Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě
Paříž 24. října 2022 (ČTK) - Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů. Otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, dnes představila francouzská důlní společnost Imerys.
Tento projekt, který je příkladný z hlediska životního prostředí a klimatu, dramaticky sníží naši potřebu dovozu lithia...
Studie specialistů na těžbu v suterénu kaolinového lomu, který skupina od roku 2005 provozovala v Beauvoir v departementu Allier, trvaly 18 měsíců. Zjistily, že zásoby v regionu jsou dostatečné na to, aby se od roku 2028 ročně těžilo 34.000 tun hydroxidu lithného, což stačí zhruba na 700.000 elektromobilů. To je dost s ohledem na to, že Francie plánuje do roku 2030 vyrábět ročně dva miliony elektromobilů, poznamenala agentura Reutres.
Využitím tohoto ložiska chce firma pomoci Evropě dekarbonizovat, řekl dnes novinářům generální ředitel Imerysu Alessandro Dazza, který na místě přivítal místní volené představitele. Důl podle firmy posílí průmyslovou suverenitu Evropy.
Imerys se do projektu chystá investovat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy Kč). Lithium by se tam mělo těžit pod zemí, aby se omezily dopady na životní prostředí na povrchu. Důl má zůstat v provozu 25 let.
Lithium se těží v mnoha zemích a regionech, především v Jižní Americe, v Austrálii a Číně. V České republice by - pokud vše půjde podle plánu - mohla v roce 2026 začít těžba lithia na Cínovci v Krušných horách. Surovina se ale v současnosti téměř výhradě zpracovává v Číně.
Elektromobily mají být od roku 2035 jedinými novými vozy, jaké se v Evropské unii budou smět prodávat. S ohledem na přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu se stále častěji objevují varování před vznikem nové závislostí na dovozu. Úzké obchodní vztahy s Čínou už nějakou dobu čelí kritice, protože Peking podle mnoha západních zemí nerespektuje práva menšin a hrozí vojenským zásahem na Tchaj-wanu, pokud bude ostrov usilovat o úplnou nezávislost na Číně.
Nové těžební projekty však mohou vyvolat odpor místních. Protesty v Srbsku vedly vládu ke zrušení povolení, které měla v zemi pro největší evropský projekt těžby lithia britsko-australská společnost Rio Tinto. EU také diskutuje o tom, zda zařadit lithium mezi nebezpečné materiály, což by mohlo zvýšit náklady na těžbu, uvedl Reuters.
Francouzská vláda ale projekt podporuje. "Tento projekt, který je příkladný z hlediska životního prostředí a klimatu, dramaticky sníží naši potřebu dovozu lithia," řekl podle sdělení důlní společnosti francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: HRW: Turecko za půl roku deportovalo do Sýrie násilím stovky syrských migrantů
Ankara/Damašek 24. října (ČTK) - Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně. Informovala o tom dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která ve své zprávě vychází ze svědectví desítek deportovaných a jejich příbuzných. Ankara v minulosti obvinění z násilných deportací do Sýrie odmítla. Podle HRW turecké úřady syrské migranty zatkly na pracovišti, doma či na ulici, pak je držely ve špatných podmínkách, přičemž řadu z nich policisté bili či zneužívali. Pak byli migranti odvezeni na hranice a přinuceni podepsat formulář, že se do Sýrie vracejí dobrovolně. Někteří deportovaní posléze uvedli, že dokument podepsali poté, co viděli, že turečtí policisté bijí ty, kteří to odmítli. "Turecko porušilo mezinárodní právo, když vrátilo stovky syrských uprchlíků, včetně nezletilých bez doprovodu, do severní Sýrie," uvedla Nadia Hardmanová z HRW. "Turecko sice poskytlo dočasnou ochranu 3,6 milionu syrských běženců, nyní se ale zdá, že se snaží ze severní Sýrie udělat ´skládku´ uprchlíků," dodala. Turecko přijalo nejvíce z více než pěti milionů Syřanů, kteří uprchli ze své vlasti kvůli občanské válce, jež začala v roce 2011. Turecké úřady jim udělují dočasný status ochrany, díky němuž mají přístup k základní zdravotní péči a školám, musí ale zůstat v provincii, v níž jsou registrovaní. Pro cestování mezi provinciemi potřebují povolení. (pokračování...)
Ankara/Damašek 24. října (ČTK) - Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně. Informovala o tom dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která ve své zprávě vychází ze svědectví desítek deportovaných a jejich příbuzných. Ankara v minulosti obvinění z násilných deportací do Sýrie odmítla. Podle HRW turecké úřady syrské migranty zatkly na pracovišti, doma či na ulici, pak je držely ve špatných podmínkách, přičemž řadu z nich policisté bili či zneužívali. Pak byli migranti odvezeni na hranice a přinuceni podepsat formulář, že se do Sýrie vracejí dobrovolně. Někteří deportovaní posléze uvedli, že dokument podepsali poté, co viděli, že turečtí policisté bijí ty, kteří to odmítli. "Turecko porušilo mezinárodní právo, když vrátilo stovky syrských uprchlíků, včetně nezletilých bez doprovodu, do severní Sýrie," uvedla Nadia Hardmanová z HRW. "Turecko sice poskytlo dočasnou ochranu 3,6 milionu syrských běženců, nyní se ale zdá, že se snaží ze severní Sýrie udělat ´skládku´ uprchlíků," dodala. Turecko přijalo nejvíce z více než pěti milionů Syřanů, kteří uprchli ze své vlasti kvůli občanské válce, jež začala v roce 2011. Turecké úřady jim udělují dočasný status ochrany, díky němuž mají přístup k základní zdravotní péči a školám, musí ale zůstat v provincii, v níž jsou registrovaní. Pro cestování mezi provinciemi potřebují povolení. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2022102404065|504086. Vydána 24.10.2022 14:01:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2022102404065|504086. Vydána 24.10.2022 14:01:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
