Duchcovský výrobce kovových polotovarů čelí nedostatku materiálu

Duchcov (Teplicko) 26. září 2021 (ČTK) - Nouze o materiál se na severu Čech dotkla i menšího rodinného podniku v Duchově na Teplicku, který získal ocenění firma roku v Ústeckém kraji. Společnost Kovosreal, navazující na odkaz významné továrny vyrábějící kovové zboží Vichr, přežila skokový nárůst cen materiálu díky úsporám. Omezení nařízená v souvislosti s pandemií koronaviru pak díky lidem. Zaměstnance vnímají sourozenci, kteří fabriku vedou, jako rodinu. Fluktuace mezi devadesátkou pracovníků je téměř nulová. Na Vánoce loňského roku stál kilogram plechu 20 korun, nyní je to 50 až 60 korun. "Vývoj byl překotný, skoro denně se měnily ceny. Z původního měsíčního obratu 15 až 18 milionů korun jsme dnes na 26 milionech, a to jen z důvodu ceny vstupního materiálu, který dělá 60 až 80 procent výrobku," řekl ČTK ředitel společnosti Jan Kučírek, jenž převzal firmu se sestrou Kamilou Hejdukovou po otci, který ji před dvaceti lety koupil. "Zažíváme dobu paradoxu, máme zázemí, lidi, technologické vybavení, krásné zakázky a nemáme materiál a nejsme schopni to ovlivnit. Všichni čekají, kdy se to změní, ale informace chybí. Tvrdilo se, že je to krátkodobá záležitost, která trvá bezmála tři čtvrtě roku," uvedla Hejduková. Situace se začala podle Kučírka zklidňovat v uplynulých dvou měsících. "Každopádně plechu je na trhu málo. Dřív jsme si mohli vybírat, teď bereme kde co je," uvedl. Protože podnik sází na flexibilitu, odmítl nabídku na dodávky z Ruska. Kvůli sankcím by cesta byla zdlouhavá. "U některých zákazníků musíme do čtrnácti dnů od objednání dodat výrobek. My nejsme velcí, ale umíme reagovat rychle. Nemáme pásovou výrobu, ale jsme schopni přenastavit stroje i ve chvíli, když si zákazník vzpomene těsně před výrobou," řekla Hejduková. Zatímco po znárodnění se v Duchcově vyráběl zejména kovový nábytek, jako byly penály na nářadí či velké dílenské skříně, teď se tu zaměřují na zpracování plechu na CNC strojích. V podniku je moderní prášková lakovna a nástrojárna, kde je zařízení naopak letité, ale stále funkční. Zákazníci si objednávají součástky do velkých tepelných výměníků, mrazicích boxů či klimatizačních jednotek. Tenké ploché plechy dělníci vysekávají, ohýbají a dále upravují. Polotovary pak míří do celého světa. Situaci ve firmě ovlivnila krize v roce 2009, kdy klesly tržby a podnik musel propustit zhruba 30 zaměstnanců. "Hodně nás to zasáhlo, ale udrželi jsme si zákazníky. Jak se zlepšoval trh, přibývala práce, dnes jsme zpět na devadesáti zaměstnancích a obratově trojnásobně výš," uvedl ředitel. Právě pracovníky vnímají sourozenci jako největší devizu podniku, fluktuace je tu podle Hejdukové téměř nulová. "Při pandemii se kolektiv semknul. Dostali jsme nařízení, že musíme lidi vybavit rouškami, ale nikde nebyly. Tak z domova přinesly ženy šicí stroje a dva dny v kuse jsme je vyráběli," řekla Hejduková. Počet zakázek během epidemie neklesl, složitější bylo plánování práce v době, kdy lidé museli do karantény. "Nepomohlo ani tehdejší navýšení nemocenské, do karantény šli dobrovolně i ti, kteří s žádným nakaženým v kontaktu nebyli, protože se to vyplatilo," uvedla Hejduková. Její bratr věří, že teď už bude situace klidnější. "Pokud se už materiál nebude výrazně zdražovat, budeme s letošním rokem spokojeni," uvedl. V areálu stoleté továrny se majitelům podařilo ještě před vypuknutím pandemie opravit všechny komunikace, budovy. Teď chtějí investovat do technologie, výměny strojů a také do zdrojů energie. "Startujeme projekt fotovoltaiky, ceny energií porostou, takže i my se vydáváme cestou udržitelného rozvoje," uvedla Hejduková, která by ráda v týmu přivítala mladé lidi. "Máme tu učně, nabízíme brigády, pár šikovných lidí se povedlo, ale mladí moc pracovat u stroje nechtějí," dodala. Radka Fialová kš - sdílejte článek