Cena uranu se kvůli nepokojům v Kazachstánu výrazně zvyšuje
Londýn/Praha 6. ledna 2022 (ČTK) - Cena uranu se na světových trzích prudce zvyšuje, jenom za středu vzrostla o více než osm procent. Trh tím reaguje na protesty v Kazachstánu, který je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě. Země se snaží dostat pod kontrolu nepokoje, které si vyžádaly oběti na životech a které znamenají největší problém pro vládu této středoasijské země za poslední desítky let. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Kazašská společnost Kazatomprom, která je největším producentem uranu na světě, dnes nicméně uvedla, že pokračuje v normálním provozu a že protesty nemají žádný dopad na její produkci a export. "Těžba uranu pokračuje podle plánu. Nenastaly žádné výpadky. Firma plní exportní kontrakty," tvrdí podle agentury Reuters mluvčí podniku.
Kazachstán se na těžbě uranu ve světě podílí z více než 40 procent. V roce 2020, což je zatím poslední rok, za který jsou data k dispozici, tato bývalá sovětská republika vyprodukovala téměř 19.500 tun uranu. S velkým odstupem druhá byla Austrálie, na kterou připadá asi 6200 tun, ukazují záznamy Světového jaderného sdružení.
Cena uranu se ve středu zvýšila zhruba o osm procent a podle dat organizace UxC vystoupila na 45,25 USD za libru (asi 0,45 kg), v přepočtu asi 2180 Kč za kilogram. To ale ani zdaleka není maximum - na něm se uran ocitl v roce 2007, kdy se ve světě připravovalo k výstavbě mnoho jaderných reaktorů. Tehdy cena vystoupila nad 140 dolarů za libru.
"Cenu uranu tlačí vzhůru nejenom obavy o stabilitu dodávek z Kazachstánu, ale také očekávaní dalšího růstu spotřeby této komodity. Důvodem je rostoucí spotřeba elektřiny ve světě. Zejména země v Asii proto masivně investují do výstavby jaderných elektráren. Pokud by skutečně nastalo omezení exportu uranu z Kazachstánu, tak by cena mohla velmi rychle stoupnout nad 100 dolarů (asi 2165 Kč) za libru, jelikož produkci v jiných oblastech není možné rychle zvýšit," řekl ČTK analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Nicméně i při ceně 100 dolarů za libru je podle něj provoz jaderných elektráren stále levný. "Cena uranu tvoří jen malou část celkových provozních nákladů," dodal.
S uranem se neobchoduje tak snadno, jako je to běžné s jinými komoditami, od ropy a plynu přes drahé a průmyslové kovy až po některé plodiny. Uran se většinou obchoduje prostřednictvím kontraktů vyjednaných přímo mezi kupujícím a prodávajícím. V roce 2007 se ale začalo na komoditní burze Nymex v New Yorku obchodovat s termínovými kontrakty na uran.
Násilné protesty v Kazachstánu, které vyvolal prudký růst cen pohonných hmot, si vyžádaly několik lidských životů a stovky zraněných. S výpadky se potýkají telekomunikační sítě a většinou nefunguje přístup k internetu. Rusko a jeho spojenci se chystají do země vyslat mírové síly, vzhledem k tomu, že o pomoc s potlačením protestů požádal kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Nepokoje mohou vést k větší závislosti na dodávkách uranu z jiných zemí. To se už ve středu odrazilo na cenách akcií firem, které se zabývají těžbou a zpracováním uranu. Značná část těchto firem je z Austrálie, Spojených států a Kanady.
"Je to, jako kdyby Saúdská Arábie měla potíže s těžbou ropy," řekl prezident společnosti UxC LLC Jonathan Hinze. Klíčovou roli Kazachstánu při těžbě uranu tak přirovnal ke klíčové roli Saúdské Arábie v těžbě ropy. Arábie byla dlouho zdaleka největším producentem ropy na světě a i když ji postupně dohnalo Rusko a Spojené státy, zůstává klíčovým členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rusko ani USA v této organizaci nejsou.
"I když tady teď žádný nedostatek není, obchodníci jednají podle toho, že nedostatek se potenciálně objevit může," vysvětlil Hinze, proč se ceny uranu teď tak citelně zvyšují. UxC je přední výzkumnou a analytickou organizací, která se zabývá situací na trhu s jaderným palivem.
