Francouzská firma Imerys bude těžit lithium z rozsáhlého ložiska v Británii
Těžba lithia. Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Londýn/Paříž 29. června 2023 (ČTK) - Francouzská společnost Imerys plánuje těžbu lithia v Británii. Do roku 2030 by z lokality Cornwall na jihozápadě Anglie mohla dodávat materiál potřebný k výrobě dvou třetin baterií pro elektromobily na britských silnicích. Firma dnes uvedla, že hodlá ve svém těžebním závodě ve spolupráci se společností British Lithium do konce desetiletí produkovat asi 20.000 tun ekvivalentu uhličitanu lithného ročně. To by stačilo na zásobování přibližně 500.000 elektrických vozidel.
Předpokládá se, že celosvětová poptávka po lithiu vzroste mezi lety 2022 a 2025 přibližně o tři čtvrtiny. Přispějí k tomu vlády i průmyslové podniky, které se snaží zajistit dostatek materiálu pro baterie. Rozšíření elektromobilů totiž podporují jako způsob omezení emisí, uvedla agentura Reuters. V Cornwallu je podle francouzské firmy největší ložisko lithia v Británii.
Generální ředitel firmy Imerys Alessandro Dazza upozornil, že rozvoj těžby v Británii a dříve oznámený plán firmy Imerys těžit lithium v centrální Francii může snížit současnou závislost Evropy na dovozu lithia určeného k výrobě baterií. "Tento projekt zcela změní situaci," řekl Dazza novinářům.
Většina známých zdrojů lithia se nachází mimo Evropu, mimo jiné v takzvaném lithiovém trojúhelníku zahrnujícím Argentinu, Bolívii a Chile. Společnost Imerys však tvrdí, že má potvrzena velká ložiska pod svými dlouholetými doly na kaolin v Británii a ve Francii.
Imerys očekává, že díky projektům v Británii a ve Francii se stane největším evropským producentem tohoto kovu. Akcie podniku díky těmto zprávám dnes dopoledne na burze v Paříži vykazovaly růst skoro o pět procent, zatímco širší trh podle indexu CAC 40 měl k dobru asi půl procenta.
Společnost uvedla, že projekt v Cornwallu schválila britská vláda. Ministryně obchodu Kemi Badenochová prohlásila, že dohodu o posílení domácích dodávek důležitých nerostů vítá.
Očekává se, že projekt v Británii si vyžádá investice v řádu stovek milionů eur, řekl Dazza novinářům. Podle něj se zatím nedá říct, kolik přesně to bude. Záležet bude mimo jiné na jednáních s úřady o státní podpoře.
Projekt v Británii je menší než stávající plán společnosti Imerys na těžbu lithia ve Francii, kde chce firma díky investici za jednu miliardu eur těžit asi 34.000 tun kovu ročně. Dazza uvedl, že výhodou britské lokality bude, že půjde o povrchový důl s nedalekým zpracovatelským zařízením.
Společnost Imerys také uvedla, že produkce v Británii by mohla potenciálně začít přibližně ve stejnou dobu jako produkce ve Francii, plánovaná na konec roku 2028. To znamená, že projekt by mohl mít prospěch z takzvaných synergií, tedy aktivit, které se mezi oběma projekty překrývají, díky čemuž je možné ušetřit část nákladů.
V rámci partnerství v Británii získala společnost Imerys 80procentní podíl. Využije přitom zpracovatelskou technologii společnosti British Lithium a stávající pilotní projekt na výrobu lithia pro baterie, uvedla francouzská skupina.
