Singer: Příčinou nerůstu české ekonomiky je i provázanost s Německem
Praha 8. července 2023 (ČTK) - Příčiny současného špatného výkonu české ekonomiky jsou například její provázanost s ekonomikou Německou, struktura hospodářství, zaostávání infrastruktury a rostoucí výdaje státu. Problémem jsou i dotace za pouhou existenci, míní bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE Holding. Řekl to serveru Lidovky.cz. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta.
Posledním dílem do skládačky nerůstu je, že jsme se dostali do stavu, kdy chce každý něco brát, něco dostávat. Každý je hysterický, když by to dostat neměl, přestože se ho to vlastně netýká. Zářnou ilustrací toho je debata o zpoplatnění předčasného splacení hypoték...
Singer upozornil, že Česko má mezi evropskými zeměmi jeden z nejhorších výkonů ekonomiky od počátku epidemie covidu. "Určitě nás nebrzdí přílišná restriktivnost fiskální politiky, když to řeknu laskavě. Protože přitápíme pod kotlem deficitu až hrozivě. Z toho plyne, že je to strukturální problém ekonomiky a je třeba se začít bavit o tom, kde jsme si ho vyrobili a proč," řekl.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. Jde tak o druhý nejhlubší pololetní deficit od vzniku Česka po výsledku roku 2021.
Podle Singera Česku škodí provázanost s Německem, které zraňuje samo sebe přechodem na elektromobilitu a politikou Green Dealu. "Druhým podezřelým je struktura české ekonomiky. Byli jsme hodně navázaní na turistiku a ta se zatím vrací pomalu. Další příspěvek k nerůstu: umím si představit, že neměříme ekonomickou aktivitu přesně, protože jsme slavně zrušili elektronickou evidenci tržeb," podotkl Singer, podle kterého mnozí prodejci rázem přestali používat platební terminály a vyžadují platby v hotovosti. Vadí mu i setrvalé zaostávání infrastruktury, sousední Polsko i Slovensko podle něj dokázaly silnice a infrastrukturu rychle a efektivně postavit.
Poukázal rovněž na rostoucí výdaje státu. "Posledním dílem do skládačky nerůstu je, že jsme se dostali do stavu, kdy chce každý něco brát, něco dostávat. Každý je hysterický, když by to dostat neměl, přestože se ho to vlastně netýká. Zářnou ilustrací toho je debata o zpoplatnění předčasného splacení hypoték," uvedl.
Jestliže se chce česká ekonomika posunout, musí se podle Singera začít "řezat" do toho, že někdo dostává peníze za to, že existuje. "Musíme začít dotovat akci. Existenci začal dotovat covid. Kurzarbeit dotoval existenci pracovních míst, také živnostník byl dotován, a to proto, že existoval," podotkl.
Pokud nepřijdou masivní dodatečné příjmy z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a dalších titulů, bude se Singerovi zdát, že Česko ztrácí schopnost státní rozpočet ovládat. Jako součást problému ale vidí i výdaje. "I tato vláda pravého středu navyšovala výdaje v době, kdy už bylo jasné, že to není správná cesta. A k tomu si člověk není jistý, zda ministerstvo financí ví, kolik peněz přijde. Finance si namalovaly příjmy z WTF od bank na úrovni přes 30 miliard korun a budou z toho mít tak miliardu, dvě. A to je problém. Nevím. Uvidíme," dodal.
Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.
mtj mol - sdílejte článek
Následuje: The Guardian: V Kyjevě výrazně přibylo lidí bez domova, pomoc chybí
Kyjev 8. července (ČTK/ The Guardian) - Když na Kyjev dopadají rakety a drony, Vadym s Aljonou, pár bez domova, se nemá kam schovat. Ukryjí se spolu pod větvemi rozkvetlého kaštanu v parku. Nedávno, když bylo ostřelování mimořádně silné, tiskli se oba hrůzou k sobě, píše britský The Guardian. "Tak moc jsem se ještě nikdy v životě nebál," řekl 40letý Vadym. On a o čtyři roky mladší Aljona jsou bez domova už pět let, na ulici skončili kvůli závislosti. Za provizorní domov jim slouží betonová kostra dlouho opuštěného nedostavěného nákupního centra. Nicméně kvůli tomu, že Rusko v poslední době zesílilo útoky na ukrajinské hlavní město, už se tu necítí v bezpečí. Jen za květen Rusko útočilo na Kyjev v noci sedmnáctkrát. "Během leteckých poplachů se snažíme dostat z budov," popsal Vadym. "Na park nikdo necílí, ale jsme na otevřeném prostranství a cokoli na nás může spadnout," dodal. Tvrdí, že bezdomovci jako oni nemají kam jít. "Do veřejných krytů nás obvykle nepouštějí, protože tam jsou lidé s dětmi, to platí i pro metro," doplnila Aljona. Jde jen o jeden