CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let
Praha 18. července 2023 (ČTK) - Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. V roce 2021 inflace v zemi činila 3,8 procenta. Současný výsledek je nejhorší za dobu zjišťování názorů na inflaci od roku 1993, uvedlo CVVM. Naopak se podle něj od loňského roku zlepšila inflační očekávání občanů, přesto zůstávají horší, než byly do loňska kdykoli od roku 2013.
Inflační znehodnocení měny, tedy že si lidé koupí za své příjmy méně věcí či služeb, letos čeká 78 procent občanů. Loni se stejně vyjádřilo 93 procent lidí. Optimisty je v tomto ohledu 21 procent dotázaných, což je o 15 bodů více než loni.
"Z hlediska časového srovnání se od roku 2016 inflační očekávání postupně zhoršovala, a to až do loňského výzkumu, který zaznamenal radikální zhoršení inflačních očekávání, jež výrazně překonalo i dřívější historicky nejhorší výsledek z roku 2008," doplnili autoři průzkumu.
Co se týče hodnocení vývoje reálných příjmů domácností, to se podle CVVM významně nezměnilo a zůstalo na úrovni historického minima z ledna 2013. Osmašedesát procent, tedy téměř stejný počet lidí jako loni, uvádí, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina je považuje v meziročním srovnání za zhruba stejné a čtyři procenta za vyšší. Podobné výsledky CVVM zaznamenalo vedle loňského roku také v letech 2012 a 2008.
CVVM provedlo průzkum od 27. března do 22. května a zúčastnilo se ho přes 800 lidí starších 15 let. Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí v zemi podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 8,6 procenta na 41.265 korun, reálně při započtení inflace ale o 6,7 procenta klesla. Kupní síla průměrné mzdy se podle analytiků snížila na úroveň roku 2017.
ktp ptd - sdílejte článek
Následuje: WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
Brusel 18. července (ČTK/The Wall Street Journal) - Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Například spotřeba masa a mléka v Německu klesla na nejnižší úroveň za 30 let a kdysi rychle rostoucí trh s biopotravinami se propadl. Italský ministr hospodářského rozvoje Adolfo Urso v květnu svolal krizové zasedání kvůli cenám těstovin, které jsou tam oblíbenou základní potravinou. Jejich ceny se zvýšily o více než dvojnásobek celostátní míry inflace. Současné potíže Evropy se vytvářely dlouho. Stárnoucí populace, která dává přednost volnému času a jistotě zaměstnání před výdělkem, přinesla léta nevýrazného růstu ekonomiky a produktivity. Pak přišel dvojitý úder v podobě pandemie nemoci covid-19 a vleklé ruské války na Ukrajině. Tyto krize narušily globální dodavatelské řetězce a způsobily prudký růst cen energií a potravin, čímž se zhoršily problémy, které se projevovaly desítky let. Reakce vlád problémy jen prohloubily. Aby zachovaly pracovní místa, směřovaly své dotace především zaměstnavatelům. Když pak přišel cenový šok, tak spotřebitelé zůstali bez finančního polštáře. Naopak Američané těžili z levných energií a vládní pomoci určené především občanům, aby mohli utrácet. V minulosti evropskému kontinentu mohl přijít na pomoc mohutný vývozní průmysl. Ale pomalé oživení v Číně, která je pro Evropu zásadním trhem, tento pilíř růstu podkopává. Vysoké náklady na energie a vysoká inflace na úrovni nevídané 50 let zhoršují cenovou výhodu zdejších výrobců na mezinárodních trzích a ničí kdysi harmonické pracovní vztahy. S oslabováním světového obchodu se stává slabinou Evropy také její silná závislost na vývozu, který u eurozóny tvoří asi polovinu hrubého domácího produktu (HDP) proti deseti procentům v případě Spojených států. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se soukromá spotřeba ve dvaceti zemích eurozóny od konce roku 2019 po očištění o inflaci snížila asi o jedno procento. V USA, kde je trh práce v dobré kondici a příjmy domácnostní se zvyšují, soukromá spotřeba vzrostla téměř o devět procent. EU má nyní na celosvětových výdajích spotřebitelů podíl 18 procent, zatímco Amerika 28 procent. Před 15 lety připadala na EU i na USA zhruba čtvrtina z celkového objemu. Tato bolest zasahuje i velkou část středních vrstev. V Bruselu, jednom z nejbohatších evropských měst, stáli nedávno večer učitelé a zdravotní sestry ve frontě, aby získali potraviny za poloviční cenu z korby kamionu. Prodejce Happy Hours Market shromažďuje v supermarketech potraviny s blížícím se datem spotřeby a inzeruje je prostřednictvím aplikace. Zákazníci si mohou objednat potraviny brzy odpoledne a večer si je vyzvednout za sníženou cenu. "Někteří zákazníci mi říkají, že mohou díky nám jíst maso dvakrát až třikrát týdně," říká Pierre van Hede, když rozdával bedny s potravinami. Podobné služby se objevují v celém regionu a propagují se jako způsob, jak snížit plýtvání potravinami a zároveň ušetřit peníze. Společnost TooGoodToGo byla založena v Dánsku v roce 2015 a prodává zbytky potravin z obchodů a restaurací. V celé Evropě má 76 milionů registrovaných uživatelů, což je zhruba trojnásobek počtu z konce roku 2020. (pokračování...)
