ČNB: Dluhy domácností u bank v ČR v březnu vzrostly na 2,269 bilionu Kč
Praha 30. dubna (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v březnu meziměsíčně vzrostly o 9,7 miliardy korun na 2,269 bilionu Kč. Zadlužení firem se zvýšilo o 11,2 miliardy na 1,397 bilionu korun. V meziročním srovnání byl objem úvěrů u domácností vyšší o 107,6 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 132,5 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
"Březen je tradičně silný měsíc z hlediska prodejů spotřebitelských úvěrů, na tomto poli bývají aktivní banky i nebankovní subjekty. Proto není překvapením, že na spotřebitelských úvěrech jsme svědky nárůstu zadlužení o jedno procento, což je to stejné tempo růstu jako v loňském roce. I v celkové míře zadlužení je trend totožný," sdělil ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V dalších měsících podle něj nelze očekávat zpomalení poptávky po úvěrech, zvlášť s ohledem na očekávané snižování úrokových sazeb.
Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle někdejšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.
Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. V březnu se objem těchto úvěrů meziměsíčně zvýšil o 0,3 procenta na 1,755 bilionu Kč, což byly zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností.
Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale trvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Od té doby se opět postupně zvyšuje. Velkou část dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem v březnu dosáhl 755 miliardy Kč, což bylo 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.
Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V březnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.
ktp str ptd - sdílejte článek
Následuje: Roky příprav vstupu Česka do EU nebyly jednoduché, vzpomíná Čech v Bruselu
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Roky příprav vstupu České republiky do EU nebyly jednoduché, česká ministerstva totiž nebyla na konci 90. let na členství připravená. V rozhovoru s ČTK na dobu před 20 lety zavzpomínal Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004. Od roku 2001 Boháč pracuje v Bruselu, nejprve pracoval na českém zastoupení při EU. Nyní zastává vedoucí pozici v Evropském parlamentu a má na starosti nové technologie a inovace, mimo jiné i pravidla pro užívání umělé inteligence v EP. Na ministerstvu zahraničí začal Boháč pracovat v roce 1998, po studiu zahraničních vztahů na VŠE a právnické fakulty. Nejprve byl v takzvaném koordinačním odboru, který měl na starosti koordinaci české vnitřní politiky v souvislosti s EU. "Vytvořil se tam takový poměrně mladý tým, byli jsme pod myšlenkovou vizí Pavla Teličky, který nás všechny inspiroval. Žili jsme pro to a strašně jsme tomu věřili,“ uvedl Boháč. "Celý ten proces ale nebyl vůbec jednoduchý, ministerstva v té době neměla kvalitní lidi a neměla příliš velké strategické uvažování, jak k věcem přistupovat. Měli jste hlavu, která se snažila hýbat tělem, ale orgány příliš nereagovaly,“ popsal. Přes koordinační výbor šly například veškeré dokumenty pro Evropskou komisi, tedy nejrůznější národní programy či podklady pro pravidelné zprávy o pokroku země na cestě do EU. "Než Evropská komise sestavila danou zprávu, žádala po každé zemi, aby sama sebe popsala, jaký pokrok udělala. To byly několikasetstránkové materiály, které se vytvářely na základě podkladů z ministerstev, které byly většinou ve velmi špatném stavu. Takže jsme je museli přepisovat,“ uvedl Boháč. "Někdy to byla dost sisyfovská práce, než se vám podařilo všem vysvětlit, co a jak mají dělat," dodal. Zlepšení podle něj nastalo až v dalším desetiletí, po roce 2000 a doznívalo za našeho prvního předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009. Následně se Boháč začal rovněž specializovat na komunikační strategii. "Začali jsme vytvářet komunikační prostředky, aby se česká veřejnost tehdy v roce 1998, 1999 dozvěděla, co je to Evropská unie, proč do ní chceme vstoupit, co nám to přinese," uvedl. Tehdy založili mimo jiné dodnes fungující internetovou stránku Euroskop a vyráběli i různé brožury. "Také jsme objížděli republiku, někdy to byly větší akce, jindy jsme si postavili stánek u supermarketu a odpovídali na dotazy lidí, kteří chtěli něco vědět o EU," vzpomněl Boháč. Část lidí to zajímalo, jiní si na nich podle něj vybíjeli zlost, kterou měli na tehdejší vládu. Důležité bylo taky dát dohromady potřebnou terminologii týkající se EU, která v řadě oblastí neexistovala. V roce 2001 se uspěl ve výběrovém řízení a dostal se na stálou misi při EU v Bruselu. Na starosti měl ze začátku vztahy s novináři a Evropský parlament. Tehdy už se naplno rozjelo vyjednávání o vstupu Česka do EU, které podle Boháče nebylo vůbec jednoduché. "I z naší strany tam bylo možná trochu nepochopení, jak to všechno funguje. (pokračování...)
