energie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "energie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo energie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

EK a Slovensko mají jiná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu, řekl komisař

Brusel 19. března (zpravodajka ČTK) - Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech". Plyn přes Ukrajinu na Slovensko přestal proudit na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy o jeho přepravě mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Slovenský premiér Robert Fico poté kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, a to zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, omezením pomoci pro ukrajinské uprchlíky a vetováním finanční pomoci EU Ukrajině. Zelenskyj na rozhodnutí ohledně ukončení tranzitu ruského plynu trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Fico již na začátku ledna několikrát zopakoval, že krok Kyjeva výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii a výrazně pomáhá Spojeným státům, které mohou zvyšovat množství plynu dodávaného do Evropy. Celá EU podle Fica zaplatí za "toto Zelenského americké dobrodružství okolo 70 miliard eur". Celou situaci se začala zabývat pracovní skupina na vysoké úrovni, kterou tvoří zástupci Evropské komise, ukrajinské i slovenské strany a která se už čtyřikrát sešla v Bruselu. Eurokomisař rovněž už několikrát jednal přímo se slovenským premiérem Ficem a jsou v kontaktu i po telefonu, prozradil. Podle Jörgensena je cílem schůzek "pokusit se napravit možné negativní dopady na různé země v regionu". "Vždy chceme pomoci členským státům, které mají problémy, přestože v regionu žádný problém s dodávkami jako takový není," uvedl dánský eurokomisař s tím, že je v kontaktu i s ostatními zeměmi v regionu. "Naše čísla, která spočítali experti v Evropské komisi, nejsou stejná jako ta ze slovenské vlády, ale analyzujeme je," dodal v reakci na možné dopady ukončení tranzitu ruského plynu. Na jednáních pracovní skupiny je podle eurokomisaře "velmi konstruktivní atmosféra a všechny strany se snaží hledat řešení". Ukrajinský prezident již na konci ledna uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země "má velkou exportní kapacitu". "Jsem v kontaktu i s ázerbájdžánskou vládou, abych zjistil, zda by bylo možné mít více plynu tímto způsobem," potvrdil i Jörgensen. Spekulace, že by měl brzy navštívit Slovensko, nepotvrdil. "Návštěvu teď v plánu nemám, ale jsem si jistý, že až bude příležitost, určitě na Slovensko pojedu. Velmi úzce spolu spolupracujeme," dodal eurokomisař pro energetiku. Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu kritizuje i maďarský premiér Viktor Orbán, který podobně jako Fico navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou. Původně se hovořilo o tom, že součástí energetických jednání by mělo být právě i Maďarsko, to se ale schůzek pracovních skupin neúčastní. Zatímco západní Evropa ohledně ukončení využívání ruských energetických surovin výrazně pokročila, Maďarsko asi 80 procent plynu a většinu ropy nakupuje od Ruska. Ruský plyn teče do Maďarska plynovodem TurkStream přes Srbsko; přes Ukrajinu už loni Budapešť žádný plyn neodebírala. tes jd

