Norsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Norsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Norsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír

Oslo/Stockholm 10. prosince (ČTK) - Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. Norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje, jméno letošních laureátů oznámil 11. října. Ceremoniál předání Nobelových cen se každoročně koná 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele tohoto ocenění Alfreda Nobela. Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou. Tradiční vítězova přednáška je dostupná na webových stránkách organizace. "Jaderné zbraně a lidstvo nemohou koexistovat," řekl dnes Tanaka na tiskové konferenci v norském hlavním městě. "Lidstvo by mohlo zaniknout ještě předtím, než se projeví ničivý účinek klimatické změny," dodal. "Důvodem, proč tuto cenu dostáváme právě teď, je situace ve světě," řekl při slavnostním převzetí ceny Tanaka. Organizace Nihon Hidankjó vychází ze svědectví lidí, kteří přežili bombardování Hirošimy a Nagasaki a neúnavně usiluje o to, aby se planeta zbavila těchto zbraní hromadného ničení. Tanakovi bylo 13 let, když atomová bomba svržená na Nagasaki, kde žil, zabila pět členů jeho rodiny. Dnes podle agentury AFP Tanaka vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. "Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je," řekl. "Myslím, že o tom ani nepřemýšlel," dodal. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí ocenit snahu Nihon Hidankjó předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Podle Frydnese má být cena poctou všem přeživším, kteří se "navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah". Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za "extrémně významný". Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o svět bez jaderných zbraní je symbol a reakce na aktuální dění ve světě, řekl dříve ČTK expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cenu za mír na rozdíl od vědeckých cen nepředává Královská švédská akademie věd ve Stockholmu, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Svou volbu japonské organizace učinil v době, kdy války dál sužují obyvatele několika světadílů. Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr. Loni ocenění dostala tehdy vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. V 16:00 SELČ na Nobelovu cenu za mír naváže v koncertní síni ve švédském Stockholmu slavnostní předávání dalších Nobelových cen, při němž všichni ostatní laureáti přeberou prestižní Nobelovy medaile z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa, informují agentury. Každý laureát obdrží kromě zlaté medaile a diplomu také finanční odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu. V roce 2024 je výše odměny přibližně 11 milionů švédských korun (cca 25 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více lidem za jeden objev, o částku se musejí podělit. Můžou být ale maximálně tři. cht mka

Hodnota norského státního fondu dosáhla rekordních 20 bilionů norských korun

Oslo 6. prosince (ČTK) - Hodnota norského státního investičního fondu se dnes vyšplhala na rekordních 20 bilionů norských korun (zhruba 42,7 bilionu Kč). Za posledních pět let se tak zdvojnásobila, a to díky pokračujícím příjmům z ropy a plynu a růstu na akciových trzích. Informovala o tom agentura Reuters. Norský státní investiční fond je největší svého druhu na světě. Norsko v něm soustředí státní příjmy z prodeje ropy a plynu, aby ze současné těžby měly prospěch i budoucí generace, až se produkce fosilních zdrojů energie sníží či zastaví. Fond tyto příjmy investuje do akcií, dluhopisů a dalších aktiv. Hodnota fondu nyní odpovídá téměř čtyřnásobku ročního hrubého domácího produktu (HDP) Norska. Hranici deseti bilionů norských korun pokořil fond v říjnu 2019, napsala agentura Reuters. Fond, který vznikl v roce 1996, spravuje státní společnost Norges Bank Investment Management (NBIM). Zhruba 70 procent finančních prostředků investuje do akcií, kolem 25 procent do dluhopisů a zbytek do nemovitostí a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Norsko má více než 5,5 milionu obyvatel. Na jednoho obyvatele tak nyní ve fondu připadá částka kolem 3,6 milionu norských korun (zhruba 7,7 milionu Kč). pmh mka

