Heslo MŽP

mzdy

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "mzdy". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo mzdy je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Analýza: Zvýšení mezd na německou úroveň vyžaduje růst produktivity práce

Praha 16. prosince (ČTK) - Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank, kterou má ČTK k dispozici. Premiér Petr Fiala (ODS) v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu. Opozice slib označuje jako nerealistický, podobně se vyjádřila i většina ekonomů. "Hodina práce českého pracovníka vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,5 eura (763 korun) proti 62,3 eura (1589 korun)," uvádí analýza. Zároveň průměrné náklady firem za zaměstnance, které zahrnují mzdu i odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi na 55,4 procenta německé úrovně. Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy zásadním důvodem vysvětlujícím rozdíl ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná odvětvová struktura ekonomiky, významnou roli ale hraje podíl zaměstnanců v expertních pozicích. "V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako 'profesionálové' 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta 'techniků' proti německým 19,8 procenta," uvádí analýza. Narovnání tohoto rozdílu by zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa. "Nízká produktivita práce neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i určité virtuální hodnoty jako vnímání značky 'Made in Czechia'. Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda, byť fakticky jde o identický výrobní proces," upozornila zároveň analýza. Dokument také konstatoval, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs to jsou činnosti spojené s informačními technologiemi, jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant. "Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné," uvedla analýza. Fiala v listopadu prohlásil, že v případě dalšího funkčního období své vlády mohou Češi za čtyři roky dosáhnout na stejné výdělky jako Němci. Výrok zpochybnila řada ekonomů, podle nich je v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném hospodářském růstu Česka nereálné současný rozdíl mezi mzdovou úrovní v obou zemích vyrovnat. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) později připustil, že Češi do čtyř let německých výdělků nedosáhnou, je ale podle něj potřeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny. Opoziční ANO výrok označilo za nesmyslný, předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti s Fialovými slovy ve Sněmovně navrhoval jednat o psychickém stavu předsedy vlády. str ptd

Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.412 Kč, reálně je na úrovni roku 2018

Praha 4. prosince (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 45.412 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 4,6 procenta, reálná mzda tak rostla třetí čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků zvyšování reálných mezd pomáhá i hospodářskému růstu Česka. Připomněli však, že jejich letošní zvyšování ještě nepokrylo předchozí dva roky propadu, v současnosti podle analytiků kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí roku 2018. Ve srovnání s loňským třetím kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Ve výši mezd ale přetrvávají výrazné regionální rozdíly, když pouze v Praze a Středočeském kraji byla průměrná mzda vyšší než celostátní průměr. V Praze dosáhla 55.854 korun, ve Středočeském kraji 45.632 korun. Naopak v Karlovarském kraji jako v jediném v republice zatím průměrná mzda nepřekročila 40.000 korun, i přes meziroční zvýšení o 6,3 procenta dosáhla 39.165 korun. "Ve srovnání s loňským rokem jsou sice mzdy nominálně i reálně vyšší, předchozí dva roky vysoké inflace se ovšem na úrovni životní úrovně výrazně podepsaly. V reálném vyjádření je současná hodnota mezd stejná jako v roce 2018," uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že na svůj vrchol z konce roku 2020 se reálné mzdy vrátí až v roce 2026. Růst mezd se podle analytiků přes vyšší spotřebu domácností projeví i růstem českého hrubého domácího produktu (HDP). "Tři faktory nicméně omezují promítání růstu průměrných mezd do spotřeby. Zaprvé, k vyššímu růstu mezd letos dochází ve vyšších příjmových patrech, která mají menší sklon ke spotřebě. Zadruhé, letos omezuje růst kupní síly zvýšení daně z příjmu. Zatřetí, pozorujeme jistý nesoulad mezi vývojem průměrné mzdy a objemem vyplacených mezd, který je zřejmě důsledkem zkracování úvazků ve firmách, jež se potýkají s nedostatkem zakázek," upozornil však hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Analytici také upozorňují na to, že rychleji rostou mzdy vysokopříjmových zaměstnanců. Dokládá to rychlejší růst průměrné mzdy než mzdového mediánu. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč. Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech s průměrnou mzdou 82.175 korun, následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 korunami. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde činila 32.839 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle průzkumu personální společnosti Randstad ČR očekává v příštím roce sedm z deseti českých zaměstnanců zvýšení mzdy. Nejčastěji předpokládají, že dostanou přidáno šest až deset procent. str rot

