Anglie

analýza

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "analýza". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo analýza je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Studie: Příjmy fintechových firem loni stouply, ale tržní ocenění kleslo

Praha 28. září (ČTK) - Příjmy fintechových společností se ve světě loni zvýšily o 13 procent na 320 miliard dolarů, tedy asi 7,2 bilionu Kč, jejich tržní ocenění se ale snížilo na čtyřnásobek ročních příjmů. Objem financování fintechových firem meziročně klesl o polovinu na 42 miliard dolarů, asi 950 miliard Kč. Vyplývá to ze společné studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a QED Investors. V roce 2021, kdy se fintechové firmy těšily největšímu zájmu investorů, se tyto společnosti obchodovaly v průměru za dvacetinásobek svých ročních příjmů a objem externích investic dosáhl 144 miliard dolarů. Pokles průměrného ocenění i financování je však podle BCG pouze přechodný a jde spíše o zdravé vystřízlivění přehnaných očekávání investorů. "Když se podíváme na velké veřejně obchodovatelné fintechy, stále více než polovina z nich nebyla v uplynulém roce schopná dosáhnout provozního zisku. Investoři se tak začínají právem ptát, jestli jsou tyto firmy schopné zisku dosáhnout a jak se k němu dostanou,“ uvedla expertka BCG Ulyana Makarava. Pozitivní je podle BCG to, že odvětví se začalo posouvat od modelu "růstu za každou cenu" směrem k ziskovému růstu. Průměrná marže se v roce 2023 zvýšila meziročně o devět procentních bodů na 12 procent a podíl společností, které se dostaly do zisku, vzrostl z 39 procent v roce 2022 na 47 procent. Zároveň se začínají rozevírat nůžky mezi vítězi a poraženými. "Vidíme zde celou řadu společností, které se stávají ve svém oboru důležitými hráči a výrazně rostou a zároveň zvyšují své marže a zisk. Na druhé straně je zde skupina firem, které nedokázaly naplnit očekávání a v současném prostředí vyšších úrokových sazeb začínají chřadnout,“ upozornila Makarava. Nejvíce je to vidět v sektoru půjček či plateb. Zatímco čtvrtina nejlepších fintechů v sektoru půjček zvýšila mezi lety 2021 a 2023 své příjmy o 133 procent, čtvrtině nejméně výkonných naopak příjmy o čtvrtinu klesly. Odvětví jako celek čeká podle BCG v dalších letech výrazný růst. BCG stejně jako před rokem předpokládá, že příjmy fintechu dosáhnou v roce 2030 hranice 1,5 bilionu dolarů. Důvodem je vysoká schopnost odvětví přicházet s funkčními inovacemi, zlepšovat zákaznickou zkušenost a řešit problémy, které zákazníky v souvislosti s financemi trápí. Jedním z oborů, který v příštích letech podle BCG čeká výrazný růst, jsou integrované finanční služby. Jde o služby poskytované firmami, které primárně působí v jiném segmentu. Do roku 2030 by mělo jít o trh s velikostí 320 miliard dolarů. Pojištění, půjčky, platby a další služby zprostředkované nefinančními institucemi budou využívat především malé a střední firmy a spotřebitelé. Dalším z budoucích trendů v odvětví potom podle BCG bude vyšší regulace fintechu. Zatímco dříve se fintechové společnosti pohybovaly často pod regulatorním radarem, v dalších letech budou muset zavádět směrnice a kontrolních mechanismy, které jsou dnes ve finančním sektoru standardem. fd ptd