Povolování nových jaderných zdrojů bude asi rychlejší, zákon podepsal prezident

Praha 10. března (ČTK) - Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku bude zřejmě jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií. Počítá s tím vládní novela atomového zákona, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem českého energetického mixu. V současné době se připravuje hlavně stavba nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Úpravy mají především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny. Dosavadní zákon podle vlády nepočítal například s malými modulárními reaktory. Umožní také žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o předběžnou informaci ohledně posuzování žádostí. Umožní i výjimku z požadavků zákona. Novela zavádí jako jeden z nových institutů žádost o předběžnou informaci směřovanou k SÚJB. Jejím smyslem bude požadovat vysvětlení či konzultaci, jak by úřad rozhodl. Vláda tuto novinku vysvětluje tím, že rychlý nástup nových technologií přináší řadu odborných a technologických nejistot. Proto je potřebné, aby ještě před příslušným řízením bylo možné vyjasnit, zda informace, podklady i technologie a zařízení budou vyhovovat. Úřad pak sdělí, zda bude požadovat například další podmínky nebo podle jakých hledisek bude žádost posuzovat. Další novinkou je možnost schválení výjimky z požadavků zákona rozhodnutím SÚJB. Zákon už některé výjimky umožňuje, možnost změny kategorie pracoviště nebo zdroje ionizujícího záření. Žádost k úřadu bude muset uvádět relevantní důvody a naplnění předpokladů stanovených zákonem. Sněmovna při schvalování novely přijala poslanecký pozměňovací návrh a snížila horní hranici poplatků placených Správě úložišť radioaktivních odpadů. Jaderné elektrárny mají podle nich platit nejvýše 120 Kč/MWh a výzkumná jaderná zařízení nebo jaderné výtopny 80 Kč/MWh. Vláda navrhovala 163 a 109 korun. Poslanci svůj návrh na snížení zdůvodnili tím, že pro poplatníka, který provozuje energetické jaderné zařízení, je navrhovaný nárůst poplatku nepřijatelný. Nynější atomový zákon platí od 1. ledna 2017. Upravuje mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a na principu "od kolébky do hrobu" zahrnuje veškeré součásti životního cyklu jaderných zařízení. Tendr na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech vyhrála korejská KHNP, smlouvy k podpisu mají být připravené na konci letošního března. První z nových reaktorů by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. Do budoucna stát počítá také s opcí na další dva reaktory v Temelíně. nlm opm snm rdo