Průměrná mzda zaměstnanců ČNB příští rok vzroste o 4,8 procenta
Praha 20. listopadu (ČTK) - Průměrná mzda zaměstnanců České národní banky (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,8 procenta. Vedení centrální banky se na tom dohodlo s odbory, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.854 Kč, růst byl pod očekáváním trhu
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy tak reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě. Analytici: Růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým
Praha 3. září (ČTK) - Růst mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil a zaostal za očekáváním finančního trhu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK a zároveň připomínají, že v reálném vyjádření zatím mzdy zůstávají na úrovni roku 2018. Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok mírně zvýšit
Praha 1. září (ČTK) - Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok zvýšit zhruba o 1200 na 488.788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo vládě. Průměrná mzda v Česku by podle predikce MF mohla do tří let přesahovat 54.000 Kč
Praha 26. srpna (ČTK) - Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54.000 korun. Nad 50.000 korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51.800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Průzkum: Šéfové největších britských podniků mají za loňský rok rekordní příjmy
Londýn 12. srpna (ČTK) - Ředitelé největších firem v Británii mají za loňský rok rekordní příjmy. V devíti podnicích si pak šéf přišel za celý rok na více než deset milionů liber (přes 293 milionů Kč), ukázal průzkum organizace High Pay Centre, na který se dnes odvolává agentura Reuters. Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd
Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Analytici: Růst mezd překonal očekávání trhu, může podpořit spotřebu
Praha 4. června (ČTK) - Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Sněmovna podpořila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy
Praha 2. května (ČTK) - Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Plat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč
Praha 1. května (ČTK) - Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Stávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Stanjura: Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
Praha 10. března (ČTK) - Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017
Praha 5. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd
Praha 30. prosince (ČTK) - Minimální mzda od ledna vzroste z letošních 17.300 na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Vláda rozhodne o růstu minimální mzdy, zvýšit se má o 1600 Kč na 18.900 Kč
Praha 12. prosince (ČTK) - Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se měl podle navrženého nařízení od ledna zvýšit o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta.

Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými

Praha 9. prosince (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Při přepočítání by to byl zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Ukázaly to dvě studie o vnímání majetkových a příjmových nerovností. Výsledky ČTK poskytl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Do výzkumu se zapojilo 1080 lidí. Zjištění jsou podle autorů reprezentativní. Dotázaní měli rozdělit celkový majetek v Česku mezi jednotlivé pětiny lidí podle jejich bohatství. Odhadovali, že pětina nejbohatších má necelou polovinu celkového vlastnictví a pětina nejchudších zhruba pět procent. Za ideální by považovali, aby pětině nejbohatších připadala třetina majetku a pětině nejchudších víc než desetina. Téměř tři pětiny vlastnictví by měly tři prostřední pětiny, tedy takzvaná střední třída. Ve skutečnosti pětina nejbohatších vlastní čtyři pětiny majetku v Česku a pětina nejchudších 0,2 procenta, uvedli autoři. Podle nich výsledky ukázaly, že lidé majetkové nerovnosti výrazně podhodnocují. Podobná zjištění byla i v jiných zemích. Podle studie se představy dotázaných o ideálním rozdělení příliš nelišily. Podobně situaci vnímali muži i ženy, lidé pod i nad 49 let či osoby s majetkem pod i nad půl milionu korun. Zásadní rozdíly nepanovaly ani mezi voliči a sympatizanty koaličních a opozičních stran. Na ideální majetkové dělení se dívali podobně přívrženci pětice vládních stran ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů i opozičních hnutí ANO a SPD. Nejmenší díl majetku by nejbohatší pětině a největší část nejchudší pětině přiznali voliči a sympatizanti ANO, v jehož čele je jeden z nejbohatších lidí v Česku Andrej Babiš. Podobně se vyjádřili i přívrženci SPD. Podle autorů tyto dvě skupiny preferují rovnost nejsilněji. Druhá studie se týkala příjmů. Měsíční hrubý příjem ministra dosahoval 214.000 korun a člena bankovního představenstva zhruba 1,25 milionu korun. Nižší částku u ministra odhadovaly čtyři pětiny lidí a u manažera 99 procent. Dotázaní si v průměru mysleli, že člen vlády vydělává asi 82 procent své částky a bankovní manažer 22 procent. Za ideální by respondenti považovali, kdyby měl ministr 41 procent svého příjmu a manažer z banky 11,5 procenta. Člen vlády by tak vydělával necelých 88.000 korun hrubého měsíčně, tedy asi dvojnásobek průměrné mzdy. Manažer z banky by měl podle představ respondentů pobírat zhruba 143.000 korun. Experti pak dotázané rozdělili, části z nich sdělili skutečný příjem ministrů a manažerů. Lidé, kteří částky znali, měli vyšší nedůvěru k elitám a víc mluvili o potřebě snížit nerovnosti. Ty podle autorů studií nynější nastavení daní spíš prohlubuje. Poukazují na vysoké zdanění práce i nepřímé daně, a naopak na nízké danění majetku a kapitálových příjmů. ktk rot

Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Analytici: Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí reálně klesla
Praha 3. prosince (ČTK) - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí v reálném vyjádření opět poklesla, stalo se to osmý kvartál v řadě. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Nominálně sice mzdy meziročně rostou, jejich zvyšování ale stále nepokrývá vysokou inflaci. Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč
Praha 4. září (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Analytici: Doba poklesu průměrné reálné mzdy je nejdelší v historii ČR
Praha 4. září (ČTK) - Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let
Praha 18. července (ČTK) - Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. Výdělky londýnských investičních bankéřů loni kvůli nižším bonusům klesly
Londýn 11. července (ČTK) - Pokles počtu uzavíraných obchodů snížil v loňském roce celkové výdělky investičních bankéřů v Londýně na téměř všech úrovních služebního zařazení. Výjimkou byly pouze pracovníci na nejnižších, tzv. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Akademici žádají vládu o víc peněz na vysoké školy, univerzity řeší jak ušetřit
Praha 21. dubna (ČTK) - Nespokojení vysokoškolští učitelé z iniciativy Hodina pravdy dnes předali na ministerstvu školství petici adresovanou vládě, v níž ji žádají o bezodkladné řešení finanční krize akademických pracovišť. Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
Praha 15. března (ČTK) - Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Průměrná mzda v ČR loni dosáhla 40.353 korun, v reálném vyjádření klesla
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda loni v Česku dosáhla 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent
Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Reuters: Japonskému pracovníkovi zvýšili mzdu poprvé po 20 letech
Tokio 21. ledna (ČTK/Reuters) - Masami Fudžino se dočkal prvního zvýšení mzdy po dvaceti letech. Pro tohoto čtyřiapadesátiletého Japonce, který pracuje pro jednu stěhovací firmu a ve stavebnictví, to ale stále není dost na to, aby si mohl v restauracích McDonald's dopřávat hamburgery stejně jako dřív. MPSV: Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, propouštět chce 11 pct
Praha 19. ledna (ČTK) - Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Na odměny pro pracovníky podílející se na předsednictví půjde 100 milionů Kč
Praha 13. ledna (ČTK) - Na odměny pro pracovníky, kteří se podíleli na nedávno skončeném českém předsednictví v Radě Evropské unie, vyčlenila vláda 100 milionů korun. Největší část, 70 milionů Kč, připadne jednotlivým resortům, dalších 20 milionů dostane ministerstvo zahraničí na odměny pro pracovníky Stálého zastoupení ČR v EU v Bruselu a desetinu vyplatí úřad vlády. Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta
Praha 19. prosince (ČTK) - Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 korun víc než teď. Odměny regionálních politiků po zmražení stoupnou příští rok o 10 pct.
Praha 30. listopadu (ČTK) - Odměny regionálních politiků po dvouletém zmražení stoupnou o deset procent. V rámci nařízení to dnes podle informací ČTK schválila vláda. Uvolnění starostové, primátoři či hejtmani si v závislosti na velikosti obce, města či kraje vydělají částku mezi 47.255 a 155.943 korunami. Analýza: Reálné mzdy v ČR klesají nejvíce mezi zeměmi OECD i od vzniku státu
Praha 29. listopadu (ČTK) - Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Po zvýšení platů na Slovensku slovenští lékaři z ČR neodejdou, myslí si Válek
Praha 25. listopadu (ČTK) - Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se neobává toho, že slovenští lékaři odejdou z českých nemocnic do své vlasti, pokud se tam platy zvýší na českou úroveň. Řekl to dnes ČTK. Musk u soudu hájil rekordní plán odměn, který mu přiznala Tesla
Wilmignton 16. listopadu (ČTK) - Šéf amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk dnes u soudu hájil plán odměn v rekordní hodnotě 56 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), který mu firma přiznala v roce 2018.

