Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 16 procent
Moskva 15. prosince 2023 (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 16 procent. Inflační tlaky podle jejího dnešního sdělení zůstávají vysoké. Rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflační tlaky umocněné nedostatkem pracovních sil, vysokým objemem úvěrů a slabým rublem donutí centrální banku prodloužit nynější zpřísňování měnové politiky. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci naznačila, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke konci.
Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už více než zdvojnásobila. "Proinflační rizika zůstávají ve střednědobém horizontu značná," poznamenala banka. Varovala, že stabilizace inflace poblíž jejího čtyřprocentního cíle bude vyžadovat vysoké sazby po dlouhou dobu. Rizikem pro inflaci jsou podle ní i vyšší vládní výdaje, než se očekávalo.
Nabiullinová uvedla, že zvýšení o jeden procentní bod a ponechání sazeb byly v podstatě jediné zvažované možnosti, ale objevily se rovněž ojedinělé návrhy na výraznější zvýšení. Dodala, že podle základního scénáře je banka blízko konce zvyšování sazeb, ale v mnoha ohledech bude vše záviset na situaci.
Analytici se v názoru na budoucí kroky centrální banky rozcházejí. "Stále si myslíme, že přijde další zpřísňování, protože inflační tlaky dál narůstají," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach. Hlavní sazba se podle něj do konce příštího roku zvýší na 17 procent. Analytik banky JP Morgan Anatolij Šal se domnívá, že dnešní zvýšení úroků bylo pravděpodobně poslední v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Do konce příštího roku naopak očekává snížení sazby na úroveň kolem deseti procent.
Centrální banka rovněž uvedla, že inflace se letos bude pohybovat blízko horní hranice očekávaného rozpětí 7,0 až 7,5 procenta. Růst hrubého domácího produktu (HDP) pak zřejmě překoná říjnovou prognózu a přesáhne tři procenta.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze
Londýn/Varšava 15. prosince (ČTK) - Polský zlotý dnes na devizových trzích zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila. Evropská unie má k oběma zemím výhrady a tvrdí, že přijetím některých zákonů potlačují demokratické principy. Euro se krátce po poledni prodávalo zhruba za 4,31 zlotého, a pohybovalo se tak v blízkosti hodnot ze čtvrtečního večera. Dopoledne euro kleslo až k hranici 4,30 zlotého, čímž se polská měna přiblížila kurzu 4,29 zlotého, maximu od jara 2020. Vůči maďarské měně euro přidávalo asi půl procenta na 381,10 forintu, zatímco do poloviny týdne kleslo až pod 378 forintů. Forint zůstává výrazně silnější proti konci loňského roku, kdy euro stálo více než 407 forintů. Nový polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes uvedli, že Brusel ještě do konce roku převede Polsku prvních pět miliard eur (zhruba 122 miliard Kč) jako finanční pomoc. (pokračování...)
Londýn/Varšava 15. prosince (ČTK) - Polský zlotý dnes na devizových trzích zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila. Evropská unie má k oběma zemím výhrady a tvrdí, že přijetím některých zákonů potlačují demokratické principy. Euro se krátce po poledni prodávalo zhruba za 4,31 zlotého, a pohybovalo se tak v blízkosti hodnot ze čtvrtečního večera. Dopoledne euro kleslo až k hranici 4,30 zlotého, čímž se polská měna přiblížila kurzu 4,29 zlotého, maximu od jara 2020. Vůči maďarské měně euro přidávalo asi půl procenta na 381,10 forintu, zatímco do poloviny týdne kleslo až pod 378 forintů. Forint zůstává výrazně silnější proti konci loňského roku, kdy euro stálo více než 407 forintů. Nový polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes uvedli, že Brusel ještě do konce roku převede Polsku prvních pět miliard eur (zhruba 122 miliard Kč) jako finanční pomoc. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 16 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023121504739|508226. Vydána 15.12.2023 14:45:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 16 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023121504739|508226. Vydána 15.12.2023 14:45:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