Jaderné palivo loni v září zaznamenalo ohromující comeback. Ceny se zvýšily o 24 procent, což byl nejlepší měsíční výkon od konce roku 2008. Investoři sázejí na to, že jaderná energie se dočká renesance, vzhledem k tomu, že vlády se odklánějí od fosilních paliv, aby splnily přísné cíle na snížení emisí uhlíku.
pmh bns spr jd - sdílejte článek
Následuje: Při nepokojích v Kazachstánu umírali lidé, Rusko vyslalo do země výsadkáře
Nur-Sultan 6. ledna (ČTK) - Nepokoje v Kazachstánu si vyžádaly nejméně 1000 zraněných a 13 mrtvých policistů. V noci na dnešek zemřely pravděpodobně i desítky demonstrantů, kteří byli podle policie "zlikvidováni" při útoku na administrativní budovy v Almaty, největším městě středoasijské země. Na žádost kazašského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva vysílají do Kazachstánu své vojáky země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem, první ruští výsadkáři jsou už na místě. České ministerstvo zahraničí nemá informace o možném ohrožení zhruba tří desítek českých občanů, kteří se v Kazachstánu momentálně nacházejí. Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí zažívá od neděle nejhorší protivládní protesty za posledních nejméně deset let. Nepokoje původně vyvolané zvýšením cen zkapalněného plynu vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem. Ten se zároveň postavil do čela bezpečnostní rady, kterou dosud vedl jeho dlouholetý předchůdce v čele státu Nursultan Nazarbajev. Z chaosu v zemi obvinil Tokajev "provokatéry z domova i ze zahraničí". Policejní mluvčí v ohnisku nepokojů Almaty dnes oznámila, že byly "zlikvidovány" desítky lidí, kteří v noci zaútočili na administrativní budovy. Mluvčí neupřesnila, co má výrazem "zlikvidovat" na mysli, agentury AP a AFP si nicméně její slova vyložily tak, že desítky lidí byly zabity. Kazašská státní televize dnes uvedla, že při potyčkách s demonstranty přišlo v Almaty o život nejméně 13 policistů; dvěma z nich prý byly odříznuty hlavy. O případných obětech na straně demonstrujících televize neinformovala. Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států ODKB, kteří po několia hodinách slíbili vyslat do země na omezenou dobu "mírové jednotky". První ruští výsadkáři jsou již na místě a jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. Odhodlání dostát spojeneckým závazkům a pomoci Kazachstánu vyjádřily také Tádžikistán a Kyrgyzstán, jehož parlament dnes ovšem vyslání vojáků neschválil kvůli nedostatečnému počtu poslanců na mimořádné schůzi. (pokračování...)
Nur-Sultan 6. ledna (ČTK) - Nepokoje v Kazachstánu si vyžádaly nejméně 1000 zraněných a 13 mrtvých policistů. V noci na dnešek zemřely pravděpodobně i desítky demonstrantů, kteří byli podle policie "zlikvidováni" při útoku na administrativní budovy v Almaty, největším městě středoasijské země. Na žádost kazašského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva vysílají do Kazachstánu své vojáky země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem, první ruští výsadkáři jsou už na místě. České ministerstvo zahraničí nemá informace o možném ohrožení zhruba tří desítek českých občanů, kteří se v Kazachstánu momentálně nacházejí. Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí zažívá od neděle nejhorší protivládní protesty za posledních nejméně deset let. Nepokoje původně vyvolané zvýšením cen zkapalněného plynu vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem. Ten se zároveň postavil do čela bezpečnostní rady, kterou dosud vedl jeho dlouholetý předchůdce v čele státu Nursultan Nazarbajev. Z chaosu v zemi obvinil Tokajev "provokatéry z domova i ze zahraničí". Policejní mluvčí v ohnisku nepokojů Almaty dnes oznámila, že byly "zlikvidovány" desítky lidí, kteří v noci zaútočili na administrativní budovy. Mluvčí neupřesnila, co má výrazem "zlikvidovat" na mysli, agentury AP a AFP si nicméně její slova vyložily tak, že desítky lidí byly zabity. Kazašská státní televize dnes uvedla, že při potyčkách s demonstranty přišlo v Almaty o život nejméně 13 policistů; dvěma z nich prý byly odříznuty hlavy. O případných obětech na straně demonstrujících televize neinformovala. Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států ODKB, kteří po několia hodinách slíbili vyslat do země na omezenou dobu "mírové jednotky". První ruští výsadkáři jsou již na místě a jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při nastolení pořádku. Odhodlání dostát spojeneckým závazkům a pomoci Kazachstánu vyjádřily také Tádžikistán a Kyrgyzstán, jehož parlament dnes ovšem vyslání vojáků neschválil kvůli nedostatečnému počtu poslanců na mimořádné schůzi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena uranu se kvůli nepokojům v Kazachstánu výrazně zvyšuje' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Energie (ene). ID zprávy: T2022010608189|501932. Vydána 06.01.2022 19:34:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena uranu se kvůli nepokojům v Kazachstánu výrazně zvyšuje' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Energie (ene). ID zprávy: T2022010608189|501932. Vydána 06.01.2022 19:34:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.