Brusel 18. července (ČTK/The Wall Street Journal) - Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Například spotřeba masa a mléka v Německu klesla na nejnižší úroveň za 30 let a kdysi rychle rostoucí trh s biopotravinami se propadl. Italský ministr hospodářského rozvoje Adolfo Urso v květnu svolal krizové zasedání kvůli cenám těstovin, které jsou tam oblíbenou základní potravinou. Jejich ceny se zvýšily o více než dvojnásobek celostátní míry inflace. Současné potíže Evropy se vytvářely dlouho. Stárnoucí populace, která dává přednost volnému času a jistotě zaměstnání před výdělkem, přinesla léta nevýrazného růstu ekonomiky a produktivity. Pak přišel dvojitý úder v podobě pandemie nemoci covid-19 a vleklé ruské války na Ukrajině. Tyto krize narušily globální dodavatelské řetězce a způsobily prudký růst cen energií a potravin, čímž se zhoršily problémy, které se projevovaly desítky let. Reakce vlád problémy jen prohloubily. Aby zachovaly pracovní místa, směřovaly své dotace především zaměstnavatelům. Když pak přišel cenový šok, tak spotřebitelé zůstali bez finančního polštáře. Naopak Američané těžili z levných energií a vládní pomoci určené především občanům, aby mohli utrácet. V minulosti evropskému kontinentu mohl přijít na pomoc mohutný vývozní průmysl. Ale pomalé oživení v Číně, která je pro Evropu zásadním trhem, tento pilíř růstu podkopává. Vysoké náklady na energie a vysoká inflace na úrovni nevídané 50 let zhoršují cenovou výhodu zdejších výrobců na mezinárodních trzích a ničí kdysi harmonické pracovní vztahy. S oslabováním světového obchodu se stává slabinou Evropy také její silná závislost na vývozu, který u eurozóny tvoří asi polovinu hrubého domácího produktu (HDP) proti deseti procentům v případě Spojených států. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se soukromá spotřeba ve dvaceti zemích eurozóny od konce roku 2019 po očištění o inflaci snížila asi o jedno procento. V USA, kde je trh práce v dobré kondici a příjmy domácnostní se zvyšují, soukromá spotřeba vzrostla téměř o devět procent. EU má nyní na celosvětových výdajích spotřebitelů podíl 18 procent, zatímco Amerika 28 procent. Před 15 lety připadala na EU i na USA zhruba čtvrtina z celkového objemu. Tato bolest zasahuje i velkou část středních vrstev. V Bruselu, jednom z nejbohatších evropských měst, stáli nedávno večer učitelé a zdravotní sestry ve frontě, aby získali potraviny za poloviční cenu z korby kamionu. Prodejce Happy Hours Market shromažďuje v supermarketech potraviny s blížícím se datem spotřeby a inzeruje je prostřednictvím aplikace. Zákazníci si mohou objednat potraviny brzy odpoledne a večer si je vyzvednout za sníženou cenu. "Někteří zákazníci mi říkají, že mohou díky nám jíst maso dvakrát až třikrát týdně," říká Pierre van Hede, když rozdával bedny s potravinami. Podobné služby se objevují v celém regionu a propagují se jako způsob, jak snížit plýtvání potravinami a zároveň ušetřit peníze. Společnost TooGoodToGo byla založena v Dánsku v roce 2015 a prodává zbytky potravin z obchodů a restaurací. V celé Evropě má 76 milionů registrovaných uživatelů, což je zhruba trojnásobek počtu z konce roku 2020. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2023071803749|506388. Vydána 18.07.2023 14:36:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2023071803749|506388. Vydána 18.07.2023 14:36:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
ZLATOVNA .CZ