dluh

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "dluh". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo dluh je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výroky opozičního předáka v Německu rozproudily debatu o reformě dluhové brzdy

Berlín 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda. Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Spor o dluhovou brzdu byl jednou z příčin rozpadu Scholzovy koaliční vlády SPD, zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Nyní již bývalý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner, který je dlouhodobě známý jako tvrdý zastánce dluhové brzdy, podle svých slov odmítl Scholzovo ultimátum, aby byla platnost opatření dočasně pozastavena. Podle kancléře je to nutné, aby bylo možné financovat pomoc Ukrajině, která se brání téměř tři roky ruské agresi, a zároveň zachovat úroveň výdajů v sociální oblasti. Scholz se nakonec rozhodl Lindnera odvolat, což vedlo k odchodu FDP z vlády. Předčasné volby se zřejmě uskuteční 23. února. Novou debatu kolem dluhové brzdy vyvolal tento týden předseda CDU Merz, který je zároveň kandidátem na kancléře. Konzervativní unie CDU/CSU by podle současných průzkumů mohla získat ve volbách 32 až 34 procent hlasů, Scholzově SPD připisují sondáže jen kolem 15 procent. Merz na hospodářské konferenci listu Süddeutsche Zeitung řekl, že některé články Základního zákona, německé obdoby ústavy, jsou neměnné. "O všem ostatním můžeme samozřejmě mluvit," uvedl. K dluhové brzdě přitom dodal, že "je samozřejmě reformovatelná", otázkou podle něj je jen to, za jakým účelem. "Bylo by výsledkem více peněz na konzum a sociální politiku? Pak je odpovědí ne," řekl. Pokud by byla výsledkem reformy možnost více investovat, byla by podle něj odpověď na tuto otázku jiná. Dosud přitom CDU/CSU stejně jako FDP kategoricky odmítala reformu tohoto ústavního opatření. Výjimku tvořili šéfové některých zemských vlád, včetně berlínského primátora Kaie Wegnera, kteří v posledních době stejně jako SPD či zelení volali po uvolnění dluhových pravidel. Naléhavost do debaty vneslo i zářijové zřícení mostu v Drážďanech, které zvýraznilo potřebu investic do německé infrastruktury. SPD v reakci na Merzův výrok přispěchala s nabídkou k jednání o reformě dluhové brzdy. Generální tajemník CDU Carsten Linneman ji sice bryskně odmítl, podle německých médií je ale Merzův výrok signálem, že CDU/CSU je připravena o reformě po volbách jednat. Podle řady analytiků vznikne po únorových předčasných volbách s největší pravděpodobností vláda velké koalice, tedy CDU/CSU a SPD. Koalice stejných stran, které dluhovou brzdu v roce 2009 schválily, by ji tak mohla v příštích letech reformovat. Jaromír Mrhal nob