Ontario kvůli Trumpovým clům zvyšuje ceny elektřiny pro USA o čtvrtinu
Toronto 10. března (ČTK) - Nejlidnatější kanadská provincie Ontario se rozhodla zvýšit ceny elektřiny dodávané do Spojených států o 25 procent. Reaguje tak na 25procentní cla, která na kanadské zboží uvalil americký prezident Donald Trump. MPO chce zásoby lithia u Cínovce prohlásit ložiskem strategického významu
Praha 3. března (ČTK) - Zásoby lithia v oblasti Cínovce a Horního Slavkova se zřejmě stanou ložiskem strategického významu. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podle něhož je v lokalitě lithium v takové kvalitě, která je využitelná například pro baterie. Křetínského EPH získal japonský termínovaný úvěr na 12,7 miliardy korun
Praha 18. února (ČTK) - Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získal japonský termínovaný úvěr na 80 miliard japonských jenů, tedy v přepočtu asi 12,7 miliardy korun. EPH o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl dron, na místě začalo hořet
Kyjev/Moskva 14. února (ČTK) - Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Pobaltské státy se po odpojení od Ruska napojily na energetickou síť EU
Vilnius 9. února (ČTK) - Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl dnes lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU. Westinghouse navrhuje Itálii stavět malé reaktory ve starých jaderných areálech
Řím 4. února (ČTK) - Americká společnost Westinghouse navrhla Itálii, aby využila areály jaderných elektráren vyřazených z provozu k výstavbě malých modulárních reaktorů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. FT: Nedostatek elektrikářů v Austrálii ohrožuje investice do obnovitelné energie
Canberra 1. února (ČTK) - Australská ekonomika se potýká s nedostatkem kvalifikovaných elektrikářů, což ohrožuje investice do obnovitelné energie. Díky velké poptávce si přitom mohou zájemci vydělat výrazně nadprůměrné mzdy. Trumpova politika může ovlivnit české výrobce, Pavel vidí příležitost
Praha 21. ledna (ČTK) - Návrat republikána Donalda Trumpa do Bílého domu vnímá český prezident Petr Pavel hlavně jako příležitost, čeká na jeho další kroky vůči Evropské unii i Ukrajině. Avizovaná razantní obchodní politika může mít podle odborníků dopady i na mnohá odvětví české ekonomiky. Trump odložil zákaz TikToku, chce maximalizovat těžbu ropy a plynu
Washington 21. ledna (ČTK) - Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do úřadu podepsal příkaz, kterým se odkládá zákaz populární aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok. Chce maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech, zrušil jejich regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Svaz: Evropě hrozí nekonkurenceschopnost, musí vyřešit ceny energií
Praha 20. ledna (ČTK) - Evropa musí po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zástupců tuzemského průmyslu okamžitě řešit ceny energií, jinak nebude konkurenceschopná. ČTK to dnes večer řekl viceprezident Svazu průmyslu ČR Radek Špicar. MPO chce zásoby manganu u Chvaletic prohlásit ložiskem strategického významu
Praha 20. ledna (ČTK) - Zásoby manganu poblíž Chvaletic na Pardubicku se zřejmě stanou ložiskem strategického významu. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podle něhož je v lokalitě mangan v takové kvalitě, z níž lze následně vyrábět produkty nezbytné pro většinu lithium-iontových baterií. Geomet zveřejnil podrobnosti ke zpracování rudy vytěžené v Krušných horách
Cínovec (Teplicko) 16. ledna (ČTK) - Společnost Geomet, která zkoumá ložisko lithia pod Cínovcem v Krušných horách, zveřejnila podrobnosti k závodu pro zpracování rudy včetně přepravního systému. I nadále počítá s přepravou rudy pásovým dopravníkem nebo lanovkou, k obojímu bude nutné vystavět stožáry nad korunami stromů nebo v lesním průseku. Bidenova vláda uvalila sankce na ruské ropné firmy i flotilu tankerů
