Lhotský má na výstavě v Jablonci poprvé i velkoformátové tužkové kresby
Jablonec nad Nisou 14. prosince (ČTK) - Výběr z tvorby posledních let světoznámého umělce Zdeňka Lhotského je na nové výstavě v galerii Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Malíř, sochař, sklářský výtvarník i technolog na ní poprvé v regionu představuje i své velkoformátové tužkové kresby. Ty se z vystavených Lhotského děl kurátorovi výstavy Oldřichu Plívovi líbí asi nejvíce.
"Kresby, až dva metry vysoké a metr široké, jsou dělané tužkou, což je hodně práce. Udělal (Lhotský) pět těchto formátů a z toho ty dva poslední jsou, myslím, úplně senzační," řekl dnes Plíva ČTK.
Lhotský dnes ČTK řekl, že tyto kresby jsou podkladem pro jeho duševní pohodu. "Jsou na nich takové geometrické věci, které ovšem ve své podstatě vznikají vždycky z jedné kresby, která se tak jako na kaleidoskopu opakuje, převrací a tak dále, že vytvoří takovou zvláštní strukturu, která mě nějakým způsobem fascinuje. Protože jako vždycky, když to začnu dělat, tak si říkám, jestli jsem se trochu nezbláznil, ale pak si říkám, že ta fascinace je tak silná, že to prostě udělám," dodal.
Kromě kreseb má na výstavě, jež potrvá do poloviny dubna příštího roku, také obrazy, digitální tisky či sklo. Nechybí ani jeho slavné mísy. "Jsou udělané takzvanou technikou vitrucell, což je můj, potažmo náš vynález způsobu barvení skla, protože já mimo jiné, že jsem vystudovaný umělec, tak jsem ještě technolog v tavené plastice," řekl.
Lhotský jako žák Stanislava Libenského byl v roce 2016 americkým časopisem Wallpaper zařazen mezi 12 Čechů, kteří ovlivňují světový design. Jeho díla jsou zastoupená v řadě světových i českých galerií či muzeí. Kromě vlastní umělecké a designérské práce získal mezinárodní renomé i tím, že se v roce 1994 ujal zanikajícího střediska taveného skla v Pelechově u Železného Brodu, kde tvoří dosud. Je mimo jiné autorem čtyřtunového skleněného sarkofágu pro dánskou královskou rodinu. Prozradil, že nyní pracuje na jiné obdobně významné zakázce. "To je věc, která je srovnatelně nebo malinko větší ještě než byl sarkofág a vstoupí do povědomí asi možná trochu víc než sarkofág," naznačil. O co konkrétně jde, zatím říci nemůže. Termín má ale do léta 2025 s tím, že toto dílo bude směřovat do Velké Británie, konkrétně do Londýna.
knt gcm
Biskupství vystaví v Ostravě betlémy vytvořené z přírodnin i odpadů
Ostrava 14. prosince (ČTK) - Biskupství ostravsko-opavské v příštím týdnu vystaví v Ostravě netradiční kolekci betlémů. V soutěži je vyrobili studenti škol z celého Moravskoslezského kraje. Betlémy museli vytvořit z přírodnin nebo materiálů, které by jinak skončily v odpadu. Velikost betlému navíc byla limitována krabicí od bot. Novinářům to dnes sdělil mluvčí biskupství Ondřej Elbel.
Soutěž vyhlásilo hukvaldské ekocentrum Hubert u příležitosti 800 let od postavení prvního betlému. "Přihlásilo se 40 tříd z 28 škol a každá z nich zvolila zcela originální zpracování. V betlémech jsou použity například šišky, staré látky, bambus, noviny i dřevo nebo obaly od vajíček," uvedla manažerka ekocentra Michaela Kvašňovský Holubová.
Školy, které se soutěže účastní, mohou pro svou třídu vyhrát libovolný program v hukvaldském ekocentru. Hukvaldský biskupský environmentální resort se věnuje inovativnímu vzdělávání v přírodních vědách. Součástí nabízených vzdělávacích programů je například venkovní bádání, zkoumání v laboratoři i kreativní tvoření.
"Naše třída je převážně chlapecká. Většina hochů jsou fotbalisti s odhodláním vyhrát každou soutěž, a přestože obvykle není naší silnou stránkou tvoření a vyrábění, naše soutěživost nám dodala veškerou trpělivost potřebnou k vytvoření betlému,“ uvedla učitelka Marie Pastrňáková ze Základní školy Václavovice, která se do soutěže přihlásila.
Dodala, že základ figurek pro jejich betlém tvoří roličky toaletního papíru. Žáci využili staré silonky a duté vlákno k vycpání hlaviček postav i k vyhotovení ovečky. Ježíšek je vyrobený z jednorázové plastové štamprle. Postavičky jsou oblečené do starých odstřižků látek a mají přilepené vlasy ze staré vlny nebo zbytků kožešin. "Využili jsme i dva roky starou papírovou sopku, která původně sloužila k chemickým pokusům a už dlouho se válela na skříni, kde čekala na další využití," popsala přípravu betlému Pastrňáková.
Mluvčí připomněl, že betlém patří neodmyslitelně k Vánocům a také jde o nejrozšířenější vánoční zvyk. Tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Přivedl se svými přáteli do jeskyně živého osla i vola, a proměnili ji v kapli. V tomto betlémě pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.
mtk hj