Řecko podle Reuters poprvé splatilo předčasně splátku z půjčky od eurozóny
Atény 15. prosince 2022 (ČTK) - Řecko splatilo předčasně 2,7 miliardy eur (65,5 miliardy Kč) z půjčky od zemí eurozóny, kterou získalo v rámci prvního záchranného programu v době dluhové krize. Řekl to agentuře Reuters úředník ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Dřívějším splacením chce Řecko zlepšit udržitelnost svého dluhu.
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MFF) půjčily Řecku v době dluhové krize, která vypukla na konci roku 2009, v rámci tří záchranných programů celkem více než 260 miliard eur (6,3 miliardy Kč). Výměnou za finanční pomoc muselo Řecko přistoupit k tvrdým úsporným opatřením.
Země se ze třetího záchranného programu dostala v roce 2018. Od té doby si půjčuje pouze na dluhopisovém trhu.
Samotný MMF půjčil v letech 2010 až 2014 Řecku 28 miliard eur. Tuto půjčku Atény splatily v dubnu, dva roky před plánovaným termínem.
Země eurozóny v době prvního záchranného programu označovaného GLF půjčily Řecku téměř 53 miliard eur. Splatnost celé půjčky je až do roku 2041. Řecko podle úředníka bude mít nyní splaceno osm miliard eur.
irl mka - sdílejte článek
Následuje: Jerevan obviňuje Baku ze zablokování jediné cesty do Náhorního Karabachu
Jerevan 15. prosince (ČTK) - Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z vyvolávání humanitární krize v Náhorním Karabachu, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu arménskými separatisty. Pašinjan na dnešním zasedání vlády tvrdil, že Baku zablokovalo jedinou pozemní cestu mezi Arménií a horskou enklávou a také plynovod zásobující Karabach zemním plynem. "V důsledku těchto provokativních kroků byli obyvatelé Náhorního Karabachu zbaveni práva na svobodný pohyb, tisíce lidí, včetně dětí, zůstaly v chladné zimě na cestách, mnohé rodiny byly rozděleny a občané se zdravotními potížemi nemají léky. Na 120.000 lidí se stalo nedobrovolnými rukojmími. Školy a školky musely zavřít," prohlásil Pašinjan. Arménský parlament odsoudil ázerbájdžánský postup jako politiku genocidy vůči Arménům z Náhorního Karabachu a vyzval Rusko, aby pomohlo ukončit dopravní blokádu. Pašinjan hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Znepokojení nad situací kromě Ruska vyjádřil také generální tajemník OSN a představitelé Evropské unie, USA a Francie. Cestu do Karabachu třetím dnem blokuje několik stovek Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty. Tvrdí, že protestují proti "nezákonnému drancování přírodních zdrojů Ázerbájdžánu Armény". Oficiálně je totiž Karabach součástí Ázerbájdžánu. Silnici zablokovali poblíž ruského kontrolního stanoviště u karabašského města Šuša, které dobyla ázerbájdžánská vojska v předloňské válce. Boje tehdy ukončilo právě příměří zprostředkované Ruskem, které v horské enklávě rozmístilo "mírový kontingent". Demonstranti požadují vpustit na území enklávy pozorovací misi, která by na ekologii dohlížela. (pokračování...)
Jerevan 15. prosince (ČTK) - Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z vyvolávání humanitární krize v Náhorním Karabachu, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu arménskými separatisty. Pašinjan na dnešním zasedání vlády tvrdil, že Baku zablokovalo jedinou pozemní cestu mezi Arménií a horskou enklávou a také plynovod zásobující Karabach zemním plynem. "V důsledku těchto provokativních kroků byli obyvatelé Náhorního Karabachu zbaveni práva na svobodný pohyb, tisíce lidí, včetně dětí, zůstaly v chladné zimě na cestách, mnohé rodiny byly rozděleny a občané se zdravotními potížemi nemají léky. Na 120.000 lidí se stalo nedobrovolnými rukojmími. Školy a školky musely zavřít," prohlásil Pašinjan. Arménský parlament odsoudil ázerbájdžánský postup jako politiku genocidy vůči Arménům z Náhorního Karabachu a vyzval Rusko, aby pomohlo ukončit dopravní blokádu. Pašinjan hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Znepokojení nad situací kromě Ruska vyjádřil také generální tajemník OSN a představitelé Evropské unie, USA a Francie. Cestu do Karabachu třetím dnem blokuje několik stovek Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty. Tvrdí, že protestují proti "nezákonnému drancování přírodních zdrojů Ázerbájdžánu Armény". Oficiálně je totiž Karabach součástí Ázerbájdžánu. Silnici zablokovali poblíž ruského kontrolního stanoviště u karabašského města Šuša, které dobyla ázerbájdžánská vojska v předloňské válce. Boje tehdy ukončilo právě příměří zprostředkované Ruskem, které v horské enklávě rozmístilo "mírový kontingent". Demonstranti požadují vpustit na území enklávy pozorovací misi, která by na ekologii dohlížela. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řecko podle Reuters poprvé splatilo předčasně splátku z půjčky od eurozóny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022121508244|504583. Vydána 15.12.2022 20:48:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řecko podle Reuters poprvé splatilo předčasně splátku z půjčky od eurozóny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022121508244|504583. Vydána 15.12.2022 20:48:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