Washington 10. ledna (ČTK) - Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Fico napsal představitelům EU kvůli zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu
Bratislava/Kyjev 29. prosince (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico se otevřeným dopisem obrátil na představitele Evropské unie kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Ázerbájdžán pomáhá Rusku obcházet sankce týkající se energií, varuje právnička
Štrasburk (zvláštní zpravodaj ČTK) 21. prosince (ČTK) - Ázerbájdžánské energie nejsou alternativa k plynu a ropě z Ruska, Baku naopak Moskvě pomáhá obcházet sankce. V rozhovoru s ČTK to uvedla Žala Bajramovová. HN: Solární arbitráž s firmou Natland přišla Česko na 735 milionů korun
Praha 3. prosince (ČTK) - Švýcarský soud letos v červenci zamítl návrh českého ministerstva financí (MF) na zrušení nálezu v arbitráži se skupinou Natland, která požadovala odškodné kvůli investicím do solárních elektráren v Česku. Americký soud opět zamítl dohodnutou rekordní odměnu pro šéfa Tesly Muska
Wilmington 3. prosince (ČTK) - Americký soud v pondělí již podruhé zamítl vyplacení rekordní odměny 55,8 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun) řediteli automobilky Tesla Elonu Muskovi. Výrobce elektromobilů uzavřel smlouvu o odměně se svým šéfem v roce 2018 a letos ji schválila většina akcionářů, soudkyně ve státě Delaware však uvedla, že jejich hlasování nemůže ospravedlnit neakceptovatelně vysokou odměnu. Experti: Nové regulované ceny energií jsou pozitivní pro lidi, špatné pro rozvoj
Praha 29. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o regulovaných cenách energií v příštím roce je podle analytiků pozitivní zprávou pro domácnosti, ale špatnou pro další rozvoj energetické soustavy v Česku.

Ruský uran budeme dál dodávat všem zemím s výjimkou USA, uvedl Rosatom

Moskva 18. listopadu (ČTK) - Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu. "Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů," citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly. Americký prezident Joe Biden v polovině května podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Washington tento krok podnikl ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA. Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země donedávna tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala v květnu agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022. "Je to trochu neuvěřitelné, že to trvalo tak dlouho," řekl deníku The Washington Post (WP) viceprezident těžařské společnosti Uranium Energy Scott Melbye, který zároveň vede sdružení amerických dodavatelů uranu Uranium Producers of America. "Ale jsme zkrátka rádi, že jsme se sem dostali," dodal. Zákaz dovozu ruského jaderného paliva vstoupí v platnost po 90 dnech. Umožňuje však vládě vyhlásit výjimky v případech, kdy by bez ruských dodávek hrozily odstávky reaktorů. Zároveň přiděluje 2,7 miliardy dolarů (přes 60 miliard Kč) uvolněných už dříve Kongresem na podporu amerických firem zpracovávajících uran. "Tento nový zákon obnovuje vůdčí postavení Ameriky v jaderném sektoru... Nastartuje nové kapacity pro obohacování ve Spojených státech a vyšle průmyslu jasnou zprávu, že jsme odhodláni dlouhodobě podporovat růst našeho jaderného sektoru," uvedl v prohlášení poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Krok podle něj také posílí energetickou a ekonomickou bezpečnost USA snížením závislosti na ruských energiích. WP uvádí, že vývoz uranu je pro Rusko jeden z posledních významných zdrojů peněz z USA. Americké společnosti za palivo ročně Rosatomu platily zhruba miliardu dolarů. Tehdejší ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov na schválení zákazu reagoval slovy, že krok vyvolává otřesy v mezinárodních ekonomických vztazích, ovšem nepřinese kýžený výsledek, protože ruská ekonomika je připravená na jakékoli výzvy a problémy. msk nim

