Trussová obhajovala ekonomický plán, kvůli kterému prudce oslabila britská libra
Londýn 29. září 2022 (ČTK) - Británie čelí velmi obtížnému ekonomickému období a vláda musela zahájit okamžité kroky k nastartování hospodářského růstu. Stanici BBC to dnes řekla britská premiérka Liz Trussová, která tak obhajovala plánované snížení daní a soubor dalších opatření, jež mají v Británii pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Krok vlády část ekonomů kritizuje, nově se k nim přidal i bývalý šéf britské centrální banky.
Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci domácnostem. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), které mají snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Plán vládních daňových škrtů vyděsil trhy a způsobil pád britské libry.
Trussová uvedla, že je připravena přijmout obtížná rozhodnutí, aby pomohla domácnostem a podnikům překonat zimu, která podle ní bude velmi náročná. Podle premiérky je třeba dělat, co je správné, i když se najdou lidé, kteří jsou proti její strategii. Potíže, které má Británie, jsou navíc podobné těm, kterým kvůli ruské invazi na Ukrajinu čelí i jiné země, dodala ministerská předsedkyně.
Premiérka se vyjádřila poté, co britská centrální banka zahájila neomezené nákupy státních dluhopisů, aby stabilizovala finanční trhy. Trussová řekla, že její plán byl navržen tak, aby Británii pomohl v dlouhodobém horizontu. Dodala, že její vláda velmi úzce spolupracuje s britskou centrální bankou.
Vládní plán má však řadu kritiků, nejen mezi opozičními politiky, ale také mezi ekonomy. Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney dnes vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry a britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Rozsáhlé daňové škrty jsou podle něj v rozporu se snahou centrální banky dostat inflaci pod kontrolu. Vláda by se sice měla zaměřit na to, aby britská ekonomika rostla rychleji, tyto ambice by se však měly do centra pozornosti dostat až později.
Carney rovněž upozornil, že obavy mezi investory vzbuzuje také chybějící hodnocení britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), který má na starosti dohled nad rozpočtem. "Je důležité, aby (rozpočet) podléhal nezávislé a troufám si říct odborné kontrole," řekl Carney BBC.
Ratingová agentura Moody's označila plánované rozsáhlé daňové škrty pro Británii za úvěrově negativní. Ke kritice se přidal i Mezinárodní měnový fond (MMF), který ve středu v souvislosti s plány britské vlády uvedl, že nedoporučuje v současné době velké a necílené fiskální balíčky. Ze strany MMF to byla nezvyklá intervence v zemi, která patří do skupiny předních ekonomik světa G7. Podle analytiků vyjádření MMF zdůraznilo vážnost situace, ve které se Británie nachází.
irl ban spr
- sdílejte článek
Následuje: Rozpočtová rada: Po rozvolnění pravidel chybí motivace konsolidovat finance
Praha 29. září (ČTK) - Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro nezodpovědnou fiskální politiku. Vláda tak nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ve dnes zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021 to konstatovala Národní rozpočtová rada. Upozornila, že materiály ministerstva financí nepočítají v nejbližších letech s výraznějším snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Úpravy zákonů v roce 2020 nejprve zvýšily limit přípustného strukturálního deficitu z jednoho na čtyři procenta HDP, později tento limit pro rok 2021 zcela zrušily. Tehdejší vláda ANO a ČSSD krok zdůvodňovala přijímáním podpůrných opatření v době pandemie covidu-19. "Poskytování pomoci lidem postiženým koronavirovou pandemií bylo nezbytné. Dnes však mimo jiné i od Nejvyššího kontrolního úřadu víme, že některá přijímaná opatření s pandemií vůbec nesouvisela. Pro veřejné finance bylo pak fatální zejména to, že opatření nebyla časově omezena jen po dobu trvání pandemické krize. Naopak přinesla na straně příjmů i výdajů trvalé změny, což se projevilo růstem strukturálního deficitu (v roce 2021) na odhadovanou hodnotu 4,3 procenta HDP," uvedl v tiskové zprávě předseda rady Mojmír Hampl. Podle rady přináší rozvolnění pravidel riziko i pro další vývoj. Současná legislativa vyžaduje pro rok 2022 snížení strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu proti roku 2021, což podle rady není dostatečná motivace k potřebným reformám, které by vrátily české veřejné finance na udržitelnou úroveň. (pokračování...)
Praha 29. září (ČTK) - Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2020 vytvořilo prostor pro nezodpovědnou fiskální politiku. Vláda tak nemá dostatek motivace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Ve dnes zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2021 to konstatovala Národní rozpočtová rada. Upozornila, že materiály ministerstva financí nepočítají v nejbližších letech s výraznějším snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Úpravy zákonů v roce 2020 nejprve zvýšily limit přípustného strukturálního deficitu z jednoho na čtyři procenta HDP, později tento limit pro rok 2021 zcela zrušily. Tehdejší vláda ANO a ČSSD krok zdůvodňovala přijímáním podpůrných opatření v době pandemie covidu-19. "Poskytování pomoci lidem postiženým koronavirovou pandemií bylo nezbytné. Dnes však mimo jiné i od Nejvyššího kontrolního úřadu víme, že některá přijímaná opatření s pandemií vůbec nesouvisela. Pro veřejné finance bylo pak fatální zejména to, že opatření nebyla časově omezena jen po dobu trvání pandemické krize. Naopak přinesla na straně příjmů i výdajů trvalé změny, což se projevilo růstem strukturálního deficitu (v roce 2021) na odhadovanou hodnotu 4,3 procenta HDP," uvedl v tiskové zprávě předseda rady Mojmír Hampl. Podle rady přináší rozvolnění pravidel riziko i pro další vývoj. Současná legislativa vyžaduje pro rok 2022 snížení strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu proti roku 2021, což podle rady není dostatečná motivace k potřebným reformám, které by vrátily české veřejné finance na udržitelnou úroveň. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trussová obhajovala ekonomický plán, kvůli kterému prudce oslabila britská libra' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022092903331|503910. Vydána 29.09.2022 11:26:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Trussová obhajovala ekonomický plán, kvůli kterému prudce oslabila britská libra' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2022092903331|503910. Vydána 29.09.2022 11:26:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
G7 (anglicky Group of Seven)
je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.