Trh s platinou zřejmě letos vykáže největší deficit za posledních deset let
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com 0,6 gram platinový nuget z Fox Gulch, Goodnews Bay, Aljaška
Londýn 10. září (ČTK) - Globální trh s platinou vykáže v letošním roce deficit více než jeden milion uncí (více než 31.103 kg), což je nejvíce za posledních nejméně deset let. V deficitu skončí trh už druhým rokem. Poptávka se totiž zvyšuje, zatímco dodávky klesají. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro investice do platiny (WPIC).
Loni deficit činil 731.000 uncí. Původně WPIC na letošek počítala se snížením deficitu na 476.000 uncí.
Ceny platiny však na zprávy o deficitu příliš nereagují. Ze svého vrcholu na začátku roku 2021 cena platiny klesla zhruba o 30 procent. Ještě větší pokles zaznamenaly ceny sesterských kovů - palladia a rhodia. Příčinou je nejistota ohledně poptávky z automobilového průmyslu, který tyto kovy používá v katalyzátorech ke snížení škodlivých emisí výfukových plynů.
Celková poptávka po platině letos měla podle původních předpokladů vykázat růst o tři procenta na 8,12 milionu uncí. Investiční poptávka by se pak měla zvýšit o 15 procent, zejména díky poptávce fondů obchodovaných na burze (ETF). Zájem je také o platinové slitky v Číně. Poptávka po platinových slitcích o hmotnosti 500 gramů a více v Číně by se pak měla zvýšit o 40 procent na 188.000 uncí. Poptávka z klenotnického sektoru bude vyšší o sedm procent.
Vyšší má být i zájem o platinu z průmyslu, který má hlavní podíl na celkové poptávce. Poptávka automobilového sektoru vzroste o jedno procento na sedmileté maximum 3,2 milionu uncí. Důvodem je růst prodeje hybridních vozidel, přísnější emisní legislativa a náhrada platiny za palladium.
Celkové dodávky by se letos měly snížit o jedno procento na 7,09 milionu uncí. U těžby se pak očekává pokles o dvě procenta na 5,51 milionu uncí, hlavně kvůli nižší produkci v Jihoafrické republice. Na těžbu má negativní dopad relativně nízká cena kovu. Dodávky recyklované platiny by se ale měly v letošním roce o dvě procenta zvýšit.
Na pokrytí deficitu se využijí nadzemní zásoby. Ty by letos měly klesnout o 25 procent na tři miliony uncí, což odpovídá zhruba čtyřměsíční globální poptávce. Zásoby budou nejnižší za čtyři roky.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Inflace v srpnu zůstala 2,2 procenta, přesáhla odhady analytiků i ČNB
Praha 10. září (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,3 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Srpnová inflace překvapila finanční trh, který ji očekával na úrovni dvou procent, byla i o 0,4 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin, nové vzedmutí inflace ale nečekají. V evropském srovnání si Česko v srpnu pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 21. nejvyšší inflaci, zatímco v červenci 15. nejnižší, upozornila ve své analýze investiční platforma Portu. Ze sousedních zemí ale mělo nižší inflaci pouze Německo, kde byla 1,9 procenta. V Rakousku spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta, na Slovensku o 2,9 procenta a v Polsku o 4,3 procenta. Meziročně v srpnu ceny zboží úhrnem vzrostly o půl procenta a ceny služeb o pět procent. Zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, uvedl ČSÚ. "Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly podle ČSÚ ceny v oddíle bydlení. "Předpoklad, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v srpnu vrátil na dvě procenta, se nenaplnil. Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku a pokračující růst cen v oddílu rekreace a kultura," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale nedá očekávat návrat vysoké inflace. (pokračování...)
Praha 10. září (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,3 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Srpnová inflace překvapila finanční trh, který ji očekával na úrovni dvou procent, byla i o 0,4 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin, nové vzedmutí inflace ale nečekají. V evropském srovnání si Česko v srpnu pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 21. nejvyšší inflaci, zatímco v červenci 15. nejnižší, upozornila ve své analýze investiční platforma Portu. Ze sousedních zemí ale mělo nižší inflaci pouze Německo, kde byla 1,9 procenta. V Rakousku spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta, na Slovensku o 2,9 procenta a v Polsku o 4,3 procenta. Meziročně v srpnu ceny zboží úhrnem vzrostly o půl procenta a ceny služeb o pět procent. Zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, uvedl ČSÚ. "Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly podle ČSÚ ceny v oddíle bydlení. "Předpoklad, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v srpnu vrátil na dvě procenta, se nenaplnil. Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku a pokračující růst cen v oddílu rekreace a kultura," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale nedá očekávat návrat vysoké inflace. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trh s platinou zřejmě letos vykáže největší deficit za posledních deset let' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo). ID zprávy: T2024091005099|511390. Vydána 10.09.2024 15:18:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trh s platinou zřejmě letos vykáže největší deficit za posledních deset let' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Obchod (obo). ID zprávy: T2024091005099|511390. Vydána 10.09.2024 15:18:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
