Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne
Londýn 2. listopadu 2022 (ČTK) - Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.
Rishi Sunak by se měl stydět za to, že mimořádné zisky za miliardy liber nechal v kapsách ropných a plynárenských firem, zatímco lidé v Británii čelí krizi životních nákladů...
Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů (více než 742 miliard Kč). Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.
"Odcházející generální ředitel Shellu Ben van Beurden je neoblomný v tom, že ropné a plynárenské podniky musejí přijmout myšlenku platit za energetické krize vyšší daně, aby podpořily ty nejzranitelnější z nás. Ta myšlenka se k účetním britské součásti Shellu ale asi nedostala včas, aby se odrazila v nejčerstvějších výsledcích hospodaření," napsal Sheppard.
Naproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů (61,8 miliardy Kč). Z toho na daň z mimořádných zisků připadá částka zhruba 800 milionů USD (19,8 miliardy Kč). I přesto v Británii sílí hlasy, aby se vláda snažila od těchto firem vybrat více peněz. BP jen za třetí čtvrtletí vytvořila v celém světě zisk 8,2 miliardy USD, což je meziroční nárůst o více než 100 procent.
Ropným a plynárenským firmám v posledních měsících nahrává silný růst cen těchto energetických komodit na světových trzích. Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů, letos v březnu ale už barel stál více než 120 dolarů. Nyní se cena pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde ale i růst životních nákladů, kvůli němuž vlády čelí tlaku daňových poplatníků.
Ceny energií se začaly zvyšovat po uvolnění koronavirových omezení, kdy se začala zvyšovat ekonomická aktivita. Další růst cen se dostavil po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Daň z mimořádných zisků, v angličtině označovanou jako windfall tax, v Británii letos v květnu zavedl tehdejší ministr financí Rishi Sunak, který je teď předsedou vlády. Ministerstvo financí uvedlo, že tato daň by měla do státní pokladny v letošním a příštím roce přinést 17 miliard liber (484 miliard Kč). Tyto peníze mají podle ministerstva pomoci zhruba osmi milionům lidí právě s financováním vysokých životních nákladů.
Stínový ministr pro změny klimatu Ed Miliband řekl, že odvedený zisk BP je usvědčující důkaz neschopnosti vlády zavést patřičnou daň z mimořádných zisků. "Rishi Sunak by se měl stydět za to, že mimořádné zisky za miliardy liber nechal v kapsách ropných a plynárenských firem, zatímco lidé v Británii čelí krizi životních nákladů," řekl Miliband, kterého cituje stanice BBC.
Sunak a nový ministr financí Jeremy Hunt jednají o zvýšení daně z mimořádných zisků z 25 na 30 procent. To znamená, že celková daň ze zisku by se vyšplhala na 70 procent, upozorňuje komentátor Sheppard. Politici také posuzují možnost, že by stát uplatňoval tuto daň až do roku 2028, zatímco nynější úprava počítá s dobou jen do roku 2025.
"Ale zvýšit tuto daňovou sazbu a prodloužit její platnost izolovaně možná není ten nejefektivnější způsob, jak zajistit tolik potřebné peníze na posílení veřejných financí nebo na pomoc s placením účtů. Až v dubnu skončí vládní podpora domácností s účty za energie, pak typické rodiny ze střední třídy, kterým už se účty zdvojnásobily zhruba ze 100 liber (2850 Kč) na více než 200 liber (5690 Kč) za měsíc u běžné spotřeby, budou pravděpodobně platit skoro 400 liber (11.390 Kč) za měsíc," napsal Sheppard. Nárůst měsíčních plateb, který za poslední rok a půl zatížil rozpočty britských domácností, podle něj zhruba odpovídá tomu, jako kdyby si každá tato rodina pořídila nový vůz střední třídy a pak hradila platby spojené s jeho užíváním.
Část britských politiků se snaží prosadit co nejvyšší daň z mimořádných zisků. Tu by pak stát firmám částečně kompenzoval tím, že by vytvořil příznivější podmínky pro investice do obnovitelných zdrojů energie.
spr
- sdílejte článek
Následuje: Místopředsedy Senátu byli zvoleni Drahoš, Oberfalzer, Czernin a Seitlová
Praha 2. listopadu (ČTK) - Čtyřmi místopředsedy Senátu se v souladu s dohodami senátorských klubů stali Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli protikandidáty. Oberfalzer a Seitlová dnes byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky. Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů. Drahoš se stal senátorem od roku 2018 poté, co byl nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě. V minulém funkčním období předsedal senátnímu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a petice. Podle Vystrčila bude Drahoš prvním místopředsedou Senátu, a vymění si tak funkce se svým předchůdcem Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Drahoš po zvolení novinářům řekl, že do funkce nastupuje "s hledím odkrytým" a chce se věnovat mimo jiné podpoře vzdělávání, výzkumu a digitalizace. Czernin je senátorem od roku 2016, letos senátorský mandát za Jičínsko obhájil. V minulém funkčním období byl předsedou senátní komise pro krajany žijící v zahraničí, které nechce zanedbávat ani v nové funkci. Ve vedení horní komory nahradil Jana Horníka (STAN), který letos senátorský mandát neobhájil. "Hodlám se nadále podílet na obraně naší svobody a demokracie, protože to jsou hodnoty, které nejsou samozřejmostí," uvedl. (pokračování...)
Praha 2. listopadu (ČTK) - Čtyřmi místopředsedy Senátu se v souladu s dohodami senátorských klubů stali Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli protikandidáty. Oberfalzer a Seitlová dnes byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky. Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů. Drahoš se stal senátorem od roku 2018 poté, co byl nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě. V minulém funkčním období předsedal senátnímu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a petice. Podle Vystrčila bude Drahoš prvním místopředsedou Senátu, a vymění si tak funkce se svým předchůdcem Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Drahoš po zvolení novinářům řekl, že do funkce nastupuje "s hledím odkrytým" a chce se věnovat mimo jiné podpoře vzdělávání, výzkumu a digitalizace. Czernin je senátorem od roku 2016, letos senátorský mandát za Jičínsko obhájil. V minulém funkčním období byl předsedou senátní komise pro krajany žijící v zahraničí, které nechce zanedbávat ani v nové funkci. Ve vedení horní komory nahradil Jana Horníka (STAN), který letos senátorský mandát neobhájil. "Hodlám se nadále podílet na obraně naší svobody a demokracie, protože to jsou hodnoty, které nejsou samozřejmostí," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022110202727|504173. Vydána 02.11.2022 14:17:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022110202727|504173. Vydána 02.11.2022 14:17:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.