Průmysl i stavby se v březnu vrátily k poklesu,zahraniční obchod překonal odhady
Praha 7. května (ČTK) - Průmyslová i stavební výroba v Česku se v březnu po únorovém růstu vrátily k meziročnímu poklesu. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes informoval, že se průmysl zejména kvůli automobilovému odvětví snížil o 2,7 procenta a stavebnictví se vlivem pozemních staveb propadlo o 8,3 procenta, což je nejvíce za tři roky. Analytiky oslovené ČTK tyto výsledky zklamaly, zatímco březnový výsledek zahraničního obchodu překonal odhad trhu. Podle ČSÚ skončil v přebytku 39,3 miliardy Kč, který byl meziročně vyšší o 22,3 miliardy korun.
V porovnání s únorem byla produkce v průmyslu nižší o 1,6 procenta a ve stavebnictví o 7,8 procenta.
Meziroční propad v průmyslu statistici odůvodnili nejen vysokou srovnávací základnou v produkci automobilů, ale i pokračujícím poklesem ve výrobě strojů a zařízení. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila lze pokles průmyslové výroby ale jen částečně omluvit vysokou srovnávací základnou z loňska, kdy enormně narostla výroba aut. "Totéž ovšem nelze říct o výrobě strojů a zařízení, jejíž meziroční propad není pouze statistický, nýbrž skutečný," uvedl. Podle analytika Banky Creditas Petra Dufka navíc chybí poptávka. Ekonom Deloitte Filip Pastucha ale vnímá informace o nových zakázkách pozitivně, jejich hodnota v březnu meziročně stoupla o 5,1 procenta. Tuzemské sice klesly o 1,1 procenta, ale zahraniční stouply o 8,6 procenta, což by podle něj mohlo naznačovat postupné oživení zahraniční poptávky.
Na meziročním poklesu stavebnictví se podle statistiků negativně podepsaly zejména pozemní stavby, tedy stavby budov, které klesly o 11,1 procenta. Inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, oslabilo mírněji, o 0,9 procenta. Analytici z vývoje viní stále vysoké úrokové sazby, zdlouhavé povolovací procesy a nejistotu investorů začínat nové projekty.
"Asi těžko se dá výsledek svádět na počasí, protože letošní březen byl z pohledu teplot mimořádně příznivý. Hlavním problémem stavebnictví, a to především pozemního, zůstávají nové zakázky," řekl ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka českému stavebnictví pomůže snižování úrokových sazeb.
Česká národní banka (ČNB) začátkem května snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta, a dostala se tak na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Podle některých expertů ale pokles hypotečních sazeb nemusí nutně kopírovat snižování sazeb úrokových ze strany ČNB. Ekonom Komerční banky Jan Vejmělek ale věří, že se situace ve stavebnictví zlepší a za celý rok odvětví nakonec po loňském poklesu o 2,6 procenta vykáže mírný růst.
Zatímco výsledky průmyslu a stavebnictví nebyly podle analytiků dobré, bilance obchodování Česka s cizinou je mile překvapila, trh totiž počítal s přebytkem 17 miliard korun. Podle nich se do konečného přebytku 39,3 miliardy korun ale promítl zejména rychlejší pokles dovozu. Analytička Komerční banky Jana Steckerová uvedla, že nejvýrazněji se propadl import výrobků ve zpracovatelském průmyslu. "Zde se zřejmě promítl výpadek dodávek elektromotorů pro Škodu Auto z německého závodu v Kasselu," doplnila. Negativní vliv pak na celkové saldo podle ní měl obchod s ropnými produkty a elektřinou.
Ceny ropy podle ekonoma Deloitte Davida Marka zvedá zejména napětí na Blízkém východě. "Na začátku roku se cena ropy Brent pohybovala kolem 80 dolarů za barel, v březnu průměrná cena činila 85 dolarů za barel. Bohužel v dubnu dál stoupala, což dále negativně ovlivní obchodní bilanci," uvedl a upozornil, že i když se domácí poptávka dostává z inflačního šoku, je stále nízká, což ukazuje nižší objem dovozeného zboží.
Podle ČSÚ dovoz do Česka v březnu meziročně klesl o devět procent na 369,4 miliardy korun a export o 3,3 procenta na 408,7 miliardy korun.