Čína umožní místním vládám vydat další dluhopisy a zbavit se skrytého dluhu

Peking/Šanghaj 8. listopadu (ČTK) - Čína podpoří místní vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu Kč). Umožní jim vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů, aby se mohly zbavit skrytých dluhů nashromážděných v minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. S finanční injekcí na podporu poptávky ale Peking zatím čeká, až jakou obchodní politiku zahájí nově zvolený americký prezident Donald Trump. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg. Podpora místních vlád je klíčovým krokem ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. O chystaných podpůrných opatřeních se v posledních dnech hojně spekulovalo na finančních trzích. Návrh na zvýšení stropu pro zadlužení místních vlád schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, což je nejvyšší zákonodárný orgán v zemi. Zasedal od pondělí do dneška. 'Činitelé pravděpodobně neviděli potřebu rázné reakce na Trumpovo vítězství před jeho nástupem do úřadu, vzhledem k relativně zdrženlivé reakci trhu po volbách,“ řekl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Pantheon Macroeconomics Duncan Wrigley. 'Příští rok to bude něco jiného, ale úředníci to budou brát tak, jak to přijde,' dodal. První reakce finančních trhů nebyla příznivá, akciové indexy v Šanghaji i v Hongkongu odepsaly zhruba jedno procento. Ministr financí Lan Fo-an později na tiskové konferenci signalizoval, že na další podpoře se pracuje, nic konkrétního k tomu ale nesdělil. Ekonomové chtěli vidět opatření, které podpoří zejména poptávku, a to jak tu spotřebitelskou, tak tu mezi podniky. Nově ohlášená opatření tak ekonomové vnímají spíše jako stabilizační, než jako zaměřená na podporu hospodářského růstu. 'My jsme uvažovali o částce asi dva biliony jüanů, a já bych řekl, že je to víceméně v souladu s očekáváním, když vezmete v úvahu ten časový horizont,' řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti UBP v Hongkongu Carlos Casanova, který se zaměřuje na Asii. 'Finanční trhy to zklame, protože Čína potřebuje mnohem víc,' dodal. Pro srovnání - částka deset bilionů jüanů odpovídá téměř patnácti rozpočtům České republiky. Čína už přijala více opatření, jejichž cílem je podpořit ekonomiku. Ta se od pandemie covidu-19 nezotavila tak silně, jak si vláda představovala. Dosavadní série stimulačních opatření už ale zajistila, že akciový trh v pevninské Číně od září vzrostl asi o 30 procent. Polevil tím i tlak na centrální vládu, aby okamžitě jednala a hospodářství podpořila ještě více. Místní vlády, které čelí vysokým dluhům a poklesu příjmů, snižují platy státních zaměstnanců a hromadí dluhy u společností ze soukromého sektoru. Do reálné ekonomiky tak neproudí tolik peněz, kolik by mělo, nehledě na to, že kvůli tomu i sílí deflační tlaky. Potíže místních vlád pramení z krize, která v roce 2021 zasáhla realitní sektor a která vládám prudce snížila příjmy z prodeje půdy developerům. Tyto příjmy byly klíčovým zdrojem financí pro města a provincie. Ministr financí dnes řekl, že vedle šesti bilionů jüanů, o které se budou místní vlády v příštích třech letech moci více zadlužit, budou mít vlády k dispozici další čtyři biliony jüanů. Peking je poskytne ve zvláštní kvótě místních dluhopisů, které bude za stejným účelem přidělovat každý rok po dobu pěti let. 'Nedostatek přímých fiskálních stimulů naznačuje, že autoři těchto opatření ponechávají prostor pro pozdější dopady vlivu Trump 2.0,' řekl hlavní analytik společnosti ANZ v Šanghaji Sing Čao-Pcheng. Poukázal tak na změnu v obchodních vztazích, která Čínu od příštího roku čeká s nástupem prezidenta Trumpa do funkce. Trump v kampani sliboval 60procentní clo na dovoz čínského zboží a cly zatížil vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi už za svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021. Vláda v Pekingu si na letošní rok dala cíl dosáhnout pětiprocentního růstu hrubého domácího produktu (HDP). Statistika za třetí čtvrtletí ale ukázala, že meziroční tempo růstu HDP zvolnilo na 4,6 procenta ze 4,7 procenta ve druhém čtvrtletí. Pětiprocentního růstu ekonomika podle názoru mnoha analytiků i některých mezinárodních institucí letos nedosáhne. Čínská centrální banka dnes uvedla, že objem nesplacených úvěrů poskytnutých na financování nákupu nemovitostí na konci třetího čtvrtletí činil 52,9 bilionu jüanů (téměř 173 bilionů Kč). Meziročně to znamená pokles o jedno procento. Objem nesplacených hypoték jednotlivců se pak snížil o 2,3 procenta na 37,56 bilionu jüanů (122,8 bilionu Kč). spr

