dluh. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "dluh". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo dluh je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Analytik: Intervence na trhu dluhopisů je jako splácet hypotéku kreditní kartou

Snaha americké vlády zvládat sílící tlak na trhu státních dluhopisů může tento problém jen odsunout do budoucna, řekl dnes spoluředitel globálního výzkumu v bance JPMorgan James Sullivan. Prudký nárůst emisí dluhopisů po celém světě podle něj prověří, zda jsou investoři tento dluh vůbec ochotni kupovat. Sullivan avizované plány amerického ministerstva financí zvýšit objem nakupovaných státních dluhopisů kritizuje a přirovnává je ke snaze splácet hypotéku kreditní kartou. Americké ministerstvo financí odkupuje dluhopisy s delší dobou splatnosti a zároveň vydává krátkodobější státní pokladniční poukázky. Tato strategie může přinést dočasnou úlevu, ale základní dluhové zatížení zůstává nezměněné, řekl Sullivan v pořadu Squawk Box americké televize CNBC. Ministerstvo ve středu oznámilo, že objem odkupů státního dluhu v době od 9. září do 4. listopadu nejméně zdvojnásobí. Sullivan tento přístup ale přirovnal k refinancování dlouhodobých závazků prostřednictvím krátkodobějšího zadlužování. "Je to trochu jako splácet hypotéku kreditní kartou. Nějakou dobu to může fungovat, ale nakonec začne být ten nesoulad stále zjevnější,“ dodal. Ministerstvo financí oznámilo výrazné zvýšení odkupů státních dluhopisů v reakci na výprodej dluhu na trzích. Výnos amerických státních dluhopisů se splatností 30 let se totiž v úterý dostal až na 5,34 procenta, což bylo nejvíce za 19 let. Po oznámení ministerstva sice výnos klesl a ve středu se dostal na 5,18 procent, dnes už se ale pohybuje nad 5,23 procenta. Intervence může pomoci v krátkodobém horizontu řídit náklady na financování. Sullivan se však obává, že příliš neřeší větší problém: narůstající objem státního a podnikového dluhu, který musí nakonec někdo koupit. "Snahy vlád mít nad trhem kontrolu většinou nejsou zrovna příběhem, který by působil atraktivně," dodal. Problém se netýká pouze Spojených států, jejichž dluh tento týden poprvé překročil 40 bilionů dolarů (824 bilionů Kč). Sullivan poukazuje i na zhruba 76 bilionů dolarů, což jsou dluhy vlád vyspělých ekonomik po celém světě. K tomu se přidává rekordní objem emisí podnikových dluhopisů. I při velmi silných ekonomických základech má podle Sullivana pro trhy význam samotný prudký nárůst nabídky dluhopisů. Větší objem dluhu si musí najít kupce, což může emitenty přimět nabízet investorům atraktivnější výnosy. "Jediný způsob, jak vyvážit nabídku a poptávku, je prostřednictvím ceny,“ řekl Sullivan. Tato rovnice se stává složitější, protože někteří tradiční kupci amerického vládního dluhu ustupují. Například objem amerických státních dluhopisů, které drží Čína, je na 18letém minimu. Objem amerických státních dluhopisů držených v úschově pro zahraniční vlády je pak nejnižší za 14 let, píše CNBC. Vlna zadlužování se neomezuje pouze na vlády. Rovněž korporace ve velkém využívají dluhové trhy, protože ekonomický růst je stále kapitálově náročnější, mimo jiné v důsledku investic do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI), návratu výroby ze zahraničí a investic souvisejících s národní bezpečností. Velké firmy působící v oblasti umělé inteligence letos podle Sullivana zatím vydaly dluhopisy v objemu 200 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 80 procent. Výdaje na datová centra a další infrastrukturu související s AI dál zvyšují celkovou konkurenci v boji o získání kapitálu. Důsledky se týkají rovněž akcií. Vyšší výnosy dluhopisů mohou způsobit, že nástroje s pevným výnosem budou čím dál konkurenceschopnější vůči akciím, zejména v době, kdy je ocenění akcií proti dlouhodobým průměrům vyšší. Podle údajů banky JPMorgan jsou nyní výnosy dluhopisů vyšší než výnos ze zisků firem z indexu SP 500, což investorům ještě více komplikuje rozhodování mezi jednotlivými třídami aktiv. "Rozhodování o alokaci aktiv bude do budoucna výrazně složitější, když sledujeme, jak se ta situace vyvíjí,“ uvedl Sullivan. spr