Reálná mzda klesla o 9,8 pct, lidé podle analytiků zchudli nejvíc od vzniku ČR

Praha 5. září (ČTK) - Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta a Češi tak podle analytiků zchudli nejvíce v historii země od roku 1993. Průměrná mzda sice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun, reálná ale klesá už tři čtvrtletí. Ve druhém kvartálu se podle analýzy společnosti XTB propadla nejvýrazněji z okolních zemí. Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, vysoká inflace bude podle nich růst mezd znehodnocovat po celý letošní rok. Nárůst reálné mzdy očekávají až během příštího roku. Poslední prognóza České bankovní asociace předpovídá pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent s tím, že v závislosti na dalším ekonomickém vývoji může dynamika mezd v příštím roce překvapit následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dál požaduje ještě letos zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18.200 korun, uvedl dnes předák ČMKOS Josef Středula. "Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění. Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd," dodal. V okolních zemích sice reálné mzdy klesají také, ale ne tak rychle jako v ČR. V Německu a na Slovensku se reálné mzdy za poslední rok snížily shodně o 1,4 procenta, v Rakousku o 1,8 procenta a v Polsku o 2,2 procenta, uvedla ve své analýze společnost XTB. Například Polsko ale začíná čelit riziku inflační spirály, kdy rychlý růst mezd podporuje v dalším růstu inflaci, varovala. Průměrná mzda v Česku sice ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 1696 korun na 40.086 Kč hrubého, obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období loni o 5,3 procenta na 34.111 korun. Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Nejvýrazněji průměrná mzda ve druhém čtvrtletí stoupla v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce. Na rozkolísané mzdy ve zdravotnictví upozornil také Marek. Zatímco loni podle něj prémie za zvládnutí pandemie koronaviru mzdy v tomto odvětví výrazně zvýšily, letos se odměny neopakovaly. "Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 procenta, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska," doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49.221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34.725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37.969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vedle vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům vylepšovalo také meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie. dvd fd rdo

Analytici: Češi zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993
Praha 5. září (ČTK) - Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Zaměstnanci si toho ze své výplaty koupí o desetinu méně než před rokem. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Palestinci protestovali proti růstu cen, samospráva doplatí dlužné platy
Ramalláh (Palestina) 7. června (ČTK) - Lidé v Palestině protestovali proti zvyšujícím se cenám základních potravin. Palestinská samospráva pak oznámila, že bude schopna vyplatit alespoň část platů, které dluží svým zaměstnancům. ČNB by podle Michla měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu
Praha 26. května (ČTK) - Česká národní banka by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav
Londýn 29. prosince (ČTK) - Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Analytici: Mzdy porostou i nadále, vysoká inflace je ale znehodnotí
Praha 6. prosince (ČTK) - Mzdy porostou nominálně i nadále, reálně ale budou vzhledem k vysoké inflaci výdělky spíše klesat. Vyplývá to z vyjádření analytiků v reakci na dnešní údaje Českého statistického úřadu o vývoji průměrných mezd ve třetím čtvrtletí. Babiš: Rozhodnutí Senátu o zvýšení platů politiků je další podvod nové koalice
Praha 27. října (ČTK) - Rozhodnutí Senátu, který dnes zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let, považuje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš za "naprosto nehorázné". Německá inflace vystoupila na 13leté maximum, odbory vyzývají ke zvyšování mezd
Berlín 29. července (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 procenta z červnových 2,1 procenta. Inflace se tak vyšplhala na 13leté maximum. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Guvernér ČNB Rusnok si loni vydělal 4,2 milionu Kč čistého
Praha 26. března (ČTK) - Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,194 milionu korun čistého, tedy 349.475 korun měsíčně. V hrubém vyjádření představovala jeho mzda 5,85 milionu korun.

SLOVNÍK NAJÍT