plyn

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "plyn". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo plyn je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Reuters: Zpátky k ruskému plynu? EU znepokojená Trumpem řeší energetické dilema

Paříž/Berlín 14. dubna (ČTK/Reuters) - Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters. Vedoucí představitelé velkých firem v Evropské unii v této souvislosti začínají hovořit o tom, co by ještě před rokem bylo nemyslitelné: že určitý dovoz ruského plynu, včetně toho od ruské státní společnosti Gazprom, by mohl být dobrým nápadem. To by znamenalo další výraznou změnu politiky, protože EU se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavázala, že do roku 2027 dovoz energie z Ruska ukončí, upozorňuje Reuters. Možnosti Evropy pro zajištění dostatečných dodávek energie jsou podle Reuters omezené. Rozhovory s Katarem o zvýšení dodávek plynu stagnují a rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů není dost rychlý na to, aby se Evropa mohla z energetického hlediska cítit v bezpečí. "Pokud bude na Ukrajině dosaženo rozumného míru, mohli bychom se vrátit k dodávkám (plynu z Ruska), které by ročně činily 60 miliard krychlových metrů, možná 70, včetně LNG," řekl agentuře Reuters viceprezident francouzské energetické společnosti Engie Didier Holleaux. Firma Engie, kterou zčásti vlastní francouzský stát, patřila mezi největší kupce plynu od ruského Gazpromu. Holleaux uvedl, že dodávky z Ruska by mohly pokrývat zhruba 20 až 25 procent spotřeby plynu v EU, zatímco před válkou to bylo 40 procent, píše Reuters. Šéf francouzské ropné a plynárenské společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné varoval před nadměrnou závislostí na plynu ze Spojených států. "Potřebujeme diverzifikaci. Velké množství cest, ne se nadměrně spoléhat na jednu či dvě," řekl agentuře Reuters. Total je velkým vývozcem amerického LNG a prodává rovněž ruský LNG od soukromé firmy Novatek. "Evropa se nikdy nevrátí k dovozu 150 miliard krychlových metrů plynu z Ruska jako před válkou," uvedl Pouyanné. "Ale počítám, že by to mohlo být 70 miliard metrů krychlových," dodal. Francie, která je velkým výrobcem jaderné energie, patří mezi evropské země s největší diverzifikací dodávek energie. Německo, jehož průmysl před válkou na Ukrajině ve velké míře spoléhal na levný ruský plyn, má méně možností, píše Reuters. V německém chemickém komplexu Leuna Chemical Park, kde provozují závody například firmy Dow Chemical a Shell, se někteří producenti podle Reuters domnívají, že ruský plyn by se měl rychle vrátit. "Jsme v těžké krizi a nemůžeme čekat," uvedl Christof Günther, šéf společnosti InfraLeuna, která je provozovatelem komplexu. Upozornil, že německý chemický průmysl již pět čtvrtletí za sebou snižuje počty zaměstnanců, což se nestalo již několik desetiletí. "Znovuotevření plynovodů (z Ruska) by snížilo ceny výrazněji než všechny současné podpůrné programy," uvedl Günther. "Je to tabuizované téma," dodal. Řada jeho kolegů však podle něj s potřebou vrátit se k ruskému plynu souhlasí. Téměř třetina Němců v únorových parlamentních volbách podle Reuters hlasovala pro strany se vstřícným postojem vůči Rusku. Ve východoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde končí podmořská část plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska, chce podle průzkumu institutu Forsa návrat dodávek ruského plynu 49 procent obyvatel. "Potřebujeme ruský plyn. Potřebujeme levnou energii bez ohledu na její původ," uvedl šéf petrochemické společnosti Leuna-Harze Klaus Paur. "Potřebujeme Nord Stream, protože musíme držet náklady na energii pod kontrolou," dodal. Podle ministra hospodářství spolkové země Braniborsko Daniela Kellera německý průmysl požaduje, aby spolková vláda zajistila levnou energii. V Braniborsku se nachází rafinerie Schwedt, která je spoluvlastněná ruským ropným gigantem Rosněfť, ale kterou má nyní ve správě německá vláda. "Dokážeme si představit obnovení dodávek ruské ropy po nastolení míru na Ukrajině," uvedl Keller. Podíl Ruska na dovozu plynu do EU byl v loňském roce 18,8 procenta. Byl