Koruna za pět let od konce intervencí ČNB posílila o zhruba 10 procent

Praha 6. dubna 2022 (ČTK) - Koruna od doby před pěti lety, kdy Česká národní banka ukončila devizové intervence, posílila do dneška zhruba o deset procent na dnešních 24,45 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření oslovených analytiků. Kurzový závazek ČNB s cílem držet korunu kolem 27 Kč/EUR zároveň vedl k výraznému nárůstu devizových rezerv ze zhruba 20 procent HDP na aktuálních více než 60 procent HDP. Nárůst rezerv vedl k účetní kumulované ztrátě centrální banky. ČNB kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky. "Technicky bylo zavedení i následné opuštění kurzového závazku perfektně provedené. Ekonomicky nevidíme na druhý břeh, takže se můžeme jen dohadovat, jak by se vyvíjela ekonomika bez takového opatření," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. ČNB ale podle něj intervencemi vytvořila prostor pro "o něco rychlejší růst ekonomiky, doprovázený o něco vyšší zaměstnaností a o něco vyšší inflací". Zároveň ale podle Sobíška nelze vyloučit, že intervence z let 2013 až 2017 částečně přispěly k aktuálně vysoké inflaci. "Tuzemskou inflaci jsme v době, kdy ve světě převládaly deflační tendence, neviděli jako problém. Možná ale právě v této době, kdy se s růstem inflace potýká celý svět, můžeme část jejího původu v Česku přičíst někdejším intervencím ČNB. Neexistuje oběd zadarmo, takže se může stát, že bude rychlejší růst české ekonomiky oproti jejímu potenciálu z druhé poloviny předchozí dekády vykoupen pomalejším vývojem v této dekádě. I k tomu možná přispěly i někdejší intervence ČNB, byť nikoliv jako jediný faktor," uvedl. Po ukončení intervencí před pěti lety koruna vůči euru posílila do pásma 25 až 26 korun za euro. "V letech 2018 a 2019 se však další posilování koruny zastavilo a právě vysoká výše devizových rezerv byla jednou z hlavních příčin, která bránila koruně k posunu na silnější hodnoty," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výrazněji koruna opět začala posilovat na konci roku 2019, následovalo oslabení měny kvůli pandemii koronaviru. "Počátek pandemie přinesl oslabení české měny až k 27,80 korun za euro," upozornil analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček. "Významné posilování koruny od konce loňského roku lze podle Nováka pak dát do souvislosti s prudkým zvyšováním sazeb ČNB a rozšiřujícím se rozdílem úrokových sazeb v Česku a eurozóně. Devizové rezervy centrální banky vzrostly z 35 miliard eur z října 2013 na zhruba 125 miliard eur v dubnu 2017. V současnosti jsou zhruba 157 miliard eur. Za nárůstem od konce intervencí stojí jednak výnosy z těchto rezerv, ale také příliv evropských fondů do ČR, upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Devizové rezervy ČNB patří k nejvyšším na světě. Přestože při posilování měny vytváří účetní ztrátu banky, tak pozitivní dopad převažuje. Měna je chráněná před nadměrnou volatilitou a rizikovou averzí. Vysoké rezervy zároveň dávají vyšší váhu slovům jejich představitelů, protože jsou mocným nástrojem ke směrování kurzu," uvedl Tyleček. I podle Seidlera se vysoké devizové rezervy hodí v časech nejistoty, kdy centrální banka může na trh vstoupit a vzhledem k velikosti rezerv bude její záměr pro trh dostatečně důvěryhodný. "V současnosti lze zvažovat, zda devizové intervence nevyužít i pro rychlejší posílení koruny, což by mohlo pomoci v tlumení vysoké inflace. Současná velikost devizových rezerv ČNB by tento postup umožňovala, ačkoli ani tento nástroj by nemohl odvrátit současnou dvoucifernou inflaci," uvedl. K dalším intervencím na devizovém trhu centrální banka přistoupila letos na počátku března. Tentokrát je ale její snaha namířena proti oslabování koruny. Ta vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabovala od konce února, kdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února pak Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. "Tento objem intervencí není ještě znám a nelze ani věrohodně odhadnout, může však jít o vyšší stovky milionů eur," odhadl Seidler. Devizové intervence z let 2013 až 2017 do dneška také ovlivňují hospodaření centrální banky. Aktuálně má ČNB kumulovanou ztrátu 75,3 miliardy korun. Kumulovaná ztráta ČNB vznikla v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Aleš Sosnovský jw - sdílejte článek