Zahraniční dluh ČR loni stoupl o 150,3 miliardy na 4,47 bilionu korun
Praha 23. března 2022 (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,472 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl vyšší o 150,3 miliardy korun a představoval 73 procent hrubého domácího produktu. Za samotný čtvrtý kvartál se zahraniční dluh zvýšil o 105 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v posledním čtvrtletí určující růst zadlužení bankovního sektoru vzhledem k navýšení stavu krátkodobých přijatých půjček a bankovních dluhopisů držených zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka je 42,9 procenta.
Podíl vládního sektoru na zahraniční zadluženosti činí 15,2 procenta. Do jeho poklesu se promítlo snížení držby vládních dluhopisů zahraničními investory.
Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 procenta z celkového zahraničního dluhu ČR. Zvýšil se v důsledku čerpání úvěrů od zahraničních přidružených podniků, uvádí centrální banka.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 73,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky firem s majoritní účastí státu.
V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 procenta.
Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu představují 41,7 procenta zahraničního dluhu.
dto rdo - sdílejte článek
Následuje: Válka promění české předsednictví; je dobře, že teď vede EU Francie, říká Hrdá
Brusel 23. března (zpravodaj ČTK) - Sto dní před začátkem českého předsednictví Evropské unie se sedmadvacítka po ruské vojenské invazi na Ukrajinu potýká se zcela jinými problémy, než které chtěla původně řešit na cestě z krize způsobené pandemií nemoci covid-19. Válka na východních hranicích bloku se bez ohledu na svůj další vývoj výrazně promítne i do půlročního českého působení v čele unie, řekla ČTK velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Pro Česko je podle ní dobře, že není předsednickou zemí již nyní a že přebere vůdčí roli od velmi výrazné Francie. Mohlo by těžit i z dříve nebývalé jednoty unie vyvolané jasnou reakcí na ruskou agresi. Na přípravě českého předsednictví začaly pracovat desítky českých diplomatů, expertů a úředníků v Bruselu již dlouho před tím, než ruský prezident Vladimir Putin před měsícem nařídil zaútočit na Ukrajinu, čímž zcela změnil každodenní bruselskou realitu. "Agenda narostla, je daleko emotivnější a psychicky více zatěžující," popisuje česká diplomatka mnohdy velmi náročná jednání výboru velvyslanců (Coreper), v němž se v těchto týdnech dohadují mimo jiné podrobnosti rychle přijímaných bezprecedentních unijních sankcí proti Rusku. Válka se podle ní promítá prakticky do všech tematických oblastí, a protože EU nechce zanedbávat ani běžnou agendu, práce je výrazně více. Zatímco před covidovou krizí měli velvyslanci pravidelné zasedání jednou týdně a po vypuknutí pandemie i několikrát, od poloviny února jednají každý den a většinou i o víkendech. "Spousta věcí, které se dřív zdály podstatné, se nyní odehrává na nižší úrovni, aby se ministři mohli věnovat tomu nejpodstatnějšímu," vysvětluje Hrdá. Ministerská zasedání podle ní téměř zcela ovládla témata spojená s Ukrajinou a Ruskem a další agendu řeší primárně velvyslanci, což patrně ještě nějakou dobu potrvá. Česko má podle ní v tomto směru výhodu, že je před ním v čele EU Francie, která pojala předsednictví velmi nákladně a má k dispozici masivní úřednický aparát. "V tuhle chvíli je velkou výhodou, že předsedá velká země, která ty kapacity má. (pokračování...)
Brusel 23. března (zpravodaj ČTK) - Sto dní před začátkem českého předsednictví Evropské unie se sedmadvacítka po ruské vojenské invazi na Ukrajinu potýká se zcela jinými problémy, než které chtěla původně řešit na cestě z krize způsobené pandemií nemoci covid-19. Válka na východních hranicích bloku se bez ohledu na svůj další vývoj výrazně promítne i do půlročního českého působení v čele unie, řekla ČTK velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Pro Česko je podle ní dobře, že není předsednickou zemí již nyní a že přebere vůdčí roli od velmi výrazné Francie. Mohlo by těžit i z dříve nebývalé jednoty unie vyvolané jasnou reakcí na ruskou agresi. Na přípravě českého předsednictví začaly pracovat desítky českých diplomatů, expertů a úředníků v Bruselu již dlouho před tím, než ruský prezident Vladimir Putin před měsícem nařídil zaútočit na Ukrajinu, čímž zcela změnil každodenní bruselskou realitu. "Agenda narostla, je daleko emotivnější a psychicky více zatěžující," popisuje česká diplomatka mnohdy velmi náročná jednání výboru velvyslanců (Coreper), v němž se v těchto týdnech dohadují mimo jiné podrobnosti rychle přijímaných bezprecedentních unijních sankcí proti Rusku. Válka se podle ní promítá prakticky do všech tematických oblastí, a protože EU nechce zanedbávat ani běžnou agendu, práce je výrazně více. Zatímco před covidovou krizí měli velvyslanci pravidelné zasedání jednou týdně a po vypuknutí pandemie i několikrát, od poloviny února jednají každý den a většinou i o víkendech. "Spousta věcí, které se dřív zdály podstatné, se nyní odehrává na nižší úrovni, aby se ministři mohli věnovat tomu nejpodstatnějšímu," vysvětluje Hrdá. Ministerská zasedání podle ní téměř zcela ovládla témata spojená s Ukrajinou a Ruskem a další agendu řeší primárně velvyslanci, což patrně ještě nějakou dobu potrvá. Česko má podle ní v tomto směru výhodu, že je před ním v čele EU Francie, která pojala předsednictví velmi nákladně a má k dispozici masivní úřednický aparát. "V tuhle chvíli je velkou výhodou, že předsedá velká země, která ty kapacity má. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zahraniční dluh ČR loni stoupl o 150,3 miliardy na 4,47 bilionu korun' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022032302557|502489. Vydána 23.03.2022 10:20:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zahraniční dluh ČR loni stoupl o 150,3 miliardy na 4,47 bilionu korun' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022032302557|502489. Vydána 23.03.2022 10:20:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