tak nižší než podíl Norska, který dosahoval 33,6 procenta, ale vyšší než podíl USA, jenž činil 16,7 procenta. V letošním roce se nicméně očekává pokles podílu Ruska pod deset procent v důsledku přerušení tranzitu přes Ukrajinu, píše Reuters. "Určitě budeme potřebovat více LNG," uvedl minulý týden komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Podle Reuters se nyní Evropská unie připravuje na vyšší nákupy LNG z USA, protože americký prezident Donald Trump požaduje po Evropě snížení jejího přebytku v obchodování s USA. Tatiana Mitrovaová z amerického Centra pro globální energetickou politiku nicméně upozornila, že Trumpova celní politika zvýšila obavy ze závislosti na americkém plynu. "Je čím dál těžší považovat LNG z USA za neutrální komoditu. V jistém okamžiku by se z něj mohl stát geopolitický nástroj," uvedla. Podle analytika Arneho Lohmanna Rasmussena z firmy Global Risk Management existuje v případě eskalace obchodního konfliktu určité malé riziko, že Spojené státy by mohly dodávky LNG pozastavit. Vysoce postavený diplomatický činitel EU, který si nepřál být jmenován, podle Reuters uvedl, že nelze vyloučit, že USA využijí LNG jako páku při prosazování svých záměrů. Analytik Warren Patterson ze společnosti ING navíc upozornil, že USA by mohly omezit export plynu do všech zemí v případě, že by jeho domácí ceny výrazně vzrostly v důsledku poptávky ze strany průmyslu a zvyšující se spotřeby energie při provozu umělé inteligence (AI). pmh jd

USA chtějí podle médií kromě kovů i kontrolu nad ukrajinským plynovodem

Kyjev 13. dubna (ČTK) - Spojené státy podle informací médií požadují po Ukrajině kromě vzácných kovů také kontrolu nad důležitým plynovodem, který slouží k přepravě ruského plynu do Evropy. Přední kyjevský ekonom pro list The Guardian označil nejnovější postoj vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa za šikanu ve stylu koloniálních velmocí. Představitelé USA a Ukrajiny se v pátek sešli, aby projednali novou podobu návrhu Bílého domu na dohodu o nerostných surovinách. Trump požaduje, aby Ukrajina výměnou za zbraně dodané za předchozí administrativy Joea Bidena předala USA své přírodní zdroje jako určitou formu „kompenzace“. Ukrajina americkou pomoc potřebuje, protože se od roku 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Rozhovory se však podle médií, která se odvolávají na informované zdroje, stávají stále vyhroceněnšími. Nejnovější americký návrh je "maximalističtější" než původní verze z února, která navrhovala, že Washington získá vzácné kovy za 500 miliard USD (11,1 bilionu Kč) a také ropu a plyn. Nejnovější dokument obsahuje požadavek, aby kontrolu nad plynovodem převzala americká vládní agentura DFC, která finančně podporuje projekty v rozvojových zemích. Ukrajinská část plynovodu Bratrství vede z města Sudža na západě Ruska do ukrajinského města Užhorod na hranici se Slovenskem. Pak pokračuje dále do Česka a napojuje se také na další evropské plynovody. Plynovod byl vybudován v době Sovětského svazu a je důležitou součástí národní infrastruktury a významnou energetickou trasou. Ukrajina od 1. ledna přerušila dodávky ruského plynu, když vypršela pětiletá smlouva s ruskou státní energetickou společností Gazprom o tranzitu plynu. Země předtím získala stovky milionů eur na tranzitních poplatcích, a to i v době války, upozornil The Guardian. Ekonom kyjevského institutu Centrum pro ekonomickou strategii Volodymyr Landa uvedl, že Američané chtějí získat co nejvíce. Jejich nátlakové požadavky v "koloniálním stylu" však podle něj mají v Kyjevě jen malou šanci na přijtetí. Loni na podzim ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl, aby USA získaly přístup k nedostatečně rozvinutému ukrajinskému nerostnému sektoru. Předpokládal dohodu, podle které by nová nastupující Trumpova administrativa dodávala Ukrajině zbraně výměnou za budoucí zisky ze společných investic. Trump odmítl poskytnout bezpečnostní závazky nebo vojenskou podporu, ale nerostné suroviny chce. Minulý týden si stěžoval, že se Zelenskyj snaží z dohody vycouvat a dodal, že ukrajinský prezident bude mít velké problémy, pokud nepodepíše. Zelenskyj ve čtvrtečním rozhovoru s novináři uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o modernizaci své země, ale že Ukrajina může souhlasit pouze tehdy, pokud bude mezi oběma zeměmi rovnost a příjmy se budou dělit půl na půl. irl jd

