Soud v USA odmítl stížnost TikToku proti zákonu o možném zákazu platformy
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Washington 6. prosince (ČTK) - Američtí federální soudci dnes dali zelenou vymáhání zákona, který požaduje od sociální sítě TikTok ukončení vazeb s čínskou mateřskou společnost ByteDance a umožňuje zákaz platformy ve Spojených státech, pokud na požadavek nepřistoupí. Informují o tom agentury Reuters nebo AP. Zákaz populární platformy na sdílení krátkých videí by teoreticky mohl přijít už v lednu, záležet ovšem bude také na znovuzvoleném prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Zákaz TikToku zjevně porušuje práva garantovaná prvním dodatkem pro miliony Američanů, kteří tuto aplikaci využívají k tomu, aby se vyjadřovali a komunikovali s lidmi po celém světě...
TikTok po verdiktu avizoval, že se odvolá k Nejvyššímu soudu USA. Zákon schválený letos na jaře společnost napadla jako protiústavní opatření, které bezprecedentně zasahuje do svobody slova. Právník společnosti uvedl, že platforma s čínským vlastníkem má v USA zhruba 170 milionů uživatelů, což by odpovídalo přibližně polovině populace.
Panel soudců z federálního soudu ve Washingtonu ovšem dospěl k závěru, že opatření je v souladu s ústavou. Reuters to označuje za zdrcující porážku pro ByteDance a poznamenává, že sporný zákon dává americké vládě pravomoc zakročit i proti jiným aplikacím, které kvůli zahraničnímu vlastnictví vyhodnotí jako bezpečnostní riziko.
ByteDance při schválení opatření dostala devět měsíců na to, aby se podílu v platformě TikTok zbavila, jinak bude tato síť v USA čelit zákazu. Uvedená lhůta vyprší 19. ledna, vláda ji však může prodloužit, pokud by to bylo potřeba k dokončení složité transakce.
"První dodatek (americké ústavy) je zde proto, aby chránil svobodu slova ve Spojených státech," uvádí verdikt soudu. "V tomto případě vláda konala čistě ve snaze chránit tuto svobodu před cizí soupeřící zemí a ve snaze omezit schopnost tohoto soupeře shromažďovat data o lidech ve Spojených státech," pokračuje rozhodnutí.
Soudci se tak ztotožnili s argumentací vlády a mnohých zákonodárců, že TikTok působící pod hlavičkou ByteDance představuje bezpečnostní riziko a může sloužit čínským zájmům. Americké úřady nicméně veřejně nepředložily důkazy o tom, že by čínský stát tímto způsobem špehoval Američany nebo zasahoval do způsobu, jakým platforma předkládá uživatelům obsah. Samotné vedení sítě taková podezření odmítá.
V reakci na dnešní rozhodnutí vyjádřilo očekávání, že nejvyšší soud verdikt zvrátí. Kritizují jej také aktivisté bojující za svobodu slova, uvádí Reuters. "Zákaz TikToku zjevně porušuje práva garantovaná prvním dodatkem pro miliony Američanů, kteří tuto aplikaci využívají k tomu, aby se vyjadřovali a komunikovali s lidmi po celém světě," uvedl Patrick Toomey z Americké unie občanských práv (ACLU).
Dostane-li se věc k nejvyššímu soudu, právní bitva se může táhnout ještě řadu měsíců. TikTok se původně na soudy obrátil v květnu a projednání argumentů následovalo v září.
Americký Kongres zákon o možném zákazu schválil v dubnu po poměrně rychlém projednání návrhu, předcházely tomu však roky polemik ve Washingtonu ohledně osudu populární sociální sítě napojené na Čínu. Průlom nakonec přišel v rámci dohody mezi demokraty a republikány o rozsáhlém balíku návrhů včetně financování pomoci Ukrajině. Návrh týkající se TikToku měl silnou podporu mezi zákonodárci obou velkých stran a podepsal jej prezident z Demokratické strany Joe Biden.
V Bílém domě 20. ledna Bidena vystřídá republikán Trump, který se na konci svého prvního mandátu v roce 2020 sám pokusil TikTok zakázat. V kampani za své znovuzvolení ale Trump otočil a uvedl, že se bude snažit platformu "zachránit".
