Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými

Praha 9. prosince 2023 (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Při přepočítání by to byl zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Ukázaly to dvě studie o vnímání majetkových a příjmových nerovností. Výsledky ČTK poskytl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Do výzkumu se zapojilo 1080 lidí. Zjištění jsou podle autorů reprezentativní. Dotázaní měli rozdělit celkový majetek v Česku mezi jednotlivé pětiny lidí podle jejich bohatství. Odhadovali, že pětina nejbohatších má necelou polovinu celkového vlastnictví a pětina nejchudších zhruba pět procent. Za ideální by považovali, aby pětině nejbohatších připadala třetina majetku a pětině nejchudších víc než desetina. Téměř tři pětiny vlastnictví by měly tři prostřední pětiny, tedy takzvaná střední třída. Ve skutečnosti pětina nejbohatších vlastní čtyři pětiny majetku v Česku a pětina nejchudších 0,2 procenta, uvedli autoři. Podle nich výsledky ukázaly, že lidé majetkové nerovnosti výrazně podhodnocují. Podobná zjištění byla i v jiných zemích. Podle studie se představy dotázaných o ideálním rozdělení příliš nelišily. Podobně situaci vnímali muži i ženy, lidé pod i nad 49 let či osoby s majetkem pod i nad půl milionu korun. Zásadní rozdíly nepanovaly ani mezi voliči a sympatizanty koaličních a opozičních stran. Na ideální majetkové dělení se dívali podobně přívrženci pětice vládních stran ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů i opozičních hnutí ANO a SPD. Nejmenší díl majetku by nejbohatší pětině a největší část nejchudší pětině přiznali voliči a sympatizanti ANO, v jehož čele je jeden z nejbohatších lidí v Česku Andrej Babiš. Podobně se vyjádřili i přívrženci SPD. Podle autorů tyto dvě skupiny preferují rovnost nejsilněji. Druhá studie se týkala příjmů. Měsíční hrubý příjem ministra dosahoval 214.000 korun a člena bankovního představenstva zhruba 1,25 milionu korun. Nižší částku u ministra odhadovaly čtyři pětiny lidí a u manažera 99 procent. Dotázaní si v průměru mysleli, že člen vlády vydělává asi 82 procent své částky a bankovní manažer 22 procent. Za ideální by respondenti považovali, kdyby měl ministr 41 procent svého příjmu a manažer z banky 11,5 procenta. Člen vlády by tak vydělával necelých 88.000 korun hrubého měsíčně, tedy asi dvojnásobek průměrné mzdy. Manažer z banky by měl podle představ respondentů pobírat zhruba 143.000 korun. Experti pak dotázané rozdělili, části z nich sdělili skutečný příjem ministrů a manažerů. Lidé, kteří částky znali, měli vyšší nedůvěru k elitám a víc mluvili o potřebě snížit nerovnosti. Ty podle autorů studií nynější nastavení daní spíš prohlubuje. Poukazují na vysoké zdanění práce i nepřímé daně, a naopak na nízké danění majetku a kapitálových příjmů. ktk rot - sdílejte článek