Metrostav v Norsku hloubí podzemní dutinu za téměř miliardu korun
Praha/Bergen 27. listopadu (ČTK) - Dceřiná společnost Metrostavu Norge razí v Norsku podzemní objekt k ukládání odpadu z výroby zinku. V oblasti vnitřních fjordů ve městě Odda nedaleko Bergenu staví od začátku letošního srpna a má jít o největší podzemní objekt v historii mateřské společnosti. Největší norská banka DNB převezme švédskou investiční banku Carnegie
Oslo 21. října (ČTK) - Největší norská banka DNB koupí švédskou investiční banku a správce majetku Carnegie. Zaplatí za ni kolem 12 miliard švédských korun (26,5 miliardy Kč), uvedla v dnešní tiskové zprávě. Izrael odebral diplomatický status norským zástupcům při palestinské autonomii
Tel Aviv/Oslo 8. srpna (ČTK) - Izraelská vláda odebrala akreditaci osmi norským diplomatům, kteří působí v Tel Avivu a mají na starost vztahy Norska s palestinskou autonomií. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Izrael odebral diplomatický status norským zástupcům při palestinské autonomii
Tel Aviv/Oslo 8. srpna (ČTK) - Izraelská vláda odebrala akreditaci osmi norským diplomatům, kteří působí v Tel Avivu a mají na starost vztahy Norska s palestinskou autonomií. Izraelské ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo protiizraelskými postoji této severské země a květnovým uznáním palestinského státu Norskem. Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
Oslo 11. června (ČTK) - Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. Země Evropského sdružení volného obchodu investují v Indii 100 miliard USD
Dillí 11. března (ČTK) - Země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) v příštích 15 letech investují v Indii až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Dillí na oplátku zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí, do které patří Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Norsko chce posílit právo spotřebitelů na platbu hotovostí
Oslo 8. března (ČTK) - Norská vláda navrhla opatření, které má ochránit právo spotřebitelů na platbu bankovkami a mincemi. Země přitom patří mezi globální lídry v přechodu na digitální platby. Cílem kroku je zajistit bezpečnost pro ty, kteří se zdráhají používat digitální platební řešení, a zvýšit připravenost společnosti na mimořádné události, uvedla v prohlášení ministryně spravedlnosti Emilie Enger Mehlová. The Guardian: Norské Špicberky pociťují důsledky války na Ukrajině
Oslo 18. října (ČTK/The Guardian) - Barentsburg vás vítá, hlásá nápis v ruštině nad molem v tomto malém přístavu na arktickém souostroví Špicberky. Od okamžiku, kdy návštěvníci vystoupí z lodi, není pochyb o tom, kdo město s několika stovkami obyvatel uprostřed Severního ledového oceánu přinejmenším symbolicky ovládá. Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen Narges Mohammadíová
Oslo 6. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Šanci na Nobelovu cenu mají aktivistky z Íránu či bojovníci za lepší klima
Oslo/Praha 1. října (ČTK) – Bojovníci za lidská práva z Íránu, Afghánistánu nebo Číny, organizace usilující o lepší ochranu klimatu či aktivisté zastávající se původních obyvatel by podle expertů mohli v letošním roce získat Nobelovu cenu za mír. FT: Norský státní fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS
Oslo 12. září (ČTK) - Norský státní investiční fond se stal největším akcionářem švýcarské banky UBS, která nedávno převzala svého menšího konkurenta Credit Suisse. Společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem tohoto největšího fondu svého druhu na světě, zvýšila tento měsíc podíl v UBS na více než pět procent, uvedl list Financial Times (FT). Norský archeolog amatér udělal nález století, zlaté medailonky, prsteny a korále
Oslo 8. září (ČTK) - Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Norský premiér se sešel s šéfem čínské diplomacie, mluvil o lidských právech
Oslo/Stockholm 12. května (ČTK) - Norský premiér Jonas Gahr Störe při dnešní schůzce s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem v Oslu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v některých částech Číny, jako je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, a nad vývojem v Hongkongu. Zvídavost Vikingů a bratří Baťů má společné rysy, řekl ve Zlíně norský historik
Zlín 19. dubna (ČTK) - Zvídavost Vikingů a nevlastních bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových, kteří své obuvnické impérium ze Zlína postupně rozšířili do celého světa, má mnohé společné rysy. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl norský historik Halfdan Tangen, host letošního cestovatelského festivalu Neznámá země. EK sleduje situaci po krachu SVB, v EU byla banka přítomna jen omezeně
Brusel 13. března (ČTK) - Evropská komise sleduje situaci po krachu americké Silicon Valley Bank (SVB). Banka však byla v EU přítomna jen ve velmi omezené míře. Uvedl to dnes mluvčí Evropské komise. Situaci monitorují také úřady ve Švýcarsku a Norsku. Ve zlínském muzeu bude výstava o cestovateli Thoru Heyerdahlovi
Zlín 9. ledna (ČTK) - V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně bude od konce dubna výstava věnovaná norskému cestovateli Thoru Heyerdahlovi. S muzeem ji připravuje Nadační fond Zikmundova vila a norské muzeum Kon-Tiki, které se o Heyerdahlův odkaz stará. V Oslu a ve Stockholmu byly předány letošní Nobelovy ceny
Oslo /Stockholm 10. prosince (ČTK) - V Oslu dnes převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého.