Publicistický web Vox poznamenal, že není příliš jasné, zda nastupující prezident tento slib dodrží, vzhledem k tomu, že do vysokých vládních postů navrhl ostré kritiky TikToku jako senátora Marca Rubia a člena Federální komise pro spoje (FCC) Brendana Carra. Ten označil platformu za "zahraniční vlivovou kampaň" a vyjádřil stanovisko, že "neexistuje jiná cesta než zákaz".
lex ank - sdílejte článek
Následuje: U znovuotevření Notre-Dame budou Trump, Zelenkyj či princ William
Paříž 6. prosince (ČTK) - Sobotní slavnosti při příležitosti znovuotevření zrekonstruované pařížské katedrály Notre-Dame po požáru z roku 2019 se kromě francouzského hostitele, prezidenta Emmanuela Macrona, a zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala dnes agentura AFP. Dalšími slavnostními hosty budou například prezidenti Německa, Itálie či Polska nebo také britský princ William. Podle AFP je očekávána zhruba čtyřicítka šéfů států a vlád. Macron přijme v sobotu před znovuotevřením Notre-Dame v Elysejském paláci Trumpa a po něm i Zelenského, uvedl Elysejský palác. O společném setkání všech tří lídrů ani o případných rozhovorech jen mezi Trumpem a Zelenským, které by byly jejich prvním setkáním od amerických listopadových voleb, se francouzský prezidentský palác ve svém prohlášení nezmiňuje. Už dříve ale AFP s odvoláním na svůj diplomatický zdroj napsala, že Zelenskyj návštěvy Paříže využije k setkání s Trumpem a možná i s dalšími představiteli. Svou účast na slavnosti u příležitosti znovuotevření nejslavnější pařížské katedrály v sobotu večer potvrdili například německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či prezidenti Polska Andrzej Duda, Chorvatska Zoran Milanović, Bulharska Rumen Radev, Estonska Alar Karis, Finska Alexander Stubb či Litvy Gitanas Nauséda a také gruzínská prezidentka Salomé Zurabišviliová nebo kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová. Slavnosti se zúčastní například také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi korunovanými hlavami, které jsou v nově zrekonstruované památce očekávány, jsou belgický královský pár král Philippe s chotí Mathildou či králové Maroka a Jordánska Muhammad VI. a Abdulláh II. Dorazit má i monacký kníže Albert II. a Kensingtonský palác dnes potvrdil, že Británii bude zastupovat následník trůnu princ William. Ze světových vládních představitelů budou slavnosti ve francouzské metropoli přítomni předseda nizozemské vlády Dick Schoof, arménský premiér Nikol Pašinjan nebo srbský ministerský předseda Miloš Vučević. (pokračování...)
Paříž 6. prosince (ČTK) - Sobotní slavnosti při příležitosti znovuotevření zrekonstruované pařížské katedrály Notre-Dame po požáru z roku 2019 se kromě francouzského hostitele, prezidenta Emmanuela Macrona, a zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala dnes agentura AFP. Dalšími slavnostními hosty budou například prezidenti Německa, Itálie či Polska nebo také britský princ William. Podle AFP je očekávána zhruba čtyřicítka šéfů států a vlád. Macron přijme v sobotu před znovuotevřením Notre-Dame v Elysejském paláci Trumpa a po něm i Zelenského, uvedl Elysejský palác. O společném setkání všech tří lídrů ani o případných rozhovorech jen mezi Trumpem a Zelenským, které by byly jejich prvním setkáním od amerických listopadových voleb, se francouzský prezidentský palác ve svém prohlášení nezmiňuje. Už dříve ale AFP s odvoláním na svůj diplomatický zdroj napsala, že Zelenskyj návštěvy Paříže využije k setkání s Trumpem a možná i s dalšími představiteli. Svou účast na slavnosti u příležitosti znovuotevření nejslavnější pařížské katedrály v sobotu večer potvrdili například německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či prezidenti Polska Andrzej Duda, Chorvatska Zoran Milanović, Bulharska Rumen Radev, Estonska Alar Karis, Finska Alexander Stubb či Litvy Gitanas Nauséda a také gruzínská prezidentka Salomé Zurabišviliová nebo kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová. Slavnosti se zúčastní například také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi korunovanými hlavami, které jsou v nově zrekonstruované památce očekávány, jsou belgický královský pár král Philippe s chotí Mathildou či králové Maroka a Jordánska Muhammad VI. a Abdulláh II. Dorazit má i monacký kníže Albert II. a Kensingtonský palác dnes potvrdil, že Británii bude zastupovat následník trůnu princ William. Ze světových vládních představitelů budou slavnosti ve francouzské metropoli přítomni předseda nizozemské vlády Dick Schoof, arménský premiér Nikol Pašinjan nebo srbský ministerský předseda Miloš Vučević. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v USA odmítl stížnost TikToku proti zákonu o možném zákazu platformy' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024120607419|512442. Vydána 06.12.2024 19:05:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soud v USA odmítl stížnost TikToku proti zákonu o možném zákazu platformy' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024120607419|512442. Vydána 06.12.2024 19:05:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