Trumpova administrativa rozšíří těžbu ropy a zemního plynu na Aljašce
Washington 21. března (ČTK) - Americký ministr vnitra Doug Burgum představil plán na rozvoj těžby ropy a zemního plynu na Aljašce v souladu s lednovým nařízením prezidenta Donalda Trumpa o využívání výjimečného potenciálu Aljašky. EK a Slovensko mají jiná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu, řekl komisař
Brusel 19. března (zpravodajka ČTK) - Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Cena plynu v USA skokově vzrostla, i tak je proti Evropě asi třetinová
New York/Praha 21. února (ČTK) - Cena zemního plynu ve Spojených státech se dnes zvýšila zhruba o pět procent na 4,30 USD za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh překročila 53 eur za MWh, je nejvýše za 15 měsíců
Amsterodam 31. ledna (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes vyšplhala na maximum za 15 měsíců, překročila 53 eur (přes 1300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí předpovědi chladnějšího počasí a obavy kolem doplňování zásobníků, uvedla agentura Reuters. Bloomberg: EU zvažuje restrikce na ruský hliník a omezování dovozu ruského LNG
Brusel 15. ledna (ČTK) - Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Slovensko stále nereagovalo na českou nabídku přepravy plynu, řekl Vlček
Praha 12. ledna (ČTK) - Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Bloomberg: Rusko má alternativy k vývozu plynu přes Ukrajinu, zvýší vývoz LNG
Londýn/Moskva 6. ledna (ČTK) - Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Biden před návratem Trumpa oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách
Washington 6. ledna (ČTK) - Joe Biden dnes vydal nařízení, kterými zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině vod u pobřeží Spojených států, informovala agentura AP. Končící americký prezident se tak snaží zabránit možnému rozvoji těžby během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který svou energetickou politiku shrnuje slovy "vrtat, bejby, vrtat". AFP: V Podněstří dnes oznámili plánované výpadky v dodávkách elektřiny
Tiraspol (Moldavsko) 3. ledna (ČTK) - Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, oznámily plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Napsala to dnes agentura AFP. V Podněstří se kvůli plynu zastavil průmysl vyjma produkce jídla, píše Reuters
Tiraspol (Moldavsko) 2. ledna (ČTK) - Přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do moldavského separatistického regionu Podněstří si tam vynutilo uzavření všech průmyslových podniků kromě výrobců potravin. Odstavení od ruského plynu je šanci na sjednocení s Podněstřím, míní Kišiněv
Kišiněv 2. ledna (ČTK) - Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země. Prohlásil to dnes před novináři místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. Ukrajina podle očekávání zastavila tranzit plynu do EU, Fico varuje před dopady
Kyjev/Moskva/Praha 1. ledna (ČTK) - Ukrajina dnes podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. V Podněstří jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody, píše Reuters
Tiraspol (Moldavsko) 1. ledna (ČTK) - V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. MPO: Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na ČR vliv
Praha 1. ledna (ČTK) - Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků. Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy
Kyjev/Moskva 1. ledna (ČTK) - Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Cena plynu pro evropský trh poprvé po více než roce přesáhla 50 eur za MWh
Amsterodam 31. prosince (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé po více než roce přesáhla symbolickou hranici 50 eur (1258 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle agentury AFP k tomu přispělo vypršení tranzitní dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, chladná zima a větší závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG), který je výrazně dražší. Plyn pro evropský trh zdražuje, vliv má počasí a ukončení tranzitu přes Ukrajinu