Stovka ředitelů předních muzeí kritizuje činy klimatických aktivistů v galeriích

Londýn 11. listopadu (ČTK) - Klimatičtí aktivisté, kteří si vybírají za cíl protestů mistrovská plátna po celém světě, si plně neuvědomují, jak jsou tato díla křehká. Podle listu The Guardian před takovými akcemi varovali ředitelé téměř stovky galerií a muzeí, včetně Louvru a newyorského Muzea moderního umění (MoMA). Uvedli také, že útoky jimi "hluboce otřásly". I dnes se dva lidé neúspěšně pokusili přilepit ke slavnému výtvarnému dílu, a to v Norsku k obrazu Výkřik od expresionistického norského malíře Edvarda Muncha. Klimatičtí aktivisté letos mimo jiné hodili bramborovou kaši na obraz francouzského malíře Clauda Moneta v postupimském muzeu Barberini, vychrstli rajčatovou polévku na obraz Slunečnice nizozemského malíře Vincenta van Gogha a přilepili se k řadě dalších uměleckých děl v galeriích od australského Melbourne po italský Řím. Poslední protest se odehrál dnes, když se dva lidé chtěli přilepit k Munchově obrazu v Oslu. Byla na ně však upozorněna policie, která jim v činu zabránila. Nehledě na to, kterou skupinu klimatičtí aktivisté zastupují, svými protesty požadují opatření proti klimatické krizi. Většina galerií po útocích až dosud mlčela a nechtěla na sebe nebo na své bezpečnostní protokoly upozorňovat. "V posledních týdnech se odehrálo několik útoků na umělecká díla v mezinárodních muzejních sbírkách. Aktivisté, kteří za ně jsou zodpovědí, vážně podceňují křehkost těchto nenahraditelných předmětů, které je třeba chránit jako součást našeho světového kulturního dědictví," napsali ředitelé galerií a muzeí ve společném prohlášení zveřejněném na internetu. "Jako ředitelé muzeí, kterým byla svěřena péče o tato díla, jsme byli hluboce otřeseni jejich riskantním ohrožením," stojí v prohlášení. Muzea jsou podle ředitelů předních světových institucí místem, kde se scházejí lidé z nejrůznějších prostředí, a tudíž umožňují celospolečenskou diskuzi. Budou se proto nadále zasazovat o uchování přímého přístupu k uměleckým dílům, i když hrozí, že je aktivisté poškodí. Chtějí také, aby muzea zůstala svobodným prostorem pro dialog. Prohlášení podepsala téměř stovka ředitelů světových muzeí, včetně některých institucí, na jejichž díla se již aktivisté zaměřili. Mezi signatáři jsou například šéfové Guggenheimova muzea v New Yorku, Britského muzea, italské galerie Uffizi či pařížského muzea Musée d'Orsay. Žádné z protestů neměly díky ochranným sklům trvalé dopady na umělecká díla kromě jednoho případu, kdy vylitá polévka lehce poškodila rám, v němž byl obraz Slunečnice od van Gogha. Klimatičtí aktivisté se zřejmě nezaměřují na nejznámější díla, aby je poškodili, ale aby upozornili média na trvalé škody způsobené klimatickou krizí. Americká organizace podporující demonstrace hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) slíbila, že protesty budou pokračovat v celé Evropě a USA. "Přijdou další protesty, toto hnutí rychle roste a příští dva týdny budou, doufám, nejintenzivnějším obdobím klimatických akcí," uvedla výkonná ředitelka organizace Climate Emergency Fund Margaret Kleinová Salamonová. "Připoutejte se," dodala. ban nob

