Oxfam: Extrémní bohatství i chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně
Davos (Švýcarsko) 16. ledna 2023 (ČTK) - Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru...
"Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství," uvedl konzultant Oxfamu Manuel Schmitt.
Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard USD (6,8 bilionu Kč). Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. Oxfam definuje jako neočekávaný zisk takový, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent.
Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Od začátku pandemie, tedy za poslední dva roky, jedno procento nejbohatších lidí v populaci mělo na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy USD denně.
Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde je inflace vyšší než růst mezd. Zhruba každý desátý člověk ve světě hladoví.
Oxfam považuje za východisko z krize vyšší daně pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. V některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři. Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů.
"Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru," uvedl Schmitt.
Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu USD ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí.
Některé státy se už rozhodly zavést daň z neočekávaných zisků pro firmy zaměřené na fosilní paliva, protože válka na Ukrajině způsobila loni prudký růst cen ropy a zemního plynu. To zhoršilo finanční situaci domácností po celém světě. Oxfam chce, aby se tato myšlenka rozšířila i na velké potravinářské koncerny, a to jako způsob, jak zmenšit propast mezi bohatými a chudými.
Bohaté korporace využívají válku jako záminku k tomu, aby si mohly výrazněji zvýšit ceny, uvádí zpráva Oxfam. Potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým dominuje malý počet hráčů, mají tak efektivní oligopol a nedostatek konkurence jim umožňuje udržovat vysoké ceny.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: NYT: Drancování ukrajinských muzeí je útokem Rusů na ukrajinskou identitu
Kyjev 16. ledna (ČTK) - Drancování ukrajinských muzeí ruskými vojáky je co do rozsahu největší loupeží umění od dob druhé světové války, domnívají se podle amerického deníku The New York Times odborníci. Podle nich je cílem tohoto rabování připravit Ukrajinu o její kulturní dědictví. Vypleněno nebo zcela zničeno bylo od začátku války 30 ukrajinských muzeí, uvedl list. Jen z muzeí v Chersonu na jihu Ukrajiny zmizelo 15.000 artefaktů. Říjnové vyplenění místního oblastního muzea bylo dopředu plánováno a pečlivě zorganizováno, vyplývá podle listu z výpovědí svědků. Podle jejich popisu tehdy Rusové dorazili s pěti velkými nákladními vozy. Vyprázdnit muzeum jim trvalo čtyři dny. Pobíhali okolo "jako mravenci", vojáci narychlo balili tisíce obrazů do prostěradel, zatímco experti na umění pokřikovali příkazy, a všude se povaloval balicí materiál. "Nakládali mistrovská díla, která už nikde na světě nejsou, jako kdyby to bylo smetí," uvedla ředitelka muzea Alina Docenkoová, co ví z doslechu od zaměstnanců a svědků. (pokračování...)
Kyjev 16. ledna (ČTK) - Drancování ukrajinských muzeí ruskými vojáky je co do rozsahu největší loupeží umění od dob druhé světové války, domnívají se podle amerického deníku The New York Times odborníci. Podle nich je cílem tohoto rabování připravit Ukrajinu o její kulturní dědictví. Vypleněno nebo zcela zničeno bylo od začátku války 30 ukrajinských muzeí, uvedl list. Jen z muzeí v Chersonu na jihu Ukrajiny zmizelo 15.000 artefaktů. Říjnové vyplenění místního oblastního muzea bylo dopředu plánováno a pečlivě zorganizováno, vyplývá podle listu z výpovědí svědků. Podle jejich popisu tehdy Rusové dorazili s pěti velkými nákladními vozy. Vyprázdnit muzeum jim trvalo čtyři dny. Pobíhali okolo "jako mravenci", vojáci narychlo balili tisíce obrazů do prostěradel, zatímco experti na umění pokřikovali příkazy, a všude se povaloval balicí materiál. "Nakládali mistrovská díla, která už nikde na světě nejsou, jako kdyby to bylo smetí," uvedla ředitelka muzea Alina Docenkoová, co ví z doslechu od zaměstnanců a svědků. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Oxfam: Extrémní bohatství i chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023011602152|504803. Vydána 16.01.2023 8:46:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Oxfam: Extrémní bohatství i chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023011602152|504803. Vydána 16.01.2023 8:46:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
