Heslo MŽP

mzdy

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "mzdy". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo mzdy je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.854 Kč, růst byl pod očekáváním trhu

Praha 3. září (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy tak reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici upozornili, že tempo růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí zvolnilo, růst zůstal za očekáváním trhu. Podle odborníků také rychleji rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům. V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014. V reálném vyjádření mzdy rostly v obou letošních čtvrtletích, předtím ale devět kvartálů v řadě klesaly. Analytici tak upozorňují, že reálné mzdy jsou nyní na úrovni druhého čtvrtletí 2018, nejvyšší úrovně před pandemií dosáhnou až v příštím roce. Mzdový vývoj ve druhém čtvrtletí zůstal podle analytiků za očekáváním. Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh předpokládal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka (ČNB) dokonce 4,6 procenta. "Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byly svědky ochlazení mzdové dynamiky," uvedl. V prvním čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent. Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. "V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla," upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí o 5,8 procenta na 38.529 korun. U mužů byla mediánová mzda 41.540 Kč, zatímco u žen 35.565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.652 a 75.570 korunami. Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná. "Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností," uvedl. Nejvyšší mzdy pobírali ve druhém čtvrtletí zaměstnanci v Praze, kde průměrná mzda vzrostla o 5,5 procenta 56.144 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 48.945 korun, což je o 7,9 procenta víc než před rokem. Jediným regionem, kde byla průměrná mzda pod 40.000 korun hrubého, byl Karlovarský kraj. Průměrná mzda tam ve druhém čtvrtletí byla 39.031 korun, meziročně vzrostla o šest procent. str mol

Analytici: Růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým

Praha 3. září (ČTK) - Růst mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil a zaostal za očekáváním finančního trhu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK a zároveň připomínají, že v reálném vyjádření zatím mzdy zůstávají na úrovni roku 2018. Upozornili také, že rychleji rostly mzdy vysokopříjmovým skupinám obyvatel, což podle nich málo přispívá k růstu tuzemské spotřeby. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,5 procenta na 45.854 korun, reálně vzrostla o 3,9 procenta. Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh čekal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka (ČNB) dokonce 4,6 procenta. "Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byly svědky ochlazení mzdové dynamiky," uvedl. V prvním čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent. "Inflace odezněla a reálná hodnota mezd opět roste. Nominální tempo růstu mezd ovšem postupně zpomaluje. Trh práce už přestává být přehřátý a projeví se to také ve vývoji mezd," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. "V reálném vyjádření mzdy opět stoupají, nicméně vysoká inflace zanechala velmi výraznou stopu. Reálná hodnota mezd je nyní zhruba stejná jako před šesti lety," doplnil. Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky. Reálné mzdy jsou nyní podle Hradila na úrovni druhého čtvrtletí roku 2018. "V mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a v čistém vyjádření reálné zchudnutí nebylo tak dramatické, byť se tato úleva týká spíše středně- a vysokopříjmových zaměstnanců," podotkl. Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůraznil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná, když medián vzrostl o 5,8 procenta na 38.529 korun. "Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností," uvedl. V dalších čtvrtletích analytici očekávají, že nominální mzdy nadále porostou rychleji než inflace. "Za celý letošní rok se průměrná mzda zvýší pravděpodobně o 6,7 procenta, reálně bude stále asi 4,5 procenta pod úrovní roku 2019. Na startovací předcovidovou úroveň se tak dostane nejdříve až v příštím roce," uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. str ptd

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok mírně zvýšit
Praha 1. září (ČTK) - Počet státních zaměstnanců by se měl příští rok zvýšit zhruba o 1200 na 488.788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí poslalo vládě. Průměrná mzda v Česku by podle predikce MF mohla do tří let přesahovat 54.000 Kč
Praha 26. srpna (ČTK) - Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54.000 korun. Nad 50.000 korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51.800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Průzkum: Šéfové největších britských podniků mají za loňský rok rekordní příjmy
Londýn 12. srpna (ČTK) - Ředitelé největších firem v Británii mají za loňský rok rekordní příjmy. V devíti podnicích si pak šéf přišel za celý rok na více než deset milionů liber (přes 293 milionů Kč), ukázal průzkum organizace High Pay Centre, na který se dnes odvolává agentura Reuters. Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd
Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Analytici: Růst mezd překonal očekávání trhu, může podpořit spotřebu
Praha 4. června (ČTK) - Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Sněmovna podpořila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy
Praha 2. května (ČTK) - Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Plat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč
Praha 1. května (ČTK) - Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Stávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Stanjura: Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
Praha 10. března (ČTK) - Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017
Praha 5. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd
Praha 30. prosince (ČTK) - Minimální mzda od ledna vzroste z letošních 17.300 na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Vláda rozhodne o růstu minimální mzdy, zvýšit se má o 1600 Kč na 18.900 Kč
Praha 12. prosince (ČTK) - Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se měl podle navrženého nařízení od ledna zvýšit o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými
Praha 9. prosince (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Analytici: Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí reálně klesla
Praha 3. prosince (ČTK) - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí v reálném vyjádření opět poklesla, stalo se to osmý kvartál v řadě. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Nominálně sice mzdy meziročně rostou, jejich zvyšování ale stále nepokrývá vysokou inflaci.

Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč

Praha 4. září (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. V reálném srovnání se podle analytiků mzda vrátila na úroveň roku 2018. Reálně průměrná mzda klesla sedmé čtvrtletí za sebou, doba poklesu je nejdelší v historii ČR. Pokles byl ale ve 2. čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle analytiků zastaví. Bez zahrnutí inflace, která ve 2. čtvrtletí dosáhla 11,1 procenta, průměrná mzda o 7,7 procenta vzrostla. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Hodnota průměrné mzdy se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. V loňském roce Česku podle něj připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd ze všech zemí OECD. "To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví," dodal. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Čeká zhruba meziroční stagnaci nebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36.816 korun, u mužů dosáhl 39.847 korun, u žen byl 33.862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.320 a 70.247 korunami. Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76.500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75.500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63.000 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25.500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30.000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32.000 Kč. Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd ve druhém čtvrtletí reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení. Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. "Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla," uvedli statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl Ústecký s 8,3 procenta a Zlínský kraj s 8,2 procenta. Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha nejbohatším regionem, průměrná mzda v metropoli byla bezmála 53.000 korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45.500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42.000 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37.000 Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39.000 Kč. fsl ptd

Analytici: Doba poklesu průměrné reálné mzdy je nejdelší v historii ČR
Praha 4. září (ČTK) - Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let
Praha 18. července (ČTK) - Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. Výdělky londýnských investičních bankéřů loni kvůli nižším bonusům klesly
Londýn 11. července (ČTK) - Pokles počtu uzavíraných obchodů snížil v loňském roce celkové výdělky investičních bankéřů v Londýně na téměř všech úrovních služebního zařazení. Výjimkou byly pouze pracovníci na nejnižších, tzv. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Akademici žádají vládu o víc peněz na vysoké školy, univerzity řeší jak ušetřit
Praha 21. dubna (ČTK) - Nespokojení vysokoškolští učitelé z iniciativy Hodina pravdy dnes předali na ministerstvu školství petici adresovanou vládě, v níž ji žádají o bezodkladné řešení finanční krize akademických pracovišť. Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
Praha 15. března (ČTK) - Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Průměrná mzda v ČR loni dosáhla 40.353 korun, v reálném vyjádření klesla
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda loni v Česku dosáhla 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent
Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Reuters: Japonskému pracovníkovi zvýšili mzdu poprvé po 20 letech
Tokio 21. ledna (ČTK/Reuters) - Masami Fudžino se dočkal prvního zvýšení mzdy po dvaceti letech. Pro tohoto čtyřiapadesátiletého Japonce, který pracuje pro jednu stěhovací firmu a ve stavebnictví, to ale stále není dost na to, aby si mohl v restauracích McDonald's dopřávat hamburgery stejně jako dřív. MPSV: Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, propouštět chce 11 pct
Praha 19. ledna (ČTK) - Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Na odměny pro pracovníky podílející se na předsednictví půjde 100 milionů Kč
Praha 13. ledna (ČTK) - Na odměny pro pracovníky, kteří se podíleli na nedávno skončeném českém předsednictví v Radě Evropské unie, vyčlenila vláda 100 milionů korun. Největší část, 70 milionů Kč, připadne jednotlivým resortům, dalších 20 milionů dostane ministerstvo zahraničí na odměny pro pracovníky Stálého zastoupení ČR v EU v Bruselu a desetinu vyplatí úřad vlády. Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta
Praha 19. prosince (ČTK) - Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 korun víc než teď. Odměny regionálních politiků po zmražení stoupnou příští rok o 10 pct.
Praha 30. listopadu (ČTK) - Odměny regionálních politiků po dvouletém zmražení stoupnou o deset procent. V rámci nařízení to dnes podle informací ČTK schválila vláda. Uvolnění starostové, primátoři či hejtmani si v závislosti na velikosti obce, města či kraje vydělají částku mezi 47.255 a 155.943 korunami. Analýza: Reálné mzdy v ČR klesají nejvíce mezi zeměmi OECD i od vzniku státu
Praha 29. listopadu (ČTK) - Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Po zvýšení platů na Slovensku slovenští lékaři z ČR neodejdou, myslí si Válek
Praha 25. listopadu (ČTK) - Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se neobává toho, že slovenští lékaři odejdou z českých nemocnic do své vlasti, pokud se tam platy zvýší na českou úroveň. Řekl to dnes ČTK. Musk u soudu hájil rekordní plán odměn, který mu přiznala Tesla
Wilmignton 16. listopadu (ČTK) - Šéf amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk dnes u soudu hájil plán odměn v rekordní hodnotě 56 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), který mu firma přiznala v roce 2018. Reálná mzda klesla o 9,8 pct, lidé podle analytiků zchudli nejvíc od vzniku ČR
Praha 5. září (ČTK) - Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta a Češi tak podle analytiků zchudli nejvíce v historii země od roku 1993. Průměrná mzda sice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun, reálná ale klesá už tři čtvrtletí. Analytici: Češi zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993
Praha 5. září (ČTK) - Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Zaměstnanci si toho ze své výplaty koupí o desetinu méně než před rokem. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Palestinci protestovali proti růstu cen, samospráva doplatí dlužné platy
Ramalláh (Palestina) 7. června (ČTK) - Lidé v Palestině protestovali proti zvyšujícím se cenám základních potravin. Palestinská samospráva pak oznámila, že bude schopna vyplatit alespoň část platů, které dluží svým zaměstnancům.

