékaře a botanika italského původu Pietra Andrey Mattioliho. K vidění je i první česky psaný herbář z roku 1562. Výstava Příběh Mattioliho herbáře potrvá do 16. října. ČTK to dnes řekla pracovnice muzea Hana Kölblová.
"Sbírka, kterou představuje výstava v Ostravském muzeu, zahrnuje staré tisky celoživotního díla z pera Pietra Andrey Mattioliho vydávaného za jeho života od poloviny 16. století až do současnosti. Samozřejmě nechybí unikátní český herbář z Prahy z roku 1562. Jedná se o jedinečnou výstavu z hlediska obsahu i rozsahu, za kterou stojí kurátor Petr Bílek," řekla Kölblová.
Mattioly (1501-1578) byl italský humanista, překladatel, vědec botanik a lékař předních postav evropské světské i duchovní scény pozdní renesance. Od roku 1555 ve službách Ferdinanda Tyrolského pobýval několik let také v Čechách, v Praze a na zámku Březnice. Zde sbíral poznatky z botaniky a spolupracoval s mnohými středoevropskými i českými vědci na sběru vzorků rostlin a tyto výsledky s úspěchem publikoval.
V roce 1562 poprvé vydal, za pomoci svého donátora Ferdinanda Tyrolského a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventýna svůj Herbář, jinak bylinář. Ten je považován za jednu z nejvýznamnějších botanických knih 16. století. Do češtiny byla kniha pravděpodobně přeložena Tadeášem Hájkem z Hájku. Jde o první herbář vydaný v českém jazyce. Poté byl vydán ještě mnohokrát v němčině, italštině a latině, přičemž byl autorem při jednotlivých vydáních stále upravován. V roce 1570 Mattioli Čechy opustil a vrátil se do Itálie. Na následky morové epidemie zemřel v roce 1578 v italském Tridentu.
"Na Mattioliho tisky navazuje další výstava nazvaná Co (ne)skrývá herbář a knihovna Ostravského muzea, která představuje staré tištěné herbáře, kolekci vědeckých kreseb Simony Kuběnkové i novější odbornou literaturu,"
dvc hj
DALŠÍ ZPRÁVY
