Heslo MŽP

mzdy

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "mzdy". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo mzdy je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Průměrná mzda na Slovensku byla 1518 eur, reálně vzrostla nejméně za víc než rok

Bratislava 3. června (zpravodaj ČTK) - Průměrná měsíční mzda zaměstnanců na Slovensku v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,9 procenta na 1518 eur (37.800 Kč). Po zohlednění inflace vzrostla o jedno procento, nejpomaleji od konce roku 2023. Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky dosáhla 5,3 procenta, v předchozím čtvrtletí činila 5,2 procenta a byla nejníže v novodobé historii země. Oznámil to slovenský statistický úřad. Vývoj mezd podle analytiků ovlivnily mimo jiné dopady vládního konsolidačního balíčku, další vývoj nezaměstnanosti pak bude záviset na dopadech cel na dovoz zboží do Spojených států. V nominálním vyjádření tempo růstu výdělků na Slovensku zrychlilo, rostoucí inflace ale reálný růst mezd zpomalila. Po zohlednění vývoje spotřebitelských cen si přilepšili pracovníci v 16 z 19 sledovaných odvětví; pomalejšímu zvýšení mezd proti inflaci čelili zaměstnanci v sektoru dodávky energií, dále ve veřejné správě a ve vzdělávání. Tradičně nejvyšší mzdu měli zaměstnanci ve finančnictví a pojišťovnictví, v průměru 3116 eur (77.585 Kč). Naopak nejméně, a to 908 eur (22.600 Kč) měsíčně, brali pracovníci v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb. Analytik UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák v komentáři napsal, že zpomalení růstu nominálních mezd na Slovensku je v souladu s očekáváním. Důvodem je podle něj hlavně to, že se kvůli konsolidaci státních financí plošně nezvyšovaly platy ve veřejném sektoru. V odvětví energetiky pak vývoj ovlivnila vysoká srovnávací základna z loňska. Reálné výdělky, tedy koupěschopnost, ovlivnila například vyšší inflace kvůli zvyšování daní. Tento vývoj bude podle Koršňáka pokračovat i v dalších čtvrtletích, byť ho vylepší květnové rozhodnutí vlády vyplatit jednorázovou odměnu 800 eur (19.920 Kč) zaměstnancům ve státní a veřejné službě, tedy například úředníkům, učitelům, hasičům a policistům. Výdělky na Slovensku dlouhodobě zaostávají za vyspělými zeměmi západní Evropy a také za Českem. Na Slovensku, které má 5,4 milionu obyvatel, bylo v prvním čtvrtletí 146.600 lidí bez práce. Meziročně počet nezaměstnaných klesl o 5,3 procenta, proti poslednímu čtvrtletí loňska se naopak o necelé jedno procento zvýšil. Ekonom bankovního domu Slovenská sporiteľňa Matej Horňák očekává, že nezaměstnanost na Slovensku se bude zvyšovat a že vyvrcholí na začátku příštího roku. Počet nezaměstnaných by mohl stoupnout o 10.000 až 15.000 lidí. Vývoj na trhu práce podle něj bude záviset na ekonomických dopadech amerických cel. Adrian Bobok spr