Při hledání minerálů pro baterie se tradiční energetické společnosti, včetně například americké ExxonMobil, také zaměřují na nové technologie, aby mohly zvýšit dodávky lithia. Největší ložisko lithia v Evropě se nachází pod Cínovcem v Krušných horách, kde se také chystá těžba.
spr - sdílejte článek
Následuje: Lidem z Chersonu pomáhá kuchyně z Charkova, vaří jim teplé obědy
Cherson (Ukrajina) 29. června (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Je po desáté dopoledne a v jedné z budov v Chersonu je rušno. V první místnosti dobrovolníci připravují maso, ve druhé krájejí zeleninu, v kuchyni se vaří, ve čtvrté místnosti ženy dávají hotové obědy do plastových krabic, které muži odnášejí do aut. Lidem ve válkou ztrápeném jihoukrajinském městě, jehož část navíc nedávno zaplavila voda ze zničené Kachovské přehrady, totiž pomáhá charkovská organizace Myrne nebo (Klidné nebe). Ta své úsilí soustředí na to, aby i lidé ve válce měli teplé a vydatné jídlo. Organizaci založili majitelé charkovské restaurace a podporují ji také české nevládní organizace. "Restaurace se jmenuje Nebo. Tak humanitární organizaci nazvali Myrne nebo," řekl ČTK Andrij Halyč, jenž má provoz humanitární kuchyně v Chersonu na starosti. Název organizace přitom upozorňuje na touhu po poklidném nebi, jelikož Ukrajinci často čelí i ruským vzdušným úderům. "Když vypukla válka a hodně lidí z Charkova odjelo, jeden z majitelů restaurace mi řekl, že chtějí vybudovat humanitární kuchyni. Zůstalo jim jídlo, chtěli ho rozdat lidem. Tak jsme (loni) 5. března začali vařit," popisuje Halyč, jenž před válkou působil jako šéfkuchař. Asi patnáct dobrovolníků mezitím v Chersonu připravuje aktuální denní menu: kuřecí polévku s nudlemi a jako druhý chod kotlety (z mletého masa) s rýží a salátem. Všichni mají na sobě zástěry, pokrývky hlavy, rukavice. Cíl je připravit oběd pro 1500 lidí, podle Halyče proto denně zpracují 150 kilogramů masa a 150 kilogramů zeleniny. "Radili jsme se i s dietologem, abychom zajistili, že lidé budou mít dostatek živin," vypráví osmatřicetiletý Charkovan a dodává, že obyvatelé Chersonu potřebují více zeleniny, aby posílili svou imunitu. Jihoukrajinské město nejprve přes osm měsíců okupovala ruská invazní armáda - než ji loni na podzim vyhnali ukrajinští vojáci. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a od té doby město ostřelují. Z oblastní metropole přicházejí pravidelně zprávy o mrtvých či zraněných. Řada místních obchodů je zavřená, což už z dálky signalizují stažené rolety nebo okna zatlučená deskami. Mnoho budov neuniklo ostřelování. Část Chersonu nedávno navíc zaplavila voda z protržené Kachovské přehrady. Právě po této katastrofě se ze severovýchodu země na její jih vypravili zástupci organizace Myrne nebo. "Den po tragédii jsme byli tady," vzpomíná Halyč. Informace o příjezdu organizace se poté rychle rozkřikla mezi místními a řada z nich jim přišla nabídnout pomoc. "Hodně z nich sedělo bez práce a byli rádi, že mohou dělat něco užitečného. Panuje tady také silně proukrajinská nálada. Po okupaci a po všem... chtějí pomáhat," míní charkovský kuchař, podle něhož se do vaření zapojilo 15 dobrovolníků a deset jich pracuje ve skladech. Jednou z pomocnic je Svitlana, která před ruskou invazí pracovala jako cukrářka. "Když sem dorazili, přišla jsem okamžitě i se svou nejlepší kamarádkou. Máme povinnost jim pomáhat, protože oni přišli sem, aby pomohli nám," řekla během krátké pauzy šestapadesátiletá obyvatelka Chersonu. "Můj dům díky bohu nebyl zaplaven, protože bydlím na kopci. (pokračování...)
