Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.

Praha 18. srpna 2023 (ČTK) - Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura. Ministerstvo zhoršilo výhled od dubnové predikce, v níž čekalo letošní růst HDP 0,1 procenta a příští rok tři procenta. Je také pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), která letos čeká růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta. Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi. Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP. Stanjura dnes znovu vyjádřil přesvědčení, že se podaří splnit plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun. Podle něj ale bude třeba upravit strukturu výdajů vzhledem k růstu mandatorních plateb. Úspory by měly dosáhnout 15 až 20 miliard korun a budou v provozní oblasti, nedotknou se investic. Ve středu Stanjura řekl, že čeká dohodu o úsporách do poloviny září. Ministr také uvedl, že nepředpokládá prodloužení kompenzačních opatření kvůli vysokým cenám energií za konec letošního roku, ale ani jejich zkrácení. V souvislosti s ukončením kompenzačních opatření připravuje Stanjura také debatu o tom, zda bude stát i v příštím roce uplatňovat windfall tax. Daň, která se vztahuje na některé firmy z energetického, petrochemického a bankovního sektoru, by podle zákona měla platit pro zdaňovací období let 2023 až 2025. Ministr ale upozornil že účelem daně bylo pokrýt mimořádné náklady, které po konci kompenzačních opatření už nebudou vznikat. Objem vybrané windfall tax zatím není možné odhadnout, zálohu za první tři čtvrtletí odvedou firmy v září. Loni při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí očekávalo celkový výnos windfall tax 85 miliard korun, letos v dubnu odhad přehodnotilo na 28 miliard korun s ohledem na vývoj cen energií. str ptd - sdílejte článek