Deloitte: Snížení podpory OZE povede k rušení zařízení, hrozí velké ztráty
Praha 13. listopadu (ČTK) - Vládou navrhované snížení dotací pro podporované zdroje energie (POZE) by podle solárníků vedly ke zrušení až dvou gigawattů (GW) stávajících fotovoltaických elektráren (FVE) a zároveň by ohrozily výstavbu dalších zařízení. Zpráva o chudobě: Stav v ČR se zhoršuje, přibývá lidí v energetické chudobě
Praha 11. listopadu (ČTK) - V Česku přibývá lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770.000, loni už 1,3 milionu. Analytici: USA pod Trumpem zvýší export paliv, sníží to ceny energií v Evropě
Praha 6. listopadu (ČTK) - Spojené státy po pravděpodobném vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách posílí vlastní produkci fosilních paliv v čele s ropou a plynem, dá se proto očekávat i navýšení dodávek energií do Evropy. MŽP povolilo průzkum na třech místech pro úložiště radioaktivního odpadu
Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá
Nové Sedlo (Sokolovsko ) 15. října (ČTK) - V blízkosti desítek tisíc panelů fotovoltaické elektrárny Pražské energetiky (PRE) u Nového Sedla na Sokolovsku bude žít i vzácná ropucha krátkonohá. Žábu zde objevili při průzkumu pozemků a nenápadnému obojživelníkovi se musel přizpůsobit projekt stavby za zhruba 400 milionů korun. Experti: Česká ekonomika potřebuje levnější energie, brzy se jich ale nedočká
Praha 10. října (ČTK) - Česká ekonomika a průmysl nutně potřebují levnější energie, ve střednědobém horizontu zhruba pěti let se jich však pravděpodobně nedočkají. V zemi chybí mechanismy pro plnění energetických strategií, Česko se tak brzy stane importní zemí, což může energie dál prodražit. Elektřinu zatím v ČR sdílí přes 4000 výroben a 3500 odběrných míst
Praha 10. října (ČTK) - Elektřinu mezi sebou v Česku sdílí přes 4000 výroben a 3500 odběrných míst. V září mezi sebou sdílely více než 150 megawatthodin (MWh) elektřiny, což odpovídá měsíční spotřebě téměř 500 domácnost. Čína od roku 2023 investovala do čisté energie v zahraničí přes 100 mld. USD
Singapur 2. října (ČTK) - Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes 100 miliard USD (2,3 bilionu Kč). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Lidé v obecních referendech odmítli některé větrné elektrárny či lom
Praha 21. září (ČTK) - Odmítnutí části plánovaných větrných elektráren nebo těžby, či naopak souhlas se stavbou obchvatu i koupí zámku dnes přinesla obecní referenda, která se konala od pátku v 15 obcích spolu s krajskými a senátními volbami. Reuters: Olivové pecky pohánějí španělské domácnosti i průmysl, zájem o ně roste
Madrid 19. září (ČTK/Reuters) - Když ve Španělsku v důsledku energetické krize prudce vzrostly ceny plynu a elektřiny, s pěstitelem Davidem Jiménezem Zamorou to ani nehnulo. Na statku z 18. století, který pronajímá turistům, vytápí krytý bazén a ohřívá vodu až pro 26 hostů najednou, aniž by se mu příšerně prodražily účty za energie. ČEZ naváže strategické partnerství s firmou Rolls-Royce pro modulární reaktory
Praha 18. září (ČTK) - Polostátní energetická společnost ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce SMR při vývoji malých modulárních reaktorů. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého vzala dnes vláda na svém jednání informaci od ČEZ na vědomí. Putin: Rusko by mělo zvážit omezení vývozu uranu, titanu a niklu
Moskva 11. září (ČTK) - Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval ke spolupráci houbaře
Stockholm 7. září (ČTK) - Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval houbaře ke spolupráci při měření radioaktivity ze spadu po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před 38 lety. Sběrači hub mají úřadu zaslat k testování vzorky letošních hub, informovala agentura AP. Skupina Jet Investment prodala třebíčskou skupinu Tedom japonské Yanmar Group
Brno 5. září (ČTK) - Investiční skupina Jet Investment brněnského podnikatele Igora Faita prodala třebíčskou energeticko-strojírenskou skupinu Tedom japonské skupině Yanmar Group. Jet Investment o tom informovala na svých webových stránkách. Italští průmyslníci podporují návrat k jádru s cílem snížit náklady na energii
Řím 31. srpna (ČTK) - Italští průmyslníci podporují návrat Itálie k jaderné energii, které se země vzdala v 80. letech minulého století. Slibují si od tohoto kroku pokles nákladů na energii. Informuje o tom dnes agentura APA. Libanon se přes týden potýká s výpadkem energie, hlavní elektrárně došlo palivo
Bejrút 27. srpna (ČTK) - Libanon se už více než týden potýká s výpadky elektřiny poté, co největší funkční elektrárna v zemi oznámila, že jí došlo palivo. Výpadek postihl klíčovou infrastrukturu, včetně přístavů, letiště či zařízení na čištění odpadních vod a čerpacích stanic pitné vody, informoval deník The National. Šéf MAAE po návštěvě Kurské jaderné elektrárny varoval před rizikem incidentu
Kurčatov (Rusko) 27. srpna (ČTK) - Kurská jaderná elektrárna funguje v téměř normálních podmínkách, ale hrozí riziko jaderného incidentu. Uvedl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, jenž elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti. Bloomberg: Výrobci elektrických kabelů mají díky zelené energii značné zisky
Halden (Norsko) 15. srpna (ČTK/Bloomberg) - Nad borovicovým lesem nedaleko města Halden, které má asi 30.000 obyvatel, se tyčí nejvyšší budova v Norsku. Šedá továrna téměř bez oken je vysoká jako padesátipatrový mrakodrap a vyrábí největší elektrické kabely na světě. V Kurské oblasti, jež čelí ukrajinskému vpádu, Moskva vyhlásila nouzovou situaci
Moskva 9. srpna (ČTK) - V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru. Tento krok má umožnit využít prostředky z federálních zdrojů.