MMF: Globální veřejný dluh letos překročí hranici 100 bilionů dolarů
Washington 15. října (ČTK) - Celosvětový veřejný dluh v letošním roce překročí hranici 100 bilionů dolarů (zhruba 2,3 biliardy Kč), což odpovídá 93 procentům globálního hrubého domácího produktu (HDP). Reuters: Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy
Kyjev 11. října (ČTK/Reuters) - Právnička Olesja Mychajlenková vyzvala svých téměř 14.000 příznivců na sociální síti k nákupu ukrajinských válečných dluhopisů. Je to jako dar, uvedla a na síti X zveřejnila snímek obrazovky svého vlastního portfolia dluhopisů. Registry: Zadlužení Čechů ve 2. čtvrtletí vzrostlo o 6,7 pct. na 3,44 bilionu Kč
Praha 22. srpna (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 6,7 procenta na 3,44 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu se zvýšil rovněž o 6,7 procenta na 31,2 miliardy korun, z toho 26,7 miliardy korun tvoří nesplácené úvěry na spotřebu. Státní dluh za pololetí vzrostl o 96,2 mld. korun na 3,207 bilionu korun
Praha 19. července (ČTK) - Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Bloomberg: Ukrajina obnovila jednání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu
Kyjev 18. července (ČTK) - Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. UNCTAD: Globální veřejný dluh vloni vzrostl na rekordních 97 bilionů dolarů
Ženeva 4. června (ČTK) - Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). IIF: Globální zadlužení loni vzrostlo na rekordních 313 bilionů dolarů
Londýn 21. února (ČTK) - Celosvětové zadlužení v loňském roce vzrostlo o více než 15 bilionů dolarů na rekordních 313 bilionů dolarů (zhruba 7,3 biliardy Kč). Uvedl to v dnešní zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč
Praha 21. února (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun. Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
Brusel 22. ledna (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
Budapešť 6. ledna (ČTK) - Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč
Praha 5. ledna (ČTK) - Dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 230,8 miliardy korun na 3,214 bilionu Kč. Míra jejich zadlužení klesla z 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. Veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 34 bilionů USD
Washington 3. ledna (ČTK) - Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal 34 bilionů USD (764,6 bilionu Kč). Oznámilo to v noci na dnešek americké ministerstvo financí. Členové Kongresu se nyní připravují na další sérii bojů o financování federální vlády, upozornila agentura Reuters. Světový dluh vzrostl na rekordních 307,4 bilionu USD, uvedl institut
Londýn 16. listopadu (ČTK) - Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Registry: Zadlužení Čechů ve 3. čtvrtletí stouplo o 3,5 pct na 3,26 bilionu Kč
Praha 15. listopadu (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo o 3,5 procenta na 3,26 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 3,1 procenta na 28,8 miliardy korun. Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru
Peking 14. listopadu (ČTK) - Čínská vláda nařídila samosprávám, aby zastavily projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, které považují za problematické. Desetiprocentní příspěvek na rozpočtové výdaje určené na tyto projekty pak nahradila mechanismem prověřování ze strany Pekingu, čímž se snaží omezit rizika dalšího zadlužení obcí. Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
Brusel 23. října (ČTK) - Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Reuters: Čínská Country Garden nezaplatila splátku dluhu, věřitelé chtějí jednat
Hongkong/Šanghaj 19. října (ČTK) - Čínská realitní společnost Country Garden ani v odkladném termínu neuhradila splátku dluhopisů, jejich držitelé proto chtějí okamžitě zahájit s firmou jednání. S odkazem na tři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Itálie do tří let prodá majetek za 21 miliard eur, chce držet pod kontrolou dluh
Řím 30. září (ČTK) - Itálie prodá majetek zhruba za 21 miliard eur (asi 514 miliard Kč), což odpovídá nejméně jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP) země. Řím se tak snaží udržet pod kontrolou státní dluh.

IIF: Globální dluh vzrostl ve čtvrtletí na rekordních 307 bilionů USD

New York 19. září (ČTK) - Celosvětový dluh ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů USD (více než sedm biliard Kč), a to navzdory zvýšení úrokových sazeb, které omezují zájem o bankovní úvěry. Na růstu měly hlavní podíl vyspělé země jako Spojené státy a Japonsko. Podle agentury Reuters to vyplývá z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF). Za celé první pololetí dluh vzrostl o deset bilionů USD. Za deset let je vyšší až o 100 bilionů USD. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu se již druhé čtvrtletí zvýšil, a to na 336 procent. Před rokem 2023 se poměr dluhu k HDP sedm čtvrtletí snižoval. Za zvýšením poměru dluhu k HDP stojí pomalejší ekonomický růst a zpomalení inflace. "Náhlé zrychlení inflace bylo hlavním faktorem, který stál za prudkým poklesem poměru dluhu k HDP v posledních dvou letech," uvedl IIF. Dodal, že s tím, jak se cenové tlaky zmírňují, i když ne na cílovou úroveň, očekává, že poměr dluhu k HDP do konce roku překročí 337 procent. Na růstu dluhu měly podíl více než 80 procent vyspělé země, v čele s USA, Japonskem, Británií a Francií. Mezi rozvíjejícími se zeměmi se nejvíce dluh zvýšil v Číně, Indii a Brazílii. Zadlužení domácností v poměru k HDP v rozvíjejících se zemích je stále nad úrovní z doby před pandemií nemoci covid-19, a to především kvůli Číně, Koreji a Thajsku. Ve vyspělých zemích poměr v pololetí klesl nejníže za dvě desetiletí. irl hab

