UBS měla za kvartál ztrátu 785 mil. USD kvůli nákladům na převzetí Credit Suisse
Curych 7. listopadu 2023 (ČTK) - Největší švýcarská banka UBS vykázala za třetí čtvrtletí ztrátu 785 milionů dolarů (18 miliard Kč). Mohou za to náklady 2,1 miliardy dolarů spojené s převzetím konkurenční Credit Suisse, které banka zaúčtovala. Firma o tom dnes informovala ve výsledcích hospodaření. Analytici v průzkumu UBS očekávali ztrátu 444 milionů dolarů. Bez zahrnutí dopadu spojeného s převzetím vykázala UBS základní zisk 844 milionů dolarů.
"Credit Suisse rychle začleňujeme a v prvním celém čtvrtletí po akvizici jsme dosáhli základní ziskovosti skupiny," uvedl generální ředitel UBS Sergio Ermotti.
Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS.
Řešení se tak stalo prvním spojením dvou globálních a systémově významných bank. UBS se po akvizici snaží dosáhnout stability.
Divize správy majetku skupiny získala v uplynulém kvartálu 22 miliard dolarů nových finančních prostředků. Z toho tři miliardy dolarů pochází od Credit Suisse. Analytici ze společnosti Goldman Sachs očekávali, že celá skupina dosáhne 14 miliard dolarů nových prostředků.
Banka UBS od akvizice spravuje aktiva přesahující pět bilionů dolarů. Pomocí vyšších než tržních úroků z vkladů se snaží zotavit z odlivu peněz klientů z Credit Suisse. Snaží se také udržet klienty, kteří by měli prostředky v obou bankách a nyní se mohou snažit rozložit riziko.
Integraci Credit Suisse dále provází snižování počtu zaměstnanců. UBS uvedla, že na konci září zaměstnávala 115.981 lidí. V porovnání s počtem plných pracovních úvazků na konci června to znamená pokles o 2,6 procenta.
lsk jd - sdílejte článek
Následuje: Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů
Londýn/Praha 7. listopadu (ČTK) - Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují. Příznivci stávajícího systému tvrdí, že dohadování se o názvech a jejich vhodnosti a následné hledání jmen nových by znamenalo ztrátu času a do taxonomie by vneslo chaos. Změny by podle nich měly být povoleny jen při chybách v označení. Hrozí, že diskuse o jménech přeroste v mezinárodní střet, píše The Guardian. "Lidé na obou stranách barikády na to mají velice, velice vyhraněný názor," říká botanička Sandra Knappová z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse, zasadila se tedy o její zařazení na program Mezinárodního botanického kongresu, který se bude konat příští rok v červenci v Madridu. Účastníci budou o změně jmen na akci také hlasovat. "Pravidlo, že se jména nemohou měnit, se týká pouze oficiálních vědeckých, čili většinou latinských, jmen, která reálně používají pro komunikaci pouze výzkumníci. Pro běžnou komunikaci se obvykle používají názvy v lokálních jazycích, a ty se samozřejmě změnit mohou zcela jakkoliv," uvedl na dotaz ČTK Martin Fikáček z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Měnit něco, co se reálně vlastně nepoužívá, mi přijde spíše jako umělý problém," doplnil. Podle Fikáčka mají rigidní pravidla taxonomického systému jasný smysl. "Byla vytvořena proto, aby každý druh měl jedinečný a neměnný kód v podobě vědeckého jména použitelný pro vědeckou komunikaci, žádný jiný účel vědecká jména nemají," uvedl. Problematické by podle něj bylo i určování toho, která jména jsou nevhodná, zároveň podle něj není možné zaručit, že jméno bude vyhovovat všem. Dá se podle něj navíc předpokládat, že jméno, které dnes negativní konotace nemá, je může získat v jiném dobovém kontextu. (pokračování...)
Londýn/Praha 7. listopadu (ČTK) - Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují. Příznivci stávajícího systému tvrdí, že dohadování se o názvech a jejich vhodnosti a následné hledání jmen nových by znamenalo ztrátu času a do taxonomie by vneslo chaos. Změny by podle nich měly být povoleny jen při chybách v označení. Hrozí, že diskuse o jménech přeroste v mezinárodní střet, píše The Guardian. "Lidé na obou stranách barikády na to mají velice, velice vyhraněný názor," říká botanička Sandra Knappová z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse, zasadila se tedy o její zařazení na program Mezinárodního botanického kongresu, který se bude konat příští rok v červenci v Madridu. Účastníci budou o změně jmen na akci také hlasovat. "Pravidlo, že se jména nemohou měnit, se týká pouze oficiálních vědeckých, čili většinou latinských, jmen, která reálně používají pro komunikaci pouze výzkumníci. Pro běžnou komunikaci se obvykle používají názvy v lokálních jazycích, a ty se samozřejmě změnit mohou zcela jakkoliv," uvedl na dotaz ČTK Martin Fikáček z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Měnit něco, co se reálně vlastně nepoužívá, mi přijde spíše jako umělý problém," doplnil. Podle Fikáčka mají rigidní pravidla taxonomického systému jasný smysl. "Byla vytvořena proto, aby každý druh měl jedinečný a neměnný kód v podobě vědeckého jména použitelný pro vědeckou komunikaci, žádný jiný účel vědecká jména nemají," uvedl. Problematické by podle něj bylo i určování toho, která jména jsou nevhodná, zároveň podle něj není možné zaručit, že jméno bude vyhovovat všem. Dá se podle něj navíc předpokládat, že jméno, které dnes negativní konotace nemá, je může získat v jiném dobovém kontextu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'UBS měla za kvartál ztrátu 785 mil. USD kvůli nákladům na převzetí Credit Suisse' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023110702425|507778. Vydána 07.11.2023 9:08:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'UBS měla za kvartál ztrátu 785 mil. USD kvůli nákladům na převzetí Credit Suisse' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023110702425|507778. Vydána 07.11.2023 9:08:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