Analýza: Banky snižují úročení spořicích účtů, nejvyšší jsou kolem čtyř procent

Praha 25. září (ČTK) - Banky v posledních týdnech opět snižovaly základní sazby spořicích produktů. Nejvyšší sazby na spořicích účtech jsou vesměs pod pěti procenty, spíše se ale pohybují kolem čtyř procent. Důvodem je snižování sazeb České národní banky. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. Česká národní banka dnes rozhoduje o dalším snížení sazeb, které nyní činí 4,5 procenta. Nejvyšší úrok na spořicím účtu lze nadále získat u Trinity bank, která nabízí novým klientům úrok 5,08 procenta do 250.000 korun. Pro vklady od 250.000 Kč do milionu platí sazba 3,58 procenta. U VÚB Banky lze získat na spořícím účtu úrok 4,6 procenta pro veškeré vklady, aniž je stanovena jejich horní hranice nebo další podmínky. Jde ale o pobočku slovenské banky a nedodá-li klient potvrzení o daňovém domicilu z finančního úřadu, strhne mu banka daň 19 procent. Od 2. října ale platí nová nižší úroková sazba 4,45 procenta. Max banka, dříve Expobank CZ, nabízí úrok 4,25 procenta garantovaný do konce září, platící až do vkladu 500.000 Kč. UniCredit svém spořicím účtu nechává úrok čtyři procenta, ale jen pro nové klienty, kteří si zároveň založí běžný účet. Fio banka snížila sazbu na 4,2 procenta, kterou se na spořícím účtu úročí vklady do 500.000 Kč. Úrok 4,15 procenta nabízí Partners banka. Nestanoví limit na maximální úročenou částku, je však nutné zaplatit každý měsíc pětkrát kartou, jinak banka po třech měsících sazbu sníží na 2,1 procenta. Air Bank snížila sazbu a aktuálně nabízí 3,4 procenta pro vklady do milionu. Je však nutné pětkrát měsíčně zaplatit kartou a na běžném účtu musí mít klient za měsíc příjem alespoň 25.000 Kč. Creditas nabízí sazbu 4,3 procenta pro vklady do 500.000 Kč. mBank nabízí 4,25 procenta, podmínkou je ale běžný účet a volba jednoho až osmi 'cílů'. Moneta Money Bank momentálně nabízí 3,5 procenta pro vklady do milionu Kč. U Komerční banky se klienti mohou dostat až na sazbu čtyři procenta. Základní úročení je dvě procenta a do 200.000 Kč. Klienti Raiffeisenbank mohou stále dosáhnout na sazbu až 4,5 procenta, kterou banka garantuje do 30. září. Z toho základní úroková sazba je 0,1 procenta a bonusová 4,4 procenta. Ta jde získat, pokud klienti třikrát měsíčně zaplatí kartou. JT Banka nabízí 3,5 procenta, ale podmínkou je minimální vklad milion Kč. U České spořitelny lze získat sazbu 4,5 procenta, ale do 400.000 Kč. K tomu je třeba mít Plus účet, internetové bankovnictví George a investovat nebo přispívat na penzijní spoření minimálně 2000 Kč měsíčně. ČSOB nabízí úročení 4,25 procenta pro vklady do 250.000 Kč. Je však nutné pětkrát měsíčně zaplatit kartou a nejméně jednou za tři měsíce se podívat do ČSOB Smart. Úročení platí do 15. října. Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl sedm procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu. Na březnovém, květnovém i červnovém zasedání stejný krok zopakovala. V srpnu je snížila o čtvrt bodu. fd sd