Dluh: Celkový veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů Kč). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi. Denní výkaz ministerstva financí za úterý ukázal, že nesplacený veřejný dluh USA vzrostl na 40,047 bilionu dolarů. Tento milník byl překročen pouhých pět měsíců poté, co v březnu dluh dosáhl 39 bilionů dolarů. V říjnu, opět jen o pět měsíců dříve, dluh překročil 38 bilionů. Za posledních necelých deset let se přitom zdvojnásobil, upozorňují agentury. V lednu 2017, kdy se prezidentem poprvé stal Donald Trump, federální veřejný dluh činil 19,95 bilionu dolarů. Zhruba jedna třetina tohoto nárůstu připadá na období dvou let, kdy vláda intenzivně čerpala úvěry na financování opatření proti pandemii covidu-19, která zavedl Trump během prvního funkčního období a po něm i prezident Joe Biden. Zbytek lze podle Reuters přičíst fiskálním rozhodnutím obou prezidentů v kombinaci s dlouhodobou nerovnováhou mezi daňovými příjmy a výdaji. Skupiny pro rozpočtový dohled už několik týdnů předpovídaly, že dluh překročí hranici 40 bilionů dolarů. Současně varovaly před vypuknutím dluhové krize v plném rozsahu, pokud zákonodárci nezačnou řešit neudržitelný fiskální výhled a nezvýší daně, neosekají výdaje, případně obojí, píše Reuters. Prudce rostoucí veřejný dluh a další překonaný milník se podle odborníků už nyní promítají do peněženek Američanů - zvyšují náklady na úvěry, například na hypotéky a automobily, tlačí na pokles mezd v podnicích, které mají méně peněz na investice, a vedou ke zdražování zboží a služeb. sch nik

Jihokorejský daňový úřad chce kvůli daňovým únikům přijmout 9500 pracovníků
Jihokorejský daňový úřad plánuje přijmout na dobu určitou přibližně 9500 pracovníků, aby podpořil rozsáhlé vyšetřování daňových úniků. Neuhrazené částky se podle agentury Jonhap pohybují v přepočtu ve stovkách milionů korun. IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí vrostlo na rekordních 353 bilionů USD

IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí vrostlo na rekordních 353 bilionů USD

Celosvětové zadlužení v letošním prvním čtvrtletí vzrostlo o zhruba 4,4 bilionu USD na rekordních 353 bilionů USD (asi 7,3 biliardy Kč). Zadlužení vzrostlo již páté čtvrtletí za sebou a růst byl nejvyšší od poloviny roku 2025. Bloomberg: Polsko se vrací na zahraniční trhy s emisí dolarových dluhopisů

Bloomberg: Polsko se vrací na zahraniční trhy s emisí dolarových dluhopisů

Polsko je zatím poslední zemí ze skupiny takzvaných rozvíjejících se ekonomik, která se od začátku války v Íránu vrací na mezinárodní dluhopisové trhy. Nabízí emisi dluhu denominovanou v dolarech, a to ve třech tranších. IIF: Globální zadlužení vloni vzrostlo na rekordních 348 bilionů dolarů
Celosvětové zadlužení se v loňském roce zvýšilo o téměř 29 bilionů dolarů na rekordních 348 bilionů dolarů (více než sedm biliard Kč). Informoval o tom podle agentury Reuters v dnešní zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Bloomberg: Čína vyzvala banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů
Čínské regulační úřady vyzvaly domácí banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. Ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich část měly odprodat. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Bloomberg: Investoři začínají více důvěřovat firemním dluhopisům před vládními
Investoři začínají nahlížet na dluhopisy některých firem jako na bezpečnější investici než na dluhopisy vlád. Zatímco firmy po koronavirové pandemii obecně více šetří a jsou opatrnější, než vynaloží peníze, vlády nezřídka dělají pravý opak a zadlužují se čím dál víc. Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí vzrostlo na 81,9 pct. HDP, vyšší je i v Česku
Zadlužení Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšilo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení samotné eurozóny pak vzrostlo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. MMF: Veřejný dluh do roku 2029 překročí 100 procent HDP, bude nejvyšší od 1948

