Analýza: V insolvenci je každá 13. česká firma, jež vydala dluhopisy po r. 2013
Praha 20. února (ČTK) - V insolvenci končí každá třináctá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů se tak stalo do tří let od vydání první emise. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla forenzní agentura Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality.
V období let 2013 až 2023 bylo emitováno 4886 emisí podnikových dluhopisů za souhrnných 634 miliard Kč. Vydalo je 1623 společností. Nejvýznamnější nárůst byl u tzv. podlimitních dluhopisů do jednoho milionu eur, tedy zhruba 25 milionů Kč. Prudký nárůst počtu emisí do roku 2022 se podle analýzy loni přibrzdil.
V roce 2023 společnosti vydaly 1019 emisí, z toho 511 nadlimitních a 508 podlimitních, za 96,2 miliardy Kč. "Jak objem, tak i počet emitovaných podnikových dluhopisů, neustále rostl od rozvolnění podmínek pro emisi dluhopisů v roce 2012 až do konce roku 2023, ve kterém jsme zjistili tyto rekordní hodnoty,“ řekl ČTK zakladatel společnosti Surveilligence Ján Lalka. Spolu s růstem emisí podle něj rostly i počty emitentů v insolvenci. V roce 2023 jich skončilo v úpadku 34, doplnil.
Celkem skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří vydali emise podnikových dluhopisů za 19,24 miliardy Kč. Deset emitentů bylo podle analýzy v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 19 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 28 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.
Surveilligence poukazuje na velké riziko podvodného jednání části emitentů. Vedle neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu firma identifikovala například výskyt podvodů, zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta a tunelování majetku emitentů.
Podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci tak průměrně skončilo 7,2 procenta z vydaných podlimitních emisí a 6,0 procenta nadlimitních emisí vydaných od ledna 2013 do 31. prosince 2023 emitenty, se kterými bylo do tohoto data zahájeno insolvenční řízení. "Tento vývoj ukazuje na vyšší rizikovost zejména menších společností, kteří tyto podlimitní emise vydávají,“ uvedl Lalka. Často podle něj šlo o účelově založené společnosti bez historie, bez skutečného podnikatelského záměru a s netransparentním hospodařením.
fd ptd - sdílejte článek
Následuje: Vsetín se v kauze vystěhování Romů z města v roce 2006 obrátil na Ústavní soud
Vsetín 20. února (ČTK) - Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl dnes novinářům starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Právní zástupce města Karel Ležatka dnes novinářům řekl, že ústavní stížnosti jsou již vypracovány a podány, a to ke každému ze čtyř podání. "Situaci komplikuje to, že formálně bylo doručeno jen jedno rozhodnutí. Ale abychom předešli spekulacím, jestli jsou, nebo nejsou zachovány lhůty, všechny úkony byly realizovány včas, bez ohledu, zda doručení bylo řádné, nebo ne," uvedl Ležatka. Pavlačový dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Navýšení odškodnění se týká z velké části těch žalobců, kteří v době stěhování byli dětmi, a nelze jim tak přičítat zodpovědnost za to, že rodina své problémy ve Vsetíně neřešila. Čunek připomněl, že obyvatelé pavlačového domu se podíleli na jeho devastaci, neplatili nájemné, přesto jim město dalo finanční pomoc na zajištění nového bydlení mimo Vsetín. V pavlačovém domě bylo šest desítek bytů, bydlelo tam asi 300 lidí převážně z romské komunity. Velká část z nich neplatila nájemné, soud jim v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady. Neplatiči objekt dále obývali. Obyvatelé 12 bytů, celkem 49 lidí, využilo nabídku města přestěhovat se do městských bytů, do nově vybudovaných kontejnerových domů bylo přestěhováno 188 lidí z 34 bytových jednotek. (pokračování...)
Vsetín 20. února (ČTK) - Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl dnes novinářům starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Právní zástupce města Karel Ležatka dnes novinářům řekl, že ústavní stížnosti jsou již vypracovány a podány, a to ke každému ze čtyř podání. "Situaci komplikuje to, že formálně bylo doručeno jen jedno rozhodnutí. Ale abychom předešli spekulacím, jestli jsou, nebo nejsou zachovány lhůty, všechny úkony byly realizovány včas, bez ohledu, zda doručení bylo řádné, nebo ne," uvedl Ležatka. Pavlačový dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Navýšení odškodnění se týká z velké části těch žalobců, kteří v době stěhování byli dětmi, a nelze jim tak přičítat zodpovědnost za to, že rodina své problémy ve Vsetíně neřešila. Čunek připomněl, že obyvatelé pavlačového domu se podíleli na jeho devastaci, neplatili nájemné, přesto jim město dalo finanční pomoc na zajištění nového bydlení mimo Vsetín. V pavlačovém domě bylo šest desítek bytů, bydlelo tam asi 300 lidí převážně z romské komunity. Velká část z nich neplatila nájemné, soud jim v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady. Neplatiči objekt dále obývali. Obyvatelé 12 bytů, celkem 49 lidí, využilo nabídku města přestěhovat se do městských bytů, do nově vybudovaných kontejnerových domů bylo přestěhováno 188 lidí z 34 bytových jednotek. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: V insolvenci je každá 13. česká firma, jež vydala dluhopisy po r. 2013' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024022002520|509002. Vydána 20.02.2024 13:44:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: V insolvenci je každá 13. česká firma, jež vydala dluhopisy po r. 2013' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024022002520|509002. Vydána 20.02.2024 13:44:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
