Analytici ČSOB: Inflace v ČR příští rok klesne, růst HDP bude slabý
Praha 12. prosince 2023 (ČTK) - Inflace v Česku příští rok významně klesne, ale zůstane nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Za celý rok bude průměrně 2,9 procenta po letošních 10,7 procenta. Ekonomika se dočká oživení po letošním celoročním poklesu, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale bude slabý kolem 1,4 procenta, zejména kvůli problémům s exportem. Na setkání s novináři to dnes uvedli analytici ČSOB.
V listopadu byla meziroční inflace 7,3 procenta, v lednu by se měla snížit na 3,36 procenta, řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Za pomalým ústupem inflace podle něj stojí hlavně zvýšená finanční očekávání podniků, které tato očekávání promítají do nastavení svých ceníků. Projevuje se to zejména ve službách, které v Česku zdražovaly rychleji než byl evropský průměr. Od roku 2019 se v Česku zvýšily o 34 procent, průměr EU přitom byl 16 procent.
Přestože inflace zřejmě zůstane nad cílem ČNB, může se centrální banka podle Bureše chystat na pozvolné uvolňování měnové politiky. První snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu ze současných sedmi procent by podle něj mohlo přijít na zasedání bankovní rady příští týden. Další uvolňování sazeb ale bude opatrné a éra extrémně levných peněz, jaká byla před rokem 2019, se nevrátí. "Myslíme si, že nová rovnovážná úroveň (základní úrokové sazby) bude kolem 3,5 procenta," řekl Bureš. Na tuto úroveň by sazby měly klesnout v roce 2025, na konci příštího roku odhaduje sazbu na čtyři procenta.
Zvýšené úrokové sazby zůstanou i v zahraničí, doplnil analytik ČSOB Dominik Rusinko. Velké centrální banky podle něj nebudou spěchat s uvolňováním politiky kvůli obavám, aby se inflace znovu nevrátila. Rusinko předpokládá, že americký Fed i Evropská centrální banka začnou sazby snižovat v polovině roku 2024. V USA podle něj klesnou ke třem procentům, v eurozóně budou nad dvěma procenty.
V příštím roce by se Česko mělo dočkat hospodářského oživení, když po opadnutí inflace začnou znovu růst reálné mzdy, což podpoří spotřebu domácností. Bureš ale upozornil, že opačným směrem bude na HDP působit čistý export, protože hlavní český obchodní partner Německo prochází dlouhodobou stagnací. "K nějakému oživení v příštím roce dojde, ale bude to nemastné, neslané oživení, zvlášť ve světle letošního poklesu a toho, že se ekonomika stále nevrátila na úroveň roku 2019. Za celý příští rok čekáme růst 1,4 procenta," řekl.
Na hospodářské problémy Německa upozornil i Rusinko, podle něj se projevují v celkovém hospodářském výkonu Evropy. Německo podle něj čelí potížím kvůli propadu exportu do Číny i kvůli propadu průmyslové výroby v důsledku vysokých cen energií. Situaci navíc komplikuje rozhodnutí německého ústavního soudu, který zakázal vládě finanční injekci pro průmyslové podniky. "Náš základní scénář je, že německá ekonomika bude přešlapovat na místě. Nečekáme dynamické oživení, protože nevidíme solidní růstové impulsy, které by ji nakoply," řekl Rusinko.
str ptd - sdílejte článek
Následuje: Vláda rozhodne o růstu minimální mzdy, zvýšit se má o 1600 Kč na 18.900 Kč
Praha 12. prosince (ČTK) - Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se měl podle navrženého nařízení od ledna zvýšit o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce, by se měly upravit čtyři. O 1600 korun by se zvedly tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má úprava zaručených mezd zajistit přidání třeba školním kuchařkám či školníkům. Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit. Loňská směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách, kterou mají členské země promítnout do dvou let do svých předpisů, doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna - buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou. Podle připraveného nařízení se má hodinová minimální mzda od ledna zvednout ze 103,80 na 112.50 Kč. (pokračování...)
Praha 12. prosince (ČTK) - Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd pro příští rok. Nejnižší výdělek by se měl podle navrženého nařízení od ledna zvýšit o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce, by se měly upravit čtyři. O 1600 korun by se zvedly tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má úprava zaručených mezd zajistit přidání třeba školním kuchařkám či školníkům. Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit. Loňská směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách, kterou mají členské země promítnout do dvou let do svých předpisů, doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna - buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou. Podle připraveného nařízení se má hodinová minimální mzda od ledna zvednout ze 103,80 na 112.50 Kč. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici ČSOB: Inflace v ČR příští rok klesne, růst HDP bude slabý' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023121202814|508174. Vydána 12.12.2023 11:50:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici ČSOB: Inflace v ČR příští rok klesne, růst HDP bude slabý' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023121202814|508174. Vydána 12.12.2023 11:50:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