MMF: Veřejný dluh do roku 2029 překročí 100 procent HDP, bude nejvyšší od 1948

Globální veřejný dluh do konce tohoto desetiletí překročí 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Bude tak nejvyšší od roku 1948. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond ve své zprávě Fiscal Monitor a vyzval země, aby vytvořily rezervy na ochranu před ekonomickými riziky. Dluh Slovenska v poměru k výkonu ekonomiky letos podle odhadu dosáhne rekordu
Veřejný dluh Slovenska v poměru k výkonu ekonomiky letos podle odhadu místní nezávislé rozpočtové rady dosáhne nového rekordu 61,8 procenta. To by znamenalo, že překoná dosavadní maximum 60,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z roku 2021, který ovlivnily dopady koronavirové nákazy. Mezinárodní banka BIS varuje před rostoucím nepoměrem v cenách akcií a dluhopisů
Rekordní ceny akcií na světových trzích jsou v rostoucím nepoměru k sílícím obavám o úroveň vládních dluhů. Ve své čtvrtletní zprávě o situaci na finančních trzích to dnes uvedla Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS), která funguje jako centrální banka centrálních bank. Trumpův boj s centrální bankou Japonsku komplikuje snahu snižovat rekordní dluh

Trumpův boj s centrální bankou Japonsku komplikuje snahu snižovat rekordní dluh

Výnosy japonských státních dluhopisů dnes testují rekordní maxima. Děje se tak po další eskalaci napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a americkou centrální bankou (Fed). Sílí totiž obavy z růstu inflačních tlaků, pokud by Fed začal uvolňovat měnovou politiku. Registry: Zadlužení Čechů letos stouplo o 10,8 procenta na 3,8 bilionu korun
Zadlužení obyvatel Česka v prvním pololetí letošního roku vzrostlo meziročně o 10,8 procenta na 3,8 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 8,3 procenta na 33,76 miliardy Kč. Z toho 29 miliard Kč připadá na nesplácený dluh na spotřebu, který se zvýšil o 8,8 procenta. Registry:Platební morálka se zhoršila, nesplácený dluh stoupl meziročně o 14 pct
Platební morálka Čechů se zhoršila, když ke konci letošního 1. čtvrtletí se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu o 14 procent, tedy o 4,14 miliardy Kč. Na konci roku 2024 poprvé po deseti letech také stoupl objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst letos ještě zrychlil. OECD: Celosvětový dluh vlád a firem loni překročil 100 bilionů USD
Celosvětový objem nesplacených vládních a podnikových dluhopisů loni překročil 100 bilionů dolarů (2,3 biliardy Kč). Vlády a firmy si loni na světových trzích půjčily asi 25 bilionů USD, což je témě trojnásobek částky z roku 2007. FT: Německo může zvýšit dluh téměř o dva biliony eur, aniž by ohrozilo růst

FT: Německo může zvýšit dluh téměř o dva biliony eur, aniž by ohrozilo růst

Německo by mohlo zvýšit svůj dluh téměř o dva biliony eur (49,9 bilionu Kč), aniž by to negativně ovlivnilo hospodářský růst. V analýze vycházející z ankety mezi 28 ekonomy to uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Politico: Plán obejít v Německu dluhovou brzdu otřásl finančními trhy

Politico: Plán obejít v Německu dluhovou brzdu otřásl finančními trhy

Zásadní obrat v postoji Německa k veřejným výdajům a dalšímu zadlužování vyvolal otřesy na finančních trzích. Euro od středy citelně zpevnilo, výrazně se ale v Německu zvýšily i náklady na státní půjčky. Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun
Zadlužení obyvatel Česka v loňském roce vzrostlo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun. Loni se také poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, a to o tři procenta. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Výroky opozičního předáka v Německu rozproudily debatu o reformě dluhové brzdy
Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat.