Zástupci firem žádají dvouletý odklad směrnice EU o transparentnosti odměňování

Praha 5. května (ČTK) - Největší české zaměstnavatelské a podnikatelské organizace požadují dvouletý odklad zavedení evropské směrnice o transparentnosti odměňování, jejímž cílem je posílit prosazování principu rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci nebo práci srovnatelné hodnoty. Organizace chtějí také odmítnutí návrhu směrnice, která má zaměstnancům zaručit právo, aby nebyli kontaktováni mimo pracovní dobu. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR to dnes sdělily ČTK. Evropská směrnice o transparentním odměňování, která zaměstnavatelům nejen nařizuje zavést pravidla pro odměňování, ale také odůvodnit případné rozdíly ve mzdách na srovnatelných pozicích či v obdobných kategoriích, má začít platit od června 2026. Firmy budou muset doložit, že zaměstnanci na srovnatelných pozicích mají srovnatelné mzdy, a to včetně bonusů a dalších odměn. Firmy s více než 100 zaměstnanci budou muset pravidelně reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů. Zástupci podnikatelů proto odeslali společný dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Aktuální načasování zavedení směrnice představuje podle nich vážné riziko pro stabilitu a konkurenceschopnost českých podniků, zejména malých a středních. Firmy podle nich nejsou na nové povinnosti dostatečně připravené, což by vedlo k výraznému nárůstu administrativní zátěže, nákladů i rizika právních sporů. "Jedním z předpokladů konkurenceschopné Evropy je pružně fungující trh práce, který odráží potřeby a trendy v tržním hospodářství i ve svobodné společnosti. Unijní orgány i národní vlády členských států by si měly být vědomy, že zásahy státu do soukromoprávních vztahů, obzvláště pokud jsou uplatňovány necitlivě, pod nepřiměřeným časovým tlakem, bez podrobné analýzy ekonomických a sociálních dopadů, mohou způsobovat víc škody než užitku," uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Zaměstnavatelé v ČR potřebují rovněž delší přechodné období pro adaptaci a metodickou podporu a více času na zavedení vhodných interních opatření, doplnil viceprezident Svazu průmyslu Bohdan Wojnar. Podnikatelské organizace dále zásadně nesouhlasí s návrhem evropské směrnice o právu na odpojení, která má zaměstnancům zaručit právo, aby nebyly kontaktováni mimo pracovní dobu. Podle nich jde o nepřiměřený zásah do flexibility pracovních vztahů, který může negativně dopadnout zejména na odvětví jako IT, výzkum, služby nebo start-upy. "Zavedení takové povinnosti může narušit přirozenou komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zvýšit právní nejistotu a administrativní zátěž. Podobné otázky mají být řešeny na národní úrovni nebo v rámci kolektivního vyjednávání," míní prezident konfederace Jiří Horecký. fd ptd

Hlídač státu: Nejlépe placeným manažerem veřejného sektoru byl loni guvernér ČNB
Praha 24. dubna (ČTK) - Nejlépe placeným manažerem ve veřejné správě byl v minulém roce guvernér ČNB Aleš Michl, který v průměru měsíčně obdržel téměř 750.000 korun. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu platů úředníků za rok 2024, který zveřejnila organizace Hlídač státu. Švýcarská UBS snížila kompenzaci svému šéfovi, odměňováním se zabývá parlament
Curych/Basilej (Švýcarsko) 17. března (ČTK) - Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů Kč). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla dnes banka ve své výroční zprávě. Průměrná mzda v ČR loni vzrostla na 46.165 Kč, reálně je na úrovni roku 2018
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46.165 korun. Při zohlednění inflace reálně vzrostla o 4,6 procenta, když předchozí dva roky klesala. Analytici: Reálná mzda i přes růst zatím nedosáhla předpandemické úrovně
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku sice v závěrečném čtvrtletí loňského roku vzrostla, její reálná hodnota ale stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Aktuálně odpovídá zhruba konci roku 2018, uvedli analytici oslovení ČTK. Sporná platová novela bude platit, Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto
Praha 4. března (ČTK) - Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna dnes znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Sporná novela o platech politiků a soudců se vrací do Sněmovny, Pavel ji vetoval
Praha 17. února (ČTK) - Prezident Petr Pavel vetoval vládní novelu, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent, zatímco soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech v podstatě stagnovat. Analýza: Reálné mzdy v ČR od konce roku 2019 klesly o deset pct, nejvíc v EU
Praha 4. února (ČTK) - České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Tržby jihočeských průmyslových podniků byly v roce 2023 přes 214 mld. Kč
České Budějovice 5. ledna (ČTK) - Větším průmyslovým podnikům v Jihočeském kraji v roce 2023 stouply meziročně tržby o 3,7 procenta na 214,35 miliardy korun. Takových firem s více než 100 zaměstnanci bylo v kraji 153 a zaměstnávaly 46.220 lidí, což bylo skoro o 400 méně než v roce předchozím. Minimální mzda se zvyšuje o 1900 Kč na 20.800 Kč, ve veřejné sféře rostou platy
Praha 1. ledna (ČTK) - Minimální mzda v Česku se ode dneška zvyšuje o 1900 korun na 20.800 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce se ve firmách ruší. Zůstává jen zaručený plat ve veřejném sektoru. Analýza: Zvýšení mezd na německou úroveň vyžaduje růst produktivity práce
Praha 16. prosince (ČTK) - Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.412 Kč, reálně je na úrovni roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 45.412 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 4,6 procenta, reálná mzda tak rostla třetí čtvrtletí v řadě. Průměrná mzda zaměstnanců ČNB příští rok vzroste o 4,8 procenta
Praha 20. listopadu (ČTK) - Průměrná mzda zaměstnanců České národní banky (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,8 procenta. Vedení centrální banky se na tom dohodlo s odbory, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.854 Kč, růst byl pod očekáváním trhu
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy tak reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě. Analytici: Růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým
Praha 3. září (ČTK) - Růst mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil a zaostal za očekáváním finančního trhu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK a zároveň připomínají, že v reálném vyjádření zatím mzdy zůstávají na úrovni roku 2018. Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok mírně zvýšit
Praha 1. září (ČTK) - Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok zvýšit zhruba o 1200 na 488.788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo vládě. Průměrná mzda v Česku by podle predikce MF mohla do tří let přesahovat 54.000 Kč
Praha 26. srpna (ČTK) - Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54.000 korun. Nad 50.000 korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51.800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Průzkum: Šéfové největších britských podniků mají za loňský rok rekordní příjmy
Londýn 12. srpna (ČTK) - Ředitelé největších firem v Británii mají za loňský rok rekordní příjmy. V devíti podnicích si pak šéf přišel za celý rok na více než deset milionů liber (přes 293 milionů Kč), ukázal průzkum organizace High Pay Centre, na který se dnes odvolává agentura Reuters.

Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd

Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters. Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka. Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků. Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních. Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta. V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. "To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující," uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu. "Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley. Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny. V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. pmh spr

Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Analytici: Růst mezd překonal očekávání trhu, může podpořit spotřebu
Praha 4. června (ČTK) - Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Sněmovna podpořila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy
Praha 2. května (ČTK) - Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Plat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč
Praha 1. května (ČTK) - Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Stávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Stanjura: Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
Praha 10. března (ČTK) - Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017
Praha 5. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd
Praha 30. prosince (ČTK) - Minimální mzda od ledna vzroste z letošních 17.300 na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Vláda rozhodne o růstu minimální mzdy, zvýšit se má o 1600 Kč na 18.900 Kč
Praha 12. prosince (ČTK) - Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se měl podle navrženého nařízení od ledna zvýšit o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými
Praha 9. prosince (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Analytici: Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí reálně klesla
Praha 3. prosince (ČTK) - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí v reálném vyjádření opět poklesla, stalo se to osmý kvartál v řadě. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Nominálně sice mzdy meziročně rostou, jejich zvyšování ale stále nepokrývá vysokou inflaci. Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč
Praha 4. září (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Analytici: Doba poklesu průměrné reálné mzdy je nejdelší v historii ČR
Praha 4. září (ČTK) - Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let
Praha 18. července (ČTK) - Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. Výdělky londýnských investičních bankéřů loni kvůli nižším bonusům klesly
Londýn 11. července (ČTK) - Pokles počtu uzavíraných obchodů snížil v loňském roce celkové výdělky investičních bankéřů v Londýně na téměř všech úrovních služebního zařazení. Výjimkou byly pouze pracovníci na nejnižších, tzv. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Akademici žádají vládu o víc peněz na vysoké školy, univerzity řeší jak ušetřit
Praha 21. dubna (ČTK) - Nespokojení vysokoškolští učitelé z iniciativy Hodina pravdy dnes předali na ministerstvu školství petici adresovanou vládě, v níž ji žádají o bezodkladné řešení finanční krize akademických pracovišť.

Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky

Praha 15. března (ČTK) - Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. Průměrná mzda v ČR loni vzrostla podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu meziročně nominálně o 6,5 procenta. Vzhledem k růstu cen ale reálně klesla o 7,5 procenta. "Současná prognóza počítá s růstem (mezd) o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit," upřesnila Zamrazilová na dotaz ČTK. "My musíme analyzovat, co se děje na trhu práce velmi podrobně, protože to je jeden z hlavních zdrojů inflačních tlaků. My zatím máme jedinou informaci, a to jsou růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví, který byl nad deset procent v obou případech. Musíme se podrobněji podívat na strukturu, jaká část podniků měla jak vysoký růst mezd, a zkusit zjistit, zdali šlo, dejme tomu, o nějakou anomálii, či zda půjde o nějaký setrvalý trend," popsala. "Za mě je to důležitý signál pro to, že budu uvažovat o dalším zpřísnění měnově politických sazeb, ačkoli přesná čísla a novou prognózu růstu mezd budeme mít k dispozici až počátkem května," řekla ČTK. ČNB naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu loni v červnu, a to na sedm procent. Guvernér Aleš Michl letos začátkem února řekl, že bankovní rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Další debatu o nastavení úrokových sazeb bude mít bankovní rada na programu 29. března. Další rizika pro inflaci spatřuje podle Zamrazilové ČNB v napjatém trhu práce. Připomněla, že teprve v lednu po pěti letech překročil počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst. Zopakovala, že ČNB očekává pokles inflace v druhé polovině roku, kdy se projeví zvyšování úrokových sazeb z loňského roku. Inflaci pomůže snížit také vysoká srovnávací základna z loňského roku. Do inflačního cíle by se měla inflace dostat počátkem příštího roku. Další inflační impuls podle ní představuje i příliš volná rozpočtová politika. "Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz, což je také inflační impuls," podotkla. Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí. Poukázala na to, že Evropská centrální banka ve své prosincové zprávě posunula nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok a současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025. "Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí," řekla. nlm mha

Průměrná mzda v ČR loni dosáhla 40.353 korun, v reálném vyjádření klesla
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda loni v Česku dosáhla 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent
Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Reuters: Japonskému pracovníkovi zvýšili mzdu poprvé po 20 letech
Tokio 21. ledna (ČTK/Reuters) - Masami Fudžino se dočkal prvního zvýšení mzdy po dvaceti letech. Pro tohoto čtyřiapadesátiletého Japonce, který pracuje pro jednu stěhovací firmu a ve stavebnictví, to ale stále není dost na to, aby si mohl v restauracích McDonald's dopřávat hamburgery stejně jako dřív. MPSV: Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, propouštět chce 11 pct
Praha 19. ledna (ČTK) - Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Na odměny pro pracovníky podílející se na předsednictví půjde 100 milionů Kč
Praha 13. ledna (ČTK) - Na odměny pro pracovníky, kteří se podíleli na nedávno skončeném českém předsednictví v Radě Evropské unie, vyčlenila vláda 100 milionů korun. Největší část, 70 milionů Kč, připadne jednotlivým resortům, dalších 20 milionů dostane ministerstvo zahraničí na odměny pro pracovníky Stálého zastoupení ČR v EU v Bruselu a desetinu vyplatí úřad vlády. Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta
Praha 19. prosince (ČTK) - Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 korun víc než teď. Odměny regionálních politiků po zmražení stoupnou příští rok o 10 pct.
Praha 30. listopadu (ČTK) - Odměny regionálních politiků po dvouletém zmražení stoupnou o deset procent. V rámci nařízení to dnes podle informací ČTK schválila vláda. Uvolnění starostové, primátoři či hejtmani si v závislosti na velikosti obce, města či kraje vydělají částku mezi 47.255 a 155.943 korunami. Analýza: Reálné mzdy v ČR klesají nejvíce mezi zeměmi OECD i od vzniku státu
Praha 29. listopadu (ČTK) - Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Po zvýšení platů na Slovensku slovenští lékaři z ČR neodejdou, myslí si Válek
Praha 25. listopadu (ČTK) - Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se neobává toho, že slovenští lékaři odejdou z českých nemocnic do své vlasti, pokud se tam platy zvýší na českou úroveň. Řekl to dnes ČTK.

SLOVNÍK NAJÍT