Analýza: Banky snižují úročení spořicích účtů, nejvyšší vesměs pod pěti procenty
Praha 1. srpna (ČTK) - Banky v posledních týdnech opět snižovaly základní sazby spořicích produktů či upravily podmínky pro jejich poskytnutí. Nejvyšší sazby na spořicích účtech vesměs klesly pod pět procent. Analýza: Banky snižují úročení spořicích účtů, nejvyšší je již pod šest procenty
Praha 27. června (ČTK) - Řada bank v posledních týdnech opět snížila základní sazby spořicích produktů či upravila podmínky pro jejich poskytnutí. Nejvyšší sazba na spořicím účtu tak klesla již pod šest procent. Analýza: Fotbalové Euro pomůže zejména evropským aerolinkám, hotelům a pivovarům
Praha 14. června (ČTK) - Fotbalové mistrovství Evropy, které se ode dneška koná po dobu jednoho měsíce v Německu, pomůže zejména zvýšit tržby evropských aerolinek, hotelů, pivovarů a výrobců sportovního oblečení. Analýza: Dvojí zdanění výnosů z dividend investorům způsobuje milionové ztráty
Praha 22. května (ČTK) - Popularita zahraničních akcií mezi českými investory roste, ale dvojí zdanění výnosů z dividend jim způsobuje každoročně ztráty v milionech korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti RSM, kterou má ČTK k dispozici. Analýza: Investice světových firem do umělé inteligence se letos přiblíží HDP ČR
Praha 8. května (ČTK) - Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu Kč. Analýza: Pokles sazeb ČNB banky zohledňují snížením úroků spořicích účtů
Praha 5. května (ČTK) - Snižování úrokových sazeb ČNB zohledňují banky ve svých spořicích produktech. Řada z nich opět snížila základní sazby či upravila podmínky pro jejich poskytnutí. Nejvyšší sazba na spořicím účtu ale stále jen lehce převyšuje šest procent. Analýza: Mezi podniky loni rekordně stoupla doba splatnosti pohledávek
Praha 11. dubna (ČTK) - V roce 2023 mezi podniky rekordně stoupla průměrná doba splatnosti pohledávek. Celosvětově vzrostla o tři dny na 59 dnů, což je nejvyšší skok od roku 2008, kdy začala celosvětová finanční krize. Analýza: Nejvyšší důchod brali Norové, Češi měli nadprůměr
Praha 11. března (ČTK) - Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46.000 Kč. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16.000 korun. Analýza: V insolvenci je každá 13. česká firma, jež vydala dluhopisy po r. 2013
Praha 20. února (ČTK) - V insolvenci končí každá třináctá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů se tak stalo do tří let od vydání první emise. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla forenzní agentura Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality. Analýza: ČR patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou
Praha 21. prosince (ČTK) - Česko patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou na obyvatele. Letos bude s 235 platbami kartou ročně na obyvatele v evropském průměru, před deseti lety se s 36 platbami řadilo k zemím s nejmenším počtem plateb. Analýza: Výdaje rozpočtu 2024 při zohlednění inflace odpovídají roku 2019
Praha 7. prosince (ČTK) - Plánované výdaje státního rozpočtu v příštím roce budou v reálném vyjádření, tedy při zohlednění inflace, na podobné úrovni jako v roce 2019 před pandemií covidu-19. Růst rozpočtových příjmů ve stejném období ale za inflací výrazně zaostal, uvádí analýza, kterou publikoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Studie: Spotřební daň ze slazených nápojů přinese miliardy a sníží obezitu
Praha 17. října (ČTK) - Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Analýza: Jen jedno procento Čechů má finanční majetek přes pět milionů korun
Praha 31. srpna (ČTK) - Pouze jedno procento české populace, tedy 100.000 lidí, disponuje finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun. Především díky úzké skupince nejbohatších na ně připadá 58 procent veškerého finančního majetku v Česku. Analýza HK: ČR vyčerpala všechny faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody
Praha 20. srpna (ČTK) - Česká republika vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů, ve které se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Analýza: ČR měla v červenci přes pokles v Evropě stále devátou nejvyšší inflaci
Praha 10. srpna (ČTK) - Inflace v ČR byla v červenci přes pokles stále devátá nejvyšší mezi 41 sledovanými evropskými státy. Proti červnu si tak Česko nepolepšilo. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Studie: Obrat sektoru finančních technologií do roku 2030 překročí 30 bilionů Kč
Praha 1. července (ČTK) - Sektor finančních technologií (fintech) patří mezi oblasti s největším růstovým potenciálem. Zatímco v roce 2021 dosahoval obrat v sektoru 245 miliard dolarů, do roku 2030 vzroste na 1,5 bilionu dolarů, tedy více než 30 bilionů korun. Analýza: Sazby bank na spořicích účtech se od ledna drží na stejné úrovni
Praha 3. května (ČTK) - Sazby bank na spořicích účtech se od ledna drží na stejné úrovni, ty nejvyšší mírně převyšují šest procent. Sazby na termínovaných vkladech mírně klesly. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
Praha 10. března (ČTK) - Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska.

