Lidem z Chersonu pomáhá kuchyně z Charkova, vaří jim teplé obědy

Cherson (Ukrajina) 29. června (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Je po desáté dopoledne a v jedné z budov v Chersonu je rušno. V první místnosti dobrovolníci připravují maso, ve druhé krájejí zeleninu, v kuchyni se vaří, ve čtvrté místnosti ženy dávají hotové obědy do plastových krabic, které muži odnášejí do aut. Lidem ve válkou ztrápeném jihoukrajinském městě, jehož část navíc nedávno zaplavila voda ze zničené Kachovské přehrady, totiž pomáhá charkovská organizace Myrne nebo (Klidné nebe). Ta své úsilí soustředí na to, aby i lidé ve válce měli teplé a vydatné jídlo. Organizaci založili majitelé charkovské restaurace a podporují ji také české nevládní organizace. "Restaurace se jmenuje Nebo. Tak humanitární organizaci nazvali Myrne nebo," řekl ČTK Andrij Halyč, jenž má provoz humanitární kuchyně v Chersonu na starosti. Název organizace přitom upozorňuje na touhu po poklidném nebi, jelikož Ukrajinci často čelí i ruským vzdušným úderům. "Když vypukla válka a hodně lidí z Charkova odjelo, jeden z majitelů restaurace mi řekl, že chtějí vybudovat humanitární kuchyni. Zůstalo jim jídlo, chtěli ho rozdat lidem. Tak jsme (loni) 5. března začali vařit," popisuje Halyč, jenž před válkou působil jako šéfkuchař. Asi patnáct dobrovolníků mezitím v Chersonu připravuje aktuální denní menu: kuřecí polévku s nudlemi a jako druhý chod kotlety (z mletého masa) s rýží a salátem. Všichni mají na sobě zástěry, pokrývky hlavy, rukavice. Cíl je připravit oběd pro 1500 lidí, podle Halyče proto denně zpracují 150 kilogramů masa a 150 kilogramů zeleniny. "Radili jsme se i s dietologem, abychom zajistili, že lidé budou mít dostatek živin," vypráví osmatřicetiletý Charkovan a dodává, že obyvatelé Chersonu potřebují více zeleniny, aby posílili svou imunitu. Jihoukrajinské město nejprve přes osm měsíců okupovala ruská invazní armáda - než ji loni na podzim vyhnali ukrajinští vojáci. Rusové se stáhli na protější břeh řeky Dněpr a od té doby město ostřelují. Z oblastní metropole přicházejí pravidelně zprávy o mrtvých či zraněných. Řada místních obchodů je zavřená, což už z dálky signalizují stažené rolety nebo okna zatlučená deskami. Mnoho budov neuniklo ostřelování. Část Chersonu nedávno navíc zaplavila voda z protržené Kachovské přehrady. Právě po této katastrofě se ze severovýchodu země na její jih vypravili zástupci organizace Myrne nebo. "Den po tragédii jsme byli tady," vzpomíná Halyč. Informace o příjezdu organizace se poté rychle rozkřikla mezi místními a řada z nich jim přišla nabídnout pomoc. "Hodně z nich sedělo bez práce a byli rádi, že mohou dělat něco užitečného. Panuje tady také silně proukrajinská nálada. Po okupaci a po všem... chtějí pomáhat," míní charkovský kuchař, podle něhož se do vaření zapojilo 15 dobrovolníků a deset jich pracuje ve skladech. Jednou z pomocnic je Svitlana, která před ruskou invazí pracovala jako cukrářka. "Když sem dorazili, přišla jsem okamžitě i se svou nejlepší kamarádkou. Máme povinnost jim pomáhat, protože oni přišli sem, aby pomohli nám," řekla během krátké pauzy šestapadesátiletá obyvatelka Chersonu. "Můj dům díky bohu nebyl zaplaven, protože bydlím na kopci. Ale na druhé straně města je katastrofa," dodala. Ruská minometná palba a dělostřelecké ostřelování podle ní neustaly ani při evakuaci zaplavených čtvrtí. "Lidé zachraňovali životy ostatních pod palbou. Byl tam člun se třinácti lidmi uvnitř, tři muži zemřeli, když svými těly kryli ženy," popsala Svitlana, která má podle svých slov ruskou národnost, byť se narodila a vyrostla v Chersonu. "Cítím ale větší patriotismus k Ukrajině," prohlásila. Společně s dalšími dobrovolníky z organizace Myrne nebo připravuje obědy pro válkou těžce zkoušené obyvatele Chersonu obvykle už od sedmé hodiny ranní, kolem druhé odpoledne bývá mise splněna. "Jak je vše zabalené, nasedneme do auta a jedeme. Někde jídlo rozdáváme sami, jinde máme kontakty, které nám pomáhají," popisuje mezitím Halyč, který v Chersonu sám působí rovněž jako jeden z řidičů rozvážejících obědy. Předtím se podílel na provozu humanitárních kuchyní v různých částech Charkovské oblasti, jelikož ruská armáda zkraje své vojenské agrese usilovala také o dobytí Charkova a část regionu obsadila. Výsledkem je mimo jiné řada boji zdevastovaných míst. "Kuchyně máme v Charkově, Izjumu nebo Kupjansku," popsal Halyč s poznámkou, že do některých dalších měst oblasti organizace jídlo dováží, případně tam pomáhá jinak. Na svém webu Myrne nebo píše, že denně uvaří tisíce obědů a lidem mimo jiné poskytuje balíčky humanitární pomoci, oblečení nebo hygienické potřeby. Její zástupci přitom leckdy čelí nebezpečí v podobě ruského ostřelování. "Pokud ale bude třeba - dokud neskončí válka a nestabilizuje se situace - budeme pokračovat," ujišťuje Halyč, zatímco pracuje v rozlehlé chersonské budově, která organizaci poskytuje potřebné zázemí pro vaření velkého množství teplého jídla. Organizaci Myrne nebo přitom podle něj pomáhají i další Ukrajinci, kteří pro obyvatele Chersonu posílají potraviny a suroviny. Podporují ho i zahraniční nevládní organizace včetně těch českých. Patří mezi ně Diakonie nebo Camino. "Diakonie ČCE podporuje Myrne nebo od loňského podzimu z prostředků Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a naší veřejné sbírky. Loni jsme ho takto podpořili zhruba třemi miliony korun, letos to bude více než 13,5 milionu v Charkově a další přibližně čtyři miliony budeme investovat z prostředků MZV a naší sbírky přímo v Chersonu," sdělila ČTK ředitelka Diakonie Kristina Ambrožová. Camino podle jeho šéfa Jana Duse dosud poskytlo organizaci Myrne nebo finanční a materiální dary v hodnotě přes 1,3 milionu korun, ve spolupráci s partnery celkem téměř 2,5 milionu korun. "Například společně s partnery jsme letos v červnu z Česka vypravili na východ Ukrajiny kamion s potravinami, dětskou výživou a hygienickými pomůckami," řekl Dus. V Chersonu se mezitím Myrne nebo snaží pomáhat lidem v obzvláště postižených místech. Jedním takovým je část města zvaná Ostriv, která čelí pravidelnému ruském ostřelování a před časem ji zaplavila i voda z Kachovské přehrady. "Žije tam mnoho chudých lidí, bez plynu, elektřiny a vody," přiblížil Halyč před tím, než se několik aut vydalo s čerstvě uvařenými obědy právě do těchto míst. ipl jrm - sdílejte článek