Co znamená dluh: Čína umožní místním vládám vydat další dluhopisy a zbavit se skrytého dluhu

Čína podpoří místní vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu Kč). Umožní jim vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů, aby se mohly zbavit skrytých dluhů nashromážděných v minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. S finanční injekcí na podporu poptávky ale Peking zatím čeká, až jakou obchodní politiku zahájí nově zvolený americký prezident Donald Trump. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg. Podpora místních vlád je klíčovým krokem ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. O chystaných podpůrných opatřeních se v posledních dnech hojně spekulovalo na finančních trzích. Návrh na zvýšení stropu pro zadlužení místních vlád schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, což je nejvyšší zákonodárný orgán v zemi. Zasedal od pondělí do dneška. 'Činitelé pravděpodobně neviděli potřebu rázné reakce na Trumpovo vítězství před jeho nástupem do úřadu, vzhledem k relativně zdrženlivé reakci trhu po volbách,“ řekl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Pantheon Macroeconomics Duncan Wrigley. 'Příští rok to bude něco jiného, ale úředníci to budou brát tak, jak to přijde,' dodal. První reakce finančních trhů nebyla příznivá, akciové indexy v Šanghaji i v Hongkongu odepsaly zhruba jedno procento. Ministr financí Lan Fo-an později na tiskové konferenci signalizoval, že na další podpoře se pracuje, nic konkrétního k tomu ale nesdělil. Ekonomové chtěli vidět opatření, které podpoří zejména poptávku, a to jak tu spotřebitelskou, tak tu mezi podniky. Nově ohlášená opatření tak ekonomové vnímají spíše jako stabilizační, než jako zaměřená na podporu hospodářského růstu. 'My jsme uvažovali o částce asi dva biliony jüanů, a já bych řekl, že je to víceméně v souladu s očekáváním, když vezmete v úvahu ten časový horizont,' řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti UBP v Hongkongu Carlos Casanova, který se zaměřuje na Asii. 'Finanční trhy to zklame, protože Čína potřebuje mnohem víc,' dodal. Pro srovnání - částka deset bilionů jüanů odpovídá téměř patnácti rozpočtům České republiky. Čína už přijala více opatření, jejichž cílem je podpořit ekonomiku. Ta se od pandemie covidu-19 nezotavila tak silně, jak si vláda představovala. Dosavadní série stimulačních opatření už ale zajistila, že akciový trh v pevninské Číně od září vzrostl asi o 30 procent. Polevil tím i tlak na centrální vládu, aby okamžitě jednala a hospodářství podpořila ještě více. Místní vlády, které čelí vysokým dluhům a poklesu příjmů, snižují platy státních zaměstnanců a hromadí dluhy u společností ze soukromého sektoru. Do reálné ekonomiky tak neproudí tolik peněz, kolik by mělo, nehledě na to, že kvůli tomu i sílí deflační tlaky. Potíže místních vlád pramení z krize, která v roce 2021 zasáhla realitní sektor a která vládám prudce snížila příjmy z prodeje půdy developerům. Tyto příjmy byly klíčovým zdrojem financí pro města a provincie. Ministr financí dnes řekl, že vedle šesti bilionů jüanů, o které se budou místní vlády v příštích třech letech moci více zadlužit, budou mít vlády k dispozici další čtyři biliony jüanů. Peking je poskytne ve zvláštní kvótě místních dluhopisů, které bude za stejným účelem přidělovat každý rok po dobu pěti let. 'Nedostatek přímých fiskálních stimulů naznačuje, že autoři těchto opatření ponechávají prostor pro pozdější dopady vlivu Trump 2.0,' řekl hlavní analytik společnosti ANZ v Šanghaji Sing Čao-Pcheng. Poukázal tak na změnu v obchodních vztazích, která Čínu od příštího roku čeká s nástupem prezidenta Trumpa do funkce. Trump v kampani sliboval 60procentní clo na dovoz čínského zboží a cly zatížil vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi už za svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021. Vláda v Pekingu si na letošní rok dala cíl dosáhnout pětiprocentního růstu hrubého domácího produktu (HDP). Statistika za třetí čtvrtletí ale ukázala, že meziroční tempo růstu HDP zvolnilo na 4,6 procenta ze 4,7 procenta ve druhém čtvrtletí. Pětiprocentního růstu ekonomika podle názoru mnoha analytiků i některých mezinárodních institucí letos nedosáhne. Čínská centrální banka dnes uvedla, že objem nesplacených úvěrů poskytnutých na financování nákupu nemovitostí na konci třetího čtvrtletí činil 52,9 bilionu jüanů (téměř 173 bilionů Kč). Meziročně to znamená pokles o jedno procento. Objem nesplacených hypoték jednotlivců se pak snížil o 2,3 procenta na 37,56 bilionu jüanů (122,8 bilionu Kč). spr