MMF: Poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky loni opět klesl
Washington 13. září (ČTK) - Poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky se loni druhý rok za sebou snížil. Zůstal nicméně nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu-19. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Český státní dluh v pololetí poprvé překročil hranici tří bilionů korun
Praha 21. července (ČTK) - Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
Brusel/Praha 21. července (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD
New York 12. července (ČTK) - Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop
Washington 1. června (ČTK) - Americká Sněmovna reprezentantů dnes brzy ráno SELČ schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Kompromisní návrh o dluhovém stropu USA čeká první zkouška v Kongresu
Washington 30. května (ČTK) - V americkém Kongresu dnes naplno začalo projednávání plánu na pozastavení platnosti dluhového stropu v době, kdy Spojené státy dělí méně než týden od hrozby platební neschopnosti. Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA
Washington 28. května (ČTK) - Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. AP: Dopady platební neschopnosti USA by pocítily země po celém světě
Washington 22. května (ČTK) - Švýcarští investoři s americkými dluhopisy by utrpěli ztráty. Čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek. Firmy na Srí Lance by se nemohly dál opírat o dolar jako o alternativu k národní měně. Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté
Washington 19. května (ČTK) - Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států
Niigata (Japonsko) 11. května (ČTK) - Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Český státní dluh se v 1. čtvrtletí zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun
Praha 21. dubna (ČTK) - Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČSÚ: Deficit veřejných financí loni klesl na 3,6 pct HDP, vládní dluh stoupl
Praha 3. dubna (ČTK) - Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Šéfka MMF: V otázce restrukturalizace dluhu problémových zemí panují neshody
Béngalúru (Indie) 25. února (ČTK) - V otázce restrukturalizace dluhu ekonomik v problémech stále panují určité neshody. Uvedla to na okraj zasedání skupiny předních světových ekonomik G20 šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Česko je jedinou zemí EU, které loni ve třetím čtvrtletí vzrostl státní dluh
Brusel/Praha 23. ledna (ČTK) - Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. Spojené státy vyčerpaly limit pro zadlužení, hrozí jim fiskální krize
Washington 20. ledna (ČTK) - Spojené státy ve čtvrtek večer vyčerpaly stanovený limit pro zadlužení, který činí 31,4 bilionu dolarů (694,2 bilionu Kč). Demokraté a republikáni se nedokázali shodnout na jeho zvýšení, zemi tak hrozí fiskální krize, uvedla agentura Reuters. Řecko podle Reuters poprvé splatilo předčasně splátku z půjčky od eurozóny
Atény 15. prosince (ČTK) - Řecko splatilo předčasně 2,7 miliardy eur (65,5 miliardy Kč) z půjčky od zemí eurozóny, kterou získalo v rámci prvního záchranného programu v době dluhové krize. Řekl to agentuře Reuters úředník ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Držitelé dluhopisů Naftogazu schválili jen částečnou restrukturalizaci dluhu
Kyjev 1. září (ČTK) - Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Bloomberg: Rusko plánuje v září obnovit prodej lokálních státních dluhopisů
Moskva 24. srpna (ČTK) - Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo
New York 6. července (ČTK) - Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo, protože náklady na financování dluhu se zvyšují a firmy omezují nové emise dluhopisů v obavách z recese. Index zadlužení podniků investiční společnosti Janus Henderson ukázal, že za 12 měsíců do konce letočního března se čistý dluh snížil o 1,9 procenta na 8,15 bilionu USD (197 bilionů Kč), a zaznamenal tak první pokles od roku 2014, napsala agentura Reuters.