ktp mha - sdílejte článek
Následuje: Západ urychluje svůj vlastní úpadek, píše v komentáři indický analytik
Mnichov (Německo) 7. května (ČTK) - Od předloňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Západ zoufale hledá způsob, jak Moskvu potrestat, aniž by přitom ublížil sám sobě. Většinou se mu to nedaří. Ani bezprecedentní sankce, které západní státy zavedly proti režimu prezidenta Vladimira Putina, ruskou ekonomiku nevykolejily, natož aby přiměly Kreml ke změně jednání. Místo toho se Rusko zaměřilo na válečnou ekonomiku, píše dnes v komentáři v japonském listě The Japan Times indický analytik Brahma Chellaney. "Rusko teď vyrábí téměř třikrát více munice než státy NATO, a také více raket, než kolik jich vyrábělo před začátkem války," připomíná analytik. Velká část západních zemí naopak čelí ekonomické stagnaci, v neposlední řadě kvůli tomu, že přestaly odebírat levné ruské energie a přešly k nákladnějším dodávkám odjinud. Británie je nyní v recesi a eurozóna prakticky neroste už od třetího čtvrtletí 2022, kdy prudce vzrostly ceny plynu. To vedlo Evropskou centrální banku (ECB) k tomu, že začala zvyšovat úrokové sazby, aby zastavila nekontrolovatelnou inflaci. Vyšší ceny pohonných hmot pak přispěly k tomu, že někdejší ekonomická velmoc Německo se změnila v nejhůře fungující ekonomiku ze všech vyspělých zemí. "Hospodářský růst Evropy není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který už před ukrajinskou válkou čelil 'skryté erozi' – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou," píše autor komentáře. "Státy hledají alternativy k dolaru v reakci na rozhodnutí Západu používat finance jako zbraň," dodává. Mezitím se na rekordní hodnotu vyšplhala cena zlata, k čemuž přispívají rostoucí nákupy ze strany centrálních bank v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a ve východní Evropě spolu s větší geopolitickou nejistotou. Rozhodnutí Evropské komise (EK) zabavit zisky pocházející ze zmrazených aktiv ruské centrální banky tyto trendy ještě zesiluje. "Vzhledem k ústřednímu postavení centrálních bank v globálním finančním systému byla aktiva centrálních bank vždy považována za posvátná. Ale ruská aktiva – z nichž více než dvě třetiny drží clearingové centrum Euroclear v Bruselu – byla jednostranně zmrazena západními vládami, bez souhlasu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) nebo Rady bezpečnosti OSN, jak vyžaduje mezinárodní právo," upozorňuje komentátor. Teď, když 'únava z Ukrajiny' oslabuje západní podporu pro další vojenskou a finanční pomoc, chce Evropská komise začít čerpat nahromaděný roční úrok 3,25 miliardy eur (přes 81 miliard Kč) z těch zmrazených aktiv. (pokračování...)
Mnichov (Německo) 7. května (ČTK) - Od předloňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Západ zoufale hledá způsob, jak Moskvu potrestat, aniž by přitom ublížil sám sobě. Většinou se mu to nedaří. Ani bezprecedentní sankce, které západní státy zavedly proti režimu prezidenta Vladimira Putina, ruskou ekonomiku nevykolejily, natož aby přiměly Kreml ke změně jednání. Místo toho se Rusko zaměřilo na válečnou ekonomiku, píše dnes v komentáři v japonském listě The Japan Times indický analytik Brahma Chellaney. "Rusko teď vyrábí téměř třikrát více munice než státy NATO, a také více raket, než kolik jich vyrábělo před začátkem války," připomíná analytik. Velká část západních zemí naopak čelí ekonomické stagnaci, v neposlední řadě kvůli tomu, že přestaly odebírat levné ruské energie a přešly k nákladnějším dodávkám odjinud. Británie je nyní v recesi a eurozóna prakticky neroste už od třetího čtvrtletí 2022, kdy prudce vzrostly ceny plynu. To vedlo Evropskou centrální banku (ECB) k tomu, že začala zvyšovat úrokové sazby, aby zastavila nekontrolovatelnou inflaci. Vyšší ceny pohonných hmot pak přispěly k tomu, že někdejší ekonomická velmoc Německo se změnila v nejhůře fungující ekonomiku ze všech vyspělých zemí. "Hospodářský růst Evropy není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který už před ukrajinskou válkou čelil 'skryté erozi' – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou," píše autor komentáře. "Státy hledají alternativy k dolaru v reakci na rozhodnutí Západu používat finance jako zbraň," dodává. Mezitím se na rekordní hodnotu vyšplhala cena zlata, k čemuž přispívají rostoucí nákupy ze strany centrálních bank v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a ve východní Evropě spolu s větší geopolitickou nejistotou. Rozhodnutí Evropské komise (EK) zabavit zisky pocházející ze zmrazených aktiv ruské centrální banky tyto trendy ještě zesiluje. "Vzhledem k ústřednímu postavení centrálních bank v globálním finančním systému byla aktiva centrálních bank vždy považována za posvátná. Ale ruská aktiva – z nichž více než dvě třetiny drží clearingové centrum Euroclear v Bruselu – byla jednostranně zmrazena západními vládami, bez souhlasu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) nebo Rady bezpečnosti OSN, jak vyžaduje mezinárodní právo," upozorňuje komentátor. Teď, když 'únava z Ukrajiny' oslabuje západní podporu pro další vojenskou a finanční pomoc, chce Evropská komise začít čerpat nahromaděný roční úrok 3,25 miliardy eur (přes 81 miliard Kč) z těch zmrazených aktiv. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průmysl i stavby se v březnu vrátily k poklesu,zahraniční obchod překonal odhady' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Stavebnictví a reality (sta) - Obchod (obo). ID zprávy: T2024050705553|509928. Vydána 07.05.2024 16:00:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průmysl i stavby se v březnu vrátily k poklesu,zahraniční obchod překonal odhady' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Stavebnictví a reality (sta) - Obchod (obo). ID zprávy: T2024050705553|509928. Vydána 07.05.2024 16:00:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.