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Roky příprav vstupu České republiky do EU nebyly jednoduché, česká ministerstva totiž nebyla na konci 90. let na členství připravená. V rozhovoru s ČTK na dobu před 20 lety zavzpomínal Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004. Od roku 2001 Boháč pracuje v Bruselu, nejprve pracoval na českém zastoupení při EU. Nyní zastává vedoucí pozici v Evropském parlamentu a má na starosti nové technologie a inovace, mimo jiné i pravidla pro užívání umělé inteligence v EP. Na ministerstvu zahraničí začal Boháč pracovat v roce 1998, po studiu zahraničních vztahů na VŠE a právnické fakulty. Nejprve byl v takzvaném koordinačním odboru, který měl na starosti koordinaci české vnitřní politiky v souvislosti s EU. "Vytvořil se tam takový poměrně mladý tým, byli jsme pod myšlenkovou vizí Pavla Teličky, který nás všechny inspiroval. Žili jsme pro to a strašně jsme tomu věřili,“ uvedl Boháč. "Celý ten proces ale nebyl vůbec jednoduchý, ministerstva v té době neměla kvalitní lidi a neměla příliš velké strategické uvažování, jak k věcem přistupovat. Měli jste hlavu, která se snažila hýbat tělem, ale orgány příliš nereagovaly,“ popsal. Přes koordinační výbor šly například veškeré dokumenty pro Evropskou komisi, tedy nejrůznější národní programy či podklady pro pravidelné zprávy o pokroku země na cestě do EU. "Než Evropská komise sestavila danou zprávu, žádala po každé zemi, aby sama sebe popsala, jaký pokrok udělala. To byly několikasetstránkové materiály, které se vytvářely na základě podkladů z ministerstev, které byly většinou ve velmi špatném stavu. Takže jsme je museli přepisovat,“ uvedl Boháč. "Někdy to byla dost sisyfovská práce, než se vám podařilo všem vysvětlit, co a jak mají dělat," dodal. Zlepšení podle něj nastalo až v dalším desetiletí, po roce 2000 a doznívalo za našeho prvního předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009. Následně se Boháč začal rovněž specializovat na komunikační strategii. "Začali jsme vytvářet komunikační prostředky, aby se česká veřejnost tehdy v roce 1998, 1999 dozvěděla, co je to Evropská unie, proč do ní chceme vstoupit, co nám to přinese," uvedl. Tehdy založili mimo jiné dodnes fungující internetovou stránku Euroskop a vyráběli i různé brožury. "Také jsme objížděli republiku, někdy to byly větší akce, jindy jsme si postavili stánek u supermarketu a odpovídali na dotazy lidí, kteří chtěli něco vědět o EU," vzpomněl Boháč. Část lidí to zajímalo, jiní si na nich podle něj vybíjeli zlost, kterou měli na tehdejší vládu. Důležité bylo taky dát dohromady potřebnou terminologii týkající se EU, která v řadě oblastí neexistovala. V roce 2001 se uspěl ve výběrovém řízení a dostal se na stálou misi při EU v Bruselu. Na starosti měl ze začátku vztahy s novináři a Evropský parlament. Tehdy už se naplno rozjelo vyjednávání o vstupu Česka do EU, které podle Boháče nebylo vůbec jednoduché. "I z naší strany tam bylo možná trochu nepochopení, jak to všechno funguje. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB: Dluhy domácností u bank v ČR v březnu vzrostly na 2,269 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024043003307|509832. Vydána 30.04.2024 11:31:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB: Dluhy domácností u bank v ČR v březnu vzrostly na 2,269 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024043003307|509832. Vydána 30.04.2024 11:31:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