Hospodářská komora: Reálné mzdy se od vzniku ČR zvýšily o 141 procent

Praha 5. března (ČTK) - Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy. Zatímco v roce 1994 byla průměrná mzda 7004 koruny, ke konci roku 2021 činila 40.135 korun. Nominální mzdy se přitom zvyšovaly rychleji než cenová hladina, takže příjmy zaměstnanců rostly i v reálném vyjádření. "Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety," uvedla Hospodářská komora. Reálné mzdy, které jsou očištěné o vliv inflace, nejrychleji rostly v letech 1995 a 1996, kdy se shodně meziročně zvýšily o 8,7 procenta. Pokles reálných mezd Česko zaznamenalo v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. V roce 2013 byl nejhlubší meziroční pokles, který činil 1,5 procenta. "K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022," uvedla Hospodářská komora. Přesné údaje o vývoji mezd ale zatím nejsou k dispozici. Komora odhaduje, že mzdy loni reálně klesly o 7,8 procenta. "Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OECD, k tomuto průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa se přibližují. Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy byly na úrovni 37 procent průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 procent," uvedla Hospodářská komora. Pro rychlejší přibližování ke mzdám nejrozvinutějších zemí je podle ní třeba přejít k ekonomické aktivitě s vyšší přidanou hodnotou. Celkově hodnotí Hospodářská komora vývoj životní úrovně v Česku v uplynulých 30 letech pozitivně. "Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Dnes, alespoň v řadě našich měst, je vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech," dodal. str ptd

Analýza: Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent
Praha 21. února (ČTK) - Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent. Nejčastěji používanými způsoby zajištění jsou ručitelská prohlášení (157), agenti pro zajištění (48) a movitý majetek (30). Analýza: Reálné mzdy v ČR klesají nejvíce mezi zeměmi OECD i od vzniku státu
Praha 29. listopadu (ČTK) - Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Analýza: Záporný reálný výnos vkladů u bank nezmění ani zvýšení sazeb ČNB
Praha 22. června (ČTK) - Reálný výnos všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů je vzhledem k dvouciferné inflaci záporný a nic na tom nezmění ani dnešní očekávané výrazné zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Analýza Portu: Velké banky se zvyšováním úroků na spořících účtech nespěchají
Praha 5. května (ČTK) - Velké bankovní domy, u kterých má peníze uloženo nejvíce lidí, se zvyšováním úroků na spořících účtech přes postupné zvyšování sazeb České národní banky (ČNB) nespěchají. Vyšší úroky nabízejí menší banky, které se snaží přilákat nové klienty právě vysokými úroky. Analytik: Trh čeká zvýšení sazby ČNB na pět pct, reakce koruny nebude razantní
Praha 31. března (ČTK) - Trh očekává, že Česká národní banka přistoupí dnes k dalšímu zvýšení dvoutýdenní repo sazby ze 4,50 procenta na rovných pět procent. Cokoliv jiného bude pro trh překvapením, tedy bezprostřední reakce by neměla být tak razantní, řekl ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Analýza Portu: Banky v reakci na růst sazeb ČNB pomalu zvyšují úročení vkladů
Praha 3. února (ČTK) - Banky v reakci na růst sazeb České národní banky pomalu zvyšují jak úroky na termínovaných vkladech, tak i úroky na spořících účtech. Platí, že čím menší banka, tím rychleji na změny ze strany ČNB reaguje, protože se snaží přilákat nové klienty.

SLOVNÍK NAJÍT