ČNB by podle Michla měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu

Praha 26. května (ČTK) - Česká národní banka by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který od července nastoupí do čela centrální banky. Vyslovil se pro změnu systému růstu mezd zaměstnanců ČNB, který je navázaný na inflaci. Výnos z devizových rezerv ČNB by v budoucnu podle Michla mohl financovat schodek penzijního systému. Nákladová inflace vznikla poklesem nabídky a s tím spojeným růstem cen, uvedl Michl. "Zkrotit tento typ inflace a rizika z ní plynoucí do budoucna vyžaduje více než změnu sazeb, na něž se zužuje debata v médiích. Nákladová inflace ekonomikou prostě proletí a nikdo na světě s tím nic nezmůže. Česká národní banka by ji měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. Klíčem je, aby z toho nevznikla poptávková inflace," podotkl nově jmenovaný guvernér ČNB. Další razantní zvyšování sazeb tak podle Michla dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace, tedy růstu cen, který vyvolává zvyšující se poptávka po zboží a službách. "Nyní je u nás ale ze dvou třetin inflace nákladová, dovezená - nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu," uvedl. Bankovní rada ČNB na svém posledním měnovém zasedání počátkem května zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za víc než 20 let. Šlo přitom o šesté nadstandardní zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu za sebou. Michl při svém jmenování guvernérem ČNB před dvěma týdny uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady ve své nové funkci navrhne v srpnu ponechání úrokových sazeb. Michl ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už jmenován být nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Jmenování Michla bylo také jedním z důvodů, proč oslabila v minulých týdnech česká koruna a rada ČNB musela na její posílení intervenovat na devizovém trhu. "ČNB zůstane nadále konzervativní institucí, která má zabezpečovat cenovou a finanční stabilitu. Na tom se příštích šest let nic nezmění," uvedl v rozhovoru Michl v souvislosti se svým jmenováním. U devizových rezerv ČNB by chtěl Michl prosadit zvýšení podílu akcií ze současných 16 procent z rezerv postupně během několika let na 20 procent a více. Podobně to podle něj dělá centrální banka Švýcarska, Izraele nebo velké státní suverénní fondy v čele s Norskem. "A mít více zlata, z 11 tun na 100 a více tun. Opět postupně, během několika let," dodal. Výnos z devizových rezerv by podle Michla v budoucnu mohl pomáhat penzijnímu systému, který se bude podle očekávání prohlubovat kvůli stárnoucí populaci v ČR. "Těch 153 miliard eur našich devizových rezerv ke konci roku 2021 bylo 3811 miliard korun. Pokud by se na nich v příštích 100 letech dalo vydělat například v průměru pět a více procent ročně a ČNB by byla zisková, pak by se z dividendy dal financovat schodek penzijního systému," řekl a tento záměr označil za vizi. Zaměstnanci ČNB mají nyní růst mezd navázaný na inflaci plus dvě a půl procenta navíc. "Je chyba nás vedení banky, nikoliv odborů nebo našich zaměstnanců, že jsme to v minulosti schválili. Rád bych to změnil," řekl Michl a označil takový růst mezd za nevhodný. "Chtěl bych to hned první den ve funkci řešit s vedením odborů ČNB," dodal. sos dvd rdo

Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav
Londýn 29. prosince (ČTK) - Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Analytici: Mzdy porostou i nadále, vysoká inflace je ale znehodnotí
Praha 6. prosince (ČTK) - Mzdy porostou nominálně i nadále, reálně ale budou vzhledem k vysoké inflaci výdělky spíše klesat. Vyplývá to z vyjádření analytiků v reakci na dnešní údaje Českého statistického úřadu o vývoji průměrných mezd ve třetím čtvrtletí. Babiš: Rozhodnutí Senátu o zvýšení platů politiků je další podvod nové koalice
Praha 27. října (ČTK) - Rozhodnutí Senátu, který dnes zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let, považuje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš za "naprosto nehorázné". Německá inflace vystoupila na 13leté maximum, odbory vyzývají ke zvyšování mezd
Berlín 29. července (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 procenta z červnových 2,1 procenta. Inflace se tak vyšplhala na 13leté maximum. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Guvernér ČNB Rusnok si loni vydělal 4,2 milionu Kč čistého
Praha 26. března (ČTK) - Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,194 milionu korun čistého, tedy 349.475 korun měsíčně. V hrubém vyjádření představovala jeho mzda 5,85 milionu korun.

SLOVNÍK NAJÍT