ČNB: Dluhy českých domácností u bank v srpnu stouply na 2,22 bilionu korun

Následuje: Adept k ÚS Simon odmítá kritiku za zrušená rozhodnutí, má jich méně než jiní
Brno 29. září (ČTK) - Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon nepokládá za diskvalifikující to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti neobstála před Ústavním soudem (ÚS). Poukázal na statistiku, podle které jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost. "Zrušeno bylo jen jedno procento rozhodnutí z těch, která jsem připravoval jako soudce zpravodaj," řekl ČTK v rozhovoru Simon. Jde podle něj o lepší "skóre", než mají ostatní členové Nejvyššího soudu, kteří se zabývají srovnatelnou agendou. Kritika za zrušená rozhodnutí nedávno zazněla například od předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS), jenž vnímá Simona jako problematického kandidáta. Pokud někdo rozhoduje tak, že to musí ÚS rušit, tak nemá co na ÚS dělat, řekl Goláň nedávno Právu. Simon ale zdůraznil, že všem ústavním soudcům, kteří přišli z obecné justice, ÚS před tím zrušil některá jejich rozhodnutí. "Takže pokud ta argumentace má být taková, že kandidátem na soudce ÚS nemůže být nikdo, komu ÚS zrušil nějaké rozhodnutí, tak jsme vyřadili všechny profesní soudce, kteří jsou na Nejvyšším soudu a Nejvyšším správním soudu. Protože každému ÚS někdy něco zrušil," uvedl Simon. Konkrétně například Ludvíku Davidovi, později respektovanému ústavnímu soudci, zrušil ÚS 2,3 procenta rozhodnutí připravovaných na Nejvyšším soudu, uvedl Simon. Statistika za posledních pět let vyvrací podle Simona i jeho pověst soudce, který "nerad odškodňuje", respektive který ve sporech o odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci straní spíše státu než žalobcům. "V těch věcech, kde já jsem byl soudce zpravodaj a které jsme řešili meritorně, tak ve dvou třetinách vyhrál žalobce a v jedné třetině vyhrál stát. Kdybych byl soudce, který nechce odškodňovat a který straní státu, tak by ten poměr byl úplně přesně opačný," řekl Simon, jemuž někteří senátoři předem vyčítají například některá rozhodnutí Nejvyššího soudu spjatá s kauzou H-System. Simon se jako soudce podle svých slov snaží vždy nacházet rovnováhu. "Pro mě spravedlnost je o tom, že zákony platí úplně pro všechny stejně a že prostě nebudeme nikomu dělat výjimku, pokud pro to nebude nějaký extrémně důležitý důvod," uvedl Simon. Podílel se také na rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud nevyhověl dovolání Petra Hanzlíka. Chartista Hanzlík žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti. Soudy všech stupňů, včetně Nejvyššího, nárok označily za promlčený. Zasáhl ale ÚS, podle kterého námitku promlčení vzhledem k okolnostem nelze akceptovat. "Pravidla byla nastavena tak, že když uplatníte nárok nikoliv cestou rehabilitačních předpisů, kterými on se primárně měl vydat, a vydáte se cestou náhrady škody a podáte žalobu pozdě, tak prostě ten váš nárok je promlčený, bez dalšího. (pokračování...)