Cherson (Ukrajina) 29. června (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Je po desáté dopoledne a v jedné z budov v Chersonu je rušno. V první místnosti dobrovolníci připravují maso, ve druhé krájejí zeleninu, v kuchyni se vaří, ve čtvrté místnosti ženy dávají hotové obědy do plastových krabic, které muži odnášejí do aut. Lidem ve válkou ztrápeném jihoukrajinském městě, jehož část navíc nedávno zaplavila voda ze zničené Kachovské přehrady, totiž pomáhá charkovská organizace Myrne nebo (Klidné nebe). Ta své úsilí soustředí na to, aby i lidé ve válce měli teplé a vydatné jídlo. Organizaci založili majitelé charkovské restaurace a podporují ji také české nevládní organizace. "Restaurace se jmenuje Nebo. Tak humanitární organizaci nazvali Myrne nebo," řekl ČTK Andrij Halyč, jenž má provoz humanitární kuchyně v Chersonu na starosti. Název organizace přitom upozorňuje na touhu po poklidném nebi, jelikož Ukrajinci často čelí i ruským vzdušným úderům. "Když vypukla válka a hodně lidí z Charkova odjelo, jeden z majitelů restaurace mi řekl, že chtějí vybudovat humanitární kuchyni. Zůstalo jim jídlo, chtěli ho rozdat lidem. Tak jsme (loni) 5. března začali vařit," popisuje Halyč, jenž před válkou působil jako šéfkuchař. Asi patnáct dobrovolníků mezitím v Chersonu připravuje aktuální denní menu: kuřecí polévku s nudlemi a jako druhý chod kotlety (z mletého masa) s rýží a salátem. Všichni mají na sobě zástěry, pokrývky hlavy, rukavice. Cíl je připravit oběd pro 1500 lidí, podle Halyče proto denně zpracují 150 kilogramů masa a 150 kilogramů zeleniny. "Radili jsme se i s dietologem, abychom zajistili, že lidé budou mít dostatek živin," vypráví osmatřicetiletý Charkovan a dodává, že obyvatelé Chersonu potřebují více zeleniny, aby posílili svou imunitu. Jihoukrajinské město nejprve přes osm měsíců okupovala ruská invazní armáda - než ji loni na podzim vyhnali ukrajinští vojáci. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a od té doby město ostřelují. Z oblastní metropole přicházejí pravidelně zprávy o mrtvých či zraněných. Řada místních obchodů je zavřená, což už z dálky signalizují stažené rolety nebo okna zatlučená deskami. Mnoho budov neuniklo ostřelování. Část Chersonu nedávno navíc zaplavila voda z protržené Kachovské přehrady. Právě po této katastrofě se ze severovýchodu země na její jih vypravili zástupci organizace Myrne nebo. "Den po tragédii jsme byli tady," vzpomíná Halyč. Informace o příjezdu organizace se poté rychle rozkřikla mezi místními a řada z nich jim přišla nabídnout pomoc. "Hodně z nich sedělo bez práce a byli rádi, že mohou dělat něco užitečného. Panuje tady také silně proukrajinská nálada. Po okupaci a po všem... chtějí pomáhat," míní charkovský kuchař, podle něhož se do vaření zapojilo 15 dobrovolníků a deset jich pracuje ve skladech. Jednou z pomocnic je Svitlana, která před ruskou invazí pracovala jako cukrářka. "Když sem dorazili, přišla jsem okamžitě i se svou nejlepší kamarádkou. Máme povinnost jim pomáhat, protože oni přišli sem, aby pomohli nám," řekla během krátké pauzy šestapadesátiletá obyvatelka Chersonu. "Můj dům díky bohu nebyl zaplaven, protože bydlím na kopci. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francouzská firma Imerys bude těžit lithium z rozsáhlého ložiska v Británii' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Strojírenství (str) - Automobilový průmysl (aut) - Energie (ene) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023062903501|506236. Vydána 29.06.2023 12:48:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francouzská firma Imerys bude těžit lithium z rozsáhlého ložiska v Británii' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Strojírenství (str) - Automobilový průmysl (aut) - Energie (ene) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023062903501|506236. Vydána 29.06.2023 12:48:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