Norská centrální banka znovu zvýšila základní úrok, ten je nejvýše od roku 2009
Oslo 3. listopadu (ČTK) - Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka, která tak bojuje proti vysoké inflaci, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Norsko začátkem týdne zřejmě zadrželo důstojníka ruské tajné služby
Oslo 28. října (ČTK) - Norská kontrarozvědka PST dnes zveřejnila jméno údajného ruského špiona, kterého zatkla v pondělí v arktickém městě Tromsö. Podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat se zřejmě jedná o důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU. Nobelovu cenu za mír mají bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska, Ukrajiny
Oslo 7. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Mrožice Freya tráví k radosti Norů léto ve fjordu u Osla, někdy poškodí čluny
Oslo 27. července (ČTK) - Šestisetkilogramová mroží samice Freya už byla vidět u Británie, Dánska i Švédska. Léto se ale rozhodla strávit v Norsku a od vesničky Kragero na jihu Norska se přesunula do fjordu u Osla. Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
Oslo 23. června (ČTK) - Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Norsko chystá otevření největšího severského muzea umění
Oslo 9. června (ČTK) - V sobotu se v norské metropoli Oslu otevře pro návštěvníky nové Národní muzeum, které na ploše 13.000 metrů čtverečních představí na 6500 uměleckých děl, včetně nejvýznamnější ze čtyř verzí slavného obrazu Výkřik od expresionistického norského malíře Edvarda Muncha. Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
Oslo 21. dubna (ČTK) - Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
Oslo 17. února (ČTK) - Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank, jak se centrální banka v Norsku oficiálně nazývá, se ujme po ukončení svého působení v NATO. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Novináři Dmitrij Muratov a Maria Ressaová převzali Nobelovu cenu za mír
Oslo 10. prosince (ČTK) - Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín dnes v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Oslo otevírá nové muzeum slavného malíře Edvarda Muncha
Oslo 22. října (ČTK) - V norské metropoli Oslu se dnes otevírá nové muzeum věnované tvorbě norského expresionistického malíře Edvarda Muncha. Budova zvaná Lambda stojí na břehu osloského fjordu a návštěvníkům nabízí pětkrát více výstavního prostoru, než bylo k dispozici v dosavadním Munchově muzeu ve čtvrti Töyen. Podezřelý z útoku lukem a šípy v Norsku jde do vazby, bude na psychiatrii
Oslo 15. října (ČTK) - Norský soud dnes uvalil čtyřtýdenní vazbu na Dána Espena Andersena Braathena, který je podezřelý ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg. Muž, který při výslechu přiznal, že v Kongsbergu útočil lukem a šípy i dalšími zbraněmi, vazbu stráví v uzavřeném psychiatrickém zařízení, uvedla policie. Útok v norském Kongsbergu nese podle úřadů známky teroristického činu
Oslo 14. října (ČTK) - Středeční útok v norském městě Kongsberg, při němž zahynulo pět lidí a tři byli zraněni, nese známky teroristického činu. Uvedla to dnes norská tajná služba PST. Dánský občan, který je z vraždění podezřelý, podle policie konvertoval k islámu. Norská centrální banka zvýšila základní úrok z nuly na 0,25 procenta
Oslo 23. září (ČTK) - Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku. V Norsku zabavili množství archeologických nálezů, které pohřešují irácké úřady
Oslo 3. září (ČTK) - Norská policie dnes oznámila, že zabavila velké množství archeologických nálezů, které pohřešují irácké úřady. Podle Norska jsou mezi zabavenými předměty i tabulky s klínovým písmem ze starověké Mezopotámie. Británie podepsala dohodu o obchodu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem
Londýn 8. července (ČTK) - Britská vláda podepsala dohodu o volném obchodu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Dohoda, která je další obchodní dohodou Británie po jejím odchodu z Evropské unie, byla dojednána na počátku června. Venezuelský prezident chce jednat s opozicí, jejího lídra ale nazval loutkou
Caracas 13. května (ČTK) - Venezuelský prezident Nicolás Maduro uvedl, že je ochotný jednat s opozicí. K uzavření dohody, která má mimo jiné vést k uspořádání svobodných voleb a zrušení amerických sankcí, jej tento týden vyzval vůdce opozice Juan Guaidó. Norská vláda chce zajistit, aby banky i nadále poskytovaly hotovostní služby
Oslo 24. dubna (ČTK) - Norská vláda chce zajistit, aby banky nepřestávaly poskytovat hotovost ani v době, kdy se Norsko zařadilo mezi země s nejmenším objemem plateb bankovkami a mincemi. Ministerstvo financí řeklo úřadu pro dohled nad finančním trhem, aby vypracoval plán, který zajistí, že banky budou pokračovat v poskytování hotovostních služeb, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení vlády.

