Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Londýn/Praha 7. listopadu 2023 (ČTK) - Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Příznivci stávajícího systému tvrdí, že dohadování se o názvech a jejich vhodnosti a následné hledání jmen nových by znamenalo ztrátu času a do taxonomie by vneslo chaos. Změny by podle nich měly být povoleny jen při chybách v označení.
Hrozí, že diskuse o jménech přeroste v mezinárodní střet, píše The Guardian. "Lidé na obou stranách barikády na to mají velice, velice vyhraněný názor," říká botanička Sandra Knappová z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse, zasadila se tedy o její zařazení na program Mezinárodního botanického kongresu, který se bude konat příští rok v červenci v Madridu. Účastníci budou o změně jmen na akci také hlasovat.
"Pravidlo, že se jména nemohou měnit, se týká pouze oficiálních vědeckých, čili většinou latinských, jmen, která reálně používají pro komunikaci pouze výzkumníci. Pro běžnou komunikaci se obvykle používají názvy v lokálních jazycích, a ty se samozřejmě změnit mohou zcela jakkoliv," uvedl na dotaz ČTK Martin Fikáček z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Měnit něco, co se reálně vlastně nepoužívá, mi přijde spíše jako umělý problém," doplnil.
Podle Fikáčka mají rigidní pravidla taxonomického systému jasný smysl. "Byla vytvořena proto, aby každý druh měl jedinečný a neměnný kód v podobě vědeckého jména použitelný pro vědeckou komunikaci, žádný jiný účel vědecká jména nemají," uvedl. Problematické by podle něj bylo i určování toho, která jména jsou nevhodná, zároveň podle něj není možné zaručit, že jméno bude vyhovovat všem. Dá se podle něj navíc předpokládat, že jméno, které dnes negativní konotace nemá, je může získat v jiném dobovém kontextu.
Po konkrétních lidech je mimo jiné pojmenovaných zhruba 20 procent z 1,5 milionu klasifikovaných živočichů. Nespočet názvů odkazuje na vědce nebo třeba popkulturu (jako ovád Scaptia beyonceae podle zpěvačky Beyoncé nebo pavouk Anelosimus biglebowski podle filmu Big Lebowski z roku 1998), jiné nás ale nepříjemně překvapí. Příkladem je právě i hnědý brouk bez očí z čeledi střevlíkovitých, kterého objevili vědci v roce 1937 ve slovinských jeskyních a pojmenovali ho Anophthalmus hitleri. Podle listu The Guardian nyní tomuto druhu hrozí vyhynutí, protože s ním obchodují neonacisté.
Podobně kontroverzní je i motýl Hypopta mussolinii pojmenovaný po italském diktátoru Benitu Mussolinim nebo rostliny z rodu hibercií (latinsky hibbertia), které nesou jméno po anglickém otrokáři Georgi Hibbertovi. Pozdvižení z jiných důvodů vzbudilo i jméno můry Neopalpa donaldtrumpi pojmenované po americkém exprezidentovi - tento hmyz z Kalifornie má na hlavě podobný "účes" jako Trump, navíc ho ale od jeho příbuzných druhů odlišují menší genitálie.
Například americká ornitologická společnost (AOS) kvůli kontroverzním jménům minulý týden oznámila, že plánuje přejmenovat desítky druhů ptáků tak, aby jejich druhová jména byla zcela neutrální a neodkazovala na konkrétní osoby.
Otázku změny systému na začátku letošního roku projednávala i Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN), která ale rozhodla, že o prozatím ponechá stávající pravidla. Přejmenovávání by podle komise bylo rušivé a nová jména by mohla být vnímaná jako urážlivá s tím, "jak se postoje změní do budoucna".
Vyjádření ICZN ostře kritizovali někteří vědečtí kolegové. "Ve kterých jiných oblastech lidské činnosti se ještě něco jmenuje po Hitlerovi?" ptala se botanička Estrela Figueiredová z Univerzity Nelsona Mandely v Jihoafrické republice. "Pravidla se musí změnit a přizpůsobit, stejně jako zbytek společnosti," dodala. Jiní kritizovali komisi za to, že v ní není dostatečné zastoupení některých regionů, například úplně chybí zástupci z afrického kontinentu.
nim tej jrm - sdílejte článek
Následuje: BBC: Proč se zaměstnanci snaží tajně obcházet zákaz používání umělé inteligence?