MMF: Globální veřejný dluh letos překročí hranici 100 bilionů dolarů

Celosvětový veřejný dluh v letošním roce překročí hranici 100 bilionů dolarů (zhruba 2,3 biliardy Kč), což odpovídá 93 procentům globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ve své dnešní zprávě to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). Reuters: Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy

Reuters: Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy

Právnička Olesja Mychajlenková vyzvala svých téměř 14.000 příznivců na sociální síti k nákupu ukrajinských válečných dluhopisů. Je to jako dar, uvedla a na síti X zveřejnila snímek obrazovky svého vlastního portfolia dluhopisů. Registry: Zadlužení Čechů ve 2. čtvrtletí vzrostlo o 6,7 pct. na 3,44 bilionu Kč
Zadlužení obyvatel Česka ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 6,7 procenta na 3,44 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu se zvýšil rovněž o 6,7 procenta na 31,2 miliardy korun, z toho 26,7 miliardy korun tvoří nesplácené úvěry na spotřebu. Státní dluh za pololetí vzrostl o 96,2 mld. korun na 3,207 bilionu korun
Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Bloomberg: Ukrajina obnovila jednání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu

Bloomberg: Ukrajina obnovila jednání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu

Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. UNCTAD: Globální veřejný dluh vloni vzrostl na rekordních 97 bilionů dolarů

UNCTAD: Globální veřejný dluh vloni vzrostl na rekordních 97 bilionů dolarů

Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ve své zprávě rovněž poukázala na rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí. IIF: Globální zadlužení loni vzrostlo na rekordních 313 bilionů dolarů
Celosvětové zadlužení v loňském roce vzrostlo o více než 15 bilionů dolarů na rekordních 313 bilionů dolarů (zhruba 7,3 biliardy Kč). Uvedl to v dnešní zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) nicméně klesl o zhruba dva procentní body na necelých 330 procent, a to zejména díky vyspělým ekonomikám. Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu Kč
Zadlužení obyvatel Česka v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii

Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii

Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč
Dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 230,8 miliardy korun na 3,214 bilionu Kč. Míra jejich zadlužení klesla z 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. Veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 34 bilionů USD
Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal 34 bilionů USD (764,6 bilionu Kč). Oznámilo to v noci na dnešek americké ministerstvo financí. Členové Kongresu se nyní připravují na další sérii bojů o financování federální vlády, upozornila agentura Reuters. Světový dluh vzrostl na rekordních 307,4 bilionu USD, uvedl institut
Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Registry: Zadlužení Čechů ve 3. čtvrtletí stouplo o 3,5 pct na 3,26 bilionu Kč
Zadlužení obyvatel Česka letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo o 3,5 procenta na 3,26 bilionu korun. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 3,1 procenta na 28,8 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru

Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru

Čínská vláda nařídila samosprávám, aby zastavily projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, které považují za problematické. Desetiprocentní příspěvek na rozpočtové výdaje určené na tyto projekty pak nahradila mechanismem prověřování ze strany Pekingu, čímž se snaží omezit rizika dalšího zadlužení obcí. Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje

Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Reuters: Čínská Country Garden nezaplatila splátku dluhu, věřitelé chtějí jednat

Reuters: Čínská Country Garden nezaplatila splátku dluhu, věřitelé chtějí jednat

Čínská realitní společnost Country Garden ani v odkladném termínu neuhradila splátku dluhopisů, jejich držitelé proto chtějí okamžitě zahájit s firmou jednání. S odkazem na tři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Itálie do tří let prodá majetek za 21 miliard eur, chce držet pod kontrolou dluh