AFP: Jací byli Vikingové? Styloví a otevření světu

Oslo 20. března (ČTK/AFP) - Populární kultura Vikingy obecně vykresluje jako bojovníky, jejichž loupežné výpady byly bleskurychlé a krvavé. Reputace, která není zcela nezasloužená, si ale žádá podrobnější vysvětlení. Agentura AFP píše o pěti věcech, které by lidé podle ní měli o Vikinzích vědět. Původ jejich jména: Stejně jako další údaje o nich, je i původ jména předmětem diskusí. Ve staré severštině, předchůdci dnešních skandinávských jazyků, se objevuje slovo "vikingr", které označuje osobu, a termín "viking" pro popsání konkrétního druhu činnosti. "Skandinávci o sobě samých nikdy nemluvili jako o Vikinzích ve smyslu identity kohokoliv ze Skandinávie. Slovo spíš označovalo činnost, nájezdy nebo osoby, které se tomu věnovaly," vysvětluje Jan Bill, profesor vikinské archeologie a kurátor muzea vikinských lodí v Oslu. "Dnešní praxí je ale používat termín Viking k popisu všeho skandinávského z vikinského období," dodává Bill. Takzvané vikinské období nemá pevně stanovené hranice, zpravidla bývá datováno mezi polovinu 8. a polovinu 11. století. Marihuana a Buddha: Vikingové nejen plenili, ale byli také zdatní obchodníci s širokou sítí kontaktů od Kaspického moře po Grónsko. Není to sice jisté, ale je možné, že Vikingové dopluli do Ameriky pět století před Kryštofem Kolumbem. O rozmanitosti jejich obchodování vypovídají archeologické nálezy pohřebních lodí z Osebergu, vystavených v muzeu v Oslu. U jedné z pohřbených žen se našel kožený váček s marihuanou. "Semena mohla sloužit k rekreačním nebo léčebným účelům nebo také k pěstování rostlin konopí na výrobu textilií nebo provazů," uvádí Jan Bill. Na různých vikinských nalezištích se objevily také látky a perly z Orientu nebo arabské mince, často rozseknuté, protože Vikingové je nepoužívali pro jejich nominální hodnotu, ale kvůli váze stříbra a dalších cenných kovů. Na švédském ostrově Helgö našli archeologové bronzovou sošku Buddhy, která také spadá do tohoto období. Drakkar ano či ne: Tento výraz přivádí k nepříčetnosti puristy mezi historiky, kteří zdůrazňují, že přestože zní autenticky, pochází z 19. století. Vychází z moderního švédského slova "drake", v množném čísle "drakar", které označuje draka a odkazuje na mytické zvíře, které zdobilo přídě vikinských lodí. Velmi podobné termíny se vyskytují také ve staré severštině. Pojem "dreki", v množném čísle "drekar", se objevil v sedmi básních z období Vikingů. "Nebyl to technický, ale spíš poetický termín," vysvětluje Bill. Naopak shoda panuje o tom, že tyto lodě s malým ponorem, které měly vesla, plachty nebo obojí, byly velmi obávané pro svou obratnost, rychlost a schopnost překonat moře i dojet po řekách hluboko do vnitrozemí. Fešáci a ne otrhanci: Vikingové jsou často na ilustracích zobrazování jako rozježení muži s rohatými přilbami, ale podle odborníků byli spíš styloví a dbali o svůj zevnějšek. "Jejich oblečení bylo velmi barevné. Milovali šperky a ozdoby. Měli daleko k nudnému stylu, ve kterém jsou zobrazováni, ve skutečnosti dbali o svůj vzhled. Umývali a česali si vlasy a vousy s velkou pečlivostí," vysvětluje archeoložka Camilla Cecilie Wennová z muzea kulturní historie univerzity v Oslu. Přilba s rohy je "moderní výmysl z období romantismu", upřesňuje Jan Bill. "Na žádné nalezené helmě z vikinského období nebo předcházejících staletí nebyly rohy," dodává. Prvotní "omyl" způsobil údajně v roce 1876 autor kostýmů Carl Emil Doepler při inscenaci opery Richarda Wagnera Prsten Nibelungův inspirované germánskou mytologií, kde válečníkům přidal rohy. Připít si na zdraví: Podle jedné z legend vděčíme za zvyk přiťuknout si nápoji právě Vikingům. Ti údajně sráželi své sklenice s pivem nebo medovinou tak razantně, aby se obsahy obou promíchaly a oba konzumenti si byli jistí, že jejich nápoj není otrávený. Pro tuto teorii však neexistují žádné důkazy. Navzdory pověrám Vikingové ani nepili z lebek zabitých nepřátel. lsa jrm

SLOVNÍK NAJÍT