Anežský klášter v létě přivítá milovníky novocirkusového umění
Praha 16. května (ČTK) - Multižánrové představení, které propojí akrobacii, živou hudbu, vyprávění, tanec a legendy o světcích, zahrnuje nový projekt souboru Losers Cirque Company. Pod názvem Sancti ho soubor bude uvádět na Letní scéně Divadla BRAVO! v prostorách kláštera svaté Anežky na Starém Městě v Praze. Zatímco loni soubor hrál v klášterních zahradách, letos se budou představení odehrávat přímo v klášteře, který slouží jako výstavní prostory pro sbírky středověkého umění Národní galerie Praha. O novém projektu dnes pořadatelé informovali novináře.
"Téma vyvstalo z okouzlení starodávnou vznešeností Anežského kláštera. Naším přáním bylo přinést publiku živý zážitek z jedinečného prostoru, a proto jsme jako jednotící prvek zvolili svatost obyčejnou, ale inspirující," říká k novému site specific projektu umělecký šéf souboru a režisér Petr Horníček. Představení Sancti se bude hrát jen dvacetkrát v deseti dnech, první uvedení je 5. června. Program je na webu.
Skupina Losers Cirque Company má svůj počátek v televizním pořadu Česko Slovensko má talent. Dvojici ve složení Petr Horníček a Zdeněk Moravec se podařilo první ročník talentové soutěže vyhrát. Postupně rozšiřovali svou uměleckou činnost a do paměti diváků se zapsali například bláznivým kabaretem Lidoskop. Později začali vystupovat s dalšími akrobaty a tanečníky a vznikla jejich první inscenace The Loser(s), podle které si začali říkat Losers Cirque Company.
S desítkou celovečerních vystoupení nyní pravidelně vystupují v Česku i v zahraničí. Losers mají na svém kontě i ocenění Herecké asociace, která Petra Horníčka zařadila do nominace na Ceny Thálie za mimořádný výkon v inscenaci EGO. Nedávno obnovili tradici Branického divadla, které provozují pod názvem Divadlo BRAVO! V létě budou letos znovu hrát v Anežském klášteře.
Klášter jako jedna z nejstarších gotických staveb Prahy nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny svaté Anežky České. Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Celoročně a zdarma jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem kláštera. V zahradách jsou instalovány téměř dvě desítky sochařských děl současných českých autorů.
hrm snm
Zemské muzeum v Brně vystavilo nejstarší papírové peníze z habsburské monarchie
Brno 16. května (ČTK) - Nejstarší papírové peníze, se kterými se platilo v českých zemích, vystavilo Moravské zemské muzeum v Brně. Primát drží bankocetle vydávané za časů císařovny Marie Terezie, tedy v 18. století. Na výstavě jsou také pozdější bankovky, státovky, nouzové peníze či obligace, které se na území habsburské monarchie používaly až do zániku rakousko-uherského soustátí v roce 1918. Výstava, kterou rozšiřují také padělky, peněženky, váčky na peníze a další související exponáty, potrvá v Dietrichsteinském paláci do 10. září.
Bankocetle nebyly bankovkami v moderním smyslu slova. Šlo o státovky, tedy papírové peníze vydávané panovníkem zpravidla v době nedostatku mincí z drahých kovů a zvýšených výdajů státního rozpočtu. Na území habsburské monarchie se používaly od 60. let 18. století. Později se v oběhu objevily i první bankovky s precizní ornamentální výzdobou, antickými postavami a mikropísmem jako ochranným prvkem proti padělatelům.
"Zajímavostí je, že některé bankovky s vročením 1848 se zprvu používaly i půlené nebo čtvrcené kvůli nedostatku drobných mincí v bouřlivé revoluční době," uvedla kurátorka Martina Kvardová. Ve stejném období - a později znovu za první světové války - se objevovala také řada nouzových platidel vydávaných například obcemi, továrnami či zajateckými tábory. Sloužily rovněž jako náhrada kovových mincí.
Výstavu tvoří desítky originálů, převážně ze sbírky Moravského zemského muzea. "Vzhledem k choulostivosti materiálu, v kombinaci s tehdejší praxí návratu vyšších nominálních hodnot zpět do banky a následné likvidaci, zůstaly papírové peníze dochovány jen ve skromném počtu exemplářů, a to ještě velmi často poškozených," řekl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Historickou zajímavostí jsou padělky, za které hrozily přísné tresty. "Padělané bankovky by mohly být samostatným sběratelským oborem, protože jich bylo hrozně moc. Bankovky nepadělali jen různí podvodníci, ale i osoby, u kterých bychom to nečekali. Napoleon Bonaparte si nechal před tažením do Rakouska předem natisknout kvanta falešných rakouských bankovek," uvedl spoluautor výstavy Vladimír Filip, autor knihy o papírových penězích z habsburské monarchie.
tmd gcm
DALŠÍ ZPRÁVY