Amsterodam 27. prosince (ČTK) - Velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh se zvyšují, dopoledne si připisovaly více než pět procent. Hlavní příčinou je předpověď chladného počasí pro začátek ledna a také slábnoucí naděje na uzavření nové smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Peskov: Putin s Ficem mluvil o svém pohledu na konflikt na Ukrajině
Moskva 23. prosince (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ázerbájdžán pomáhá Rusku obcházet sankce týkající se energií, varuje právnička

Štrasburk (zvláštní zpravodaj ČTK) 21. prosince (ČTK) - Ázerbájdžánské energie nejsou alternativa k plynu a ropě z Ruska, Baku naopak Moskvě pomáhá obcházet sankce. V rozhovoru s ČTK to uvedla Žala Bajramovová. Ázerbájdžánská právnička zaměřující se na lidská práva přijela tento týden do Štrasburku na jednání Evropského parlamentu (EP) v zastoupení svého otce Gubada Ibadoghla, uvězněného ázerbájdžánského ekonoma a protikorupčního aktivisty, který se dostal mezi tři letošní finalisty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Úřady ho sice přesunuly do domácího vězení, Bajramovová ale varuje, že její otec je v ohrožení života, neboť bezodkladně potřebuje operaci srdce. Podle Bajramovové byl Ibadoghlu zadržen kvůli své práci na odhalování korupce a praní špinavých peněz v Ázerbájdžánu, zejména ve vztahu k dodávkám ruské ropy a plynu do Evropy. „Můj otec odhalil, že Ázerbájdžán pomáhá Rusku přeprodávat ropu a plyn, které pak končí v Evropě jako ázerbájdžánské produkty. Problémem se jako jediný systematicky zabýval, a proto ho chtějí umlčet,“ tvrdí právnička. Ibadoghlu, který žil v Británii, kde kromě jiného založil nadaci na podporu ázerbájdžánských studentů v zahraničí, byl zatčen už loni 23. července poté, co se vydal do Baku navštívit svou nemocnou matku. V současnosti je stále vyšetřován. Při zadržení byl brutálně napaden, upozornil už loni EP v usnesení s tím, že vyšetřování je politicky motivované. Bajramovová nyní dodala, že napadena byla i Ibadoglova manželka, která utrpěla závažná zranění, následně se jí však podařilo dostat ze země i díky tlaku EP. "Hlavní srdeční tepna mého otce je rozšířená na 5,2 centimetrů, což je nad limitem pro urgentní operaci. Pokud praskne, zemře. Přesto mu ázerbájdžánské úřady odmítají umožnit přístup k lékařské péči," řekla Bajramovová ČTK. Podle ní Ibadoghlu i v domácím vězení nadále podléhá velmi přísnému režimu, nemá přístup k internetu a nemůže komunikovat s okolním světem. "Ázerbájdžán navíc podle nás nemá dostatek odborných znalostí k úspěšnému zvládnutí podobné operace, proto se snažíme zachránit otcův život tím, že ho co nejdříve dostaneme ze země," dodala. Podle Bajramovové čelí pronásledování celá rodina. "Dostáváme výhrůžky smrtí, zveřejňují naše osobní fotografie a jsme neustále sledováni. Ázerbájdžán proti nám používá stejné metody jako ruské bezpečnostní složky," řekla. Podle svých slov byla v Ázerbájdžánu dvakrát mučena policií, přičemž utrpěla zlomeniny žeber a kolen. Dodnes je proto pacientkou centra Červeného kříže pro oběti mučení ve švédském Malmö. Podle Bajramovové jsou státy jako Česko, které odebírají ázerbájdžánské energie, v dobré pozici, aby na tuto zemi vyvíjely tlak v otázkách lidských práv. "Nejsem si jistá, co v tom podnikají, protože nás o tom neinformovali, ačkoliv jsem s nimi byla opakovaně v kontaktu," řekla. S Bajramovovou se v září ve Štrasburku setkal velvyslanec stálé mise při Radě Evropy Petr Válek, s dalšími diplomaty se setkala letos v Praze a v Bruselu, a loni s ní na okraj pražské konference Forum 2000 hovořil také ministr zahraničí Jan Lipavský, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí resortu Daniel Drake. "Případu věnujeme pozornost, byl výslovně zmíněn v usnesení senátního výboru pro zahraniční věci, již dříve jsme se ve Štrasburku připojili také k prohlášení ve Výboru delegátů ministrů Rady Evropy," dodal mluvčí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je u moci od roku 2003, ve kterém zemřel jeho otec Gejdar Alijev, který ovládal Ázerbájdžán už před rozpadem SSSR z pozice prominentního člena komunistické strany. Před několika lety také si nechal v referendu schválit vytvoření funkce viceprezidentky, do níž následně jmenoval svoji manželku. Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují na porušování lidských práv, pronásledování ázerbájdžánských disidentů a omezování svobody projevu. Bohumír Žídek jd

