Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
Oslo 23. června 2022 (ČTK) - Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.
"Na základě současného vyhodnocení výhledu a rovnováhy rizik, měnový výbor základní úrokovou sazbu v srpnu s největší pravděpodobností zvýší na 1,5 procenta," uvedla guvernérka Ida Woldenová Bacheová.
"Podtrhuje to, jak jsou centrální banky teď kvůli inflaci v napětí," uvedl k dnešnímu oznámení norské centrální banky analytik Torbjörn ze švédské společnosti Nordea Markets.
Z dvaceti ekonomů oslovených agenturou Reuters 14 očekávalo, že centrální banka zvýší základní sazbu o 0,25 procentního bodu. Zbytek jako nejpravděpodobnější výsledek uvedl zvýšení o 0,5 procentního bodu.
Centrální banka předpověděla, že základní úroková sazba by mohla do poloviny příštího roku vystoupit na tři procenta. Dříve naznačila, že do konce tohoto roku by mohla vystoupat na 2,5 procenta.
Banka také zhoršila prognózu letošního růstu norské pevninské ekonomiky, která nezahrnuje produkci ropy a plynu. Čeká teď růst o 3,5 procenta, zatímco v březnu čekala 4,1 procenta.
Centrální banky po celém světě se snaží omezit růst cen v důsledku pandemie covidu-19 a války na Ukrajině. Minulou středu zvýšila základní sazbu americká centrální banka (Fed) o 0,75 procentního bodu do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Zvýšení tohoto základního úroku je největší od roku 1994.
Evropská centrální banka (ECB) po mimořádném zasedání minulý týden oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly ve výnosech státních dluhopisů eurozóny. Základní úroky zvýšila překvapivě švýcarská centrální banka a podle očekávání i britská centrální banka.
lsk spr - sdílejte článek
Následuje: Podnikatelská aktivita v eurozóně se kvůli inflaci prudce zhoršila
Brusel 23. června (ČTK) - Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se v červnu prudce zhoršila, příčinou je zejména růst cen. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace SP Global. Spotřebitelé kvůli obavám z vysokých účtů v důsledku inflace častěji zůstávají doma a místo nákupů více šetří. Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 51,9 z květnové hodnoty 54,8 bodu. Je tak výrazně níže, než čekali analytici v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že index klesne na 54 bodů. Indikátor je teď nejníže od loňského února. "Hospodářský růst v eurozóně vykazuje známky ochabování. Ta silná podpora, z které obecná poptávka čerpala po pandemii, už odeznívá. Jde proti ní šok v podobě životních nákladů a prudký pokles důvěry ve firmách i mezi spotřebiteli," uvedl hlavní ekonom SP Global Chris Williamson. Dílčí index pro dominantní sektor služeb klesl na 52,8 z květnové hodnoty 56,1 bodu. (pokračování...)
Brusel 23. června (ČTK) - Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se v červnu prudce zhoršila, příčinou je zejména růst cen. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace SP Global. Spotřebitelé kvůli obavám z vysokých účtů v důsledku inflace častěji zůstávají doma a místo nákupů více šetří. Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 51,9 z květnové hodnoty 54,8 bodu. Je tak výrazně níže, než čekali analytici v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že index klesne na 54 bodů. Indikátor je teď nejníže od loňského února. "Hospodářský růst v eurozóně vykazuje známky ochabování. Ta silná podpora, z které obecná poptávka čerpala po pandemii, už odeznívá. Jde proti ní šok v podobě životních nákladů a prudký pokles důvěry ve firmách i mezi spotřebiteli," uvedl hlavní ekonom SP Global Chris Williamson. Dílčí index pro dominantní sektor služeb klesl na 52,8 z květnové hodnoty 56,1 bodu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022062303506|503151. Vydána 23.06.2022 12:59:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022062303506|503151. Vydána 23.06.2022 12:59:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.