Praha 7. ledna 2025 (ČTK) - V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. "V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.
Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.
Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.
Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.
fd snm ptd - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Ve Spojených
Ve stále
Na žďárské
Česká republikaNásleduje: Nejvyšší žalobce Stříž rezignoval, skončí k 31. březnu, Blažek navrhne nástupce
Brno/Praha 7. ledna (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Blažek na síti X poté uvedl, že vládě navrhne nového nejvyššího státního zástupce tak, aby nástupce Stříže mohl být ustanovený k letošnímu 1. dubnu. Stříž měl funkční období do léta 2028, v poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil. Média spekulují, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. "Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce," uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021. Ministr Blažek vzal rezignaci na vědomí, vládě navrhne nástupce Stříže ke schválení tak, aby k 1. dubnu mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. "Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Média i zdroje z justice už delší dobu spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, které má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku. Ta se ke spekulacím nevyjádřila. "Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo," napsala ČTK na žádost o reakci na Střížovo odstoupení. Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval. K největším kritikům nástupu Stříže do úřadu tehdy patřila nynější předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Zdůvodňovala to tím, že jako "předlistopadový ... (pokračování)
Brno/Praha 7. ledna (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Blažek na síti X poté uvedl, že vládě navrhne nového nejvyššího státního zástupce tak, aby nástupce Stříže mohl být ustanovený k letošnímu 1. dubnu. Stříž měl funkční období do léta 2028, v poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil. Média spekulují, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. "Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce," uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021. Ministr Blažek vzal rezignaci na vědomí, vládě navrhne nástupce Stříže ke schválení tak, aby k 1. dubnu mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. "Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Média i zdroje z justice už delší dobu spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, které má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku. Ta se ke spekulacím nevyjádřila. "Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo," napsala ČTK na žádost o reakci na Střížovo odstoupení. Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval. K největším kritikům nástupu Stříže do úřadu tehdy patřila nynější předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Zdůvodňovala to tím, že jako "předlistopadový ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: V roce 2024 v ČR zbankrotovalo 686 firem, meziročně o pět procent více' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025010702939|512811. Vydána 7.1.2025 11:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: V roce 2024 v ČR zbankrotovalo 686 firem, meziročně o pět procent více' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025010702939|512811. Vydána 7.1.2025 11:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
