Bankovní úvěry klesly v prosinci o 620 miliard na 5,61 bilionu Kč
Praha 29. ledna 2021 (ČTK) - Objem bankovních úvěrů podle údajů České národní banky ke konci prosince 2020 klesl na 5,612 bilionu korun z listopadových 6,232 bilionu Kč. Snížil se také objem vkladů, a to na 4,946 bilionu korun z 5,477 bilionu v listopadu. Vyplývá to z dat České národní banky.
V meziročním srovnání celkové vklady připsaly růst o 8,9 procenta, a to díky nebývalému nárůstu vkladů jak na účtech nefinančních podniků (11,2 procenta meziročně), tak domácností (12,1 procenta), upozornila analytička Raiffeisenbank Lenka Kalivodová. To podle ní svědčí jednak o odložené spotřebě a investicích, které byly v podstatě po celý rok komplikovány restriktivními opatřeními v souvislosti s pandemií Covid-19, tak o vyšší spořivosti vzhledem k nejisté budoucnosti
Domácnosti dluží celkem 1,862 bilionu korun, s meziměsíčním nárůstem o 11 miliard korun. Stále jasně dominují s podílem 77 procent úvěry na bydlení, které stouply na 1,436 bilionu korun. Jde o meziměsíční nárůst o 0,8 procenta. Spotřebitelské úvěry se ve srovnání s listopadem nezměnily a zůstaly na 264 miliardách korun. Podíl úvěrů v selhání v prosinci stoupl o 0,1 procentního bodu na 1,8 procenta.
U úvěrů podnikům zaregistrovala ČNB pokles o 29 miliard korun na 1,123 bilionu korun, kdy podíl dlouhodobých úvěrů představoval 57 procent. Procento úvěrů v selhání se i v případě podnikové sféry stále pohybuje na nízké úrovni i přesto, že v prosinci tento podíl vzrostl o 0,4 procentního bodu na 4,2 procenta.
Podíl nevýkonných úvěrů se i v předchozích recesích projevoval postupně, před deseti lety byl tento podíl u podniků na maximální úrovni devět procent a u domácností dosáhl v květnu 2013 na 5,3 procenta, uvedl analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomický vývoj v posledním roce je podle něj specifický kvůli nemoci covidu-19 a i v nadcházejícím období bude vzestup nevýkonných úvěrů pokračovat.
Období relativní stability podílu nesplácených úvěrů v závěru roku skončilo, doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Konec plošného moratoria na konci října vedl v následujících dvou měsících k přeřazení části půjček domácnostem a podnikům do kategorie ohrožených úvěrů. Šlo však jen o relativně malou část z celkového objemu půjček v moratoriu, podotkl.
fd mal - sdílejte článek
Následuje: Exagent: KGB si pěstovala Trumpa 40 let, od jeho sňatku s Češkou
Washington 29. ledna (ČTK) - Rusko si pěstovalo bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako svou významnou položku 40 let. Vědělo o něm od jeho sňatku s Češkou Ivanou Zelníčkovou v roce 1977. V rozhovoru s britským listem The Guardian to řekl bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec, který žije od roku 1993 v USA jako Yuri Shvets. Sovětský svaz v 80. letech Švece jako špiona poslal do Washingtonu pod krytím zpravodaje tiskové agentury TASS. Po trvalém usazení získal americké občanství, pracuje jako bezpečnostní vyšetřovatel a spolupracoval s ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, zavražděným v Londýně v roce 2006. Dnes 67letý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat. Shvets přirovnává Trumpa k britské zpravodajské skupině Cambridge five, která předávala Sovětskému svazu informace za druhé světové války a byla aktivní do začátku 50. let. Trump byl podle něj do té míry ochoten papouškovat protizápadní propagandu, že se to v Moskvě slavilo. Unger ve své knize píše, že poprvé se Rusko o Trumpa začalo zajímat po jeho sňatku s českou modelkou a na Trumpa se pak zaměřily tajné operace, na něž dohlížela československá tajná služba ve spolupráci s KGB. Tři roky po svatbě Trump zahájil svůj první stavební projekt v newyorském hotelu Grand Hyatt. Od sovětského imigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod s elektronikou Joy-Lud na 5. Avenue, do něj nakoupil 200 televizních přístrojů. Podle Shvetse Joy-Lud kontrolovala KGB a Kislin fungoval jako vyhledávač potenciálních cílů tajné služby. Trumpa tehdy za něj označil, avšak Kislin kontakty s KGB popřel. Poprvé Trump s manželkou navštívil Moskvu v roce 1987 a operativci KGB mu tehdy začali lichotit a naznačovat, že má vstoupit do politiky. "Potřebovali ho získat, shromáždili o něm hodně osobních informací. Dospěli k názoru, že je racionálně i psychologicky značně ovlivnitelný a že zabírá na lichocení. (pokračování...)
Washington 29. ledna (ČTK) - Rusko si pěstovalo bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako svou významnou položku 40 let. Vědělo o něm od jeho sňatku s Češkou Ivanou Zelníčkovou v roce 1977. V rozhovoru s britským listem The Guardian to řekl bývalý agent sovětské tajné služby KGB Jurij Švec, který žije od roku 1993 v USA jako Yuri Shvets. Sovětský svaz v 80. letech Švece jako špiona poslal do Washingtonu pod krytím zpravodaje tiskové agentury TASS. Po trvalém usazení získal americké občanství, pracuje jako bezpečnostní vyšetřovatel a spolupracoval s ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, zavražděným v Londýně v roce 2006. Dnes 67letý Shvets je hlavním zdrojem informací pro právě vydanou knihu novináře Craiga Ungera American Kompromat. Shvets přirovnává Trumpa k britské zpravodajské skupině Cambridge five, která předávala Sovětskému svazu informace za druhé světové války a byla aktivní do začátku 50. let. Trump byl podle něj do té míry ochoten papouškovat protizápadní propagandu, že se to v Moskvě slavilo. Unger ve své knize píše, že poprvé se Rusko o Trumpa začalo zajímat po jeho sňatku s českou modelkou a na Trumpa se pak zaměřily tajné operace, na něž dohlížela československá tajná služba ve spolupráci s KGB. Tři roky po svatbě Trump zahájil svůj první stavební projekt v newyorském hotelu Grand Hyatt. Od sovětského imigranta Semjona Kislina, který spoluvlastnil obchod s elektronikou Joy-Lud na 5. Avenue, do něj nakoupil 200 televizních přístrojů. Podle Shvetse Joy-Lud kontrolovala KGB a Kislin fungoval jako vyhledávač potenciálních cílů tajné služby. Trumpa tehdy za něj označil, avšak Kislin kontakty s KGB popřel. Poprvé Trump s manželkou navštívil Moskvu v roce 1987 a operativci KGB mu tehdy začali lichotit a naznačovat, že má vstoupit do politiky. "Potřebovali ho získat, shromáždili o něm hodně osobních informací. Dospěli k názoru, že je racionálně i psychologicky značně ovlivnitelný a že zabírá na lichocení. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bankovní úvěry klesly v prosinci o 620 miliard na 5,61 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T20210129049330|500106. Vydána 29.01.2021 13:04:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bankovní úvěry klesly v prosinci o 620 miliard na 5,61 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T20210129049330|500106. Vydána 29.01.2021 13:04:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
