Západ urychluje svůj vlastní úpadek, píše v komentáři indický analytik
Mnichov (Německo) 7. května (ČTK) - Od předloňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Západ zoufale hledá způsob, jak Moskvu potrestat, aniž by přitom ublížil sám sobě. Většinou se mu to nedaří. Ani bezprecedentní sankce, které západní státy zavedly proti režimu prezidenta Vladimira Putina, ruskou ekonomiku nevykolejily, natož aby přiměly Kreml ke změně jednání. Místo toho se Rusko zaměřilo na válečnou ekonomiku, píše dnes v komentáři v japonském listě The Japan Times indický analytik Brahma Chellaney.
"Rusko teď vyrábí téměř třikrát více munice než státy NATO, a také více raket, než kolik jich vyrábělo před začátkem války," připomíná analytik.
Velká část západních zemí naopak čelí ekonomické stagnaci, v neposlední řadě kvůli tomu, že přestaly odebírat levné ruské energie a přešly k nákladnějším dodávkám odjinud. Británie je nyní v recesi a eurozóna prakticky neroste už od třetího čtvrtletí 2022, kdy prudce vzrostly ceny plynu. To vedlo Evropskou centrální banku (ECB) k tomu, že začala zvyšovat úrokové sazby, aby zastavila nekontrolovatelnou inflaci. Vyšší ceny pohonných hmot pak přispěly k tomu, že někdejší ekonomická velmoc Německo se změnila v nejhůře fungující ekonomiku ze všech vyspělých zemí.
"Hospodářský růst Evropy není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který už před ukrajinskou válkou čelil 'skryté erozi' – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou," píše autor komentáře. "Státy hledají alternativy k dolaru v reakci na rozhodnutí Západu používat finance jako zbraň," dodává.
Mezitím se na rekordní hodnotu vyšplhala cena zlata, k čemuž přispívají rostoucí nákupy ze strany centrálních bank v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a ve východní Evropě spolu s větší geopolitickou nejistotou. Rozhodnutí Evropské komise (EK) zabavit zisky pocházející ze zmrazených aktiv ruské centrální banky tyto trendy ještě zesiluje.
"Vzhledem k ústřednímu postavení centrálních bank v globálním finančním systému byla aktiva centrálních bank vždy považována za posvátná. Ale ruská aktiva – z nichž více než dvě třetiny drží clearingové centrum Euroclear v Bruselu – byla jednostranně zmrazena západními vládami, bez souhlasu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) nebo Rady bezpečnosti OSN, jak vyžaduje mezinárodní právo," upozorňuje komentátor.
Teď, když 'únava z Ukrajiny' oslabuje západní podporu pro další vojenskou a finanční pomoc, chce Evropská komise začít čerpat nahromaděný roční úrok 3,25 miliardy eur (přes 81 miliard Kč) z těch zmrazených aktiv. Podle jejího současného návrhu by většina těchto peněz šla přes Evropský mírový nástroj (European Peace Facility), který proplácí členským zemím EU náklady vynaložené na to, že posílají zbraně na Ukrajinu. Zbytek jde do centrálního rozpočtu EU, který má být použit na posílení kapacity výroby zbraní na Ukrajině.
"Je ale nepravděpodobné, že by takový krok pomohl zvrátit vývoj ve válce na Ukrajině," píše autor. "Víc než zbraně a finanční prostředky Ukrajina potřebuje nové rekruty, aby doplnila řady svých vyčerpaných a zdecimovaných sil. A zde jsou její možnosti omezené: ani drakonické praktiky při odvodech nedokázaly vyrovnat rostoucí nedostatek vojáků," dodává.
Zabavení ruských aktiv by vytvořilo nebezpečný precedens v mezinárodním právu a zasadilo tvrdou ránu důvěryhodnosti Evropy jako bojovníka za světový řád založený na pravidlech. "Ten 'právní postup', který navrhuje Evropská komise, ve skutečnosti neznamená nic jiného než použití práva jako zbraně. Tak je to jednoduché," píše autor komentáře. Dalo by to podle něj rovněž signál ostatním zemím, že jejich peníze nejsou na Západě v bezpečí, čímž by se ještě více posílila jejich motivace hledat alternativy k západním institucím a měnám.
"Pokud bude tento trend pokračovat, západní arzenál finančních sankcí bude značně oslaben. Rutinní používání sankcí ze strany Západu už teď snižuje jejich dopad. Nejenže západní sankce nezmění chování vlády, která je cílem, ať už jde o Rusko, Írán, Barmu nebo Sýrii; téměř vždy také pomohou obchodním a strategickým zájmům Číny," domnívá se autor komentáře.
Kromě rozšíření mezinárodního používání čínského jüanu vytvořily západní protiruské sankce příležitost pro Čínu, aby si zajistila levnější dodávky ruské ropy, plynu a obilí. Tyto dodávky, přepravované po bezpečných pozemních trasách, by pravděpodobně pokračovaly i v případě války se Západem, což by zmírnilo hlavní zdroj obav Číny ohledně jejího postoje vůči Tchaj-wanu.
Na nefunkčnost sankcí, které západní státy zavedly, aby potrestaly Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, v pondělí podle agentury Reuters upozornil také italský ministr obrany Guido Crosetto. Ten řekl, že ekonomické sankce proti Rusku selhaly, a vyzval proto Západ, aby se více snažil vyjednat s Putinem diplomatické řešení k ukončení války na Ukrajině.
Crosetto italskému deníku Il Messaggero řekl, že Západ se mylně domníval, že jeho sankce mohou ruskou agresi zastavit. Přecenil podle něj i svůj ekonomický vliv ve světě.
spr - sdílejte článek
Následuje: Putin v Kremlu složil přísahu a oficiálně se znovu ujal prezidentského úřadu
Moskva 7. května (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle Západu byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu Putina potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině mezi nimi chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie či Česka. Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země od přelomu tisíciletí, převzal od Zorkina symboly svého úřadu včetně prezidentského odznaku - zlatého svatojiřského kříže s ruským státním znakem a se zlatým řetězem. Putin následně ke zhruba 2500 hostů v sále pronesl krátký projev. V něm mimo jiné uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale odehrávat za rovnocenných podmínek. Inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby. Mezi čestnými hosty byla i někdejší hvězda amerických akčních filmů Steven Seagal, který je zároveň dlouholetým Putinovým obdivovatelem. Na otázky ruských médií v Kremlu odpověděl, že ruský prezident je největším světovým lídrem. 'Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,' řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec. (pokračování...)
Moskva 7. května (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle Západu byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu Putina potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině mezi nimi chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie či Česka. Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země od přelomu tisíciletí, převzal od Zorkina symboly svého úřadu včetně prezidentského odznaku - zlatého svatojiřského kříže s ruským státním znakem a se zlatým řetězem. Putin následně ke zhruba 2500 hostů v sále pronesl krátký projev. V něm mimo jiné uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale odehrávat za rovnocenných podmínek. Inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby. Mezi čestnými hosty byla i někdejší hvězda amerických akčních filmů Steven Seagal, který je zároveň dlouholetým Putinovým obdivovatelem. Na otázky ruských médií v Kremlu odpověděl, že ruský prezident je největším světovým lídrem. 'Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,' řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Západ urychluje svůj vlastní úpadek, píše v komentáři indický analytik' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024050705638|509927. Vydána 07.05.2024 15:51:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Západ urychluje svůj vlastní úpadek, píše v komentáři indický analytik' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024050705638|509927. Vydána 07.05.2024 15:51:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.