Češi za poslední dekádu darovali v závětích 400 milionů korun na charitu
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 10. září (ČTK) - Část Čechů pamatuje ve svých závětích i na dobročinné projekty, například na výstavbu domovů pro seniory nebo na pomoc týraným zvířatům. V posledních deseti letech takto charitě věnovali celkem 400 milionů korun. ČTK to u příležitosti nadcházejícího Měsíce dobročinné závěti sdělila Zdeňka Marešová z koalice Za snadné dárcovství. Lidé odkazují na dobročinnost nejen peníze, ale i nemovitosti, automobily či cenné sbírkové předměty.
Jen v minulém roce jsme řešili 1323 případů odúmrtí, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Hodnota majetku, který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v rámci odúmrtí získal, přesáhla 440 milionů korun. Získané prostředky se převádí do státního rozpočtu...
Každý zůstavitel může v závěti určit způsob využití svého daru. Češi takto podporují charitativní organizace napříč regiony. "Díky jejich darům ze závětí se podařilo a nadále daří spolufinancovat dobročinné projekty, jako je Pomněnka - dům pro lidi s demencí a trpící Alzheimerovou nemocí v Novém Městě na Moravě, či rozšíření speciální školy pro postižené děti v pražské Michli," uvedla Marešová.
Dary ze závěti dále financují například aktivity pro děti z pěstounských rodin v SOS dětských vesničkách. Další více než desetimilionový odkaz pomohl prostřednictvím Člověka v tísni dětem v Africe. Jiný dar pro organizaci Světlo pro svět zajistil operaci šedého zákalu pro 125 nevidomých dětí.
Podle loňského průzkumu agentury Ipsos na charitu v závěti myslelo nebo to plánuje udělat zhruba sedm procent respondentů. Pro možnost, že tento krok v budoucnu zváží, se vyslovila přibližně čtvrtina ze všech 1050 dotázaných. Pro dar ze závěti se obvykle rozhodne člověk, který na dobročinnost přispívá i za svého života.
Závěť lze sepsat vlastní rukou nebo ve formě notářského zápisu. V Česku umírá se závětí zhruba každý sedmý obyvatel, u některého z českých notářů sepíše ročně závěť kolem 30.000 lidí. Majetek těch, kteří zemřou bez jakýchkoliv dědiců a bez závěti či dědické smlouvy, připadne státu jako takzvaná odúmrť. "Jen v minulém roce jsme řešili 1323 případů odúmrtí, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Hodnota majetku, který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v rámci odúmrtí získal, přesáhla 440 milionů korun. Získané prostředky se převádí do státního rozpočtu," uvedla mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Měsíc dobročinné závěti letos vyhlásila koalice Za snadné dárcovství pojedenácté. Akce začne tradičně 13. září na Mezinárodní den závěti. V desítkách států slouží k poděkování dárcům a k připomenutí toho, že prostřednictvím byť i malého daru ze závěti lze přispět k řešení závažných problémů.
tep ptd - sdílejte článek
Následuje: Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu, uvádí studie
Berlín 10. září (zpravodaj ČTK) - Při současném tempu by Německu trvalo téměř sto let, než by doplnilo vojenské zásoby na stav před 20 lety. Uvádí to dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) s podtitulem Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu. Rusko je podle ní totiž navzdory ztrátám ve válce proti Ukrajině, kterou zahájilo invazí v únoru 2022, schopné rozšiřovat své vojenské kapacity. Veškeré zásoby zbraní, které má nyní k dispozici Německo, by Rusko bylo schopno vyrobit za půl roku, dodává zpráva. "Rusko se stává stále větší bezpečnostní hrozbou pro NATO. Zároveň postupujeme při obstarávání výzbroje nutné k odstrašení jen velmi pomalu," uvedl Guntram Wolff, hlavní autor studie s názvem Připraveni na válku za desítky let. Evropa podle něj nyní potřebuje "trvalé, výrazné a okamžité navýšení řádných německých výdajů na obranu na přinejmenším dvě procenta HDP". Představitelé zemí NATO se už v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že budou své vojenské rozpočty postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Německo tohoto cíle dosáhlo letos poprvé. Kancléř Olaf Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony Kč), což je o 28 miliard eur více než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Tento fond, který stojí mimo státní rozpočet, Německo zřídilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. (pokračování...)
Berlín 10. září (zpravodaj ČTK) - Při současném tempu by Německu trvalo téměř sto let, než by doplnilo vojenské zásoby na stav před 20 lety. Uvádí to dnes zveřejněná studie kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) s podtitulem Německo zbrojí tváří v tvář ruské hrozbě příliš pomalu. Rusko je podle ní totiž navzdory ztrátám ve válce proti Ukrajině, kterou zahájilo invazí v únoru 2022, schopné rozšiřovat své vojenské kapacity. Veškeré zásoby zbraní, které má nyní k dispozici Německo, by Rusko bylo schopno vyrobit za půl roku, dodává zpráva. "Rusko se stává stále větší bezpečnostní hrozbou pro NATO. Zároveň postupujeme při obstarávání výzbroje nutné k odstrašení jen velmi pomalu," uvedl Guntram Wolff, hlavní autor studie s názvem Připraveni na válku za desítky let. Evropa podle něj nyní potřebuje "trvalé, výrazné a okamžité navýšení řádných německých výdajů na obranu na přinejmenším dvě procenta HDP". Představitelé zemí NATO se už v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že budou své vojenské rozpočty postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Německo tohoto cíle dosáhlo letos poprvé. Kancléř Olaf Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony Kč), což je o 28 miliard eur více než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Tento fond, který stojí mimo státní rozpočet, Německo zřídilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Češi za poslední dekádu darovali v závětích 400 milionů korun na charitu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024091003113|511386. Vydána 10.09.2024 10:30:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Češi za poslední dekádu darovali v závětích 400 milionů korun na charitu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024091003113|511386. Vydána 10.09.2024 10:30:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