Itálie do tří let prodá majetek za 21 miliard eur, chce držet pod kontrolou dluh

Itálie prodá majetek zhruba za 21 miliard eur (asi 514 miliard Kč), což odpovídá nejméně jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP) země. Řím se tak snaží udržet pod kontrolou státní dluh. Podle agentury Reuters to vyplývá z dokumentu italského ministerstva financí. IIF: Globální dluh vzrostl ve čtvrtletí na rekordních 307 bilionů USD
Celosvětový dluh ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů USD (více než sedm biliard Kč), a to navzdory zvýšení úrokových sazeb, které omezují zájem o bankovní úvěry. Na růstu měly hlavní podíl vyspělé země jako Spojené státy a Japonsko.

Dluh. MMF: Poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky loni opět klesl

Poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky se loni druhý rok za sebou snížil. Zůstal nicméně nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu-19. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Poměr globálního dluhu k celosvětovému hrubému domácímu produktu (HDP) se loni podle MMF snížil na 238 procent z 248 procent v roce 2021. V nominálním vyjádření dluh činil 235 bilionů dolarů (zhruba 5,3 biliardy Kč), a byl tak o 200 miliard dolarů nižší než v roce 2021. V roce 2019, tedy před příchodem pandemie, činil poměr dluhu k HDP 229 procent. O rok později se ale vyšplhal na 258 procent. Za jeho poklesem v následujících letech stál silný hospodářský růst a nečekaně vysoká inflace, uvedla agentura Reuters. Ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou na světě, loni poměr celkového dluhu k HDP klesl na 274 procent z předloňských 284 procent. V Číně však tento podíl vzrostl, a to z 265 na 272 procent. MMF dnes také varoval, že poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky by se mohl vrátit k růstu. "Oživení růstu HDP ztrácí na síle. Inflace by se měla ve střednědobém výhledu ustálit na nízkých úrovních," uvedl měnový fond. pmh spr

Český státní dluh v pololetí poprvé překročil hranici tří bilionů korun
Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD
Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop

Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop

Americká Sněmovna reprezentantů dnes brzy ráno SELČ schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Kompromisní návrh o dluhovém stropu USA čeká první zkouška v Kongresu

Kompromisní návrh o dluhovém stropu USA čeká první zkouška v Kongresu

V americkém Kongresu dnes naplno začalo projednávání plánu na pozastavení platnosti dluhového stropu v době, kdy Spojené státy dělí méně než týden od hrozby platební neschopnosti. Kompromisním návrhem vzešlým z vyjednávání mezi demokratickým prezidentem Joem Bidenem a republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym se zabývá sněmovní výbor, který jej může poslat na plénum legislativní komory. Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA

Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. AP: Dopady platební neschopnosti USA by pocítily země po celém světě

AP: Dopady platební neschopnosti USA by pocítily země po celém světě

Švýcarští investoři s americkými dluhopisy by utrpěli ztráty. Čínským továrnám dodávajícím elektroniku do Spojených států by se mohl zastavit přísun objednávek. Firmy na Srí Lance by se nemohly dál opírat o dolar jako o alternativu k národní měně. Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté

Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté

Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států

Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států

Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury. Guvernér centrální banky hostitelského Japonska uvedl, že schůzka G7 se může zabývat rovněž americkou dluhovou krizí, a dodal, že skupina musí být připravena reagovat na případné dopady, jaké tato krize může mít na globální trh. Český státní dluh se v 1. čtvrtletí zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun
Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČSÚ: Deficit veřejných financí loni klesl na 3,6 pct HDP, vládní dluh stoupl
Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Šéfka MMF: V otázce restrukturalizace dluhu problémových zemí panují neshody
V otázce restrukturalizace dluhu ekonomik v problémech stále panují určité neshody. Uvedla to na okraj zasedání skupiny předních světových ekonomik G20 šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Česko je jedinou zemí EU, které loni ve třetím čtvrtletí vzrostl státní dluh
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. Spojené státy vyčerpaly limit pro zadlužení, hrozí jim fiskální krize
Spojené státy ve čtvrtek večer vyčerpaly stanovený limit pro zadlužení, který činí 31,4 bilionu dolarů (694,2 bilionu Kč). Demokraté a republikáni se nedokázali shodnout na jeho zvýšení, zemi tak hrozí fiskální krize, uvedla agentura Reuters. Řecko podle Reuters poprvé splatilo předčasně splátku z půjčky od eurozóny
Řecko splatilo předčasně 2,7 miliardy eur (65,5 miliardy Kč) z půjčky od zemí eurozóny, kterou získalo v rámci prvního záchranného programu v době dluhové krize. Řekl to agentuře Reuters úředník ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Držitelé dluhopisů Naftogazu schválili jen částečnou restrukturalizaci dluhu
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Bloomberg: Rusko plánuje v září obnovit prodej lokálních státních dluhopisů
Rusko příští měsíc obnoví prodej dluhopisů na místním trhu a plánuje dluhopisy denominované v čínské měně jüan. Jde o součást plánované obnovy domácích trhů zasažených sankcemi a snahy o vyšší zaměření na svého spojence, kterým je Čína. Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo
Celosvětové zadlužení podniků poprvé za osm let kleslo, protože náklady na financování dluhu se zvyšují a firmy omezují nové emise dluhopisů v obavách z recese. Index zadlužení podniků investiční společnosti Janus Henderson ukázal, že za 12 měsíců do konce letočního března se čistý dluh snížil o 1,9 procenta na 8,15 bilionu USD (197 bilionů Kč), a zaznamenal tak první pokles od roku 2014, napsala agentura Reuters. Rusko je v platební neschopnosti, potvrdila ratingová agentura Moody's
Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit.

Dluh: Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml

Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal. V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí ruských dluhopisů obdržet úrok celkem zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. "To není náš problém," řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti. Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). "Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež," řekl Peskov. Euroclear se k záležitosti bezprostředně nevyjádřil, uvedla agentura Reuters. Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů "je dost velký". Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku. Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. To se ale změnilo na konci května, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států uzavřel poslední mezeru, které ještě Moskva při zahraničních platbách mohla využívat. "Od března jsme se domnívali, že platební neschopnost Ruska je zřejmě nevyhnutelná, a otázkou jen bylo, kdy se tak stane," říká Dennis Hranitzky z právní firmy Quinn Emanuel. "Pak se do toho ale vložil OFAC a na tu otázku nám odpověděl. A tak tady teď máme platební neschopnost," dodal. "Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti," řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles Company, kde se věnuje státnímu dluhu. "Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii," dodal. Oficiální vyhlášení platební neschopnosti bude v zásadě jen symbolický krok, protože Rusko už stejně nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Žádné peníze si teď ale ani půjčovat nemusí, protože má stále vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Západní státy se v rámci sankcí od nákupu ruských surovin sice odklánějí, Moskva ale nachází nová odbytiště jinde, zejména v Asii. Dopady nynější vynucené platební neschopnosti ale Rusko podle ekonomů téměř jistě pocítí v budoucnu, až skončí válka na Ukrajině a Rusko se bude moci postupně vracet na zahraniční trhy a půjčovat si tam. Oficiální vyhlášení platební neschopnosti mohou vedle sdružení ISDA učinit například mezinárodní ratingové agentury, ty ale musely kvůli sankcím přestat rating závazků Ruské federace poskytovat. U emisí, o které nyní jde, je ale podle doložky možné, aby platební neschopnost vyhlásili i sami držitelé těchto dvou emisí ruských dluhopisů. To ale jen tehdy, pokud se alespoň 25 procent z nich shodne, že nastala úvěrová událost splňující podmínky platební neschopnosti. Tito držitelé nemusejí konat hned a kvůli válce na Ukrajině s takovým krokem teď spíše váhají, řekl agentuře Bloomberg ekonom Takahide Kjuči ze společnosti Nomura Research Institute v Tokiu. Rusko se v platební neschopnosti ocitlo i v roce 1998, tehdy se to ale týkalo jen závazků v místní měně. Nyní jde o závazky vůči zahraničí, které Rusko naposledy neuhradilo po bolševické revoluci z roku 1917. Tehdejší vůdce Vladimir Iljič Lenin pak odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. spr

SLOVNÍK NAJÍT