Porota soutěže Miese van der Roheho si v Ostravě prohlédla historická jatka
Ostrava 17. března (ČTK) - Členové mezinárodní poroty prestižní evropské architektonické soutěže Miese van der Roheho si dnes v Ostravě prohlédli historická jatka, jejichž přestavba na galerii současného umění Plato se dostala do finále soutěže jako první česká stavba v historii. ČTK to sdělila mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. Výsledky soutěže, kterou každé dva roky pořádá Evropská unie, organizátoři vyhlásí 25. dubna.
'Členové mezinárodní jury, kteří postupně navštíví všechny finalisty, v neděli 17. března využili možnost vidět budovu Plato v běžném provozu. Porotci se rovněž setkali s autorem návrhu projektu Robertem Konieczným a jeho týmem, ředitelem městské galerie Plato Markem Pokorným, primátorem města Janem Dohnalem (ODS) a dalšími zástupci města Ostravy,' uvedla Pokorná.
Jatka se otevřela v roce 1881. Jejich provoz skončil v roce 1965, pak léta chátrala. Za koupi budovy a její dvouletou přeměnu zaplatilo město téměř 345 milionů korun. Provoz v novém sídle zahájila galerie v září 2022, zaměřuje se na prezentaci současného umění. Součástí památkově chráněné budovy je pět výstavních sálů fungujících samostatně i při vzájemném propojení. Originální architektonické řešení galerie umožňuje otočit šest jejích stěn a otevřít ji tak ze všech stran.
'Postup mezi finalisty je událostí se značným mezinárodním přesahem. Neexistuje jiná tuzemská stavba, která by se do dnešních dnů objevila třeba jen v užším výběru ceny, natož pak v jejím finále. Pro Ostravu jde v neposlední řadě o důkaz, že sázka na zajímavé a neotřelé architektonické projekty byla správným krokem,' uvedl Dohnal.
Bývalý primátor Tomáš Macura (JDETO!!!) ocenil, že současný primátor porotce osobně přivítal. 'Je to velmi důležité gesto, které budou hodnotitelé vnímat jako podporu vedení města galerii Plato a nepochybně se odrazí v šancích jatek na úspěch v závěrečném hodnocení soutěže,' uvedl Macura na platformě X.
V pětici finalistů soutěže v kategorii Architektura jsou kromě ostravské galerie Plato také studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu, škola Reggio v Madridu, konvent Sainte-Lucie-de-Tallano na Korsice a veřejný prostor Hage ve švédském Lundu. Porota během březnu navštěvuje finalisty a 25. dubna oznámí vítěze. Slavnostní předání cen se pak uskuteční 14. května v Barceloně.
vpl hj
Český prezident Pavel otevřel v Drážďanech výstavu svatovítského pokladu
Drážďany 15. března (zpravodaj ČTK) - Svatovítský poklad, který je jednou z největších chrámových sbírek v Evropě, je poprvé k vidění v zahraničí, a to v Drážďanech. Výstavu, která je unikátní svým historickým i kulturním významem, dnes v saské metropoli společně otevřeli český prezident Petr Pavel a saský premiér Michael Kretschmer. Výstava v Umělecké síni v Lipsiusbau nazvaná Fragmenty paměti je pro návštěvníky dostupná od soboty do 8. září.
'Svatovítský chrámový poklad je v zahraničí vůbec poprvé. A poprvé ho v takové sestavě mohou vidět i čeští návštěvníci,' řekl Pavel. Poklad je totiž vystaven v dialogu s tvorbou současných umělců - Angličana Edmunda de Waala, Čecha Josefa Koudelky a Němce Juliana Rosefeldta.
Právě na spojení historického katedrálního pokladu se současnými díly upozornil kurátor výstavy Jiří Fajt. 'Výstava spojuje výrazné paměťové skoky naší civilizace,' řekl Fajt. Zatímco katedrální poklad podle Fajta vychází z křesťanské víry a dějin spásy, práce de Waala, Koudelky a Rosefeldta přináší současný pohled.
Od Koudelky, který se proslavil snímky invaze vojsk Varšavské smlouvy do Prahy, jsou na výstavě velkoformátové fotografie rozděleného Jeruzaléma. Rosefeldt zase svým filmem ukazuje zničující vliv lidského chování. Monumentální skříňové objekty od de Waala jsou pak podle pořadatelů protikladem chrámového pokladu.
Svatovítský poklad pravidelně rozšiřovala už dynastie Přemyslovců, díky úsilí císaře a českého krále Karla IV. se více než zdvojnásobil. K vidění jsou v Drážďanech různé typy relikviářů, ale také významná díla zlatnického umění či obrazy a sochy. Příkladem jsou relikviářová busta svatého Vojtěcha darovaná Vladislavem Jagellonským, takzvaný nostický plenář, který je znám i jako relikviář svatého Kříže.
Aleš Zápotocký mka
DALŠÍ ZPRÁVY