Německý Spolkový sněm schválil zrušení poplatku za plyn, jež se týkal i Česka
Berlín 20. prosince (zpravodaj ČTK) - Německý Spolkový sněm dnes schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platila také Česká republika. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Experti: Nové regulované ceny energií jsou pozitivní pro lidi, špatné pro rozvoj
Praha 29. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o regulovaných cenách energií v příštím roce je podle analytiků pozitivní zprávou pro domácnosti, ale špatnou pro další rozvoj energetické soustavy v Česku. Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska
Moskva/Praha 22. listopadu (ČTK) - Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy pokračuje stabilně, uvedl Gazprom
Moskva 18. listopadu (ČTK) - Vývoz ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy dnes pokračuje stabilně, uvedla podle agentury Reuters státní energetická společnost Gazprom. Touto cestou Gazprom pošle 42,4 milionu metrů krychlových, tedy stejný objem jako v neděli. Návrh ERÚ upřednostňuje zisky státních firem před zákazníky, tvrdí sdružení
Praha 18. listopadu (ČTK) - Návrh cenových regulací od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) upřednostňuje státní firmy před domácími odběrateli, tvrdí Teplárenské sdružení ČR. Podle sdružení návrh počítá v příštích letech s několikanásobným nárůstem plateb za přepravu plynu, což má navýšit zisk státních firem. Česko dalo Rusku za plyn a ropu pětkrát více než na pomoc Ukrajině, tvrdí zpráva
Brusel/Praha 14. října (ČTK) - Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. Investice do firmy Net4Gas by se mohla podle premiéra Fialy vrátit do deseti let
Praha 12. října (ČTK) - Státní investice do společnosti Net4Gas by se mohla podle premiéra Petra Fialy (ODS) vrátit do deseti let. V odpovědi na písemnou interpelaci Marka Nováka (ANO) ministerský předseda uvedl, že koupě firmy je ekonomicky výhodná. Gazprom podepsal s Maďarskem dohodu o možném zvýšení prodeje plynu
Petrohrad (Rusko) 10. října (ČTK) - Ruský plynárenský gigant Gazprom podepsal s Maďarskem memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. S odkazem na sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. Cena plynu pro evropský trh se navzdory napětí na Blízkém východě příliš nemění
Londýn//Praha 3. října (ČTK) - Cena zemního plynu pro evropský trh dnes dopoledne vykazovala mírný pokles a nacházela se pod hranicí 39 eur za megawatthodinu (MWh), než odpoledne začala mírně stoupat. Síkela upozornil EK na českou alternativu, pokud přes Ukrajinu nepoteče plyn
Praha 5. září (ČTK) - Česká přepravní soustava má dostatečnou kapacitu na to, aby v případě přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu mohla současný tranzit nahradit. V dopise adresovaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simonsové to napsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Výbuchy na Nord Streamu byly výsledkem ukrajinské sabotážní akce, píše WSJ
Kyjev 15. srpna (ČTK) - Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Gazprom: Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do EU se zvýšil na nedávné hodnoty
Moskva/Vídeň/Praha 13. srpna (ČTK) - Tranzit ruského zemního plynu do Evropské unie potrubím přes Ukrajinu se vrátil na nedávné hodnoty. Ruská společnost Gazprom uvedla, že dnes pošle odběratelům v EU přes ukrajinské území 42,4 milionu metrů krychlových suroviny, informovala agentura Reuters. Cena plynu pro evropský trh je na letošním maximu, překonala 41 eur za MWh