Průzkum: Dominantními zdroji energie pro české firmy jsou stále elektřina a plyn

Praha 7. srpna (ČTK) - Dominantním energetickým zdrojem pro české firmy zůstává elektřina, kterou ve svých provozech využívá 90 procent tuzemských podniků. Druhým nejčastěji využívaným zdrojem je plyn, který používá 60 procent firem. Ostatní zdroje společnosti využívají spíše okrajově. Například vodík, který je označovaný za zdroj budoucnosti, zatím v Česku uplatňuje jen 0,4 procenta firem. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR, který má ČTK k dispozici. Významnější podíl ze zdrojů energie má podle něj v českých společnostech kromě elektřiny a plynu ještě teplo, podle výsledků průzkumu ho používá ke svému fungování skoro 18 procent firem. Ostatní zdroje už využívají spíše jednotky procent společností. Kapalná fosilní paliva 8,8 procenta podniků, páru 5,6 procenta a pevná fosilní paliva či biomasu méně než pět procent firem. Průzkum komory mezi tuzemskými společnostmi ukázal, že využívání jiných zdrojů, než je elektřina, souvisí s velikostí firmy. Využívání plynných fosilních paliv roste s velikostí firmy. Zatímco v případě mikro firem plynná fosilní paliva využívá 40 procent z nich, mezi malými firmami okolo 60 procent, ze středních firem plyn využívá už více než 71 procent respondentů, a v případě velkých firem to je pak 85 procent podniků. "Z výsledků je patrné, že velké firmy mají širší paletu energetických vstupů. Kromě pevných fosilních paliv a biomasy je každý z dalších zdrojů nejčastěji využíván právě ve velkých firmách," řekla předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková. Pevná fosilní paliva nejvíce využívají střední firmy (7,3 procenta), biomasa pak vede u malých podniků (šest procent). V případě elektřiny se průzkum zaměřil také na využívání napěťové hladiny. Zhruba polovina tuzemských firem je podle něj připojena na nízké hladině napětí. Vysoké napětí využívají hlavně velké firmy. Připojeny jsou na něj téměř tři čtvrtiny respondentů z řad velkých firem a přes 53 procent středních podniků. Rovněž velmi vysoké napětí se týká především středních firem (10,3 procenta z nich) a velkých firem (8,8 procenta z nich). Na nízké napětí jsou naopak napojeny častěji mikro firmy (57,4 procenta) a malé firmy (51,4 procenta). Překvapivým zjištěním ale podle komory je, že zvlášť vysoké napětí od 300 do 800 kilovoltů (kV) nevyužívají pouze velké firmy, ale také malé firmy, i když méně často. "To by se mělo zohlednit při procesu nastavování parametrů státní podpory, která musí být přesně cílená. Kdyby byla totiž jako jednoduché kritérium pro snížení plateb za obnovitelné zdroje energie zohledněna jen velikost firmy nebo jen připojení ke konkrétní hladině napětí, nemusela by se podpora nutně dostat těm, pro které by mohla představovat největší přínos," uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. sip rdo

Ekologové: Spojování strategických dokumentů se zdražováním je zkratkovité
Praha 23. července (ČTK) - Vláda se podle ekologických organizací na poslední chvíli zalekla zkratkovitého a nepřesného spojování strategických dokumentů se zdražováním. Konkrétně jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Havlíček: Přijetí energetické koncepce a klimatických dokumentů způsobí zdražení
Praha 18. července (ČTK) - Přijetí státní energetické koncepce a dalších dvou souvisejících klimatických dokumentů bude znamenat vyšší ceny pohonných hmot, plynu či bydlení. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Jaderné bloky v ČR postaví KHNP, analytici varují před prodražením projektu
Praha 17. července (ČTK) - Vítězem jaderného tendru v ČR se stala korejská společnost KHNP, která postaví dva jaderné bloky v Dukovanech na Třebíčsku. Stát s ní bude jednat také o opci na další dva reaktory v jihočeském Temelíně. Analytici: Rizika v jaderném tendru přetrvávají, hrozí prodražení i zpoždění
Praha 17. července (ČTK) - Rizika v jaderném tendru i přes dnešní výběr korejské společnosti KHNP jako dodavatele nových reaktorů přetrvávají, tvrdí analytici oslovení ČTK. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Nad atomovým zákonem zasedne sněmovní výbor začátkem září
Praha 14. července (ČTK) - Sněmovní hospodářský výbor se nad novelou atomového zákona sejde v prvním zářijovém týdnu. Jeho členové mají do té doby čas připravit své případné pozměňovací návrhy. ČTK to řekl předseda výboru Ivan Adamec (ODS). V Česku přibývá nelegálních odběrů elektřiny, vzrostl až o 12 procent
Praha 14. července (ČTK) - V Česku přibývá nelegálních odběrů elektřiny. V posledních letech se jejich počet zvýšil až o 12 procent, nárůst navíc zřejmě bude dál pokračovat. Většinou jde o důsledek zdražování energií a konce dlouhodobých fixací s nízkými cenami. Papež nařídil výstavbu solární farmy k pokrytí energetických potřeb Vatikánu
Vatikán 26. června (ČTK) - Papež František, který je hlasitým podporovatelem boje proti klimatickým změnám, dnes nařídil výstavbu solární farmy k pokrytí energetických potřeb státu Vatikán. Informovala o tom agentura Reuters. Peníze z povolenek zřejmě půjdou jen na kompenzace následků změn klimatu
Praha 25. června (ČTK) - Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy.

SLOVNÍK NAJÍT