Rozhodnutí ČNB ponechat základní sazbu je v souladu s analytiky, čekal jej i trh

Praha 29. září 2022 (ČTK) - Rozhodnutí České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech je v souladu s předpoklady analytiků a očekával jej i finanční trh. Shodli se na tom odborníci, které ČTK oslovila. Ve prospěch dnešního rozhodnutí vedle pozměněné prognostické metodiky ČNB vyznívala podle nich i nejnovější data o české inflaci, která indikují její citelné zpomalování. "K tomuto rozhodnutí bankovní rada pravděpodobně dospěla na základě své makroekonomické prognózy, která prošla v srpnu poměrně zásadní změnou, když posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti. Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Předchozí, tedy tradiční prognóza, by podle něj patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit. "ČNB dnes trh nepřekvapila a v souladu s jednomyslným očekáváním analytiků ponechala hlavní úrokovou sazbu na sedmi procentech," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Podruhé za sebou tak většina členů bankovní rady hlasovala pro stabilitu. Zámiš upozornil, že devizové intervence tisková zpráva nezmiňuje, takže patrně ČNB hodlá v jejich využívání pokračovat jako doposud. "To předpokládáme i v naší prognóze, kdy kurz koruny vidíme stabilní v okolí 24,80 Kč/EUR zhruba do poloviny příštího roku," dodal. K ponechání stávajících sazeb se ČNB podle finančního ředitele společnosti Ebury Tomáše Kudly rozhodla přesto, že meziroční inflace se v srpnu vyšplhala na 17,2 procenta. Z pohledu trhů se tak podle něj může aktuální výše úrokových sazeb zdát nízká, což bude pravděpodobně nutit ČNB rozpouštět devizové rezervy rychleji než dosud. Zatímco ČNB totiž je vůči dalšímu zvyšování sazeb skeptická, velké centrální banky, třeba americký Fed nebo Evropská centrální banka, je naopak začaly velmi rychle zvyšovat, podotkl. Na zmenšování rozdílu mezi sazbami v Česku na jedné a v eurozóně a v USA na druhé straně upozornil také analytik XTB Jiří Tyleček. "To by mohlo vyvolat tlak na oslabování koruny, kterému se ČNB v posledních měsících bránila také devizovými intervencemi. Pokud by tlak na korunu výrazně zesílil, tak další růst sazeb by byl nabíledni," uvedl. Podle partnera PwC Jan Brázdy je dnešní rozhodnutí ČNB dobrou zprávou pro firmy, které mají úvěry v korunách. "Banky nyní úvěrování firem vzhledem k jejich nejisté budoucnosti považují za rizikovější, což se promítá do základního nastavení úroků. Je proto alespoň malou útěchou, že další tlak na zdražování peněz nebude vytvářet složka úroku odvozená od sazeb ČNB," uvedl. Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že úrokové sazby dosáhly vrcholu. Jejich opětovné snižování ale očekává až v srpnu 2023, pokles podle něj bude pozvolný. "Na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnou pěti procent a na rovnovážná tři procenta by se pak měla dostat na konci roku 2024," soudí. Ačkoliv meziroční tempo zdražování dosahuje alarmujících 17,2 procenta, meziměsíčně již pokleslo na 0,4 procenta, což lze podle Hradila interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace, tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny, pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií. Vzhledem k postoji, který k charakteru české inflace zaujímá bankovní rada ČNB ve svém novém složení, lze její dnešní rozhodnutí hodnotit jako logické, poznamenal. fd str rot mha - sdílejte článek