příklad těžkostí, se kterými se ukrajinští bezdomovci potýkají od začátku ruské invaze. Kvůli tomu, že mnoho obytných domů bylo zničeno a část ukrajinského území okupují Rusové, se jejich řady silně rozrostly. Poptávka po službách pro tyto lidi strmě vzrostla, nabídka je však omezená. Velká část humanitární pomoci, díky které lidé bez domova přežívali, nyní směřuje k vojákům. Aljona a Vadym si dělají starosti, co je čeká, pokud bude válka pokračovat. "Na ulici je tolik lidí, že dobrovolníci rozdávající jídlo a další pomoc nedokážou uspokojit poptávku," řekla Aljona. "Bojíme se, že to bude čím dál horší," dodala. Ukrajina nevede oficiální celostátní statistiku ohledně počtů lidí bez střechy nad hlavou, ale v Kyjevě bylo podle soukromé charitativní organizace Dům spásy před začátkem pandemie covidu-19 registrovaných 6000 bezdomovců. Její zástupci odhadují, že nyní se počet zvýšil na 20.000, většina nových se objevila po začátku války. Sociální pracovníci, kteří pomáhají lidem bez domova v Charkově a Oděse, také říkají, že přibylo lidí přespávajících na ulici, někteří z nich přišli z míst dříve okupovaných Rusy třeba v Charkovské oblasti nebo z Chersonu. Lidi, kteří se kvůli válce bez střechy nad hlavou ocitli nedávno, mohou zadarmo přebývat ve státem zřízených ubikacích, ti, kdo na to mají, odcházejí do zahraničí nebo si platí bydlení v soukromých ubytovnách. (pokračování...)
Kyjev 8. července (ČTK/ The Guardian) - Když na Kyjev dopadají rakety a drony, Vadym s Aljonou, pár bez domova, se nemá kam schovat. Ukryjí se spolu pod větvemi rozkvetlého kaštanu v parku. Nedávno, když bylo ostřelování mimořádně silné, tiskli se oba hrůzou k sobě, píše britský The Guardian. "Tak moc jsem se ještě nikdy v životě nebál," řekl 40letý Vadym. On a o čtyři roky mladší Aljona jsou bez domova už pět let, na ulici skončili kvůli závislosti. Za provizorní domov jim slouží betonová kostra dlouho opuštěného nedostavěného nákupního centra. Nicméně kvůli tomu, že Rusko v poslední době zesílilo útoky na ukrajinské hlavní město, už se tu necítí v bezpečí. Jen za květen Rusko útočilo na Kyjev v noci sedmnáctkrát. "Během leteckých poplachů se snažíme dostat z budov," popsal Vadym. "Na park nikdo necílí, ale jsme na otevřeném prostranství a cokoli na nás může spadnout," dodal. Tvrdí, že bezdomovci jako oni nemají kam jít. "Do veřejných krytů nás obvykle nepouštějí, protože tam jsou lidé s dětmi, to platí i pro metro," doplnila Aljona. Jde jen o jeden příklad těžkostí, se kterými se ukrajinští bezdomovci potýkají od začátku ruské invaze. Kvůli tomu, že mnoho obytných domů bylo zničeno a část ukrajinského území okupují Rusové, se jejich řady silně rozrostly. Poptávka po službách pro tyto lidi strmě vzrostla, nabídka je však omezená. Velká část humanitární pomoci, díky které lidé bez domova přežívali, nyní směřuje k vojákům. Aljona a Vadym si dělají starosti, co je čeká, pokud bude válka pokračovat. "Na ulici je tolik lidí, že dobrovolníci rozdávající jídlo a další pomoc nedokážou uspokojit poptávku," řekla Aljona. "Bojíme se, že to bude čím dál horší," dodala. Ukrajina nevede oficiální celostátní statistiku ohledně počtů lidí bez střechy nad hlavou, ale v Kyjevě bylo podle soukromé charitativní organizace Dům spásy před začátkem pandemie covidu-19 registrovaných 6000 bezdomovců. Její zástupci odhadují, že nyní se počet zvýšil na 20.000, většina nových se objevila po začátku války. Sociální pracovníci, kteří pomáhají lidem bez domova v Charkově a Oděse, také říkají, že přibylo lidí přespávajících na ulici, někteří z nich přišli z míst dříve okupovaných Rusy třeba v Charkovské oblasti nebo z Chersonu. Lidi, kteří se kvůli válce bez střechy nad hlavou ocitli nedávno, mohou zadarmo přebývat ve státem zřízených ubikacích, ti, kdo na to mají, odcházejí do zahraničí nebo si platí bydlení v soukromých ubytovnách. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Singer: Příčinou nerůstu české ekonomiky je i provázanost s Německem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023070802008|506293. Vydána 08.07.2023 10:58:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Singer: Příčinou nerůstu české ekonomiky je i provázanost s Německem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023070802008|506293. Vydána 08.07.2023 10:58:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
