NYT: Drancování ukrajinských muzeí je útokem Rusů na ukrajinskou identitu

Kyjev 16. ledna 2023 (ČTK) - Drancování ukrajinských muzeí ruskými vojáky je co do rozsahu největší loupeží umění od dob druhé světové války, domnívají se podle amerického deníku The New York Times odborníci. Podle nich je cílem tohoto rabování připravit Ukrajinu o její kulturní dědictví. Vypleněno nebo zcela zničeno bylo od začátku války 30 ukrajinských muzeí, uvedl list. Jen z muzeí v Chersonu na jihu Ukrajiny zmizelo 15.000 artefaktů. Říjnové vyplenění místního oblastního muzea bylo dopředu plánováno a pečlivě zorganizováno, vyplývá podle listu z výpovědí svědků. Podle jejich popisu tehdy Rusové dorazili s pěti velkými nákladními vozy. Vyprázdnit muzeum jim trvalo čtyři dny. Pobíhali okolo "jako mravenci", vojáci narychlo balili tisíce obrazů do prostěradel, zatímco experti na umění pokřikovali příkazy, a všude se povaloval balicí materiál. "Nakládali mistrovská díla, která už nikde na světě nejsou, jako kdyby to bylo smetí," uvedla ředitelka muzea Alina Docenkoová, co ví z doslechu od zaměstnanců a svědků. Sama tehdy byla v exilu. Rusové odvezli i sochy z chersonských ulic a parků, knihy z vědecké knihovny, neopomněli převézt ani přes 200 let staré kosti Grigorije Potěmkina, milence ruské carevny Kateřiny Veliké, a ukradli dokonce i mývala z místní zoo. Z jednoho z muzeí v Melitopolu na jihu Ukrajiny pak zmizela sbírka zlatých předmětů z doby skytské říše, starých asi 2300 let. Skytové náleželi ke kmenům, které od 7. století před naším letopočtem obývaly dnešní Ukrajinu a jih Ruska. Současné plenění ukrajinských muzeí podle ukrajinských představitelů i mezinárodních expertů není přitom pácháno několika ziskuchtivými a nedisciplinovanými vojáky, ale je rozsáhlejším útokem na ukrajinskou hrdost, kulturu a identitu. "Není to tak, že jeden voják si dá do batohu stříbrný kalich. Děje se to v opravdu mnohem větším rozsahu," uvedl James Ratcliffe z britské organizace The Art Loss Register, která shromažďuje informace o ukradených uměleckých předmětech. agl - sdílejte článek