Rusko je v platební neschopnosti, potvrdila ratingová agentura Moody's

Moskva/Londýn 28. června (ČTK) - Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu. Rusko mělo 27. května zaplatit úroky ze dvou emisí zahraničních dluhopisů v celkovém objemu zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč), ale věřitelé peníze nedostali. V neděli večer uplynula 30denní lhůta, kdy Rusko ještě mohlo sjednat nápravu. "Dne 27. června, kdy skončila ochranná lhůta třiceti kalendářních dnů, neměli držitelé ruských dluhopisů platbu kuponů ze dvou emisí eurobondů za 100 milionů dolarů. To podle naší definice považujeme za událost selhání," uvedla v pondělí večer Moody's, z jejíhož oznámení citují zahraniční tiskové agentury. Další selhání při obsluze ruského dluhu podle Moody's lze ještě očekávat. Kvůli sankcím, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, nemá Rusko přístup k mezinárodní finanční infrastruktuře, platby do zahraničí tedy nemůže dokončit. Rusko se tak ocitá v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety. Kurz rublu na mezibankovním trhu v Moskvě dnes dopoledne vykazoval mírný růst a dolar se prodával za 53,27 rublu. Ztrácel tak proti rublu asi 0,2 procenta. Podobně k euru si rubl připisoval 0,3 procenta na 56,13 rublu. Kurzy jsou ale do značné míry umělé a neodrážejí skutečnou nabídku a poptávku. Po invazi totiž Kreml zavedl omezení pohybu kapitálu a mimo jiné nutí exportně orientované ruské firmy povinně směňovat většinu získaných deviz na ruble. Teď se navíc blíží konec měsíce, kdy se platí měsíční zálohy daní, což poptávku po rublech zvyšuje, uvedla agentura Reuters. Akcie na burze v Moskvě dopoledne vykazovaly podle hlavního indexu RTS denominovaného v dolarech pokles o 0,4 procenta na 1422 bodů. Index MOEX, který má stejné složení, ale je denominovaný v rublech, ztrácel 0,6 procenta na 2403 bodů. Omezení pohybu kapitálu v Rusku je jedním z důvodů, proč si rubl v letošním roce vede ze všech měn ve světě nejlépe. Mimo jiné to pomáhá mírnit dopady platební neschopnosti na ekonomiku, které podle analytiků i tak nebudou velké. Rusko sice už nějaký čas nemá kvůli invazi přístup na mezinárodní kapitálové trhy, podle agentury Bloomberg si žádné peníze v dohledné době ale ani půjčovat nemusí, protože má vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanovala shoda v tom, zda se Rusko dostalo do platební neschopnosti, či nikoliv. Státy se do ní zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se ale nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Čekalo se proto, až vynese verdikt některá z autorit. Zda je země v platební neschopnosti, může rozhodnout například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku, často ale verdikt vynese některá ze tří uznávaných ratingových agentur. Vedle Moody's to může být ještě SP Global Ratings a Fitch Ratings. Kvůli západním sankcím teď ani jedna z nich nemůže rating Ruska poskytovat, Moody's ale svůj verdikt k ruskému dluhu přesto vynesla, uvedl server časopisu Forbes. Peníze, které Moskva věřitelům odeslala, kvůli sankcím uvaleným na Rusko neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. Peníze tak nyní leží v ruském centrálním depozitáři, kde teoreticky mohou být tak dlouho, dokud se spor mezi Ruskem a Západem nevyřeší. Moskva neuznává, že je v platební neschopnosti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už v pondělí řekl, že Rusko platbu úroků odeslalo a pokud peníze nedorazily, mají se držitelé dluhopisů obrátit na západní clearingová centra, která odmítají platby z Ruska předat dál. "To není náš problém," řekl v pondělí Peskov. spr

Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml
Moskva/Londýn 27. června (ČTK) - Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko uhradilo závazky dolarových eurobondů v rublech, věc má za vyřízenou
Moskva 23. června (ČTK) - Ruská federace odeslala úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bloomberg: V případě platební neschopnosti Ruska čeká investory mnoho sporů
Londýn 7. června (ČTK) - Pokud se Rusko vinou zahraničních sankcí ocitne v platební neschopnosti, čeká držitele dluhopisů změť finančních, politických a právních sporů. Zatím ale není jasné, jakým způsobem bude případná platební neschopnost vyhlášena, uvedla agentura Bloomberg. Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu
Moskva 30. května (ČTK) - Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. IIF: Globální dluh v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních 305 bilionů USD
New York 18. května (ČTK) - Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Růst nákladů na úvěry vyvolává v části zemí EU vzpomínky na dluhovou krizi
Londýn 10. května (ČTK) - Růst výnosů evropských dluhopisů zneklidňuje některé ekonomy. Varují přitom, že zvláště Itálie a Řecko nemají příliš velký manévrovací prostor, než se jim začnou zvyšovat náklady na obsluhu dluhu. Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu
Moskva 11. dubna (ČTK) - Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. RTR: Někteří věřitelé dostali splátku úroků z dolarových dluhopisů Ruska
Moskva/Londýn 17. března (ČTK) - Někteří věřitelé dnes obdrželi splátku z dolarových dluhopisů Ruska splatných tento týden. Informovala o o tom agentura Reuters s odvoláním na dva obeznámené zdroje. Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
Moskva/Londýn 17. března (ČTK) - Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zatím ověřuje, zda peníze dorazily na účty věřitelů.

SLOVNÍK NAJÍT