Amsterodam/Praha 12. srpna (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Krátce před 15:00 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 41,90 eura za megawatthodinu (MWh), což byl denní nárůst o 3,7 procenta. Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu dnes klesl, ceny se šplhají na nová maxima
Kyjev/Moskva 8. srpna (ČTK) - Tranzit ruského plynu ukrajinskou přepravní soustavou dnes klesl o dalších šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových. S odkazem na provozovatele ukrajinské přepravní soustavy GTS to napsal server deníku Ukrajinska pravda. Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu dnes klesl o dalších šest procent
Kyjev/Moskva 8. srpna (ČTK) - Tranzit ruského plynu ukrajinskou přepravní soustavou dnes klesl o dalších šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových. S odkazem na provozovatele ukrajinské přepravní soustavy GTS to napsal server deníku Ukrajinska pravda. Cena plynu pro evropský trh stoupla nejvýše v letošním roce
Amsterodam 7. srpna (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes stoupla na téměř 39 eur (985 Kč) za megawatthodinu (MWh) a ocitla se nejvýše v letošním roce. Mohou za to obavy z přerušení dodávek kvůli rusko-ukrajinským bojům v blízkosti tranzitního bodu důležitého pro ruský plyn, uvedl server tradingeconomics.com. Síkela: Nižší kapacita plynovodu z Německa může znamenat vyšší dodávky z Ruska
Praha 19. července (ČTK) - Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dnes potvrdil, že upozornil na snížení kapacity plynovodu na česko-německé hranici v Brandově. Podle něj to může znamenat navýšení dovozu plynu z Ruska do střední a východní Evropy. O kapacitách rozhodují plynárenské společnosti, uvedl Berlín k obavě Česka
Berlín 19. července (zpravodaj ČTK) - Německo bere vážně české obavy ze zásobování plynem, o kapacitách ale rozhodují příslušné plynárenské a transportní společnosti. ČTK to dnes řekla mluvčí spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu, která tak reagovala na otázku o výrazném snížení kapacity exportního plynovodu na česko-německé hranici v Brandově. Bloomberg: Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku
Berlín/Praha 18. července (ČTK) - Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska.

Německu za extrémních mrazů stále hrozí nedostatek plynu, varoval svaz INES

Berlín 10. července (zpravodaj ČTK) - Německo před nacházející zimou bez problémů naplní své zásobníky zemního plynu, v případě extrémních mrazů by ale už na začátku února 2025 mohla být úložiště zcela prázdná. Dnes to v prvním výhledu zimního zásobování země touto klíčovou energetickou surovinou oznámil německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Varoval přitom, že i se stávajícími úspornými opatřeními by se v krizovém scénáři mohlo Německo ocitnou bez plynu. 'Stejně jako v obou předchozích zimách by extrémně chladné teploty představovaly pro zásobování plynem problém. Ještě nejsme za vodou. Bezpečné zásobování plynem, na jaké jsme byli zvyklí před energetickou krizí, zatím nebylo v Německu obnoveno,' řekl šéf INES Sebastian Heinermann. Dodal, že aktuálním tématem nadcházející zimy proto stále zůstávají úspory ve spotřebě. Německo, které jako ostatní evropské země muselo po odklonu od plynu z Ruska po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 najít nové dodavatele, přečkalo obě předchozí topné sezony bez problémů. Díky teplému počasí si navíc uchovalo značné zásoby plynu, takže mohlo úložiště v létě opět rychle doplnit. INES ve své analýze pracuje se třemi scénáři, a to teplotně normální zimou, která vychází z hodnot roku 2016, teplotně nadprůměrnou zimou podle roku 2020 a mimořádně chladnou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2010. Pokud budou zimní měsíce teplotně průměrné a nadprůměrné, počítá INES s tím, že zásobníky zůstanou v dubnu 2025 naplněné v rozmezí 35 až 69 procent. V případě extrémních mrazů ale budou úložiště prázdná už na začátku února, což by mohlo vést k nedostatku plynu. Plyn z vyčerpaných zásobníků nebude podle propočtu INES možné pokrýt stávajícími úspornými opatřeními. Za takového vývoje by mohlo denně chybět až 20 procent předpokládané spotřeby. Pokud by Německo čelilo opravdu mimořádně mrazivé