Londýn 7. listopadu (ČTK/BBC) - Od loňského listopadu, kdy společnost OpenAI spustila svůj program ChatGPT, se firmy snaží, seč mohou, aby udržely jeho používání na pracovišti pod kontrolou. Někteří zaměstnavatelé přitom přístup ke generativním nástrojům umělé inteligence (AI) buď nepřímo, nebo vysloveně zakazují. A jejich zaměstnanci, kteří si mezitím tyto nástroje velice oblíbili, se tak snaží přijít na to, jak je v práci nadále diskrétně používat, napsal server stanice BBC. Řada organizací se obává úniku citlivých dat - nejen neúmyslného, například při trénování algoritmů OpenAI pomocí informací o dané společnosti, ale také možného vyzrazení firemních tajemství na přímý pokyn konkurence, říká Simon Johnson, vedoucí oddělení pro globální ekonomii a management na MIT Sloan School of Management v americkém Massachusetts. Jenže spousta zaměstnanců tuto technologii zbožňuje, touží po ní a mnozí si na ní vypěstovali přímo závislost. "Jsou to praktické nástroje, které usnadňují život. Vezměte si takovou agregaci obsahu - místo, abyste se probírali několika zdroji a našli jen nepřehledné organizační zásady, ChatGPT vám dokáže během chvilky dodat užitečný první návrh," říká Bryan Hancock ze společnosti McKinsey Co. sídlící ve Washingtonu. "Umí vám také pomoci s technickými úkoly, jako je kódování, a plnit rutinní úkoly, které uleví kognitivní zátěži zaměstnanců i jejich časovému rozvrhu," dodává. Obchodní konzultant Matt z Berlína a jeho kolega byli na pracovišti mezi prvními, kteří ChatGPT objevili, a to jen pár týdnů po jeho vydání. Podle jeho slov jim tento chatbot změnil práci přes noc. "Bylo to jako objevit nějaký cheat ve videohře," říká Matt. "Položil jsem opravdu technickou otázku ze své doktorské práce a program mi dal odpověď, na kterou by nikdo bez konzultace s lidmi, kteří mají velmi specifické odborné znalosti, nepřišel. Hned jsem věděl, že tohle úplně změní pravidla hry," dodal. Každodenní úkoly v jeho svižném pracovním prostředí - jako je vyhledávání vědeckých témat, shromažďování zdrojů či vytváření důkladných prezentací pro klienty - se najednou staly hračkou. Mělo to jediný háček: Matt s kolegou museli držet používání ChatGPT pěkně pod pokličkou. Nástroj otevírali potají, hlavně ve dnech, kdy pracovali z domova. "Proti kolegům jsme měli výraznou konkurenční výhodu - práci jsme odevzdávali mnohem rychleji a oni nechápali, jak je to možné. Na našeho vedoucího to udělalo velký dojem a o našem výkonu hovořil i s vyšším managementem," říká Matt. Ať už je tato technologie ve firmách výslovně zakázána, se skřípěním zubů tolerována, anebo dále poskytuje některým pracovníkům skrytou výhodu, zaměstnanci tak či onak hledají způsoby, jak generativní nástroje umělé inteligence diskrétně používat. Technologie umělé inteligence se čím dál více stává zákulisní pracovní pomůckou: v únorovém průzkumu profesní sociální sítě Fishbowl uvedlo 68 procent z více než 5000 respondentů, kteří v práci AI používají, že o tom jednoduše neříkají svým šéfům. (pokračování...)
Londýn 7. listopadu (ČTK/BBC) - Od loňského listopadu, kdy společnost OpenAI spustila svůj program ChatGPT, se firmy snaží, seč mohou, aby udržely jeho používání na pracovišti pod kontrolou. Někteří zaměstnavatelé přitom přístup ke generativním nástrojům umělé inteligence (AI) buď nepřímo, nebo vysloveně zakazují. A jejich zaměstnanci, kteří si mezitím tyto nástroje velice oblíbili, se tak snaží přijít na to, jak je v práci nadále diskrétně používat, napsal server stanice BBC. Řada organizací se obává úniku citlivých dat - nejen neúmyslného, například při trénování algoritmů OpenAI pomocí informací o dané společnosti, ale také možného vyzrazení firemních tajemství na přímý pokyn konkurence, říká Simon Johnson, vedoucí oddělení pro globální ekonomii a management na MIT Sloan School of Management v americkém Massachusetts. Jenže spousta zaměstnanců tuto technologii zbožňuje, touží po ní a mnozí si na ní vypěstovali přímo závislost. "Jsou to praktické nástroje, které usnadňují život. Vezměte si takovou agregaci obsahu - místo, abyste se probírali několika zdroji a našli jen nepřehledné organizační zásady, ChatGPT vám dokáže během chvilky dodat užitečný první návrh," říká Bryan Hancock ze společnosti McKinsey Co. sídlící ve Washingtonu. "Umí vám také pomoci s technickými úkoly, jako je kódování, a plnit rutinní úkoly, které uleví kognitivní zátěži zaměstnanců i jejich časovému rozvrhu," dodává. Obchodní konzultant Matt z Berlína a jeho kolega byli na pracovišti mezi prvními, kteří ChatGPT objevili, a to jen pár týdnů po jeho vydání. Podle jeho slov jim tento chatbot změnil práci přes noc. "Bylo to jako objevit nějaký cheat ve videohře," říká Matt. "Položil jsem opravdu technickou otázku ze své doktorské práce a program mi dal odpověď, na kterou by nikdo bez konzultace s lidmi, kteří mají velmi specifické odborné znalosti, nepřišel. Hned jsem věděl, že tohle úplně změní pravidla hry," dodal. Každodenní úkoly v jeho svižném pracovním prostředí - jako je vyhledávání vědeckých témat, shromažďování zdrojů či vytváření důkladných prezentací pro klienty - se najednou staly hračkou. Mělo to jediný háček: Matt s kolegou museli držet používání ChatGPT pěkně pod pokličkou. Nástroj otevírali potají, hlavně ve dnech, kdy pracovali z domova. "Proti kolegům jsme měli výraznou konkurenční výhodu - práci jsme odevzdávali mnohem rychleji a oni nechápali, jak je to možné. Na našeho vedoucího to udělalo velký dojem a o našem výkonu hovořil i s vyšším managementem," říká Matt. Ať už je tato technologie ve firmách výslovně zakázána, se skřípěním zubů tolerována, anebo dále poskytuje některým pracovníkům skrytou výhodu, zaměstnanci tak či onak hledají způsoby, jak generativní nástroje umělé inteligence diskrétně používat. Technologie umělé inteligence se čím dál více stává zákulisní pracovní pomůckou: v únorovém průzkumu profesní sociální sítě Fishbowl uvedlo 68 procent z více než 5000 respondentů, kteří v práci AI používají, že o tom jednoduše neříkají svým šéfům. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Sociální problematika (sop) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023110603452|507777. Vydána 07.11.2023 9:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vědci kvůli kontroverzím zvažují, zda nezměnit systém pojmenování druhů' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Sociální problematika (sop) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023110603452|507777. Vydána 07.11.2023 9:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