zimě a příliš brzy vyčerpalo zásoby, budou podle svazu potřebná další úsporná opatření. INES doporučuje vyvarovat se předčasnému rychlému čerpání zásob a omezit spotřebu v neklíčových sektorech, důležitou roli bude hrát i vzájemná solidarita zemí Evropské unie. INES hodlá svůj výhled v nadcházejících měsících pravidelně aktualizovat, nový propočet vydá 5. září. Na začátku ledna pak bude jasno, zda Německu skutečně nedostatek plynu hrozí. Německé zásobníky plynu jsou nyní zaplněny z 84 procent, INES proto považuje za jisté, že budou bez problému naplněny podle zákonných požadavků. Německý zákon o energetické bezpečnosti vyžaduje, aby 1. října byly zásobníky plné z 85 procent a k 1. listopadu z 95 procent. Podle INES by se ale už v říjnu mohlo zaplnění úložišť dostat na 100 procent. Německu se během předchozích dvou zim dokonce podařilo hranici 100 procent přesáhnout. To je možné díky tomu, že garantovaná kapacita zásobníků je nižší, než kolik plynu je technicky možné do úložišť skutečně vtlačit. Německý svaz INES má 16 členů, kteří spravují přes 90 procent kapacity německých úložišť s plynem a kolem 25 procent kapacit úložišť v Evropské unii. Aleš Zápotocký spr

Ruský soud nařídil italské bance UniCredit zaplatit 448 milionů eur
Moskva 26. června (ČTK) - Ruský soud nařídil italské bance UniCredit zaplatit 448,2 milionu eur (zhruba 11 miliard Kč) kvůli zrušenému plynárenskému projektu. Vyhověl tak žalobě, kterou podala petrohradská společnost RusChemAlliance, ve které vlastní poloviční podíl ruský plynárenský gigant Gazprom. Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó
Baku 5. června (ČTK) - Maďarsko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, podle které Budapešť koupí podíl v jednom z největších nalezišť zemního plynu na světě. Oznámil to dnes v Baku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI. FT: Gazprom ani do deseti let nevyrovná propad vývozu plynu způsobený válkou
Moskva 5. června (ČTK) - Ruský státní exportér plynu Gazprom ani do deseti let nedokáže nahradit propad odbytu, který mu způsobily okolnosti vyvolané ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat vedení společnosti a o které dnes informoval britský deník Financial Times (FT). Plyn pro evropský trh zlevňuje, pomáhá předpoklad kratší odstávky v Norsku
Amsterodam 4. června (ČTK) - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestupuje z letošního maxima, na které se dostala v pondělí. Dnes po poledni vykazovala asi tříprocentní pokles pod 35 eur (865 Kč) za megawatthodinu (MWh). Reuters: ČR a další země stupňují tlak proti německému poplatku za tranzit plynu
Brusel 29. května (ČTK) - Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko stupňují tlak na Evropskou komisi (EK), aby zakročila proti spornému poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Cena plynu pro evropský trh je blízko letošního maxima, přesáhla 33 eur za MWh
Amsterodam 22. května (ČTK) - Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropských trh s dodáním příští měsíc dnes překročila 33 eur za megawatthodinu (MWh) a blíží se letošnímu maximu. Analytici vidí příčinu zejména ve vleklé údržbě a s ní souvisejících odstávkách na zpracovatelských zařízeních v Norsku. Analytici:Reforma stabilizuje trh EU s elektřinou, je pozitivní pro spotřebitele
Praha 21. května (ČTK) - Reforma trhu s elektřinou, kterou dnes v Bruselu definitivně schválily členské státy EU, by měla podle analytiků zvýšit stabilitu a předvídatelnost trhu. Podle nich bude mít reforma pozitivní důsledky zejména pro spotřebitele, které má prostřednictvím mechanismu pro krizové situace ochránit před neočekávaným kolísáním cen energií. Ruský soud vedle banky UniCredit zabavil majetek i Deutsche Bank a Commerzbank
Petrohrad 18. května (ČTK) - Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Ruský soud nařídil zabavit majetek italské banky UniCredit za 463 milionů eur
Petrohrad (Rusko)/Řím 17. května (ČTK) - Soud v Petrohradě dnes nařídil zabavit majetek italské bankovní skupiny UniCredit za 463 milionů eur (11,4 miliardy Kč). Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

SLOVNÍK NAJÍT